Přejít k obsahu webu

Konec pohanství v Čechách

27 června, 2018
by

28.září roku 1092 se datuje oficiální konec pohanství u Čechách. Stalo se tak díky králi Břetislavu druhém, který dal po České zemi rozhlásit silná protipohanská nařízení, načež se rozhodl krutě skoncovat s těmi, kteří ignorovali hlas církve a byli pevně rozhodnuti pokračovat dál v tradicích předků.

Krom poprav a různých forem ponižování se církev snažila získat kontrolu nad soukromým životem bezvěrců. Bylo tak činěno z důvodů “volného stylu života“ pohanského lidu –tedy styl neakceptovatelný. Sňatek se stal nerozlučitelným a směl se konat pouze veřejně. Zákaz se týkal i zvyku únosu manželek a dalších věcí, které by “jakkoli sráželi  autoritu církve svaté“. Ani mrtvím se klidu nedostávalo. Najednou tu pro ně bylo přichystáno poslední pomazání a pohřby na hřbitovech u kostelů – nikoli užf na místech jejich srdci nejbližších (lesy, pole..atd.)

Vyhnáni byli čarodějové a věštci, pokáceny a spáleny háje a všechny stromy, které lid uctíval. Absurdní nařízení se týkala dále i zrušení nedělních trhů a práce u 7. dnu v týdnu jako takovém. Neuposlechnutí stanovených nařízení se trestalo finančními sankcemi, nebo rovnou zabavením celého majetku.Veškeré tyto výdělky putovaly na tzv. kněžský důchod. Z tohoto je naprosto patrný jediný záměr církve. Nikoli vlastní přesvědčení, ale to co je nám známo tisícovky let – pouze finanční aspekt a ponižování odlišněji smýšlejících. Ale upusťme od náhledu na tuto největší myšlenkovou teroristickou organizaci a postupme dále.

Další osobou, která se zasadila o konec pohanství u nás, byl kníže Václav. Ten sice ve svém “milosrdenství“ odstranil žaláře a šibenice a různé mučící nástroje, za to však dal srovnat se zemí pohanské svatyně a další atributy, jež byly shnilé církvi a  všem jejím přisluhovačským hodnostářům posledním trnem u oku.

Krvavých incidentů na odzbrojených bezvěrcích a degenerování lidské osobnosti bylo (nejen) v zemi Česko-Moravské více než hojné. Mnoho informací se samozřejmé nedochovalo a plno zvěrstev pod vlajkou despotického náboženství bylo zapřeno. Přesto si myslím,  že staré kroniky, zmínky v knihách a archeologické nálezy řekly vše podstatné – současné chování těchto vysokohodnostářských podlidí tyto fakta jen umocňuje.

Záleží už jen na každém z nás, zda-li hodlá toto šílenství i nadále tolerovat či ne… Odpouštět je lidské – nenávidět božské. Staňme se tedy bohy a nenáviďme to, co nenáviděno býti má a právem zasluhuje…

Článek ze zinu Heathen Wrath č. 1

 

from → Dějiny
One Comment leave one →
  1. můj názor permalink
    27 června, 2018 18:02

    Dobrý článek.

    Jistě je to nošení dříví do lesa, ale přesto to sem napíšu. Nemyslím si, že by dnes židokřesťanství bylo schopné pozvednout člověka na nějakou vyšší iniciační úroveň. Skutečný konec pohanství by tak nastal ve chvíli, kdy by se pohané nechali nachytat a vstoupili do rodiny jakýchsi křesťansko-pohanských kočkopsů, kteří jsou teď v určitých kruzích tak populární. Pohanský potenciál by se rozplynul jak pára nad hrncem.

    Vzhledem k současné situaci je ve stejné míře škodlivé, když by se pohané vzdali důsledně protikřesťanských postojů nebo kdyby sklouzli k multi-kulti.

Napsat komentář