Skip to content

Individuální odpověď: Jak rozvrátit proces mcdonaldizace?

Březen 23, 2015
by

14142Závěrečná kapitola z knihy Georga Ritzera „Mcdonaldizace společnosti“, vydané roku 1996 nakladatelstvím Academia Praha. 

Ti, co se necítí v mcdonaldizaci dobře a jsou proti ní, mají mimo oblast pracovního světa ještě různé další možnosti. Než o nich budeme hovořit, měli bychom upozornit, že tito lidé (co vidí racionalizovanou klec jako gumovou nebo železnou) by měli z mcdonaldizovaného světa vytěžit to nejlepší, co nabízí, aniž by podlehli jeho nebezpečím a výstřelkům. To nebude snadné, pro­tože lákadla jsou veliká, a tak lehko zjistíte, že jste se stali jejich obdivovateli, a zamotali se tak do sítí racionalizovaných aktivit. Možnost zjistit stav bankovního konta uprostřed noci, uniknout nemocniční pohotovosti díky péči McDoktorů a rychle a bezpeč­ně zhubnout díky Nutri/Systemu a jiné výhody života – to vše je pro většinu lidí příliš přitažlivé. Je třeba umět vybrat si výhody mcdonaldizovaného světa, ale nenechat se v tomto světě uvěznit.

Jak se to dá udělat? Najedné straněje dobré použivat mcdonal­dizované systémy pouze tehdy, když už vám nic jiného nezbývá, když nemáte jinou alternativu, anebo když to, co máte k dispozici z neracionálního systému, se jim nevyrovná. Mohli bychom uvažovat třeba o podobných varovných nápisech, jako se dávají na krabičky cigaret. Jedna možnost by byla:

Sociologové varují, že pravidelné používání mcdonaldizovaných systémů škodí vašemu fyzickému a psychickému zdraví a také celé společnosti.

Zvláště pak by se lidé měli vyhýbat běžnému a pravidelnému užívání oněch systémů. Aby člověk unikl železné kleci, musí vyhledávat neracionální útulky kdekoliv a kdykoliv je to možné. Hledání útulků je však obtížné a zabere hodně času. Mnohem snazší je používat různé formy mcdonaldizované společnosti, než hledat a používat neracionální alternativy. Jenže právě tohle úsilí je nutné, abychom se vyhnuli nejhorším důsledkům železné klece. Vyhýbat se mcdonaldizaci vyžaduje usilovnou práci a bdělost. Nejextrémnějším krokem by bylo sbalit si kufry a vysoce mcdo­naldizovanou americkou společnost opustit. Jenže problém s ji­nými společnostmi je v tom, že už v nich racionalizace probíhá nebo co nevidět začne. Stěhování může vše oddálit, ale nakonec se budete muset stejně s mcdonaldizací utkat, a to ještě v méně známém prostředí.

Méně extravagantní je vyhledávání různých neracionáln:ích útulků, podobných těm, co byly popsány ve světě’práce. Ale jak už jsme viděli, nestačí jenom takové útulky vyhledávat, je nutné, aby jiní lidé vytvářeli v těchto útulcích neracionalizované podni­kání, anebo aby se tyto útulky do podnikání zapojily. Takové podnikání je nejen dobré, ale dokáže být i velmi úspěšné, protože tu vždy budou lidé (alespoň doufám), kteří se proti mcdonaldiza­ci vzbouří. Následující přehled obsahuje návrhy, jak se s mcdo­naldizací vyrovnat:

  • Vyhýbejte se bydlení v sídlištních bytech nebo v řadové zástav­bě. Snažte se bydlet v netypickém prostředí, nejlépe, když si dům postavíte sami nebo si ho necháte postavit. Když už musíte bydlet v bytě nebo v řadovém domku, snažte se ho polidštit a individualizovat. Právě tohle udělali obyvatelé Le­vittownu, vybudovaném jako řadová zástavba domků. Teď tedy můžete vidět „Levittovu krabici, převlečenou za tudorovský zámeček, jinou za švýcarskou chatu anebo za pennsylván­skou holandskou stodolu.“
  • Vyhýbejte se, pokud možno, denní rutině. Snažte se dělat co nejvíce věcí každý den jinak.
  • Co nejvíce věcí si dělejte sami. Když musíte používat některé služby, jděte do místního, neracionalizovaného, nekoncesiovaného zařízení. Například promazávejte si své vlastní auto. Když nemůžete, anebo se vám nechce, nechte si to udělat v místní nezávislé benzínové stanici. Za žádnou cenu nechoďte do koncesionářské mazací firmy.
  • Než byste zašli do H & R Block (v čase daňového přiznání), najměte si místního účetního, přednostně takového, který pracuje doma.
  • Podobně, až zase budete mít menší zdravotní potíže nebo problém se zuby, odolejte pokušení navštívit „McDoctors“ nebo „McDentists“ a jděte k doktorovi nebo k dentistovi v sou­sedství, přednostně k takovému, který pracuje sám.
  • Až budete příště potřebovat brýle, jděte raději k místnímu optikovi než do „Centra perlového zraku“.
  • Vyhýbejte se všem licenčním podnikům, jako je třeba „Stříhání vlasů“. Až zase budete potřebovat ostříhat, zajděte do míst­ního holičství nebo kadeřnictví.
  • Alespoň jednou týdně vynechte oběd u McDonalda a navštivte nějaký typický místní podnik.
  • Alespoň jednou týdně zaparkujte auto, vypněte mikrovlnnou troubu, vyhněte se mrazáku a uvařte si jídlo z jednoduchých potravin.
  • Abyste pořádně otřásli personálem v supermarketu, zaplaťte hotovými penězi místo úvěrovou kartou .
  • Všechnu zbytečnou nabídkovou (brakovou) poštu, zvláště takovou, která je adresována „obyvateli“, pošlete zpátky.
  • Až vám zase bude telefonovat počítač, položte telefon něžně napodlahu a nechte ten odtažitý hlas zvučet dál, linku nechte zablokovanou, aby i ostatní lidé měli od takových volání chvíli pokoj.
  • Když voláte určitý podnik, vyberte si hlasovou poštu, která vám umožní hovořit se skutečnou osobou.
  • Nikdy nekupujte umělé výrobky, jako jsou Molly McButter a Butter Buds.
  • Navštěvujte restaurace, jež používají porcelánové talíře a ko­vové příbory, a vyhněte se těm, co používají prostředky, které nepříznivě ovlivňují životní prostředí.
  • Organizujte shromáždění na protest proti zneužívání mcdo­naldizovanými systémy. Jak už jsme viděli, tyto systémy se protestům po čase přizpůsobují. Pokud v takovém systému pra­cujete, veďte spolupracovníky k vytvoření humánnějších pra­covních podmínek.
  • Když musíte navštěvovat rychloobslužnou restauraci, vyberte si takovou, která je vnímavější k úskalím a hrozbám plynoucím z mcdonaldizace (jako je například Macheezmo Mouse Mexi­can Cafe).
  • Pokud jste pravidelným návštěvníkem McDonalda, snažte se seznámit s ostatními lidmi. Dělejte všechno, co polidšťuje. Zákazníci se o to snaží hlavně během snídaní, a tak „podkopá­vají proces mcdonaldizace“. Místo aby se rychle najedli, „den­ně si přicházejí přečíst noviny, popovídat, vypít kávu a spoly­kat Egg McMuffin.“ Když může být z vlivu mcdonaldizace vymaněna snídaně, proč ne i ostatní jídla? Nebo jiné aspekty rychloobslužného byznysu?
  • Snažte se alespoň jednou týdně číst The New York Times namís­to USA TODAY. Podobně dejte jednou týdně přednost sledo­vání zpráv se třemi dlouhými reportážemi, než abyste se stále dívali na útržkovité zprávy z komerčních TV stanic.
  • Obecně vzato, sledujte televizi co nejméně, a když už musíte, sledujte kanál veřejnoprávní TV. Když se díváte na některý komerční program, ztlumte během reklam zvuk a dívejte se jinam. Většina reklam je sponzorována racionalizovanými podniky, které racionalizaci úporně nabízejí.
  • Nejezte většinu potravin, které se jedí rukama.
  • Na příští dovolenou odjeďte na jedno místo a dobře se s ním obeznamte.
  • Nikdy nevstupujte na krytý stadion s kupolí nebo s umělým trávníkem a choďte pravidelně na výlety do Fenway Parku.
  • Vyhýbejte se třídám, kde se dávají testy vyžadující krátké odpovědi, které vyhodnocuje počítač. Když už se takové zkoušce nemůžete vyhnout, dělejte na okraj formulářů poznámky a oslí uši, aby si s tím počítač nevěděl rady.
  • Vyhledávejte malé třídy a seznamte se se svými profesory.
  • Nechoďte na žádné filmy, které mají v názvu i římské číslice.
  • Místo abyste dávali dítě do jeslí typu „McChild“, nechte je v sousedství, např. u maminky, která si potřebuje přivydělat hlídáním dětí.
  • Držte děti co nejdále od televize. Je zvláště důležité, abyste ,je nevystavovali soustavnému útoku reklam z racionalizovaných institucí, zvláště při sledování kreslených filmů v sobotu dopoledne.
  • Snažte se nevpustit mcdonaldizaci do školství.
  • Jestliže na to máte, posílejte své dítě do malého vzdělávacího ústavu, jehož se mcdonaldizace nedotkla.
  • Co je vůbec nejdůležitější, neberte svoje děti do rychloobslužných restaurací ani do podobných zařízení v jiných oblastech společnosti. Když už nemáte jinou možnost (například, když jste na cestách a nikde není k občerstvení nic jiného než rycchloobslužné řetězce), zavažte dětem oči až do konce celého toho utrpení.

Opravdu existují kroky, které mohou mcdonaldizaci učinit snesitelnější. Přesto nedoufám, že by tyto kroky, i kdyby je podniklo mnoho lidí, mohly postup mcdonaldizace zastavit. I přes tuto zdánlivou nevyhnutelnost však každé úsilí stojí za to. Za prvé mohou vaše protesty pozměnit nejhorší výstřelky mcdonaldizova­ných systémů. Za druhé povedou k objevům a ke tvorbě většího množství útulků pro lidi, kteří by rádi mcdonaldizaci unikli aspoň na část dne, anebo na větší část svého života. A nakonec nejdůležitější věcí je, že takové úsilí je zušlechťující. Jedná se o neracionální, individuální a kolektivní činnost. Jen tak mohou lidé vyjádřit svůj zdravý úsudek ve světě, který prakticky ve všech směrech zavedl racionální systémy, aby upřel lidem schopnost chovat se jako lidi.

Závěr

I když jsem v celé této knize zdůrazňoval podmanivost mcdonal­dizace, rád bych věřil, že jsem se mýlil. Mojí hlavní motivací bylo varovat čtenáře před jejím nebezpečím a navádět je, aby její příliv zastavili. Doufám, že jsme schopni postavit se mcdonaldiza­ci na odpor a místo ní vytvořit rozumnější a lidštější svět. Slavný francouzský šéfkuchař Paul Bocuse kdysi McDonalda žaloval, že bezjeho svolení použil jeho portrét na plakátě. Rozzuřený Bocuse řekl: Jak bych mohl podporovat takovou potravu bez chuti a bez šťávy, kde je všechno měkké!“ Nicméně, i Bocuse uznal nevyhnutelnost mcdo­naldizace: „Zdá se, že tenhle druh věcí je potřeba … a snažit se jich zbavit se mi zdá zrovna tak marné, jako chtít se zbavit prostitutek v Bois de Bologne.“ Věřte či nevěřte, o dva týdny později bylo oznámeno, že policie sebrala z Bois de Bologne všechny prostitutky. Policejní mluvčí prohlásil: „Nezbyla tam ani jedna.“ Tak jak se šéfkuchař Bocuse mýlil ve věci prostitutek, možná že i já se mýlím ve věci neodolatelnosti mcdonaldizace.

Ještě než začneme být příliš optimističtí, měli bychom pozna­menat, že „každý ví, že prostitutky budou zpátky, jakmile akce skončí. Policie Předpokládá, že na jaře jich tam bude dokonce ještě víc.“ A stejně tak zůstává pravděpodobné, že bez ohledu na sílu naší opozice přinese budoucnost spíše více než méně mcdonaldizace. I když se ukáže, že tomu tak skutečně je, doufám, že lidé uposlechnou alespoň některou z mých rad, a zmírní tak její nejhorší účinky. Jinými slovy, tváří v tvář představě železné klece Maxe Webera a budoucnosti, ve které dominuje polární noc, ledová tma a sví­zele, to nejmenší, co může čtenář udělat, je – řídit se slovy básníka Dylana Thomase:

Nevejdi svolně do téhle dobré noci ...,

braň se, zuřivě se braň umírání světla ...

 

Reklamy
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: