To byla ale zlá doba
Ach, jo…
To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.
Ach, jo…
To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením jisté umístění a připravené pracovní zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!
Ach, jo ….
Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu za to dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku.
Ach, jo…
A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,- Kčs.
Ach, jo…
Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala…
Ach, jo….
Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán v lékárně tučný doplatek jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!
Ach, jo…
A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybrat si z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.
Ach, jo…
Ženský si vybrečely oči , když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli pracovat o 10 – 15 let déle.
Ach, jo….
Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí.
A co teprve, když vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu.
Letci, horníci, policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci organizmu.
Ach, jo…
A co to omezování osobní svobody, kdy každý člověk musel povinně bydlet a nemohl se ani zajít svobodně vyspat do kanálu, nebo pod most, a ještě byl nucen chodit do práce a také nemohl ani svobodně a demokraticky žebrat.
Ach, jo…
Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř.
Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší.
Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět.
A tak to má být !
Vždyť jsme si je tak v demokracii vychovali!!!
Ach, jo…
Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd., atd., atd., která tenkrát panovala!!!
Konečně máme svobodu a nikdy se nevrátí ty špatné časy! Vždyť nám vůbec nevadí, že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá – své okolí, přátele, ba dokonce i rodiče! Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu !
Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život maličko zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky, které neznají v dospělosti
ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK! Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenaly svět. Také v TV, rádiu a divadle – tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece nejlepší – jsme Češi! Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do práce. Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout a odpočívat celé dopoledne. Žijeme přeci jenom jednou!
Co bude – „to neřeš!“ To je přece skvělé žití v té naší zemičce, kde gauneři mají svá práva a jejich oběti nemají práva žádná.
Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucno! Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.!!!
Protože přesně tohle nás jedině zachrání!!!
Vždyť jíž máme, co jsme chtěli, a zloději si žijí v klidu, přepychu a blahobytu.
Bratrství.net 
Ještě zpožděně reaguju na příspěvek Swjatoslava.
Na tezi, že zásadní podíl viny má veřejnost svým nezájmem a neschopností, musím trvat. Volby a možnost zakládat strany tu stále je, volby jsou všeobecné, rovné a hlavně tajné, takže každý může volit koho chce a nikomu není bráněno organizovat se a volit tak, aby imigrace byla zastavena. Kdyby lidé důsledně možností stávajícího systému využívali, k obratu v politice by nepochybně došlo. A změnila by se i ona dusivá politicky korektní atmosféra, usilující o potlačení pronárodního, protimigračního smýšlení apod. Lidé toto prosazující jsou tam opět jen proto, že vůči jejich působení neexistuje dostatečně silný odpor. Vítačů a podobných lidí není zas tak mnoho a většina lidí smýšlí opačně – nemají skutečnou autentickou podporu veřejnosti. Ale není zde opravdová vůle jejich působení zarazit a veřejnost jim svou pasivitou dovolila prosadit se a působit významných pozicích. Ano, existují už i snahy o cenzuru, zakazování některých hnutí atd, ale tyto snahy přece vyvíjejí zase jen politici ze stran, které byly lidmi demokraticky zvoleny. Nikdo je nenutil je volit – měli si zvolit jiné. Merkelová, Bellen, Macron apod. byli přece lidmi demokraticky zvoleni. Většině lidí se politika otevřených hranic a další zničující trendy nelíbí, ale zásadní odpor vůči tomu neexistuje. Veřejnost zjevně více zajímají sliby malující růžovou budoucnost („ANO, bude líp.“ – ano, hlavní je „mít se dobře“) a že se mohou před volbami nacpat koblihami. Nějaké dlouhodobější a fatální hrozby a snahy o jejich řešení, což by vyžadovalo i nějakou námahu a oběti, to je u většiny lidí mimo obzor jejich zájmu. Většina lidí řeší, kdo vyhrál ve fotbale, za kolik je kde pivo a podobné vysoce důležité záležitosti. S imigrací sice většinou nesouhlasí, ale vrcholem snahy je u většiny z nich, že něco zahlásí v hospodě nebo napíšou na internet a tím to končí.
Pokud by si lidé skutečným úsilím vynutili opravdovou politickou změnu – a možnosti k tomu mají, pak by na důležitých místech byli lidé, kteří by represivní snahy vůči zastáncům civilizační a národní sebezáchovy a odpůrců, přistěhovalectví nevyvíjeli, protože by sami byli zvoleni jako zástupci právě tohoto názorového proudu. Ony represe, na které si lidé stěžují, jsou nakonec opět jen důsledkem jejich pasivity a neschopnosti vynutit si změnu politiky nebo přímo politické reprezentace.
Tlak veřejnosti na elity vskutku nic nezmění, když je ten tlak minimální – a to je dnešní situace. Tlak by musel být silný a dlouhodobý. Anebo by si veřejnost vynutila změny tím, že by si zvolila jiné elity – každých několik let od toho má volby. Ani jednoho ale není schopna. Nanejvýš je schopna jakéhosi dočasného vzepětí, jak jsme viděli v reakci na eskalaci imigrace v roce 2015. Ale časem lidé ztratili vůli a zájem a celé se to rozplizlo do ztracena.
Navíc demonstrace nakonec nejsou ani tak podstatné. O naší budoucnosti se nerozhoduje brbláním na internetu a dokonce ani demonstrováním, ale volbami a jejich výsledky. A podle jejich výsledků se zdá, že hlubší a důsledný zájem původní bílé obyvatelstvo o záchranu vlastních zemí nemá. Dokonce ani v zemích, kde už je zjevné, že pokračování imigrace znamená zničení vlastní země, není podpora stran vystupujících proti politice otevřených hranic zdaleka dostatečná (a to nemluvím o tom, že ani tyto strany nejsou dostatečně razantní).
Ony slavné Žluté vesty jsou přece ukázkovým příkladem neschopnosti jasně stanovit priority, pokud jde o rozlišování hrozeb z hlediska závažnosti a i neschopnosti dát dohromady logický a konzistentní program. Za prvé u nich nebyl moc patrný skutečný zájem řešit fatální hrozby jako je imigrace (dokonce požadovali pro azylanty lepší sociální zajištění), ale šlo jim o v celkovém kontextu celkem bezvýznamné změny týkající se daní apod. Navíc ani zde nebyly schopni jakési elementární konzistence – na jedné straně chtěli nižší daně, na druhé straně „milionářské daně“ a různá sociální přilepšení. To si dost odporuje.
Potlačení demonstrací v Katalánsku je trochu zavádějící příklad – stát zde potlačoval snahy o úplné politické odštěpení určitého území. Na že bych s tímto represivním přístupem souhlasil (sám jsem zastáncem odštěpení severních regionů Španělska a Itálie od zaostalého chudého jihu těchto zemí), ale takto státy při snahách o udržené vlastní celistvosti často jednají.
Většina lidí na prosazení a dlouhodobou podporu zásadního obratu a komplexního řešení všech fatálních hrozeb prostě nemá. A když už přece jen projeví trochu výraznější zájem, tak většinou v podobě naprosto nedomyšlených a nekomplexních přístupů, které zdaleka nejdou do hloubky a nereflektují všechny současné hrozby. U nás je nejnovějším příkladem parta islamobijců kolem Petra Hampla, podle nichž je jedinou hrozbou naší civilizaci islám a tím to končí. Hampl se svou knihou Prolomení hradeb sklízí úspěchy, přitom ta kniha obsahuje zjevné omyly a chybné přístupy, je jednostranná a v mnohém zkreslující, mnoho věcí přehlíží a ani zdaleka nepostihuje všechny hrozby současnosti. Dokonce je třeba říci, že islám ani není primární hrozbou, tj. sám o sobě, ale až hrozbou odvozenou, tedy plynoucí z toho, že je vyznáván určitou populací s určitou vrozenou mentalitou a nižší inteligencí.
Omluva za delsi prispevek, ale –
Souhlasim, socialisticky model, tak jak byl postaven ve vychodnim bloku, nemel v konkurenci se Zapadem sanci na preziti. Uz i proto, ze samotni bolsevici, dle meho nazoru, opustili cestu k socialismu a vydali se zpet ke kapitalismu uz nekdy v 50tych letech. Tzv. revoluce, ktere byly provedeny, zda se, pod taktovkou komunistickych tajnych sluzeb, byly jen logickym vyustenim snah techto prokapitalistickych proudu v KSC a vubec ve vsech komunistickych stranach vychodniho bloku.
Nedelal bych si iluze, ze by tlak verejnosti na elity neco zmenil. Myslim si, ze demokraticti politici nam uz mnohokrat ukazali, ze pokud neco chteji, zadny tlak verejnosti je nedonuti ustoupit od svych zameru. Dokladem muze byt treba hnuti Zlutych vest ve Francii, kterych na pocatku demonstrovalo statisice a meli velkou podporu verejnosti. Nicmene pokud si dobre pamatuji, tak Macron v podstate od svych zameru nijak zasadne neustoupil, hnuti se casem uplne vycerpalo a v unoru demonstrovalo uz jen neco kolem 50ti tisic lidi a podpora poklesla a elity nijak neustoupily. Nebo nemusime chodit daleko. Po revoluci se politici predhaneli v tom, jak jsou promoravsti, jak se musi napravit komunisticky zlocin zruseni samospravy a zeme Moravskoslezske. Tato myslenka mela na Morave obrovskou podporu, v Brne demonstrovaly desitky tisic lidi za Moravu, do stavky, ktera se planovala, se melo zapojit az milion lidi! A kde jsme dnes? Demokrati obnovili bolsevicke kraje – proste vysmech! Zaktvizovanou a nadsenou spolecnost, hladovou po aktivnim verejnem zivote z pocatku 90tych let bylo potreba otupit a otravit. K tomu pomohla tzv. demokracie. Zvaneni, politikareni, korupce a likvidace vseho, co patrilo teto zemi a vytvoreni nove kolonie a odbytiste pro odpadky ze Zapadu. Proto uz se dnes lide nechteji v nicem angazovat. I kdyz ano, urcity prostor, i kdyz neustale se zuzujici, tu je….
Pendreky a brutalita spanelske policie, ktera rezala hlava nehlava Katalance (stare, mlade, zeny muze) pred volebnimi mistnostmi, kdyz se chteli v referendu vyjadrit k samostatnosti Katalanska na Spanelsku a hrobove ticho ze strany tzv. demokratickych vlad ostatnich statu budiz dalsim dukazem o moznostech, jake realne mame.
A vytvoreni kolonie a zniceni vseho, co fungovalo, bylo hlavnim ukolem elit.Pracoval jsem v 90tych letech v podniku, ktery za bolsevika vyvazel uspesne sve zbozi do celeho sveta. Pak prisla revoluce a novi pani podnik totalne znicili – cilene a zamerne. Kdyby rozvinuli trhy, ktere v te dobe meli, byl by podnik nekde jinde. Jenze rozkaz znel jasne – takze se vse opustilo a ziskane pozice se prenechali konkurenci. A nyni je z toho podniku pouhe torzo, rozparcelovane a rozbite.
Cukrovar, ktery tady u nas fungoval nekdy od 19. stoleti, tak znicili behem par let, totalne. Cilene a totalne. Dnes uz z neho nezbylo nic… ani baraky.
Pro ilustraci – dostal se mi do ruky dopis nejakeho clena JZD. Stoji za precteni:
Pane Soukupe z TV Barrandov.
V týdnu jste se snažil dělat si prdel z našich bývalých JeZeĎáků. Prý neuměli plánovat, proto nebylo maso. A proto, že o tom něco málo vím (na rozdíl od Vaší osoby, kterou omlouvá jenom to, že jste z Prahy), tak vám to s radostí vysvětlím. Největším problémem socialistických JeZeDáků bylo podle vás jaro, léto, podzim a zima To bych ani tak neřekl, protože suché jaro i léto u nás na jihu už přestal být problém od 80. let, kde konkrétně okres Břeclav a Znojmo byl téměř komplet pod závlahami. Neřešil se nedostatek organické hmoty (hnoje a kompostů) v půdě, protože ze 100 tisíc kusů hovězího dobytka bylo hnoje, že si to ani nedovedete představit. Ze starých a rozpadajících stohů jsme my, v ACHP vyráběli stovky tisíc tun kompostů, v receptuře 1/3 hnoje a slámy, 1/ 3 ornice ze skrývek a 1/3 kejdy (to jsou hovínka a močka z velkochovů prasat) a po dvou letech to bylo k použití a zaorání. Za lidovce Luxe se vymlátilo a spálilo na hromadách desetitisíce kusů krav (údajně nemoc šílených krav způsobená zkrmováním masokostní moučky z uhynulých a nemocných zvířat – tento způsob krmení býložravců byl převzat ze západu po roce 1989) a zůstalo v okrese Břeclav pouhých 30.000 kusů, a to je dodnes Úbytek víc jak 2/3 nestačí nasrat tolik kravinců jako 100 tisíc, závlahy jsou zničeny jejich nepoužíváním 29 let, protože na to JeZeDák už neměl od roku 1990 peníze. Pro úplnost: V roce 1988 byl stav skotu v ČR 3,5 milionu kusů, prasat 4,5 milionu kusů. V roce 2018 stav skotu 1,3 milionu, prasat 1,3 milionu. Hlavním důvodem poklesu stavů jsou nařízení EU, aby byl umožněn dovoz ze západu a vyhlášením sankcí na Rusko jsme ztratili velké odbytiště. Produkovalo se tehdy 11-12 milionů tun obilí a dnes ubohých 5-7 milionů. Větší polovina tohoto obilí se přehnala přes živočišnou výrobu pro produkci veškerého masa, vajec a mléka. Nebylo to potřeba dovážet z Německa, Francie, Polska, Maďarska a odjinud podle příkazů EU. A že občas na trhu to maso chybělo? Na tehdejší výrobky československého průmyslu bylo ze západu většinou uplatňováno embargo, a tak nezbytné devizové prostředky zabezpečovalo zemědělství ve formě vývozu jatečného dobytka a telat např. do Itálie, Francie, zemí Beneluxu atd. Takže český JeZeĎák dovedl plánovat ukázkově, měl 11-ti honný osevní postup, organiku v půdě, půdu pod závlahami, produkoval zeleninu, ovoce, brambory, cukrovku, olejniny, dostatek krmiva pro dobytek, využíval na polích vojtěšku jako zlepšující plodinu a krmivo pro skot (což dnes u dnešních chemicko-pesticidních zemědělců téměř nevidíte). Jestli chcete JeZeĎáky z období před StB-áckou revolucí v r. 1989 kritizovat, zjistěte si fakta, a pak možná zjistíte, že jste zbytečně urazil velkou část národa, lidí, kteří poctivě a na vysoké úrovni vykonávali svá povolání. Je nás dost, kdo jsme v zemědělství pracovali celý život a dobře si pamatujeme, co se dělo. ——————————————
Jak rikam, vse nebylo jen spatne. Na to dobre jsme meli navazat a dal to rozvijet. Mam za to, ze to vetsina naroda v roce 89 tak chtela… Bohuzel, jak uz jsem napsal vise, rozkaz znel jasne….
Apropo, na zaver, vedeli jste, ze v nejmin legitimni Ustave na pude Evropy, kterou ma CR, je klausule, ktera v podstate dava vsechnu moc do rukou Ustavnimu soudu? Takze i kdyby si lide nakrasno zvolili cokoli, kdyz vladnouci elita usoudi, ze by to ohrozilo jeji zajmy, tak Ustavni soud muze vse zatrhnout?
Něco málo k této debatě:
1. Ať může kdokoli jakkoli adorovat minulý režim, byl ekonomicky neefektivní, a tak jako tak byl proto odsouzen dříve či později k zániku – i přese všechny výhody, jistoty apod., kteří mnozí, řekl bych že přehnaně, vychvalují. Jeho konec byl už od chvíle, kdy byl zaveden, nevyhnutelný – mj. i kvůli některým jistotám, které byly sice některým lidem příjemné, ale zároveň ho zatěžovaly a přispívaly k jeho neefektivitě.
2. Dnešní systém není také nic extra, ale na jednu věc jeho kritici hodně zapomínají: i přes jisté snahy umlčovat některé názory je zde stále dost velký prostor pro kritiku a aktivitu – a tudíž je zde (oproti minulému režimu) velká míra všeobecné odpovědnosti za stávající stav. Elity dnes jednají mnohdy z hlediska zájmů vlastních národů a civilizace destruktivně také proto, že jim to veřejnost, její pasivita, nezájem a ignorance dovolí. Nic nebrání veřejnosti, která má jasnou početní převahu, donutit ty nahoře rozhodovat jinak. Ale jaksi se jí nechce. To, že ani dnes nejsme schopni třeba zastavit imigraci z třetího světa, je dáno i neschopností veřejnosti k tomu elity donutit nebo ty stávající vyměnit a zvolit si do čela jiné.
3. Dnešní ne zrovna lehká situace mnohých lidí a rodin, pokud jde příjmy, je stále ještě způsobeno dědictvím socialismu, ne kapitalismem. Když se naši předkové koncem 40. let rozhodli zničit naši ekonomiku socialistickým experimentováním, pochopitelně to vedlo k postupnému poklesu hospodářského výkonu – a tím až ke krachu, po němž následovala nevyhnutelně transformace, která ovšem bývá spojena i s negativním jevy jako jsou krádeže a podvody. Nevyhnutelný byl také příchod zahraničních investorů, který byl nutný, ale neznamenal samozřejmě pro nás jen pozitiva. Kromě toho bylo v rámci transformace učiněno několik chyb, jako nedostatečný dozor nad privatizačními fondy při kupónové privatizaci nebo investiční pobídky.
4. To, že se poměry po revoluce nezměnily k lepšímu tak moc, jak si mnozí představovali (což mnohé vede k deziluzi, a dokonce nostalgii po předchozím režimu), bylo do značné míry možné očekávat. Změnil se totiž systém a režim, ne však lidé, kteří jsou nedokonalí.
K 3. bodu viz i tento článek:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-proc-ceske-prijmy-zaostavaji.A181122_224954_p_ekonomika_wag
Dobra pamet – rozumim Vam a Vasemu hnevu. Chapu. Na druhou stranu si vemte, ze ve spouste rodin, hlavne u delnickych profesi, kde oba rodicove treba pracuji ve vyrobe a delaji treba 12tky nebo maji po praci jeste druhou praci, aby uzivili rodinu, deti sve rodice taky casto temer nevidi… Taky se boji, ze prijdou o praci a drzi hubu. Zrovna vcera jsem to resil s kolgyni – ma dve deti, zije sama, pracuje za smesnou mzdu, exmanzel neplati nic, kdyz ma odpoledni, tak deti nevidi skoro cely tyden. A boji se i o to malo co ma, tak drzi pusu. Zatimco Vas pribeh by soucasna propaganda pouzila jako dukaz zla bolsevickeho rezimu, to ze se to deje v kapitalismu, ktery nici a rozbiji rodiny treba proto, ze rodina spolu casto zkratka vubec neni a jen se doma miji, o tom uz se nemluvi. Jinak se zbytkem Vaseho prispevku souhlas. Mam 4 deti, taky se s nimi snazim travit cas co nejvic a vychovavat je v podobnem duchu jako Vy…
Vera – ja jsem chodil na ZS v 80tych letech min. st. a sovetskou hymnu jsme se povinne neucili. Ale je mozne, ze na Vasi ZS byl nejaky zapaleny ucitel hudebni vychovy… To neni pravda, ze by se to smrsklo jen na par folklornich festivalu – za mych sklonich let treba vsichni kluci ze sidliste ve meste chodili na šlahačku/pomlazku. Cele mesto bylo plné kluku/chlapu s žilama/tatarama. Dnes? Ziju na dedine a kluku chodi cim dal min. Minuly rok snad poprve u nas nikdo nezazvonil… Decka driv na dedinach vynasely Moranu. Dnes se to deje jen kdyz to zorganizuji treba ucitelky z MŠ a to i tak tam tech deti dojde 5 a pul…Spolecnost je uz uplne atomizovana a rozbita. Ale je fakt, ze tento trend zacal uz za bolsevika… Mate pravdu, o pohanstvi se temer nemluvilo. Ale paradoxne jsem sve prvni info o pohanstvi hltal z Male československé encyklopedie, ktera byla vydana za socíku :-) Byl tam popis slovanskych bohu a bohyn atd. Společenstvi vznikaji to je pravda. Ale ne ze by si jich treba stat nevsimal. Sve by mohli rict treba majitele toho slovenskeho obchodu s metalovyma vecma, kteri meli v nabidce i kolovraty a ruzne druhy zbozi s pohanskou tematikou a policajti jim to pri razii vse zabavili a myslim, ze jim hrozilo obvineni z propagace fasismu atd. Uz nevim presne. Jak rikam, pomalu prituhuje….
Swjatoslaw: životný príbeh môjho otca by si zaslúžil zverejniť a vysvetliť viac informácií aby bol zrozumitelný môj hnev na autora, ktorý vidí z histórie iba to biele, ale to čierne (zámerne?) zatajuje. Ale bolo by to dlhšie ako samotný článok ku ktorému je táto diskusia. Myslím, že pochopíte, že v mojom detstve, keď som potreboval mať otca pri sebe tak musel byť v práci, držať hubu a pracovať, tlačený strachom, že o svoju prácu príde a našu rodinu neuživí. Tento chýbajúci čas s ním mi už nikdy nikto nevrátil. A táto životná skúsenosť ma naučila, že dnes sa snažím byť čo najviac so svojim synom, snažím sa ho viesť čo najďalej od všadeprítomného megakonzumu a masmediálnych megalží. Áno, súhlasím s Vami cit. „Pomalicku nam prituhuje, coz vidi kazdy, co se trosku zajima o deni okolo sebe.“, bude to stále horšie a horšie, a preto syna pripravujem na to, že pokiaľ v niečo raz bude skutočne veriť, skôr či neskôr ho život vyzve, aby svoju vieru ukázal v praxi, a žiaľ, niesol za to aj prípadné následky. Tak ako život vyzval jeho deda, môjho otca.
Symboly se tenkrát ctily hlavně ty komunistické a na základce jsme se povinně učili i sovětskou hymnu, nejen tu naši. Pokud jde o kulturní tradice, tak ty se smrskly jen na těch pár folklorních festivalů. O našich předkřesťanských kořenech se neučilo nic, natož aby se pohanství praktikovalo. V tom vidím největší přínos dnešní doby : že si může každý sám zvolit cestu svého duchovního rozvoje. Literatury je k dispozici dostatek , vznikají různá společenství, kde se lidé scházejí k oslavě svátků či uctění předků …. Do toho zatím současná politika nijak nezasahuje.
Dobra pamet – aha a v cem se tedy lisite od tech bolseviku se svym pristupem? Oni vasemu otci, clenovi KSC, ze ktereho ho teda vyhodili z „neznamych duvodu“, tak bolsevici se mu tak strasne pomstili, ze ho nechali pracovat. Sice za min penez nez ti nahore, co delali hovno (to bylo a bude v kazdem rezimu), ale pracoval a zivil vas a rodinu. A vy byste rezal vajca kosakem a jebal po hlave kladivem :-D Jak by to asi vypadalo, kdybyste byl u moci vy :-D
Tim nijak nesnizuji utrpeni jinych lidi, kteri s v komunistickych vezenich prozili svoje…
Jako nacionalista, ktery zil v minulem rezimu, tak musim rict, ze ten rezim me naucil ctit symboly statu jako hymnu, vlajku, znak atd., milovat vlast, byt hrdy na sve slovanske koreny, znat svou historii, alespon v zakladu, mit rad nasi kulturu, kterou podporoval – stovky folklornich souboru napr. Nestyska se mi po nem, ale ani ho bezhlave neodsuzuju. Proc? Protoze se v podstate nicim vyrazne nelisil od toho, co lide na tomto svete vyplodili… Kdo tahl za jeden provaz z rezimem, mel se fajn, kdo ne, ten se fajn nemel…Tak je to ostatne i ted. Pomalicku nam prituhuje, coz vidi kazdy, co se trosku zajima o deni okolo sebe. I dnes musite mit na vsechno razitko, ba mnohem vic razitek, nez v minulosti a za kazdy stempl tvrde zaplatit nehorazne prachy. Na „cokoli“ se fronty nestali – chodil jsem jako decko nakupovat do Jednoty u nas na sidlisti a vseho zakladniho a potrebneho k zivotu bylo dost…. Nic neni cernobile…
Dobrá Pamäti, si tady jako stěžujete, že váš komunistický otec po vyhození z KSČ už nepobíral tak vysoké prémie jako členové strany???
Možná v KSČ zjistili, že je tam jen kvůli lásce k penězům, kterou jste patrně zdědil i vy, když vás to jeho vyloučení tak příšerně štve ještě po 50 letech :-))
V dnešní době mnozí ani neví, co to prémie jsou, vážený pane!!!
ach, jo…
veru boli to krásne časy, keď môj otec, ktorý nebol v KSČ, lebo ho z nej z neznámych dôvodov vyhodili roku pána 1970, bral prémie 300 Kčs a musel si ich aj odmakať, a jeho kolegovia, leniví ale členovia KSČ brali 1200 Kčs
veru krásne časy
autorovi tohto žvástu by som s tým kladivom z komunistického znaku 5 krát jebol po hlave a kosákom odrezal kokot aj s vajcami
Věra Provazníková: Myslím, že onen článek přímo nevolá po starých časech, jen připomíná jeho pozitiva. Každý režim chválí sám sebe a ostatní pranýřuje. Ten stávající není výjimkou.
Ano, cenzura se začíná prosazovat už i teď, ale rozměrů té komunistické to ještě nedosáhlo. Ideální politický systém zkrátka neexistuje. Možná se dá vymyslet, ale ne realizovat, protože to nakonec zase ztroskotá na lidské nedokonalosti. Jako všechny režimy, které tu kdy byly. Nevolejme tedy po návratu některého z nich, ale pracujme na zlepšení toho současného.
Věra Provazníková: Narovinu se dalo mluvit o politice i předtím… Vždy jde jen o to, s jakými důsledky, což platí i o dnešku, čerstvě třeba: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/policie-zada-o-vydani-poslankyne-spd-marikove-40315721
Obhajovat jedno zlo jiným zlem je blbost. Já minolý režim pamatuji, vyrostla jsem v něm. Ach jo, to je nuda, že už nemusíme stát fronty na nové knihy, na ovoce , na cokoli…. A ten adrenalínek, když musel člověk neustále shánět na kdeco úřední povolení …. A ta pohoda, když jsem se nemusela složitě rozhodovat, na jakou školu se přihlásit, protože s mým kádrovým posudkem žádná kvalitní nepřipadala v úvahu ….. ;-) Ne, nestýská se mi po komunismu. Ani nijak slepě neobdivuji ten současný režim. Ale mám-li ty dva porovnat, tak tenhle je přece jen o dost lepší. Například v tom, že se tu můžeme takhle narovinu o politice bavit. A že se do té politiky mohou aktivně zapojit i ti, kdo ji chtějí zlepšit.
To je dobrá narážka i pohled na to dobrý z toho režimu.Někdy mě dojímají kecy některých neonacistů a nacionalistů o tom zlém multikulturním bolševismu,když teď se tady pomalu už ani nemluví českým jazykem,hospodářství je v mnohem horším stavu a základní sociální jistoty se ztrácejí.