Přejít k obsahu webu

Obrana říše: Národní identita, dědictví a nacionalismus v black metalu IV

27 ledna, 2021
by

Kapitola čtvrtá – Volání árijského ducha: Národní socialismus a rasový nacionalismus v black metalu/Závěr

 “Ve studiích o konzumaci rocku v etnicky smíšených a různorodých populacích se černí adolescenti prokazatelně s větší pravděpodobností  (více než bílé či asijské protějšky) kloní k žánrům černé hudby, zvláště k soulu, R&B, blues, reggae a rapu.” (Shuker, R., 1994).

Dále by se mělo poznamenat, že konzumace heavy metalu je typická pro mladé, bílé muže. (Gruzelier, J., 2007).

NSBM je možná pokračováním nihilistické a misantropické podstaty raného norského black metalu, jenž se zaměřoval na nenávist k lidstvu a náboženství. NSBM  se nezaměřuje na nenávist k lidstvu a náboženství. Místo toho se zaměřuje na nenávist ke specifickým rasám a etno-náboženským skupinám, obvykle vycházející z vlastní nadřazenosti vůči těmto rasám a skupinám. Často má silnou spojitost s nacistickým názorem a obvykle činí předmět zbožnění z jejich režimu a ideologií, přičemž často slouží jako politický prostředek takových poselství a agendy (Murphy, D. J., 2007). Používání a odkaz na dědictví a národní identitu v NSBM vede k tomu, že skupiny, které nemají žádnou politickou agendu, jsou některými black metalovými fanoušky označovány za NSBM. Skupiny jako Winterfylleth a Wodensthrone, které začleňují do své hudby témata dědictví a národní identity, aniž by zahrnovala negativní aspekty NSBM, jsou vystaveny tomuto typu onálepkování. Mezi black metalovými posluchači probíhá debata a panují smíšené názory, zda skupiny jako Nokturnal Mortum skutečně na některých albech projevují NSBM postoje. Je nepopiratelné, že NeChrist je NSBM vydání, debata se týká alb, které obsahují texty o jejich dědictví a národní identitě, mytologii a historii bez zřejmé propagace rasistické a NS agendy. Otázka a debata se týká toho, zda se všechna alba Nokturnal Mortum klasifikují jako NSBM, i když hudba tyto ideály nepropaguje. 

Německý black metalový fanoušek Lennard Kamischke (2013) v diskusi na toto téma tvrdí, že “záleží na kvalitě hudby samotné”. Pokračuje vysvětlením, že politický názor hudebníků pro něj příliš neznamená, pokud není jediným účelem hudby propagovat a sloužit jako prostředek politických ideologií. Pro Lennarda slouží hudba svému hlavnímu významu jako umění, a textový obsah a ideologie lze ignorovat. Toto se neslo celým rozhovorem. Obvyklá odpověď zněla, že texty nejsou srozumitelné proto, že mnoho fanoušků nerozumí jazyku textů (např., ukrajinštině), nebo proto, že vokály slouží jako struktura a není jim rozumět. To by naznačovalo, že texty vykreslené poselství či ideologie jsou pro většinu metalových posluchačů nedůležité. Je však třeba poznamenat, že dobré poselství, s nímž posluchač souhlasí, může přispět k tomu, jak moc se jedinec s hudbou spojuje.  

“Samotný zvuk je objektivně zjistitelná série oscilací v tlaku vzduchu a nemůže být rasistický. Neexistuje nic jako rasistický akord nebo harmonie nebo melodie. ” (Slater, N., 2013).

Dle tohoto prohlášení se hudba stává rasistickou, když je spojována a rasismem či politickými ideály, jak je tomu v případě skupin, které jasně propagují nacismus, a využívání Richarda Wagnera nacionálně socialistickou stranou.  

Zdá se, že se stalo tabu mluvit v black metalu o dědictví a národní identitě kvůli skutečným NSBM skupinám, které stejná témata používají k propagaci svých ideologií. Využívání tradičních pohanských symbolů nacionálně socialistickou stranou také poskrvnilo to, jak svět na tyto symboly pohlíží, protože většina lidí tyto symboly stále spojuje s nenávistí.  

‘Jiné’ a ‘jinakost’ odkazuje na kulturu, sexualitu, rasu, náboženství atd., o nichž se soudí, že jsou vně sociálních norem jiné specifické kultury. To se týká i black metalu, protože ten většina západní společnosti klasifikuje jako ‘jiný’. Black metal to přijímá a svou extrémní obrazností, skutky, tématy textů, poselstvím a zvukem cílí na existenci vně sociálních norem. V tomto ohledu lze NSBM považovat za  rozšíření této snahy o jinakost v black metalu (Mabilat, C., 2008).

 

(zkráceno)

 

No comments yet

Napsat komentář