Kouzlo našeho světa
Před dávnými věky se člověk mohl odvážit vstoupit do jeskyně a citově, intelektuálně a duchovně se povzbudit některými skalními malbami na stěnách jeskyně, ožívajícími v záblescích pochodně, kterou držel v ruce. Odešel z jeskyně s novým smyslem života a pocitem, že byl osvícen!
V našem věku jsme ze všech stran bombardováni intenzivními smyslovými stimuly, ať pohlédneme kamkoliv. Díváme se na trojrozměrné obrazy, vstupujeme do digitálních a virtuálních světů a slyšíme všechny myslitelné zvuky. Zakoušíme extrémní rychlosti a máme výbavu k zdolání nejvyšších horských vrcholů našeho světa. Létáme nad oblaky a seskakujeme z letounů vysoko na nebi, jen abychom bezpečně dopadli na zem. Přesto se k smrti nudíme. Výzkumy ukazují, že moderní evropští muži a ženy se děsí nudy víc než čehokoliv jiného. Sebevraždy dnes páchá více Evropanů než kdykoliv předtím.
Starý lov pro zábavu byl nahrazen lovem nových zkušeností. Svět kolem nás se rozpadá, ale my nemáme čas si z toho dělat starosti; jsme příliš zaměstnaní udržováním nudy pod kontrolou a trávíme veškerý čas honbou za prchavým pocitem smyslu života. Čím rychleji běžíme, čím hlasitěji křičíme, čím hlouběji se potápíme, čím výše šplháme, čím extremnější měřítka si bereme, tím více se vzdalujeme jedinému či všem pocitům skutečného smyslu života.
Pokud chcete ve svém světě zažít skutečné kouzlo, navrhuji vám vypnout svou obrazovku propagandy (TV) a svůj počítač a pohlédnout do ohně či hvězdami posetou oblohu. Vypněte elektrické osvětlení a zapalte svíčku. Zaparkuje auto a udělejte si výlet do nejstaršího lesa, který máte dostupný. Nechte doma iPod či MP3 přehrávač a poslouchejte ptačí zpěv, vanutí větru a kapky deště. Zavřete oči a zasněte se; navštivte svět svých šťastných a prospívajících předků, a pochopte, proč ve své kultuře v průběhu 500.000 let nezměnili nic.
Varg Vikernes
2. ledna 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com
Přikládám svoji tvorbu …. snad Vám to něco dá :-)
Ve stínu starých dobů stojí…..
Žena tváře tajemné.
Když lež s životem svatbu strojí,
Při prospěšnosti vzájemné.
V době pupků, prasat, chlívů
V době úplatné vzájemnosti
Představuje zem a hlínu,
prospěch jen a v nutnosti.
Na píšťalu nám dávno hrají,
na píšťalu a neslyšně.
Jsme krásné stádo …. a potají,
ji již dávno vzdali jsme.
Lidské tak rovná se lidem proti,
vzájemné jen sobě s klidem!
Morálka i ona prodána, ladem
nestačí okouzlit svým prostým vnadem.
Ptám se sebe asi po stý
Proč jen ona není skladem?
Jak strom vzrostlý má stínu mnoho,
nemáme mosty?
nemá tak oslovit koho…
Tiše v zapomnění proto pláče,
ona a lidé navždy nespojení?
… straka a její ptáče
PRAVDA je jedna!
To není klišé
Je to hlas předků! hlas pokolení!
hlas v našem břiše…
Pamatuj však : zapomeneš na pravdu,
zapomene na tebe
vnitřní balanc na vlásku,
Stěžuješ si na štěstí, stěžuješ si na lásku?
a když ti z toho hlava třeští,
začneš hledět do nebe…
ubohé
Lepší jít na procházku a začít hledat sama sebe!
Kup si štěstí, kup si lásku
Vsad si v lež a prohraj vsázku
Moderní to člověče
Nakonec ti dá život pěstí
Tvé sobecké ratolesti… shoří v čase
Stejně jak od ohně vlasy!
Shoří jako suché klestí
A tvůj rod taky a proč asi?
Realita se lži se snoubí v rouše beránka na krysaře dáávno si hrají a ty tupě, dál mlčky přihlížíš …
za přítomnosti písaře!
Tomas ..
Rozhodné ano :-)
Jen jako snílek se ptám – co s tím?
Č.S: každý člověk to má v sobě. Ale samozřejmě, jak sám píšeš, musí sám pochopit a to za něj nikdo neudělá a nikdo mu oči neotevře. A lidem trávícím čas u televize se oči neotevřou nikdy. K tomu ostatně televize slouží, aby zavírala oči :-).
Příroda je posvátný chrám, kde můžeš najít odpověd na otázku ohledně smyslu bytí…
S článkem musím souhlasit z pohledu poselství, které se snaží předat.. proto tak idealizovaná představa o předcích ?
A příroda nám nepochybně dává ty stimuly, které nás vedou cestou předků … já osobně jako člověk z malé vesničky, jsem vždycky a dlouho hledal tu pravou cestu k ideální představě o tomto světě o světech dávno minulých a procházky při západu slunce, procházky v noci i víkendy v lesích při přemýšlení nad každým zásadním okamžikem mého života, právě ty začaly nahrazovat hodiny ztrávené u počítače či televize. Až jsem dospěl do bodu, že televize nemá v mém životě prostor a čas který trávím v přírodě má různorodý účel :-)
Jako počáteční ukázání jisté cesty, jiné varianty je to pěkný pokus. Ale nemohu se zbavit dojmu, že to prostě musí mít člověk v sobě. Musí nejprve sám pochopit a až pak jsou články, knihy na podobná témata.
Jde o to jak člověk nové stimuly využije. Skutečný smysl života není zatím úplně vyjasněn, ovšem určitě nejde jen o kontinuální zpětnovazebné reakce na různé stimuly.
Mít spojení s přírodou a pocit sounáležitosti s ní je důležitý. Pýcha člověka z pozice nad přírodou vede ke zkáze.
Nedá se paušálně říci, že předkové byli jen šťastní a prosperující.