Skip to content

Dynasofie – Omyl multikulturalismu VIII

Prosinec 23, 2016
by

VII

Mezi hlavní činitele, které ničily rasový odkaz Západu, i kdyby nevědomky, patří náboženství organizovaného mýtu. Křesťanství bylo takovým činitelem vždy díky své doktríně o pasivitě a odříkání, dokonce odříkání se sexu, a ‘hříchu’, jenž formuluje lidský život. Ono odříkání nabírá svou  nejdrsnější podobu u kněžích, jeptišek a mnichů, kteří se sami vylučují z plodící populace, a těch, kdož tak činí, pokud ne z důvodu homosexuality, tak z důvodu, že jsou nejoddanější řádnému životu, a stávají se z nich učenci a vůdcové komunit, v mnoha případech s pozoruhodnými kvalitami. Toto jsou jedinci, kterým je rozmnožovaní zamezeno. Zároveň církev u psanců této Země plodnost podporuje, aby jejich vyšším množstvím ještě zvýšila jeich chudobu a miliony jich přilila do prosperujících národů. Její učení posvěcuje podporovanou bídu; “požehnáni jsou chudí” je jejím poselstvím k případným ambicím. V zemích, kde církev může provádět kontrolu politiky, stává se jejím hlavním zájmem vzdělání, aby zajistila své staromilství i pro budoucnost. Protože církev čerpá svou podporu od chudých a nevzdělaných,  zajišťuje si tak své přežití. Lze se jen s odporem odvrátit při pohledu na tuto instituci, jak znovu nabývá  důležitosti, kterou měla za středověku, poté, co dostala lekci při reformaci.

O nic horší není současná židovská moc, jež narostla v posledních desetiletích díky kontrole amerických zpravodajských a zábavních médií. Tato kontrola se otevřeně přiznává. J. J. Goldberg podává nestranný přehled židovské novinářské obratnosti: jedna čtvrtina pisatelů, editorů a producentů v odboru zpravodajství, top týdenících a čtyřech předních denících, a to New York Times, Los Angeles Times, Washington Post a Wall Street Journal.  Současně Židé ovládají největší mediální konglomeráty: Walt Disney Company a její televizní síť ABC, Touchstone Pictures, Miramax Films, Time Warner a jeho časopiseckou divizi Viacom, Paramount Pictures, MCA a Universal Pictures, Fox Group, Dreamworks, časopisecké imperium Newhouse, CanWest Global v Kanadě atd.  Konečným důsledkem mediální moci je vytváření názoru, nejvíce v otázce rasy a rasových vztahů, které zapadají do židovského zájmu. Rovněž se přiznává, že od padesátých let 20. století, přes sedmdesátá léta, se stovky obyčejných Židů nahrnulo do rozličných liberálních kauz, aby uskutečnili masivní změnu Spojených států. To oni reformovali na rase založené imigrační zákony, ukončili předchozí rasovou a náboženskou diskriminaci v bydlení, školách a na pracovištích a odstranili náboženské symboly z veřejných míst. Motivací bylo učinit Židy rovnocennými občany, což znamená, že kvůli ani ne tří procentnímu podílu populace, se dvousetmilionový národ změnil z převážně bělošského a křesťanského v multirasový a čistě sekulární. Přesto sionisté trvají na tom, že Izrael musí zůstat židovským státem. To je ale chucpe!  Ukončit diskriminaci se zdá spravedlivé a rozumné, ale pohled na Izrael nás nutí zpochybňovat opravdový židovský liberalismus. Tam je protizákonné, aby Žid konvertoval ke křesťanství. Téměř milion Palestinců bylo vyhnáno z Izraele, kde jejich rodiny žily celé věky, a po více než padesáti letech existence uprchlíků se nemohou vrátit do země svého původu, protože nejsou Židé.

Stejnou měrou je při zániku bělošského odkazu zastoupen současný kapitalismus a ti, kteří jsou považováni za jeho  mstitele, liberální levice. Jaký má odnárodněná a rasových vlastností zbavená ekonomika dopad na bílou populaci, dosvědčují statistiky, protože, jak ukazují čísla, přírůstek kanadské populace roste a klesá s hospodářskou výkonností země, a hlavním důvodem nynější nízké porodnosti je nedostatek přiměřeně placených mist k uživení mladých rodin. Není překvapením, že důsledek přímo souvisí s globalizací, s exportem průmyslového kapitálu a importem levné práce z třetího světa. Tichá invaze z třetího světa je natolik rozsáhlá, že do roku 2050 již ve Spojených státech a Kanadě nebudou převažovat běloši. Invaze by se dala snadno zastavit, ale nestane se tak, protože slouží ekonomicky mocným. Stejně jako kapitalisté podrobují řeky a zemi požadavkům byznysu, s trochou rozmyslu či zcela bez, a ještě méně respektem pro tyto fyzické aspekty dědictví země, zrovna tak je rasový základ vystaven témuž nedostatku úcty. Člověk by si pomyslel, že pokud by levicově-liberální požadavky utlumovat kapitalistickou nenasytnost byly opravdové,viděli bychom z jejich strany jakýsi odpor vůči politice levné pracovní síly true prostřednictvím imigrace, která tak výnosně slouží kapitalistickému system, nicméně tohle není ten případ. Místo toho vidíme liberální levici pochodovat ruku v ruce se zájmy velkého byznysu, když vyzývají k otevření hranic, přizpůsobení se přílivu, jejich doktríně  multikulturalismu, jež se vyučuje ve školách, v informačních a zábavních médiích, či dokonce v kostelech. Často slýchám, že s lidmi by se mělo jednat jako s jednotlivci. Mělo by se to stat samozřejmostí při každodenních aktivitách, avšak v otázce společenské akceptace představují integrovaní tenké ostří klínu směrem k míšení, a jakmile se jednou rasová hranice u sexuálních vztahů odstraní, je úplné zničení velkého dědictví pouze otázka času. Nikdy bychom neměli zapomínat, že pokud je zničen průmysl, města či celková ekonomika národa, může je národ znovu vybudovat, jak  s úspěchem učinilo Německo a Japonsko, avšak zničte rasu národa a zničíte národ samotný.

V neposlední řadě spočívá v našem rasovém úpadku celé spectrum bělošského rozkladu. Pokud přemýšlíme o civilizaci jako o system, nemůže žádný system přežit, pokud jeho součásti jednají individuálně. Právě takto dnes bílí lidé jednají, myslí a cítí, výhradně jako jednotlivci, dle individuální motivace, s velmi malým smyslem pro sounáležitost s nějakým kolektivem, zvláště svým rasovým. Dokonce existuje kult jedince,  který vyvozuje, že by na lidská práva nemělo být uvaleno žádné omezení, aby i špinavý pedofil mohl šířit své psané fantazie, pokud obsahují špetku uměleckého vyjádření. Kdykoliv se obhajují společenské trendy pustošící bělošskou národnost, vždy se obhajují na základě lidských práv. Ať už v uvolněných vztazích mezi rasami, umělecké licenci či “pokrokové” legislativě, vždy bývá motivací zvětšení osobní svobody, vyjádření a štěstí. Pro tohle dnes bílí lidé žijí, ne pro krále či zemi,  ne pro Boha či církev, ne pro  nějaký idealismus kromě ideálů pramenících čistě z lidských obav. Taková společnost přirozeně bude posedlá penězi. Tragédií Západního světa je, že se rozpouštíme do stavu barbarství, upraveného domáckým životem. Bělošská mládež se svým piercingem, tetováním a výstředními účesy dokonce začíná jako barbaři vypadat. Tato fixace s vlastním já se snadno šíří do rodiny, protože  výchova dětí znamená obětovat čas a jmění, oběť nepovažovanou za nezbytnou, pokud neexistuje smysl pro odkaz. Bílé rodiny s finančními prostředky by si dnes spíše pořídili druhé auto než druhé dítě a mnoho párů činí vědomé rozhodnutí, že děti mít nebudou. Úbytek populace je dalším jasným znakem skonu civilizace, a pokud se dnešní porodnost udrží, evropská populace do konce 21. století klesne na 207 milionů obyvatel, což je méně než 30% současného počtu. Zároveň evropské muslimksé komunity dále rostou. Byla doba, kdy bělochy prostupoval také smysl pro sounáležitost a poslání.  Amerika nemá počátek u bukanýrů či bohatých kapitalistů, ale u puritánských osadníků, a Evropané ve středověku chodili na mši třikrát každodenně.  Avšak jen nemnozí ještě věří v neposkvrněné, takže se skonem náboženství máme to, co máme: masivní nákupní střediska, univerzální bratrství a generaci „já“.

Když si to uvědomíme, civilizace je zásobárnou určitých rysů, vloh a schopností, a segregací jejích národních populací od anonymního lidstva umožňuje růst pravděpodobnosti výskytu význačných osobností, tudíž urychlení pokroku a rozvíření dějin. Stejně jako biologická evoluce postupuje po malých populacích, jež se oddělují od hlavní skupiny a vyvíjejí se z nich nové druhy, tak je lidský pokrok záležitostí významných národů. Naopak, když se národy ponoří do jedné lidské unie, jakou byla Římská říše, a lidé z každé země jsou svedeni dohromady v kosmopolitních městech, záznamy ukazují, že civilizace končí. Universalismus, dalek toho být pokrokovým hnutím, je krokem zpět k pravěku, k uniformitě, ne rozmanitosti. Znamená pro všechny ztrátu společného dědictví, aby nakonec končil ztrátou rasových vloh a osobitosti ponořením lidí v zobecněné lidstvo. Veškerý raison d’etre národa je tak podkopán. je to ztráta pro lidstvo.

Odvození tabulkových četností:

Daná četnost r v původní populaci je 0.4, v migrantské je to 0.07. Pokud M = množství migrantů, N = množství původních obyvatel, potom smíšená populace = M + N.  Množství migrantů s požadovaným genem = 0.07M; množství původéích obyvatel s požadovqaným genem = 0.4N.  Množství lidí s požadovaným genem ve smíšené populaci  = 0.07M + 0.4N.  Procento smíšené populace s požadovaným genem:

r2 = (0.07M + 0.04N) / (M + N)

M = 20% příměsy, tj., M = 0.2(M + N);  N = 80% příměsy, tj., N = 0.8(M + N).

Tedy:

r2 = ((0.07)(0.2)(M + N) + (0.4)(0.8)(M + N)) / (M + N)

= (0.07)(0.2) + (0.4)(0.8)

= 0.334

q bylo stejné v obou populacích (0.1), proto q2 = 0.1. Budou různé jiné geny, které budou obsazovat požadované místo na chromozómu a my můžeme souhrnu těchto jiných genů přiřadit četnost p. Jak ženy, tak muži v populaci budou rovnocennými nositeli genů, takže při kombinací bude četnost všech kombinací v každé generaci:

(p + q + r)2 = p2 + 2pq + 2pr +  q2 + 2qr + r2

Člen 2qr udává podíl hudebně nadaných jedinců. Při použití daných hodnot r = 0.4 a q = 0.1:  2qr = 2(0.1)(0.4) = 0.08.  V hybridní populaci:  2q(r2) = 2(0.1)(0.334) = 0.0668.  S migranty odlišujících se od původní populace rovněž v četnosti s a t v dalších genech vyžadovaných pro produkci hudby, lze četnost s2 pro smíšenou populaci vypočítat stejným způsobem jako r2, a k 2st se dochází stejným způsobem jako k 2qr.  Protože páry genů qr a st jsou nezávislé, četnost jejich výskytu pohromadě je:  2qr x 2st.

Výše uvedené příklady vycházejí z čísel, ne z genetiky, a nezávisí na způsobu, jak se geny kombinují.  Kombinace by mohly být zcela náhodné. Čtenář proto není při posuzování teze odkázán na odborné znalosti.

i Sports Illustrated Magazine, 8. prosinec 1997

ii Carlton S. Coon, The Origin of Races, 1962, Alfred A. Knopf. Inc., str. 115-116

iii John R. Baker, Race, 1974, Oxford University Press, kap. 16

iv Globe and Mail, F6, 17 srpen 2002

v J. J. Goldberg, Jewish Power, 1996, Addison-Wesley, str. 280

viz tamtéž str. 120

 

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: