Skip to content

Plody židokřesťanství

Květen 26, 2018
by

Co si myslíte, že se stalo Evropě, když židokřesťanství zvítězilo?

Zde jsou některé příklady toho, co se v různých oblastech stalo. Celý text byl převzat z tohoto tohoto blogu. [Český překlad souvisejícího seriálu se nalézá zde – pozn. překl.]

Architektura:
Kamenné budovy, stavěné výlučně pro soukromé či veřejné účely, se nyní omezovaly pouze na vojenské a církevní stavby. Existující veřejné budovy (fóra, knihovny, odeony, divadla, muzea, stadiony, hipodromy, cirky, školy, gymnásia, chrámy, lázně římské amfiteátry atd.) byly často poničeny či zcela zničeny. Mnoho stavitelských technik bylo zapomenuto.
Vzdělání:
Tam, kde se v pohanských dobách učili číst a psát i chudí, a od bohatých se očekávalo, že budou stavět veřejné školy, se vzdělání stalo církevním monopolem, a odpíralo se všem, s výjimkou budoucích knězů a synů bohatých. Jeho náplň se omezovala na křesťanskou indoktrinaci.
Tanec:
Tanec byl zakázán jakožto pohanský a směřující k podněcování chtíče.
Demokracie:
Demokracie se odsuzovala jako nekřesťanská, protože bible předpokládala království.
Dějiny:
Skutečné dějiny se nahradily výmysly a propagandou (jako např. “legendami”), s výjimkou souznějících kronik, jež nevrhaly na církev špatné světlo. Nesouznějící či objektivní dějiny byly „ztraceny“.
Zákon:
Zákon se změnil z nástroje spravedlnosti na systém zahrnující útrpné právo, často sloužící zájmům církve a popírající principy přirozené spravedlnosti. Nerovnost se stala základním principem církevního práva.
Literatura:
Veškerá literatura, včetně Bible, byla lidem obecně zapovězena.  Oné menšině, které bylo umožněno se vůbec naučit číst, byly vyhrazeny modlitební knihy a křesťanské Legendy, představované jako skutečnost. Jiné knihy se všeobecně ničily nebo ukrývaly v klášterech.
Matematika:
V rámci církve se omezovala na aritmetiku, nezbytnou k vypočítání data Velikonoc. Jinak se s ní zacházelo s podezíravostí či nepřátelstvím.
Lékařství:
Veškerý lékařský pokrok se zastavil. Nemoc se vnímala jako trest za hřích. Hygiena a zdravotnictví byly opuštěny jakožto nekřesťanské.
Hudba & zpěv:
Hudba a zpěv se pravidelně omezovaly na církevní hudbu. Jinak se považovaly za satanské. Pod nadvládou křesťanství zanikla antická opera – znovu se zavedla až v šestnáctém století.
Přírodopis:
Studium přírody, populární ve starověkém světě, stagnovalo až do osvícenství. Bádání bylo potlačováno až do té doby proto, že církev tvrvala na doslovném výkladu bible a její neomylnosti jakožto příručky veškerého vědění světa.
Malířství a umění:
Veškerá zpodobnění byla nejprve zapovězena a od pátého století, pak omezena jen na náboženská témata. Existující nekřesťanské umění se ničilo. Základy perspektivy, známé ve starověku, byly “ztraceny” až do jejich znovuobjevení Brunelleschim na úsvitu renesance. Roku 1563 Tridentský koncil potvrdil Umění jakožto konformní naturalistický nástroj propagandy.
Filosofie:
Byl zaveden církevní monopol. Subjekt se poté redukoval na scholastiku. Existující filosofická díla byla zničena. Původní filosofy  cenzurovali, pronásledovali a někdy i vraždili. Od zavraždění Hypatie až do doby, kdy Cosimo Medicejský svou Platónskou akademií ve Florencii vzkřísil starověkou filosofii, nedošlo k žádnému podstatnému pokroku.
Veřejné služby:
Charitativní dotování veřejných budov (školy, knihoven, divadel, sportovních stadionů, lázní, závodních drah pro koně atd.) téměř zcela skončilo, když se církev těšila plné nadvládě. Téměř každá vesnice v Evropě má kostel ze středověku,  postavený z lepšího materiálu než jakákoliv jiná místní budova. Mizivě malý počet má srovnatelné církví postavené školy, nemocnice či jiné užitečné veřejné budovy. První moderní veřejnou knihovnu založil Cosimo Medicejský, “duchovní otec” renesance.
Sochařství:
Nenáboženské sochy se přestaly tvořit. Nejlepší příklady ze starověku byly „ztraceny“. Podřadný materiál se vytvářel pro církev, obecně pro účely propagandy. Až do renesance se nevytvořilo nic v kvalitě srovnatelné s antickým dílem.
Sport:
Sporty byly zrušeny, stejně jako mezinárodní sportovní události. Nahradily se různými druhy mučení zvířat a zábavami příliš lokálními, než aby na ně církev měla vliv.
Divadlo:
Hraní bylo zakázáno, s výjimkou propagandistických účelů: náboženských obřadů, náboženských her a moralizujících her.
Veřejné zdraví
Veřejné lázně, důmyslné akvadukty a kanály byly všechny zničeny či byly ponechány, aby zchátraly (jedinou výjimku tvořily lázně, které se zachovaly v klášterech pro použití mnichy).
Infrastruktura Ulice a viadukty se používaly, ale neudržovaly. Zachovaly se až do sekulárních časů jen proto, že byly tak dobře postaveny.

Pokud jste se někdy podivovali, proč jsem napsal příspěvky, jako je tento [česky] a tento [česky], toto je jeden z důvodů. HailaR WôðanaR!

Varg Vikernes
29. července 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com

Reklamy
komentářů 12 leave one →
  1. Andreos permalink
    Červen 6, 2018 15:07

    Netvrdil jsem, že bílá rasa musí nutně vždy ve všem smýšlet racionálně, jen že k tomu má jakousi obecnou tendenci, která se často projevuje. Je jasné, že ve starověku, kdy ještě nebyla nějaká systematická věda rozvinutá a přírodovědecké poznání nezašlo moc daleko nebo později v době silné křesťanské víry zvláště u méně inteligentních částí společnosti byly časté různé formy pověrčivosti, víry v astrologii, věštění atd. Ale na druhé straně právě u bílých Řeků se třeba poprvé rozvinula převratná myšlenka, že kosmos a jeho řád má nějaký přirozený, racionálně poznatelný důvod a není výtvorem bohů, nebo později se v křesťanské Evropě utvořila myšlenka dvojí pravdy – zjevené dostupné vírou a rozumové dostupné filosofií a vědou. Taky scholastika byla takovým projevem racionálních sklonů bílého člověka – dát i samotné víře jakýsi racionální ráz a podklad.

    Nemyslím si, že by sama křesťanská víra vedla lidi ke kladení přírodovědných otázek – spíš to byl souběh okolností – církev měla v té době na vzdělání do značné míry monopol (kláštery, biskupství – a i univerzity byly pod jejím značným vlivem), takže kdokoli nadaný a inteligentní se musel jaksi začlenit do tohoto etablovaného institucionálního rámce. Pak teprve pod křídly církve mohl bádat. Ale stejně tak by mohl bádat a klást přírodovědné otázky i bez ní, v rámci institucí bez křesťanského vlivu. Ovšem, po jistou dobu – v době doznívající Doby Temna a barbarismu – mohla křesťanská víra sama být jakýmsi „světlem“ motivujícím i k intelektuálním výkonům – ale tento vliv mohl mít efekt jen díky tomu, že dopadal na úrodnou půdu v podobě talentované bílé populace, kde bylo dostatek inteligentních lidí schopných tento motiv pochopit a akceptovat – ostatně i díky tomu byla jako jakési světlo také interpretována. Celkově to na zásadní vliv křesťanství na rozvoj vědy, umění nebo filosofie každopádně nevypadá, protože pak se tyto obory z jejího vlivu vymanily a celkem bez problémů pokračovaly ve svém rozvoji dál. V pozdější době bylo podle mě křesťanství už vlivem spíše zpátečnickým, omezujícím svobodu myšlení a bádání (případy Bruno, Galilei, spory o to, zda má být filosofie jen „služkou“ teologie, zda je přípustná vedle zjevené pravdy i pravda rozumová atd.), viz i dnešní aktivity kreacionistů v USA nebo snahy o zakazování biotechnologického a genového výzkumu.

    Víra, že bůh stvořil svět rozumně, což vybízí k jeho poznávání – no právě, to je podle mě přesně onen projev vrozených tendencí bílé rasy, přizpůsobujících si křesťanství své mentalitě. Proč se třeba takovýto názor neujal v pozdní Byzantské říši, ale naopak zde převážil mystický výklad křesťanství? Podle mě právě proto, že v pozdní době bylo už obyvatelstvo Byzance nebílé, orientální, které naopak vrozeně tíhne spíše k rigidní víře, vyšší emotivitě, iracionálnu, mysticismu (viz i dnešní dogmatické, emotivní, rigidní pojetí islámu v zemích obydlených tímto obyvatelstvem).

    Ohledně těch řeckých a jiných zázraků – geneticky kvalitní a nadaná populace není automatickou zárukou, že vždy a všude hned rozvine vyspělou civilizaci. Ale je to pevný základ pro to, že k tomu dříve či později dojde. Přece nakonec i ve Skandinávii, i když o mnoho později, k jistému zázraku došlo, když v 19. a 20. století severské země prošly razantním rozvojem a rychle zařadily mezi nejvyspělejší země světa. Nakonec i naše české země zažily takový menší zázrak, když se za vlády Karla IV. staly jednou z nejvíce vzkvétajících zemí Evropy. Taky v desetiletích před první světovou válkou a za první republiky jsme byli vcelku úspěšným a vyspělým národem (i když zázrak je asi moc silné slovo).
    A ještě k té Skandinávii – tam se přece jasně ukazovalo, že i bez křesťanství ještě pohanská skandinávská společnost dosáhla četných úspěchů a měla nakročeno k rozvinutí všeobecně vyspělé civilizace i bez křesťanství.
    Maurois (1995, s. 38): „Kmeny – všechny stejné rasy –, které žily v té době ve Švédsku, Norsku a Dánsku, byly opravdu pohanské, protože je staré římské císařství zasáhlo jenom nepatrně a s císařstvím křesťanského Říma nepřišly vůbec do styku. Ale byli to skutečně barbaři? Jejich malované lodě s vyřezávanými figurami na přídích, vysoká literární hodnota jejich ság a složitost jejich zákonů svědčí o tom, že si vytvořili svou vlastní, velmi osobitou civilizaci.“
    Stejně tak se jejich velké vlohy ukazují na velmi umně zhotovených a často bohatě i krásně zdobených zbraních či špercích nebo jejich vyspělé loďařství.
    Heyerdahl cituje Wilsona (1983, s. 135): „Britský historik David Wilson napsal:
    „Vikingové byli velcí cestovatelé a v mořeplavbě dokázali mnoho; jejich města byla velkými obchodními středisky; jejich umění bylo původní, tvořivé a podnětné; honosili se krásnou literaturou a vyspělou kulturou.‘
    Navíc dodal: ‚Díky pustošivým nájezdům v osmém a devátém století získali vikingové trvalou pověst pirátů a ničitelů – ačkoli jejich kultura byla v mnoha ohledech stejně rafinovaná a vyspělá jako kultury zemí, které zpustošili… A konečně, západní civilizaci vikingové nezničili, ale obohatili. Části jejich právního systému, tradice osobní svobody, zaujetí pro výzkumy a jejich islandské ságy, v nichž se zrcadlí tehdejší heroická doba – to všechno se stalo součástí našeho … dědictví.‘ Tak končí soud jednoho britského historika.“

    Zdá se, že dějiny do značné míry vytvářejí obecné kvality (jejich míra) a obecné povahové tendence lidských populací – činy a výsledky jsou spíše až jejich konkrétními projevy a důsledky.

  2. Herbord permalink
    Červen 6, 2018 00:02

    Oprava: samozrejme má zmysel pýtať sa po dejinných príčinách napr. gréckeho zázraku, ale je nezmyselné tvrdiť, že ak by sa neudial v gréckom prostredí, tak by sa stal inde. Teda logika „ak by som sa nenarodil vlastnej matke, tak by ma porodila iná.“ To je dobré na francúzsky doktorát, len ani tam nie z histórie.

  3. Herbord permalink
    Červen 5, 2018 23:17

    *Beggining = beginning

    Linkované stránky sú písané v štýle – vítkovskí žháři spôsobili rómskemu dievčatku ťažké popáleniny, ergo – nacionalistom ide o upálenie Rómov.

    Nemám čas reagovať na tvrdenia, kt. sa tam uvádzajú, vážneho záujemcu o európske dejiny odkážem na Davida Lindberga alebo Edwarda Granta, knihy sú aj v ruskej e-knižnici. Prípadne aj kolektívne monografie o histórii vedy napr. z Cambridge. Predstava tupého stredoveku, v ktorom cirkev bránila pokroku je jednoducho nezmysel. Cirkev do 11. resp. začiatku 12. storočia ani nemala taký vplyv, ako neskôr, svetské kniežatá dokonca poučovali duchovných o viere a celá organizácia spoločnosti mala ďaleko od centralizovaných štátov. Napr. Foucault striktnosť v sexuálnych otázkach vysvetľuje svetskou potrebou novovekého štátu kvalitných ľudských zdrojov pre dane, vojsko, prácu, reprodukciu.

    Andreos, ktorú racionalitu bieleho človeka máš na mysli? Veštenie Rimanov z letu vtákov alebo zvieracích vnútorností? Alebo orgiastické dionýzske kulty so žraním surového mäsa? Mníšsky život sa vyvinul v Egypte a v Sýrii, odtiaľ sa dostal do E. Ja nepíšem alternatívne dejiny, nespochybňujem, že nejako by už európska história vyzerala a napokon by sa vedy či umenie niekam posunuli. (Aj keď takáto debata je principiálne hlúposť.) Otázka je, či kresťanstvo tomuto vývoju bránilo, ako sa píše v texte a odpoveď je – nie, práve naopak. Píšeš, akoby sa to nejako spravilo, ja uvádzam príklady z minulosti, kt. preukazujú, ako sa to stalo. Európska civilizácia je (aj) produktom kresťanstva, pretože toto učenie podnecovalo ľudí, kt. mu úprimne verili ku kladeniu otázok. Aj tých prírodovedných. Hlboká viera, že Boh stvoril svet rozumne, zbožných učencov viedla k skúmaniu okolitého sveta, výsledky antického poznania boli premýšľané a cenené. Nespochybňujem helenizáciu či germanizáciu kresťanstva, ale to nie je niečo+kresťanstvo, či naroubované kresťanstvo, ale intelektuálny vývoj myslenia, ktorý bol v každom čase úprimne uskutočňovaný jeho vyznávačmi. Nespocybňujem ani autentickosť anti-intelektuálnych hlasov v cirkvi, ide o to, čo prevážilo a tvorilo skutočný život kresťanských spoločností. Opäť, nikto nezakázal Vizigótom postaviť univerzity.

    (Ak hovoríš o vrodených sklonoch belochov – myslíš tie ľudové masy, kt. verili v čarodejnice? Je veľmi populárna viera, ako rímska cirkev čarodejnice prenasledovala, že to obdobie trvalo pomerne krátky čas a Kladivo sa dostalo na index, a že práve kňazi do 14. storočia „mierumilovne“ presviedčali sedliakov o nezmyselnosti povier – a preto ani k procesom z vôle cirkvi nedochádzalo – sa už nespomenie. Morová epidémia spôsobila morálny úpadok aj v cirkvi. Osvietenstvu tiež predchádzala vedecká revolúcia v 17. storočí a tá nadväzovala na storočia minulé.)

    Predsa dejiny netvoria sklony, ale až činy a výsledky a tie je potrebné skúmať. Prečo hovoríme o gréckom zázraku a neudial sa v Škandinávii alebo v českej kotline? Takéto uvažovanie nemá zmysel.

  4. Andreos permalink
    Červen 5, 2018 10:49

    Mně ale nic nepřišlo, když tak zkuste napsat ještě jednou.

  5. Červen 4, 2018 18:18

    Ano, to je velice rozumný názor, Andreosi. Na mail jsem Ti odpověděl hned 28.5…

  6. Andreos permalink
    Červen 4, 2018 15:15

    Jen bych k této debatě chtěl podotknout, že, ať se díváme na roli křesťanství v evropských dějinách jakkoli, je vyspělá evropská civilizace primárně produktem vrozených kvalit a nadání její bílé populace – a křesťanství na ně bylo jen „naroubováno“ – tj. obsah jeho věrouky měl jakýsi externí vliv na některé konkrétní formy středověké evropské civilizace – tedy vznik různých institucí jako kláštery a řády, mělo vliv na formování názorů středověkého člověka na svět, lidský život apod., náboženské představy byly zakomponovány do filosofického myšlení, umělecké tematiky atd. Ale i bez tohoto kulturního vlivu by se evropská civilizace rozvinula – třeba filosofie a umění by se rozvíjely i tak, jen by nebyly křesťanstvím ovlivněny. Rozhodně je nesmysl, že by evropská/západní civilizace byla produktem křesťanství – bylo prostě jen jedním z vlivů, který se podílel na jejím formování – jako třeba později osvícenství, které ostatně bylo více v souladu s vrozenými sklony bílého člověka (taky právě z nich vzešlo). A podle vrozených vloh a tendencí tohoto obyvatelstva bylo také křesťanství s postupem času stále více „poupravováno“. Třeba bělošské sklony k racionalitě vedly ke vzniku scholastiky, která měla dát víře racionální charakter a obhajobu. Vliv křesťanství nakonec zeslábl, ztratilo většinu své dogmatičnosti, politika se naklonila k sekularismu, filosofie a umění se z jeho vlivu vyvázaly, ukázalo se, že je – alespoň ve svém původním rigidním pojetí – poněkud nesouladné s racionální a svobodomyslnou povahou bílého člověka.

    Mimochodem – před asi týdnem jsem poslal mail, měli bychom se ještě podrobněji dohodnout.

  7. Červen 3, 2018 11:33

    Níže doplnění k některým položkám, aby bylo jasno, že se zakládají na reálných faktech a uvádějí příklady, které vedly k závěrům v článku výše.

    Vzdělání – http://www.badnewsaboutchristianity.com/gde_education.htm
    Zákon – http://www.badnewsaboutchristianity.com/gda_law.htm
    Vztah k vědám – http://www.badnewsaboutchristianity.com/ea0_trad.htm
    Lékařství – http://www.badnewsaboutchristianity.com/gg0_medicine.htm

    Vztah církve ke svobodě slova ilustruje např. fakt, že Seznam zakázaných knih (Index Librorum Prohobitorum), které jsou zakázány věřícím, aby je četli, a uvádí sankce za toto porušení, byl vydán ještě v roce 1948 (poté se již jen doplňoval o další jména) a k jeho zrušení došlo až v druhé polovině 20. století:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Index_librorum_prohibitorum

  8. Herbord permalink
    Květen 31, 2018 22:20

    K ostatným bodom niekedy inokedy, už nemám čas, ale sú to hrubé zjednodušenia až nepravdy (napr. Biblia ako jediná príručka sveta, zničenie ostatných filozof. diel). Divadlo aj v antike slúžilo moralizovaniu, od lepších diel sa vždy očakávalo ponaučenie, formovanie divákov, prísne vzaté viď Platónov názor na umenie v Ústave, jeho kritika Homéra.

    Jednej veci nerozumiem, Vikernes nadáva na civilizáciu a adoruje barbarstvo. Potom ale zdieľa články, ktoré „žido-kresťanstvo“ zaznávajú, lebo prinieslo úpadok. (K žido-kresťanstvu tu: http://nassmer.blogspot.com/2010/10/tzv-zidovsko-krestanska-tradice-je.html).
    On sám používa suchú toaletu, Marie Cachet mala mať v nejakom videu, že sa umývajú raz za týždeň. Neviem, či je to tak, ale čo mu teda koncepčne prekáža, keď sa snaží žiť čo najprimitívnejší život?

    Samozrejme, uverejňuješ na vlastnej stránke vlastné preklady, nemám čo kritizovať. Keby Varg nemal vyše 180 tisíc odberateľov – a v niektorých videách netvrdil to, čo je aj tu – a ako pozorujem, nešíril hlúposti, nereagoval by som. Ale celý tento naratív zhubného kresťanstva v európskych dejinách je osvietenský blud. Čím nevylučujem jeho dnešné problematické či priam škodlivé výklady (utečenci, kreacionisti atp.). Takto sa prejavujú budovatelia sekty, kašlať na poznanie, dôležité je vlastné učenie z vlastnej autority.

  9. Herbord permalink
    Květen 31, 2018 21:50

    Nie, prečítal som si celý článok, tu v komentároch je ťažké na to reagovať bod po bode. Som rád, že Ti ide o poznanie minulosti, teda cieľ máme spoločný. Európania by tú svoju mali poznať, ak sa k Európe hlásia – k akej vlastne, napr. Rozmetání systému str. 19 až 21. Civilizačný úpadok nespôsobilo kresťanstvo, ale rozpad centralizovanej ríše pod náporom dnes toľko oslavovaných barbarov. Ale teda vecne k niektorým bodom:

    Architektúra – kostoly a katedrály slúžili aj ako verejné svetské budovy. S rozvojom miest sa začali stavať aj „radnice“ či mestské haly. K architektúre som doma nič nenašiel, takže Quora, kde sa spomína jedna zabudnutá technika – vodeodolný cement. Napriek tomu posúď sám:
    https://www.quora.com/Why-did-architecture-and-technology-e-g-painting-waterproof-cement-etc-decline-during-the-Middle-Ages

    Vzdelanie – tvrdiť, že mu išlo len o cirkevnú indoktrináciu je jednoducho nezmysel, stredoveká, nábožensky motivovaná filozofia rozvíjala logiku, metafyziku antických klasikov, boli to práve mnísí, ktorí mali záujem na uchovaní antickej vzdelanosti aj v najhoršom období, viď známe Vivarium, v 12. st napr. škola Chartres.

    Dejiny – nespochybňujem ideologičnosť kresťanských autorov, ale tej sa nevyhli ani rímski historici. Čo bránilo pohanským autorom barbarských národov písať vlastné dejiny? Veď rímski autori prežili.

    Právo – kanonické právo bolo od 12. storočia vzorom pre tvorbu svetského práva. Presadenie prirodzeného jednotného práva, všeobecne záväzného riešenia spoločenských vzťahov na úkor obyčajov založených na poverách je veľký krok smerom k myšlienke spravodlivosti. Chcel by si podstupovať súdne konanie ohňom – napr. držaním rožhaveného kameňa alebo topením prípadne súbojom s odriekaním náboženských formúl? Boli to kanonici, ktorí zaviedli myšlienku poľahčujúcich okolností. A pri objavení Ameriky španielski scholastici, ktorí sa zastali domorodého obyvateľstva a koncipovali teóriu o práve domorodého obyvateľstva.

    Matematika – Dirk Struik uvádza to, čo je aj tu v článku, ale dodáva, že „v tehdejší společnosti, v níž znovu pŕevládalo primitivní zemědelství, skoro neexistovali činitelé, podporujúci třeba jen čiste praktickou matematiku“. Potom „Hlavní směr matematického pokroku závisel na rustu obchodních měst a ovlivňovaly ho obchod, navigace, astronomie a zeměměřictví. Městské obyvatelstvo mělo zájem o účetníctví, aritmetiku a výpočty. Sombart označil tyto zájmy měšťanu 15. a 16. století jako „Rechenhaftigkeit““ (spôsobilosť k počítaniu, viera v potrebnosť aritmetických znalostí). Ešte „Cavalieri, Tacquet, Bolzano a Cantor znali scholastické autory a uvažovali o smyslu jejich myšlenek. Scholastičtí církevní myslitelé dospěli někdy také k výsledkum, které mají bezprostředně matematický význam.“ (str. 82 -83)

    Lekárstvo – antické texty sa uchovali a študovali, pričom sa stratili skôr teoretické medicínske texty ako tie praktické. „The practical, therapeutic orientation of early medieval medicine is nicely illustrated by Dioscorides’ De materia medica and the pharmaceutical tradition it spawned. Containing descriptions of some nine hundred plant, animal, and mineral products alleged to have therapeutic value, Dioscorides’ work was one of the monumental achievements of Hellenistic medicine. Translated into Latin in the sixth century, it enjoyed only a limited circulation during the early Middle Ages, perhaps because it was too comprehensive to be useful—containing, as it did, descriptions of many substances unavailable to early medieval Europeans. Far more popular was a shorter, illustrated herbal entitled Ex herbis femininis, based on Dioscorides but containing descriptions of only seventy-one medicinal plant substances, all available in Europe. Many additional collections of medical recipes were produced in the course of the early Middle Ages.

    K vzťahu k liečeniu, je to dlhé, ale vecné:

    „As medieval Christianity matured, it became common for sermons and religious literature to teach that sickness is a divine visitation, intended as punishment for sin or a stimulus to spiritual growth. The cure, in either case, would seem to be spiritual rather than physical. Moreover, medieval Christianity developed a widespread tradition of miraculous cures, associated especially with the cult of saints and relics. And to complete the picture, we have the concrete evidence of religious leaders denouncing secular medicine for its inability to produce results. It is fairly easy to inflate such beliefs and attitudes into a general portrayal of the Christian church as an implacable opponent of Greek and Roman medicine, resolutely committed to belief in supernatural causation and to the exclusive use of supernatural remedies. Unfortunately, such attempts seriously misrepresent the historical reality. Although it is true that sickness was widely understood to be of divine origin, this did not rule out natural causes, for most medieval Christians shared the view, common since the Hippocratic writers, that an event or a disease could be simultaneously natural and divine. Within a Christian context, it made perfectly good sense to believe that God customarily employs natural powers to accomplish divine purposes. … But the vast majority of Christian leaders looked favorably on the Greco-Roman medical tradition, viewing it as a divine gift, an aspect of divine providence, the use of which was legitimate and perhaps even obligatory. … Even a writer as hostile to Greco-Roman learning as Tertullian (ca. 155-ca. 230) revealed his appreciation of the value of Greco-Roman medicine. The denigrating accounts of conventional medicine that appear in saints’ lives served an obvious polemical function—namely, to authenticate and magnify the power of the saint in question by demonstrating how he or she had healing abilities that transcended those of the secular healer.“ (Lindberg, Beggining of Western Science).

    K celkovému vzťahu kresťanstva a úpadku pozri napr. tu:
    https://www.quora.com/Did-Christianity-cause-the-Dark-Ages-i-e-the-5th-to-the-15th-centuries
    https://www.quora.com/Did-Christianity-cause-the-Dark-Ages-i-e-the-5th-to-the-15th-centuries/answer/Humphrey-Clarke

  10. Květen 30, 2018 18:12

    Znakem intelektualismu je zřejmě reagovat na článek po přečtění jednoho bodu a ještě ho špatně pochopit, že Herborde. Mluví se v něm o zapomenutých stavebních TECHNIKÁCH, ne architektuře.
    Doporučuji tedy přečíst si nejen první bod znovu, ale i ty další, nejlépe i celý seriál, na který odkazuje. Ten link na wikipedii o byzantské kultuře jen potvrzuje první bod článku – samé kostely a chrámy, žádné veřejné budovy jako v antice.
    Jinak článek nenapsal Varg, pouze ho na svém blogu přetiskl, jak je uvedeno v druhé větě článku, ale to mne při takto povrchním čtenářském přístupu ani nepřekvapuje.
    Komu vadí přinášení informací o minulosti, tak ji patrně nechce znát. A když takové články nečte, ať se k nim alespoň hloupě nevyjadřuje.

  11. Herbord permalink
    Květen 29, 2018 20:13

    Netuším, k čomu môžu tieto hlúpe texty niekomu poslúžiť, ale len k prvému bodu:
    https://en.wikipedia.org/wiki/Byzantine_architecture

    Ak je toto zabudnutá architektúra, tak je Varg Placenta intelektuál.

  12. Jiří permalink
    Květen 26, 2018 08:10

    Z velkíé části to bude tím, že lidé měli po rozpadu starých struktůr již jiné priority a problémy. Preotože se zcela proměnila ekonomika. Střední a vyšší třída která poháněla ekonomiku Římské říše zcela zanikla. Ano. Byly tu nadále obchodníci a řemeslníci. Podle všeho byl objem obchodu a míra zisku nižší. Díky tomu stavěli levnější domy a výrazně méně utrácely za zbytné věci. Po rozpadu Římské říše situace měla spíše blízko postapokaptickému stavu. Názorně je vidět jak pro civilizaci je důležitý dobře fungujicí státní správa země a ekonomika. Samozřejmě především svobodomyslné prostředí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

%d bloggers like this: