Blesk navždy zapovězený!

V této úvaze se nebudu, jak by možná titulek napovídal, věnovat  bulvárnímu plátku Blesk a jeho snad nekorektnímu zaměření, ale nedávné zprávě  o tzv. nacistické blůze Rayo od španělské firmy Mango. Nacistické jednoduše proto, že je poseta blesky, které některým jedincům připomínají symboly SS. Situaci asi moc nepomohl ani slogan, pod kterým se textilie prodává a jenž prý připomíná rétoriku Dr. Goebbelse: „Chci totální vzhled!“. Tato zpráva o problematické košilce se nejprve objevila na Twitteru, odkud  se rozlétla po různých zpravodajských webech.

Pod tlakem se výrobce za nevhodnou asociaci omluvil a na svou obranu prohlásil, že i jiné modely z jeho kolekce obsahují další podobné jednoduché symboly jako srdíčka či hvězdičky. Při pohledu na fotografii dotčené textilie, je nicméně zřejmé, že se nejedná o emblém, který používali nacisté, tedy runu Sig, ale prosté znamení blesku se zužujícím se jedním koncem. Tedy znamení podobné tomu, co můžeme běžně vídat jako označení elektrického proudu, kde snad nikoho ani nenapadne runu spatřovat.

Pro firmu Mango se v každém případě jedná o dobrou reklamu zadarmo  (však nakonec „problematické“ zboží z prodeje ani nestáhla, ba je k dostání i u nás, bratru za 899,- Kč jakožto košile s potiskem blesku). Vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky ví, že nacismus patří k tématům mediálně vděčným, může se o nacistické blůze brzy dozvědět i poslední Jarda z Horní-Dolní. Současné zpravodajství totiž funguje tak, že kdejaká pochybná zpráva z regionálního tisku či dokonce informace vytažená z Twitteru, jako v tomto případě, doslova vmžiku obletí svět. Samozřejmě, když je na správných místech vůle, aby se tak stalo… Účelem zpravodajství totiž ani tak není podat informaci o tom, že tam a tam došlo k nějaké události či dokonce poučit, ale sdělit veřejnosti, co si má o případné události či jevu správně myslet. Cílem masových sdělovacích prostředků tedy není sdělovat, ale masově ovlivňovat veřejné mínění.

Položil jsem si tedy jednoduchou otázku: Proč a komu v běžném životě normálně používaný symbol blesku najednou na oblečení vadí? Stejně jako v případě Kauzy Putinova „dvojníka“, jsem tedy podnikl malé pátrání. Prozkoumal jsem internet a zjistil, že zpráva, která se kolem 20.10. rozšířila po českém internetu se na některých českých serverech objevila 17.10. s tím, jak jsou nacistickou halenkou šokovaní uživatelé Twitteru. Tam jsem našel, že jako první na ni ve svém příspěvku upozornil 16.10. v čase 2:01 jistý Jakob Wais z Berlína, mimochodem redaktor bulvárního deníku Bild. V průběhu onoho dne Bild tuto zprávu uveřejnil na svém oficiálním portálu. Rozklikl jsem si tedy na Twitteru ještě stránky Bildu a naskytl se mi tento obrázek:

Své pocity bych tedy shrnul následovně. Stejně jako je nutné neustále vytrvale připomínat židovské oběti nacismu, přičemž o těch nežidovských z řad evropských národů se v podstatě už nemluví, je stejně tak nutné vytrvale udržovat  negativní podvědomí ohledně nacismu, jakožto záležitosti neustále aktuální a smrtelně nebezpečné. To však s sebou nese někdy až směšnou snahu spatřovat jej všude kolem sebe, třeba i na halence. Vzhledem k tomu, že se jedná o politickou ideologii zcela bez politického vlivu, připadá mi takové jednání stejně bezzubé jako varovat 25 let od sametové frašky před nebezpečím komunismu a estébáků. Dnešní doba má jiná nebezpečí, ať už vnitřní nebo vnější, a vytvářet podobné hrozby vnímám jako snahu odvést od současných skutečných problémů pozornost a hledat strašáky jinde.

Nevím, jak vy, ale mě nešokují podobné „nacistické“ blůzy, ale hloubka stupidity některých lidí, pod jejichž rozlišovacími schopnosti spočívá rozeznání toho, co runa je a co ne (pokud se tedy nejedná přímo o záměr), přesto se k těmto věcem nevhodně vyjadřují. Došlo v podstatě k takovému posunu, že není problém jen to, když se někde objeví runa, ale když se nějaký emblém runě pouze podobá! Sdělovací prostředky se na podobně levných zprávách ochotně přiživí, nicméně tímto svým jednáním dávné symboly poškozují. Alespoň já jsem v žádné mutaci nikde nenašel, že by sdělovací prostředky projevili snahu uvést na správnou míru např. tím, že runa Sig není vynálezem nacistů, ale starobylým symbolem s apolitickým významem.

A zde se dostáváme k závažnosti zdánlivě podobně hloupých zpráv. Běžní lidé totiž neznají příliš historii, nezajímají se o ni, byť by jim její znalost mohla pomoci porozumět současnosti a směřování budoucnosti. Chtít od nich, aby měli ještě povědomí o historických symbolech, tvořící součást evropského dědictví, by bylo už asi vážně moc. Obrázek o minulosti, ale obecně světě kolem sebe, si skládají dle nejsnáze dostupných informací, co se na ně samovolně vyvalí při zapnutí televize nebo rádia. Zdůrazňování  souvislosti tisíce let starých symbolů s jejich problematickým využíváním během jednoho 12 let trvajícího politického režimu vede k jejich znevažování a komplikuje další používání. Pokud se běžní lidé s takovým symbolem v životě setkají, logicky se jim vybaví souvislost, která jim byla ukázána, tedy runa jakožto vyjádření sympatií s nacismem. Hůře než runy v tomto ohledu snad dopadla jen svastika. Nicméně i ta se shodou okolností objevila před několika lety na módním doplňku – v roce 2007  jiná španělská značka, Zara, uvedla svastikou ozdobenou dámskou kabelku. Z prodeje musela být samozřejmě stažena.

Dávné symboly jsou stále mocné. Pokud je nosíme či jinak s nimi pracujeme vědomi si jejich smyslu, stávají se ještě mocnější. Jediný symbol dokáže obsáhnout celou ideu či kvality. Stačí pouhý pohled na něj a jeho význam k vám promluví výrazněji a jasněji než sáhodlouhý psaný výklad. Prací se symboly posilujeme jejich podstatu, zdůrazňujeme jejich důležitost a vlastně se tak i propojujeme se svými předky, kteří je kdysi vytvořili. Takové uvědomělé používání dávných symbolů přinese své výsledky možná až za desítky let. Pak, až se objeví jiný módni hadr se symbolem připomínajícím opět nějakou runu, bude třeba okomentován tak, že jde patrně o nějakou vikinskou halenku…

Abych však nebyl nařčen, že tento článek má také pouze vybudit emoce, jak to zde vyčítám masovým ovlivňovacím prostředkům, posunu jej na závěr trochu i do roviny vzdělávací. Níže uvádím pasáž věnovanou významu runy Sig. Pochází z knihy „Tajemství run“ od duchovního otce armanismu, Guido von Lista, kterou vydalo roku 2011 nakladatelství Volvox Globator: „Sal a Sig“ „Zdraví a zdar!“ Tento mnoho tisíc let starý praárijský pozdrav a bojový pokřik najdeme rovněž obměněn v rozšířeném zvolání nadšení a obdivu v podobě „alaf sal fena!“ [Tento runový jazyk překládá von List jako pozdrav „Všechen sluneční zdar tomu, kdo si je vědom síly, respektive tomu, kdo je schopen plození.“] To všechno nalezneme skryté v jedenáctém znaku, ve vítězné runě Sig, která symbolizuje, že : „Tvořivý duch musí zvítězit!“