Skip to content

Hrdinové

Květen 8, 2016
by

Pozn. překl.: Následující článek je poslední, který uveřejnil Varg Vikernes na původní podobě svých stránek Thuleanperspective.com. Reaguje v nich na incident v pařížském metru v roce 2013 a bez skrupulí se vyjadřuje k francouzské vládě i situaci v Evropě. Reakce mocných na sebe nenechala dlouho čekat. 16. 7. 2013, tři dny po zveřejnění článku Hrdinové,  vtrhlo do domu Varga a jeho rodiny policejní komando  a  zatkla ho i s těhotnou manželkou.  Dle vyjádření tehdejšího francouzského ministra vnitra a nynějšího předsedy vlády, Manuela Vallse, došlo k zatčení kvůli podezření, že Varg nemá daleko ke spáchání „teroristického činu většího rozsahu“.  Manželka byla propuštěna vzápětí, Varg po několika dnech. Soud mu za publkování názorů na internetu uložil půlroční podmíněný trest a pokutu 8000 EUR. Okolnosti celé kauzy  Varg podrobně popsal v seriálu Terorismus ve Francii (český překlad zde). Ve světle letošních zpráv o tom, jak média na popud vlád dlouhodobě zamlčují trestnou činnost cizích etnik v Evropě, můžete sami posoudit, jak po téměř třech letech vlády pokročily v pošlapávání zájmů Evropanů, i to, kdo skutečně páchá terorismus a kdo je v souvislosti s ním persekuován.

Wolf

Kam až má paměť sahá, jsem jsem byl tím, co považuji za romantika. Klasický romantik, který sní o konání hrdinských skutků. Už nebyly žádné princezny, které bych zachránil před troly či draky (…!?), ale choval jsem slabou naději, že alespoň dostanu šanci někoho zachránit před jistou smrtí v jiné souvislosti. Dokonce jsem doufal, že někdo bude potřebovat pomoc, jako třeba že se ocitne zaskočen před autobusem, a já budu mít příležitost skočit před autobus a odstrčit ho, aby nedošel k újmě. Má vlastní smrt nebyla nutnou součástí těchto hrdinských plánů, ale já se nikdy příliš nestaral o vlastní bezpečnost. Děti stržené silným proudem, autonehody, letadla v ohni, obtěžované dívky, cokoliv; byl jsem připraven konat! Nuže, cítil jsem se trochu špatně, když jsem doufal, že někdo bude potřebovat pomoc, ale jak se z někoho může stát hrdina, pokud není někdo v nesnázích? Tyto pošetilé, naivní a romantické sny ve skutečnosti nikdy nezmizely. Jsem pořád tím bláznem, co doufá v příležitost pomoci druhým, co zoufale potřebují pomoc – čím větší, tím lépe.  Skutečně si myslím, že většina evropských mužů je  – pokud jsou dostatečně upřímní, aby si to přiznali  – v této souvislosti podobných jako já. Sebeobětující se hrdinská mentalita je hluboce zakořeněná v naší psýché. Jde vlastně o docela typický projev evropského ducha.

***

V pátek došlo k nehodě vlaku v pařížském metru (tj. v oblasti obývané hlavně přistěhovalci) a několik jedinců zemřelo a mnoho bylo zraněno. Někteří při nehodě dokonce přišli o hlavu, tuším, že z důvodu letících úlomků. Řekla mi o tom manželka a já odpověděl, že nevěřím, že by se jednalo o nehodu. Byl jsem si jistý, že k tomu došlo v důsledku sabotáže. Jako příčina nehody byly uvedeny vysoké teploty v Paříži (?). Dobře… Včera večer francouzská (“francouzská” jakožto židovská) média oznámila, že “mládež” (tj. přistěhovalecká mládež) házela kameny na hasiče, kteří dorazili na pomoc mnoha zraněným.

Dnes vystoupil záchranný personál na veřejnosti s prohlášením, že tam “mládež” čekala, když vlak havaroval, a začala po srážce okrádat zraněné a mrtvé cestující. Házeli kameny na hasiče, osádku sanitek a policii, aby jim zabránili pomoci zraněným,  protože ještě neskončili s okrádáním. Zjevně toho bylo víc k uloupení.

“Francouzský” prezident Mr. Hollande a jeho socialistická vláda označuje zprávy o okrádání (o nichž mluvil záchranný personál, který byl přímo u toho!) za “fámy” a jako popisy “ojedinělých incidentů”. Rovněž se zdá, že zcela odmítají si přiznat či vůbec uvažovat o tom, že možná vlak havaroval, protože to někdo chtěl, a udělal něco pro to, aby vykolejil a havaroval. Jako např. nedaleko stojící gang “mládeže”, připravený okrást cestující, když se to stalo.

3

***

Nuže, kdyby se nějaký Evropan do těchto rabujících pustil, jako např. já bych to určitě udělal, kdybych tam byl, aby zajistil, že záchranný personál může obětem pomoci, co si myslíte, že by se mu stalo? Ano, rabující by židovská média vylíčila jako “přistěhovalce spěchající na místo nehody, aby pomohli zraněným”, a Evropan, který se do nich pustil, by byl “zlý rasistický nacistický zločinec”, a skončil by ve vězení, možná na zbytek svého života, za “zločin z nenávisti“.

Toto je Evropa, kterou nám a našim dětem zanechali generace našich rodičů. Zákon nám neposkytuje žádnou ochranu, ale zákon nám brání se chránit. Máme vládu, která nejen dováží zločineckou neevropskou spodinu en masse, ale která nám rovněž lže o důsledcích, které to přináší. “Naše” média nejsou o nic lepší než média v Severní Koreje a slouží pouze svým židovským pánům ve vládě a úmyslně ignorují, skrývají či bagatelizují pravdu. Jejich hlavním cílem je šířit antievropskou propagandu a zastírat realitu.

Jsem tak rozzlobený a byl jsem celý den a prostě nechápu, proč se proti tomu Evropa nevzbouří. Mají co ztratit? Už ztratili ochranu zákona, svobodu slova; už žijí jako otroci, pracující ne za vlastní zájmy, ale Židy vlastněné banky a židovské akcionáře; volby jsou očividně zmanipulované, tudíž není v dohledu žádné politické řešení, a i kdyby zmanipulované nebyly, média jsou pod židovskou kontrolou, tudíž není žádná naděje na jakoukoli reálnou politickou alternativu. Již přišli o svou bezpečnost; jsou okrádáni, než či vůbec je jim poskytnuta pomoc, když jsou zraněni, jejich dcery jsou běžně sexuálně obtěžovány a hrozí jim vážné nebezpečí, že je hromadně znásilní přistěhovalci (přibližně 25% všech v současnosti narozených švédských dívek bude během života znásilněno), jejich synové jsou běžně obtěžováni a mláceni, a dokonce pobodáni na ulicích gangy přistěhovalců atd. Co bude ještě třeba, aby řekli stop a podnikli akci na změnu situace? Pokud to neuděláme, všechny nás zabijí, jednoho po druhém a každého z nás.

Ano, totiž; právě tohle chtějí! Vyhladit Evropu, sakum prásk. Nenávidí nás! Nic nenávidí víc než Evropu a vše evropské, a chtějí, aby to vše zmizelo – a pracují už tisíce let na tom, aby toho docílili, že se tak stane. Musí to přestat; musíme podniknout akce, aby to skončilo. Než bude pozdě.

Hermann vyzývající Germány do zbraně:

front1

Ze zřejmých důvodů nebudu nikoho podněcovat k tomu, aby podnikl nějaké ilegální akce na ukončení evropské genocidy, ale je toho mnoho, co můžete udělat a není to ještě ilegální. Buďte při tom chytří a nikdy jim nezavdávejte záminku k tomu, aby utáhli šrouby ještě víc. Navrhuji, abyste nejprve podnikli akce na odhalení jich a jejich lží co nejvíce lidem to lze  – jak činím já zde, ale jak vy můžete činit kdekoliv ; na veřejnosti, v soukromí a tolika způsoby. Můžete např. udělat nálepky “DestroyZionism.Com” a “ThuleanPerspective.Com” a umístit je na svoje auto, říkat pravdu ve všech možných souvislostech tolika lidem, co dokážete. Vytvářet letáky a házet je do schránek ve své čtvrti. Psát nápisy “DestroyZionism.Com” nebo “ThuleanPerspective.Com” na zdi. Cokoliv. Všechno pomůže.  Řeky tvoří nepatrné kapky vody! Vytvořme společně řeku Pravdy! Nechť spláchne jejich lži a očistí mysl Evropy! Nechť spláchne všechny lháře a zrádce a utopí tu bestii jednou provždy! HailaR WôðanaR!

Generace našich zbabělých rodičů a to, co vždycky dělali:

hear_no_evil_speak_no_evil_see_no_evil

Varg Vikernes
13. července 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com

 

Reklamy
komentářů 43 leave one →
  1. Andreos permalink
    Srpen 1, 2016 09:50

    Etnické základy i druhé rasy podminovány samozřejmě jsou, přece nikdo netvrdil že ne. Když se mísí dvě rasové skupiny, obě tím ztrácí původní identitu. Ale pro bílou rasu je to dnes akutnější hrozba, protože do jejích zemí rasově odlišná imigrace směřuje, takže ztrácí identitu ve svých domovských zemích a nikde jinde už skoro není. Zatímco nebílí přistěhovalci míšením na Západě sice také ztrácí identitu, ale jen v rámci svých přistěhovaleckých komunit; stále existují jejich rodné země, kam nikdo moc nemigruje a tam si svoji identitu udržují. Navíc s tím, jak přistěhovalecké komunity rostou vyšší porodností a další imigrací, tak navzdory určité míře míšení si svou celkovou identitu udržují. Naopak bílá populace, ve většině zemí navíc začínající i vymírat, je postupně míšením pohlcována do těchto přistěhovalých skupin. Jen bílé rase a její civilizaci hrozí akutně to, že ztratí původní podobu a bude zničena masovou imigrací (a vymíráním a dysgenickým úpadkem ve vlastních řadách).

  2. Magda permalink
    Červenec 31, 2016 14:50

    Andreosi, dotknu se zatím pouze jedné teze, jež citujete ve svém příspěvku a sice „musíme naprosto odmítnout promíšení krve národa s rasovými živly natolik odlišnými, že by podminovaly naše samotné etnické základy“. Můžete mi prosím vysvětlit, proč při setkání dvou ras – bílé a jiné – dojde k podminování samotných etnických základů bílé a rasy a né té druhé? Bílá rasa je nějak slabší, že ji setkání s jinou rasou přebije? Proč není podminován etnický základ té druhé rasy? :-)

  3. Andreos permalink
    Červenec 28, 2016 13:34

    Magda
    Myslím, že to přeháníte, jistěže mezi některými bílými národy existují nějaké neshody a pocit napětí, ale mezi většinou z nich už ne. Navíc snad ve všech zemích existuje jistý segment rozumných nacionalistů, kteří ví, že oživovat nějaké mezinárodní spory z minulosti je nesmyslné a kontraproduktivní, že bílá rasa jako celek je stejně jako národ velmi důležitá. Hlavním problémem je podle mě spíše to, že je nás takových ve všech zemích málo a ve většině zemí nedokážeme příliš oslovit veřejnost.
    Multikulturalismus sice není nějaká úplně jasně vyprofilovaná ideologie, která by naváděla k válce, ale je pro národy ještě ničivější tím, že je vede pod vlajkou utopických (i když možná líbivě znějících) frází k trvalé demografické, kulturní a státní sebevraždě – především díky podpoře imigrace.
    Myslím, že nacismus byl poražen do značné míry díky nacionalismu a vlastenectví Britů a Rusů. A japonský expanzivní militarismus nacionalismem a vlastenectvím Američanů.
    Myslím, že si neuvědomujete, že nacionalismus je věc, co může mít více podob. Přehnaný skutečně může vést ke zbytečným bratrovražedným válkám. Ale ten už na Západě moc nerezonuje. Ale přiměřený a racionálně pojatý může být naopak ochrannou hrází proti dnešnímu pro bílé národy destruktivnímu proimigračnímu, multikulti trendu na Západě.

    Většina menšin a imigrantů na Západ znamená zátěž a ne přínos, to se dá těžko vyvrátit. Ale jistě ne všechny skupiny – existují i skupiny nadaných přistěhovalců. To je třeba rozlišovat.
    viz třeba zde: http://pravyprostor.cz/imigranti-devastuji-evropu-jako-valka/
    O výdaje, vyšší kriminalitu apod. ohledně imigrace a menšin ale na prvním místě beztak nejde. Sice je to věc na první pohled nejpalčivější a nejviditelnější, ale přesto to není hlavní. Primární je, že jde (kromě těch bílých migrantů stěhujících se z jedné západní země do jiné) o lidi s odlišnou identitou, jejichž příliv a vyšší porodnost naše národy a naši civilizaci nakonec zničí. To je to, o co tu jde. Z tohoto hlediska je i příchod neproblémových, ale odlišných imigrantů pro nás také zničující (i prosperující čínské čtvrtě znamenají eliminaci bílé rasy a západní civilizace v jejich zemích a narušení původní národní jednoty a homogenity).
    Jak psal Stoddard v Re-forging America, rozlišujíce přistěhovalce z hlediska požadavku národní a rasové sebezáchovy v kontextu tehdejších USA (1927, s. 257-8): „Ale co je pravdou o evropských imigrantech, z nichž většina náleží k nějaké bílé rasové skupině, to naprosto jasně neplatí pro nebílé imigranty jako Číňané, Japonci nebo Mexičané; ani to neplatí pro velký již usazený černošský element… Zde jsou etnické rozdíly natolik velké, že „asimilace“ v rasovém smyslu je nemožná. (…) Naprosto jistě je dáno, že pokud toužíme po udržení základní jednoty v mentalitě, která je skutečným základem národního bytí, musíme naprosto odmítnout promíšení krve národa s rasovými živly natolik odlišnými, že by podminovaly naše samotné etnické základy.
    Na samém začátku naší diskuse musí být hned pochopen jeden bod: zde … nebudeme vstupovat do otázky rasové nadřazenosti nebo podřadnosti, ale budeme se držet faktu odlišnosti. A budeme tak činit, protože pro naše současné záměry otázka relativních rasových kvalit není ve skutečnosti na místě. Tato kniha se zabývá specifickým problémem: udržení a harmonický vývoj naší Ameriky. Pro velkou většinu Američanů je toto téma zásadní důležitosti. Tudíž, i pokud by bylo jasně dokázáno, že některá rasa je v některých ohledech vůči naší superiorní, nicméně pokud je od nás natolik odlišná v temperamentu, že její začlenění by hrozilo rozvratem naší Ameriky, pak bychom stále museli trvat na odmítnutí takového začlenění, vycházeje z pozice principu sebezáchovy.
    Konkrétně píše třeba o Číňanech (1927, s. 118-9): „Je jasně dáno, … že jakákoli řádná imigrační politika musí být založena na základním úhelném kameni odlišnosti. Číňané, kupříkladu, jsou v mnoha ohledech skvělí lidé. Jsou tvrdě pracující, střídmí, příjemní, inteligentní a mnoho dalšího. Avšak – jsou odlišní! Jsou od nás natolik odlišní v krvi, kultuře, ideálech a celkovém pohledu na život, že nemohou být asimilováni, a víme, že pokud k nám přijdou ve velkých počtech, buď nás zničí, nebo naši krev nenávratně promísí. Tudíž, nezáleží na tom, jak jsou inteligentní, pracovití a cokoli dalšího, nemůžeme je u nás chtít… A toto platí pro každou rasu nebo národnost, která je od nás příliš odlišná, takže její přítomnost mezi námi by ohrožovala harmonický vývoj našeho národního života. Jsme neoblomně rozhodnuti, že naše Amerika musí dále žít.“

    „Jak to křičí ti kluci na podpoře v našich ulicích? Už vím – sociálně, radikálně, nááácionálně. Socialismus a nacionalismus jsou registrovaní partneři!“
    V tomto výjimečně celkem souhlasím; hodně nacionalistů naprosto nesmyslně motá dohromady nacionalismus a socialismus a skoro je klade na stejnou úroveň důležitosti, což naprosto nechápu. To první usiluje o zachování národa, což je zásadní, to druhé pouze o určité socioekonomické uspořádání v národě, nic víc. Což je mnohem méně podstatné, to je jen otázka systému a ideologie; ty jsou ale různé, mění se. A k tomu všemu je socialismus samozřejmě ideologie chybná a škodlivá. O tom, že by někdy v kterékoli variantě nějakému bílému národu prospěl, mi není nic známo.
    K tomu jen podotýkám, že argumentace některých exotů pro věc socialismu prosperitou v nacistickém Německu a fašistické Itálii je zcela pomýlená, neboť je holou skutečností, že ve fašistické Itálii ani nacistickém Německu nikdy žádný socialismus nebyl (možná tak v jejich pomatených sci-fi představách). V Německu bylo soukromé vlastnictví a podnikání vcelku nedotčeno, stát do něj zasahoval v jen dost omezené míře a program veřejných prací byl pouze prvotním a dočasným nástrojem překonání krize, navíc druhotného významu. Základem prosperity prvních let nacistické éry byl tedy vcelku nedotčený soukromý sektor, pracovité německé obyvatelstvo a oživení v celé Evropě. Pozdější růst regulace a vlivu státu souvisel až s přípravou hospodářství na válku a později přímým přechodem k válečnému hospodářství. To už ovšem Říše právě proto začala čelit nemalým hospodářským problémům.
    A v Itálii už vůbec nic jako socialismus nikdy nebylo. Naopak v prvních letech byla přijata opatření ekonomiku liberalizující a stát do ní zasahoval vcelku málo až do konce 30. let.
    Paxton třeba uvádí (2004, s. 176): „Mussoliniho hospodářská politika se během … raných let přizpůsobila zásadě laissez faire, jíž se řídily liberální režimy. Jeho prvním ministrem financí (1922-1925) byl profesor ekonomie (a stranický aktivista) Alberto De Stefani, jenž omezil státní intervence do hospodářství, snížil a zjednodušil daně, zredukoval výdaje vlády a vyrovnal rozpočet.“
    To bylo základem určité hospodářské prosperity v Itálii té doby. Třeba míra přerozdělování HDP státem se od nástupu Mussoliniho k moci do roku 1937 zvýšila ani ne o 2%, a i v tomto roce stát přerozděloval jen vcelku rozumných 24,5% HDP, což bylo méně než třeba ve Francii. Program veřejných prací byl věcí zcela druhořadou a doplňkovou. Teprve v pozdních letech války stát do ekonomiky zasahoval více v souvislosti se zaváděním válečného hospodářství.
    Moderní Itálie má k socialismu mnohem blíž (třeba v roce 1994 přerozděloval v Itálii stát úděsných 53,9% HDP). A podle toho také její ekonomické výsledky vypadají (i když u ní existuje i specifický problém s nebílým přimíšením v populaci – nejvíce na jihu – které má negativní vliv na hospodářskou vyspělost země).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: