Skip to content

Pársové – relikt dávného bělošského obyvatelstva Orientu, tvůrce starověkých civilizací II

Listopad 12, 2015
tags:
by

Pársové na cestě k zániku – součást velkého dysgenického pochodu lidstva do globální doby Temna

Pársové jsou tedy nejnadanější, nejbohatší a nejvzdělanější skupinou v celé Indii a možná i v celé jižní Asii – proto se však také stali obětí vlastního úspěchu. Jak se stává nadaným populacím a vůbec všem, co dosáhnou určitého stupně civilizace, díky své inteligenci a díky možnostem, jež jim jejich civilizace nabízí, jsou zahlceni sociálními a individuálními záležitostmi (vzdělání, kariéra, záliby, zábava apod.) a omezují svoji reprodukci. Spolu s tím, jak se stávají bohatými a vzdělanými, vdávají se párské ženy později. Jejich muži se zase snaží před svatbou zajistit si kariéru. Ve výsledku pak čekají s dětmi na samotný sklonek své plodnosti.

Navíc logicky čím je kdo ve skupině inteligentnější a schopnější, tím více ji vědomě omezuje. V souladu s tímto univerzálním pravidlem vyjadřujícím odvrácenou stranu civilizace, byli i Pársové – elita celé Indie – vtaženi do pasti depopulační a dysgenické sebedestrukce.

Třetí základní destruktivní vliv – zaplavení a promíšení s rasově a kulturně odlišnými skupinami, jež jsou přitahovány právě bohatstvím a vyspělostí nadaných národů – se Pársů zatím moc netýká. Je vidět, že soudržná komunita trvající na endogamii si dokáže dlouhodobě udržovat svoji identitu a kvality v moři cizí krve a obecně pro své přežití tedy nepříliš příznivém prostředí. Na druhé straně však vývoj jejich komunity ukazuje, že k zániku národa stačí vymírání a dysgenický proces ve vlastních řadách.

Weiss o zániku národa Pársů (což bude mít společně s celkovým poklesem kvalit obyvatel mj. negativní vliv na budoucí ekonomický a technologický rozvoj Indie, který se právě proto nakonec zlomí a přejde v úpadek) uvádí (2007): „V roce 1941 náboženská komunita Pársů dosáhla populačního vrcholu na hodnotě 115 000 lidí. Z tohoto 0,03% indické populace pochází 7% inženýrů a 5% lékařů celé země. Gramotnost párských žen je dnes 97%, nejvyšší v Indii. Po generace byly jejich ženy vzdělávány, studovaly a vdávaly se pozdě, a měly stále méně dětí. Od roku 1953 jejich porodnost klesla pod magickou hranici dvou a dnes dokonce pod méně než jedno. Do roku 2020 tudíž bude v Indii už jen 23 000 Pársů. Mnozí schopní lidé odcházejí do ciziny a mezi ubývajícími, jež zůstávají, závislost na sociálních dávkách roste.

Pársové symbolizují … osud industrializovaných společností a jejich elit, které se utopí v moři ostatních mas. Pársové jsou jen jednu generaci před zánikem. Pársové, kteří byli charakterizováni … jako ‚motor sociálních změn‘, sdílejí svůj osud s bezdětnými feministkami. Jsouce vyhlazeni sami sebou, jimi ztělesněné změny s nimi zase zmizí.“

V důsledku nízké porodnosti se jejich počet snižuje v průměru o 9% každých 10 let. Čísla jsou neúprosná. V dekádě mezi lety 1991 a 2001 počet Pársů klesl ze 76 382 na 69 601. Osoby nad 60 let tvoří 31% populace, zatímco děti pod 6 let pouze 4,7%. V okolí Bombaje, kde je hustota Pársů nejvyšší, se 20% mužů a 10% žen nikdy neožení/nevdá. Novější čísla známá nejsou, přesto je jasné, že populace nadále klesá.

Ze 115 000 Pársů v roce 1941 jich dnes zbývá jen něco přes třetinu. V Bombaji, která je považována za střed jejich komunity, jich nyní žije jen něco kolem čtyřiceti tisíc.

Dnes tedy Pársové mizí z Orientu, tentokrát zřejmě definitivně. Poslední pozůstatek starých Peršanů zaniká a tento proces je vlastně jen součástí celkového mizení bílé rasy ze světa a směřování celého lidstva k dysgenickému úpadku a soumraku civilizace.(5)

 

Poznámky

(5) Fenomén národa Pársů a obecně zbytků bílé krve v Orientu a severní Africe se vztahuje i k širším souvislostem a procesům, jež dnes vytvářejí smrtelnou hrozbu pro budoucnost bílé rasy a západní civilizace. Vymírání Pársů je jen součást širšího mizení bílé rasy ze světa; a fakt jejich přítomnosti jako malé a ubývající menšiny (spolu se zbývajícími bílými elementy) v moři „hnědých“ mas zase implikuje dnes probíhající další destruktivní trend: masovou imigraci méně inteligentních populací ze zaostalých částí světa do vyspělých regionů obývaných národy patřícími k bílé rase. To, co se stalo v Orientu a severní Africe, zaplavení původního bílého obyvatelstva tmavšími masami a tomu odpovídající civilizační regrese, zřejmě časem proběhne i v dnešním západním světě.

Jak přiléhavě píše Stoddard (1921, s. 5): „… pozornější studium historie nás musí dovést k poznání pravdy, totiž že základní faktor řídící osudy lidských společností není politika, nýbrž rasa. Čtenář se již seznámil s touto nejzásadnější pravdou…  Může pak kupříkladu vzít na vědomí, jak západní a centrální Asie, jež byla na úsvitu historie převážně zemí bílého člověka, je dnes rasově hnědou zemí, v níž bílá krev přežívá pouze jako kapky v moři, jejichž množství a význam dále mizí. Pokud se tato část Asie, dřívější sídlo mocných bílých impérií a možná původní domovina bílé rasy samotné, mohla tak zásadně změnit ve svém etnickém charakteru, jakou ujištění a záruku nám může dát …[dnešní] politické panorama, že současné uspořádání světa nemůže rychle a naprosto beze zbytku zaniknout?“

Tímto zánikem je samozřejmě především myšleno, že co proběhlo právě ve zmíněné části Asie, může dnes proběhnout i v oblastech, kde se bílá rasa ještě udržela – tj. že i tam bude zaplavena tmavšími masami, což bude mít na bílou rasu jak obecný dysgenický efekt, tak to bude znamenat i zánik její svébytné  identity – a západní civilizace jako projev jejích vysokých kvalit a svébytné mentality tak navždy zmizí.

Stoddard o dnešní imigrační hrozbě píše (1922, s. 5-6): „Mnoho slibně se rozvíjejících civilizací bylo zpustošeno a zničeno barbary bez dostatku intelektových schopností k znovuvybudování toho, co zničili. Dnes rozvoj vědy může oprostit naši vlastní civilizaci od hrozby válečného dobytí barbarskými hordami; nicméně tito lidé nás stále ohrožují zákeřnější hrozbou ‚mírového pronikání‘ do našich zemí. Obvykle vysoce plodní, často obdařeni neobvyklou fyzickou vitalitou a schopni snadné migrace využitím moderních prostředků dopravy, zaostalejší lidé našeho světa stále více tendují k vyhledávání center civilizace, přitahováni vysokými mzdami a pohodlnějšími životními podmínkami, které zde panují. Příliv takových nižších elementů do civilizovaných společností je naprostá pohroma. Narušuje životní standardy … a pokud (jak se obvykle děje v delším časovém výhledu) propukne míšení, rasové základy civilizace jsou podlomeny a pomíšená populace, neschopna nést dále vyspělou civilizaci s jejími nároky, klesá na nižší úroveň.“

Vzato z širšího hlediska pak vymírání a dysgenická regrese talentovaných a úspěšných Pársů v moři tmavších indických mas (nevymírajících, ale taktéž dysgenicky upadajících) symbolizuje celkové mizení a úpadek nadprůměrně inteligentních skupin ze světa (bílé a severoasijské rasy), nárůst podprůměrně inteligentních skupin v globální populaci a rovněž jejich dysgenický úpadek. Celé lidstvo a všechny jeho jednotlivé rasy se tak nacházejí na osudové dysgenické spirále vedoucí k úpadku a pádu civilizace.

 

Reklamy
komentáře 2 leave one →
  1. Publius permalink
    Listopad 12, 2015 17:02

    O vymíraní Parsu jsem už četl před 3 roky

    http://zpravy.idnes.cz/kliniky-plodnosti-parsove-d0b-/zahranicni.aspx?c=A121017_154812_zahranicni_ts

  2. abc permalink
    Listopad 12, 2015 16:52

    no… pro moderní civilizaci určitě plakat nebudu :)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: