Skip to content

Hlavní příkaz

Duben 4, 2015
tags:
by
Na impulsu vytvářet velká společenství není nic kulturního ani estetického; od dávných dob byl častěji motivem důsledek strachu a touhy po vzájemné ochraně před nájezdníky. Ačkoliv se rozlehlá města dneška tyčí jako pomníky lidského důvtipu, zůstávají vážnou hrozbou zdraví lidstva a blahu celé planety. Velké společenství s sebou nese nezdravé zahlcení, znečištění, chudobu, ničivé míšení, globální intoxikaci a slouží jako líhniště většiny obchodu s drogami a přebujelého zločinu. Zaměstnání a koníčky, zábavy a odpočinek obyvatele měst jsou umělé. Uzamčeni v člověkem vytvořeném světě jsme ztratili kontakt s Bohem vytvořeným vesmírem a úžasným propojením s dokonalostí přírody.

Z árijského člověka se stal „homo-economicus“, který musí ustavičně spotřebovávat vyrobené produkty, aby průmyslová mašinerie, jíž je otrokem, mohla stále růst. Je přesvědčivě dokázáno, že život v lidových komunitách je jediným řešením ekonomických obav a destruktivního životního stylu, který podrývá zdraví a rasovou duši árijských lidí v přelidněných a  mnohojazyčných urbanizovaných městech. V uspořádání života založeném na doktrínách dluhu, nervových chorobách a psychologické nevyrovnanosti zůstává tomu odpovídající znepokojení. Labilita se často rozvíjí jako obecný vedlejší produkt materiálních aspirací, zatímco se člověk pachtí od mládí do stáří, aby si udržel konzumní styl života nad své poměry. Co je dobrého na rostoucím materialismu, umělém pseudoluxusu, průmyslu, velikosti a komplikacích naší civilizace, pokud nám slabost naší prozíravosti nedovoluje uzpůsobit ji pro dosažení zdraví, přežití a štěstí?
Celá mechanika hromadění je lidským vynálezem a mimo lidskou sféru nemá žádnou důležitost. Zásadní fóbie moderního člověka úzce souvisí s falešnými vírami, na nichž je závislý. Mezi populárními fóbiemi patří k těm k těm předním: strach u chudoby, strach ze stáří, strach z války, strach z nemoci a strach ze smrti. Všechny tyto strachy úzce souvisí s finanční situací. Není těžké pochopit, že vědomý či podvědomý stres ze zvyšujícího se napětí škodí zdraví, životu a celému životnímu stylu naší rasy. Tato vše stravující nerovnováha, vyplývající z městského konglomerátu, se nakonec hromadí v nervech, způsobujíc tělesné a psychologické nemoci.
Není možné, aby se duševní život člověka přirozeně a normálně vyvíjel vstříc stavu osvícení a genetickému zdraví, pokud je hmotné prostředí každým možným způsobem zjednodušováno. Tvořivé myšlení musí vycházet z uvolněného, přirozeného prostředí, jež se neruší s citlivými impulsy, které plynou éterem z mysli a do mozku. Zmatky, úzkosti, hluk, znečištění, rasové napětí a nevhodná dieta představují pro dnešní městské árijské rodiny silně nevyvážený proces rozvoje. Takové podmínky prakticky znemožňují sňatek, výchovu dětí a duchovní růst. Hlavní tlaky urbanizovaného mnohojazyčného městského života jsou často schopny vyvolat špatnou náladu v každém z nás, což je jedno z nejtěžších břemen, které tělo může nést. Mimo tělo toto napětí dokáže narušit a pokřivit jinak zdravé postoje, víry a přesvědčení.
Po více než století internacionalistického blábolu velkých architektů pohřební hranice ohledně technologických postupů, jsou to stále běžní lidé, kdo je hrubě ošálen a bezúčelně vykořisťován ve válkách bez vítěze za ekonomický zisk finanční Mocenské elity. Materialismus u člověka selhal, selhal ve společnosti a selhal ve vesmíru. Lidský instinkt, moudřejší a starší než všechny společnosti, ví, že člověk a planeta nemohou bez vážných důsledků fungovat samostatně. Svět ovládají absolutní a neměnné zákony; poznat je znamená stát se moudrým, dodržovat je znamená být šťastný, porušit je znamená zemřít. Velký plán našich vykořisťovatelů na jeden svět, universalistickou globální osadu, znamenala a vždy bude znamenat naprostou pohromu pro všechny rasy světa. Tajemství uzdravení, individuálního či kolektivního, spočívá ve vytvoření zdravého potenciálu odstraněním těch umělých a destruktivních překážek, jež brání přirozenému plynutí života. Pokud se nám má dobře dařit v mysli, těle i duchu, musíme se osvobodit  od universalistického bludu a konzumem hnané materialistické civilizace a zřeknout se jako nesnesitelné této převládající destruktivní nesmyslné civilizace, která silně ohrožuje jemnou rovnováhu existence lidstva i planety.
Zdravý život a životní styl je hodnotný a zásadní pro většinu lidských bytostí, protože bez toho je obtížné realizovat i ty nejvznešenější ambice. Mysl může být původcem radosti i trápení, zdraví i nemoci, dokonce života i smrti. Zdraví nelze dosáhnout pouze samotným úsilím, musí se jednat o důsledek správného jednání—výsledek rodového a harmonického života ve společenství mezi svými lidmi a ve své etnické kultuře. Hlavním příkaz životem kypící rasy lze vyjádřit v jediné jednoduché zkratce: “ ORION „, Naše rasa je náš národ [Our Race Is Our Nation]. Pokud nedokážeme plně pochopit důležitost této jednoduché zkratky a uvědomit si ho, pak je zánik naší rasy a nakonec civilizace na celé planetě nevyhnutelný. Je hořkou pravdou, že pro vesmír není lidský život ničím víc než nepovšimnutým hlemýžděm v trávě.  Z tohoto střízlivého pohledu bychom měli uvažovat, pokud o sobě přemýšlíme na vyšší úrovni jako o druhu, o lidu, vyvíjejících se, inteligentních živoucích bytostech, které myslí a tvoří, že jsme v mnohem větší výhodě. Musíme na sebe pohlížet ne jako na jedince bez kořenů a bez rasy, ale jako na odlišnou rasu lidí jednotnou vůlí i cílem. Žít jen proto, abychom přežili, je nejen zbytečný a nenápaditý život, je to také život sobecký. Usilovat o velikost znamená pojímat život na nejvyšší úrovni jeho smyslu a potěšení.
Evoluce zdravé rasy začíná s vědomým pochopením našich rodných bohů, správné historie a lidových mýtů, což je spojovací tmel a pevný základ každé rasy. Náš osobní život se zakládá na našem přesvědčení ohledně duchovna a podstaty věčného bytí. Tyto vnitřně objevované jistoty nám dávají v nitru vůli nezbytnou pro správné jednání, tudíž v mysli zajišťují smysl pro směr a soulad tělesné a netělesné sféry.
Druhým nezbytným elementem v pozitivní životní filosofii je uvědomění si věčnosti svého já  a porozumění velkému zákonu evoluce našeho druhu, jehož prostřednictvím musí naše rasa usilovat o dosažení dokonalosti a naplnění. Všude musí viditelně existovat smysl pro spoluúčast lidu na růstu a rozvíjení. Účelem života je růst. Rasa je úspěšná do té míry, pokud rozvíjí charakter v souladu s přírodními zákony světa, jehož jsme součástí.
Třetí činitel se týká toho, jací jsme a co máme společné s lidmi, jako jsme my sami. Spolupráce, spřízněnost a konstruktivní emoce, které uvádějí náš lid do užšího souladu, jsou důležitými klíčovými základy ke zdravému smysluplnému prostředí.
Posledním činitelem je volno; spěch a stres musí být v technice našeho žití minimalizována. Civilizovaná rasa je ta, která objevila důstojnost volna. A právě tento objev učinil starověké árijské civilizace Sumeru, Egypta, Řecka, Kelty i Teutony velkými ve filosofii, umění, vědě a literatuře. Nějaký čas je třeba uchránit před všedními činnostmi a věnovat ho svému zkulturňování. To svoboda od nadměrného stresu nám umožňuje chopit se zdravého a vyrovnaného nadšení pro velké ideály, které jsou  nezbytné při rozvoji zdravých inteligentních lidí.
Boj světa za budoucnost nyní teprve začíná. Jak se choroba této potápějící se společnosti stává nesnesitelnou, začne být stále patrnější potřeba neo-tribalismu a návratu k našim lidovým společenstvím. Proto se árijská cesta wotanismu stala svrchovanou protisilou k dnešním kritickým dilematům a poskytuje dynamickou zásobárnu dávného vědění a etnické identity. Zkrátka, disponuje všemi nástroji nezbytnými pro náš trvalý vývoj, jednotu, přežití a rozvoj. V rámci wotanismu se vše děje pro vštípení hrdinské odvahy árijskému duchu prostřednictvím připomínky a cti našich pravých etnických bohů a vznešených předků, jejichž principy a postoje nás povzbuzují a motivují k nejvznešenějším činům a  úspěchům. My samotní jsme pány svého osudu a představivost nezná hranic. Máme moc překonat existující překážky a sklíčenost tím, že skrze ně prohlédneme a pochopíme je, abychom je zdolali. Pro pochopení zásadního smyslu života se musíme povznést vysoko nad světské, pozemské pachtění a natáhnout se po nemajícím hranice! Zvítězte nad chaosem! Prosviťte temnotu! Sjednocený lid! Silný! Plný života! Odhodlaný! A cílevědomý! Naše rasa je náš národ! O. R. I. O. N. !
Hlavní příkaz! Obrovský první krok vstříc smělému novému začátku a Zlatému věku árijského člověka!
„Jen ten, kdo nese ve svých prsou živou
a planoucí duši, je individuum, je mistr,
a ten, kdo se zříká sobě podobných, je otrok.
Klíč ke svobodě spočívá uvnitř nás samých!
Nyní znovu nasloucháme hlasu svých předků
a chráníme svou podstatu před před cizími vlivy,
chráníme to, co chce vyrůstat z našich duší.
Silnější než armáda je člověk, který se spoléhá na sílu,
jež sídlí v jeho nitru!“
………………………………..Wulf Sorensen

Reklamy
komentáře 2 leave one →
  1. Andreos permalink
    Září 24, 2015 15:57

    No, neviděl bych to zas tak černě – tedy že civilizace a města člověka nějak zásadně poškozují. Myslím, že není nic špatného, když díky svým schopnostem a práci nějaký národ dosáhne vysoké životní úrovně a užívá si plodů své práce. Průměrná délka života se, zatím, všude, kde je civilizace na vzestupu, zvyšuje. Takže je vidět, že civilizace vede ke zlepšování podmínek pro život člověka. Civilizace je vlastně vyjádřením a uplatněním vrozených vloh talentovaných populací – tedy tím, co tyto vlohy činí skutečně hodnotnými: ony vlohy se vznikem civilizace vyjadřují v něčem hmatatelém, smysluplném a člověku prospěšném.

    Problém je jen v tom, o čem píšu – že civilizace dříve či později vede k dysgenice a depopulaci ve vlastním obyvatelstvu a imigrací cizinců. Cestou k řešení však není zničení civilizace (tím by lidské vlohy, co k jejímu vytvoření vedou, vlastně ztratily smysl, staly by se bezcennými), nýbrž řešení v rámci systému civilizace, které tyto její negativní vlivy eliminuje – tj. racionální eugenická, propopulační a imigrační politika.

  2. Shaman permalink
    Duben 18, 2015 13:42

    S článkem nesouhlasím. Vše je totiž přirozený důsledek onoho „zdravého života“, kterým žili naši předkové. Nejdřív některé naše základní pudy: hromadění majetku a usnadnění si života, reps. pohodlí. Hromadění zásob máme v genech. život v našich klimatických podmínkách udělal z hromadění zásob životně důležitou činnost. (není to vynálezem člověka jak píše autor, dělají to i zvířata v evropské přírodě) Období zimy a do jisté míry i jara totiž bez zásob nebylo možné přežít. Posledních sto let blahobytu, ještě naše zvyky, které máme hluboce vžité nedokáže překonat. Toť k materialismu. A pohodlí? Člověk u nás v Evropě si vždy musel usnadnit, ale hlavně zefektivnit práci, právě kvůli vytváření dostatečných zásob. To je resp. byla další, životně důležitá práce. A opět, posledních sto let tohle prostě vymazat nedokázalo. Také díky tomu byl a je čas a prostředky na rozvoj umění, medicíny a pod. Tolik k pohodlí a materialismu.
    Vše je koloběh. Kočovný zůsob života – města – kočovný způsob života.
    Spíš bych řekl, že problémem je dnešní nerovnováha, město vs venkov. Ale i to je přirozený následek našich pudů. Zemědělství a živočišní výroba jsou už tak efektivní, že se lidé stěhují do měst. Tam je přece větší šance k vytváření si zásob, i když třeba v podobě bankovních účtů. Vždyť jeden traktor nebo kombajn zvládne práci desítek lidí.
    Nemoci, degenerace, množení slabých jedinců je prostě daň za luxus. Úpadek duchovna také. Vlivem nevlídné přírody se prostě lidé obraceli k bohům víc a častěji, než dnes. A co bylo následkem tohoto duchovna? Moudrost. Jednak moudrost jak se psychicky vyrovnat s těžkým životem, jednak jak co nejefektivněji žít, přežít, množit se. Dneska už to prostě není chápáno jako nutnost. I když naštěstí si to mnozí pořád uvědomují. Ale uvědomují si to také pouze díky našemu pudu. A toto proto, že už naši předkové byli nuceni plánovat a přemýšlet do budoucna. Jinak by nepřežili a my bychom tady nebyli.
    V žádném případě si nemyslím, že dnes žijeme správně zdravě. To skutečně ne. Jen dnešní situaci chápu jako přirozený následek naší genetické výbavy a našich pudů.
    Až celá naše civilizace půjde do kopru, opět vzniknou malé skupiny, kde přežijou jen ti nejschopnější, bude důležité dodržet slovo, opět se zlepší mezilidské vztahy, protože to bude nutné k přežití, lidé se opět začnou obracet k bohům, a opět budou vznikat zdravé, silné, geneticky čisté kmeny. Vlastnosti jako čest, důvěryhodnost, hrdinství i odvaha budou opět vážené a oslavované.
    Nechci aby to vypadalo tak, že si přeji kolaps Evropy, nebo že obhajuji dnešní společnost, Naopak si myslím, že je třeba hledat způsoby, jak co nejlépe přežít. A to zachovaním si fyzického i duševního zdraví, života v kontaktu s bohy, připravenosti na pád civilizace, ale zároveň ve snaze tento pád co nejvíce oddálit.
    Fakt se mi nechce např. chodit kácet stromy a chystat dříví na zimu i na přípravu stravy, když si mohu za necelý měsíc vydělat na uhlí na celou zimu. Celé týdny pracovat na produkci plátna, když si dnes za dva týdny práce nakoupím oblečení na celý rok. Mimochodem taky bych neměl čas teď sedět u počítače a oponovat autorovi článku :-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: