Skip to content

Proč je islám neslučitelný s demokracií a lidskými právy

Únor 23, 2015
by

207Kapitola z knihy Ibn Warraqa „Proč nejsem muslim“, vydané roku 2005 nakladatelstvím Votobia. Tímto článkem chceme skromně přispět k probíhající debatě ohledně zlého islamismu a jinak prý humánního islámu. Autor knihy, jak sám říká, se narodil v muslimské rodině a vyrůstal ve státě, který se označuje za islámskou republiku. Jakmile byl schopen vlastního úsudku, odvrhl náboženská dogmata, která se mu snažili vnutit. Nyní se považuje za sekulárního humanistu, který všechna náboženství považuje za sny nemocných lidí – za sny falešné – a to prokazatelně falešné – a k tomu zhoubné.

1. Islámské právo se snaží vyjadřovat ke všem aspektům živo­ta jednotlivce. Jednotlivec nemá svobodu, aby myslel a rozhodoval se sám za sebe. Je nucen přijmout boží rozhodnutí, neomylně vykládaná znalci zákona. V liberální demokracii nemáme – a ani mít nemůžeme – takový všeobsáhlý etický kód; nemáme a ani nemůžeme mít nějakou soustavu hodnot, která by zahrnovala všechny a vše.

2. Kulturní úroveň demokracie můžeme posoudit podle toho, jaká práva a jaké postavení připisuje ženám a menšinám. Islámské právo popírá práva žen a nemuslimských menšin. Pohané a nevěřící nejsou tolerováni vůbec: mají volbu pouze mezi smrtí a  přijetím islámu. S Židy a křesťany se zachází jako s občany druhé kate­gorie. Islám učí, že Mohamed byl posledním z pravých proroků. Islám sám se považuje za konečné a úplné boží slovo. Tato učení vedou k tomu, že přívrženci muslimských „sekt“, jako jsou např. Ahmadové, jsou pronásledováni a fyzicky napadáni.

Muslimům ještě nedošlo, že demokracie je něco více než „vláda ­většiny“: Je třeba postavit meze tyranii většiny a každá demo­kratická společnost musí dbát, aby „své vlastní myšlenky způsoby nevnucovala jako pravidla chování i těm, kteří s nimi souhlasí“ .

O vztahu islámu k ženám a k nemuslimům budu psát na jiném místě; zde pouze krátce nastíním jejich právní postavení.

Ženy jsou považovány za méněcenné ve srovnání s muži. Z náboženského hlediska mají méně práv a povinností. Co se týče pozůstalosti, svědectví či dědictví, platí žena za polovičku muže. V otázkách manželství a rozvodu je znevýhodněna. V některých případech ji manžel dokonce může bít.15

Právní postavení nemuslimů shrnuje Schacht takto:

„V základu islámského postoje k nevěřícím je válečné právo. Nevěřící je třeba obrátit, podrobit nebo zabít (s výjimkou žen, dětí a otroků). Obecně se dá říci, že ono třetí řešení nastává až tehdy, pokud jsou odmítnuta první dvě. Výjimku tvoří pohanští Arabo­vé: ti mají volbu pouze mezi konverzí k islámu a smrtí. Co se týče válečných zajatců, ti jsou bud zotročeni, zabiti, nebo ponechání naživu, aby žili jako svobodní dhimmí, případně jsou vyměněni za muslimské válečné zajatce.“

Na základě smlouvy o kapitulaci je nemuslimům poskytnut ochrana a stanou se dhimmí . 

„Tato smlouva nutně znamená kapitulaci nemuslimů se vším, co k tomu patří, zvláště placení tributu, tj. pevně stanovené daně z hlavy (džizja) a pozemkové daně (charádž) .… Nemuslimové se musí oblékat do odlišných šatů. Jejich domy musí být označeny a nesmí být vyšší než domy muslimů. Nesmějí jezdit na koni či nosit zbraň. Muslimům musí dávat přednost. Nesmějí pohoršovat muslimy tím, že by konali veřejně svou bohoslužbu nebo že by provozovali to, co patří k jejich obyčejům – např. pití vína. Ne­smějí budovat nové kostely, synagogy či kláštery. Daň z hlavy musí platit ponižujícím způsobem. Netřeba dodávat, že specificky muslimské výsady jsou jim zcela nepřístupné.“

Dhimmí nesmí svědčit proti muslimovi a nemůže být pěstounem muslimského dítěte.16

Čtrnáctý dodatek ústavy Spojených států říká: „žádný stát… neupře kterékoli osobě na území své jurisdikce stejnou právní ochranu.“ Původním smyslem tohoto dodatku bylo skoncovat s diskriminací černých Američanů. Později byl rozšířen, aby znemožňoval diskriminaci i podle jiných než rasových kritérií a mnoho menšin se poprvé začalo cítit bezpečně.

3. Islám se stále staví nepřátelsky vůči lidskému rozumu, racionalitě a kritické diskusi, bez nichž nejsou možné ani demokracie, ani vědecký a morální pokrok.

„Islám odsuzuje racionalistický přístup podobně jako judais­mus či křesťanství. Podle mnoha tradic Mohamed odmítal jakékoli zpochybňování svých rozhodnutí s poukazem na to, že mnohá společenství kvůli svým sporům zanikla. Tradici jde v tomto ohle­du hned o několik různých věcí. V následujícím hadíthu jsou kon­krétně uvedeny např. teologické spekulace: „Lidé nepřestanou zkoumat, a nakonec řeknou: Je zde Alláh, stvořitel všeho, ale kdo stvořil jej?“17

4. Představa jednotlivce – morální osoby, schopné racionálních rozhodnutí a přijímání zodpovědnosti za své svobodné činy ­islámu chybí. Etika se omezuje na poslušnost příkazům. Islám zná pojem jednotlivce, jenž má právní závazky, nikoli ale tom smyslu, že jednotlivec si může svobodně stanovit životní cíle a životní obsah; jednotlivce, který se může rozhodovat, jaký smysl chce svému životu dát. V islámu možný obsah vašeho života omezuje Bůh a Svatý zákon.

Budiž zdůrazněno, že americké Prohlášení práv zásadním způsobem chrání občanská a politická práva jednotlivce proti vládě­. Nechme promluvit Jeffersona: „Prohlášení práv vyjadřuje nároky lidí vůči jakékoli vládě na zemi, obecně či zvlášť, a stanoví, co by žádná vláda neměla odmítat nebo ponechávat pouze na dovozování.“ Jednotlivci mají práva, která nemůže oprávněně popřít žádný mystický či mýtický kolektivní účel či žádná mystická či mýtická kolektivní vůle. Von Hayek18 píše: „Svobodu jednotlivce nelze smířit s nadřazeností jakéhokoli účelu, jemuž by měl být cele a trvale podřízen celek společnosti.“ Prvních deset dodatků a Čtrnáctý dodatek ústavy Spojených států omezují práva vlád: chrání jednotlivce proti nespravedlivému postupu vlády, chrání práva jednotlivce na náboženství, projev, tisk, sepisování petic svobodné shromažďování a stanoví práva obviněných tak, aby stát nemohl zneužívat svou moc. Znemožňují, aby stát kohokoli připravil o jeho občanské svobody.

Liberální demokracie rozšiřuje oblast osobní svobody a dává každému muži či ženě tu nejvyšší možnou hodnotu. V islámu se s individualismem neshledáte; naopak, neustále se zdůrazňuje kolektivní vůle muslimského lidu. Představa práv jednotlivce v islámu chybí – rozvinula se totiž pouze na Západě, a to zvláště v 18. století. Neustálé výzvy k poslušnosti chalífy, který je božím Stínem na zemi, sotva povede k rozvinutí individualistické filosofie založené na právech. Nevraživost vůči právům jednotlivce, zřetelná v následujícím citátu ze současného muslimského myslitel A. K. Brohiho, bývalého pákistánského ministra spravedlnosti a náboženských záležitostí, který píše o lidských právech z hlediska islámu:19

„Lidské povinnosti a lidská práva byly jasně definovány a jejich řádné prosazování je povinností celku organizovaných obecenství. Zvláště je tento úkol svěřen těm státním orgánům, které dohlížejí na dodržování zákonů. Je-li to nutné, je třeba jednotlivce obětovat, aby byl zachován život organismu. Islám připisuje kolektivitě zvláštní posvátnost.

(V islámu) nemá člověk žádná „lidská práva“ či „svobody“ v tom smyslu, jak jim rozumí myšlení, přesvědčení a praxe moderního člověka. Věřící má povinnosti a závazky vůči Bohu – už proto, že je povolán, aby se podřizoval božímu zákonu, že lidská práva, která má uznávat, zřejmě vyplývají z jeho primární povinnosti poslouchat Boha.“

Totalitní povaha této filozofie je zcela evidentní. Ještě zřetelněji ji vyjevuje věta: „Přijetím života v poddanosti Božskému Zákonu se člověk učí svobodě“. S hrůzou si vzpomeneme na Orwellovu větu „Svoboda je otroctví.“

Jiný muslimský myslitel napsal roku 1979:20

„Západní liberální důraz na svobodu od omezování je islámu cizí… Osobní svoboda (v islámu) spočívá v podřízení se boží vůli… Tuto svobodu nelze realizovat osvobozením se od vnějších zdrojů omezení… osobní svoboda končí tam, kde začíná svoboda obce… Lidská práva existují pouze ve vztahu k lidským povinnostem… Jednotlivci, kteří tyto povinnosti neuznávají, nemají žádná práva … Mnoho v muslimské teologii tíhne k totalitnímu voluntarismu.“

Zde autor alespoň přiznává, že islám je svou povahou totalitní.

5. Představa neomylnosti skupiny či „knihy“ brání morální­mu, politickému a vědeckému pokroku.

6. Muslim nemá právo změnit své náboženství. Odpadlictví se trestá smrtí

7. Islám odrazuje od svobody myšlení v jejích nejrůznějších formách. Jakoukoli novinku lze označit za „rouhání“, jež může být trestáno smrtí. Největší překážkou na cestě k liberální demokracii je v islámu patrně jeho důraz na to, že je konečným slovem, definitivní normou lidského chování – islám zásadně nepři­pouští nějaké alternativy. Svoboda myšlení, projevu a tisku v libe­rální demokracii naopak znamená svobodu přít se, ukazovat na opačnou stránku věci; každý může přijít s alternativním přístu­pem k životu a většina nemá právo bránit menšině, aby projevovala ­svůj nesouhlas, svou kritiku či svou odlišnost.

Poznámky:

15. Schacht (1), s. 126-127

16. Ibid., s. 130-132

17. Wensinck (1), s. 53-54

18. Hayek (1), s.  152-153

19. Citováno u Mayera, s. 60-61

20. Ibid., 62-63

Advertisements
komentářů 53 leave one →
  1. Katka permalink
    Srpen 17, 2015 16:59

    Nejneže nemáme soustavu hodnot, jež by zahrnoval všechno a vše, jak píše autor, nemáme žádnou soustavu hodnot. Naše děti nevědí, co to je být bohabojný – a důsledek je ten, že kupříkladfu nsjou schopny za celý život přijít na to, že nelz emít obojí – šťastné manželství a spoustu nevěr.

  2. Andreos permalink
    Březen 26, 2015 18:02

    josef
    Zohledňování genetiky a rasy jako významného činitele při utváření společnosti a civilizace je sice jistým redukcionismem. (Ovšem myslím si, že to nelze označit a apriorně odsoudit jako „rasismus“ – jde přece z teoretického hlediska o dvě zcela stejně legitimní náhledy na věc – buď má větší váhu v utváření člověka a civilizace prostředí nebo jeho vnitřní vlohy – je jen otázkou, který z nich má blíže k pravdě.)
    Nicméně se podle všeho zdá, že je to zejména v delších časových výhledech a v oblasti obecných základních charakteristik civilizace (jako míra její vyspělosti) vliv klíčový a nejdůležitější. Zatím všechny jiné modely založené na výhradně environmentálních činitelích jaksi selhávají, pořádně nefungují, jsou v nich rozpory, nedokážou některé věci vysvětlit atd. To proto, že v nich zřejmě něco chybí – nějaký další zásadní faktor, který se nezabývá vnějšími vlivy, ale otázkou kvalit, identity, mentality a inteligence samotných lidí v civilizacích. Bez něj se žádná seriózní analýza kterékoli společnosti, jejích dějin a jejího vývoje udělat nedá.

    A váš přístup je právě proto také jedním velkým redukcionismem – zohledňujete jen vnější vlivy, přehlížíte vnitřní genetické a rasové faktory. Když se to tak vezme, můj přístup redukcionismem ani není, protože já environmentální vlivy beru v úvahu, nicméně považuji je za méně významné, sekundární.

    Uvedu konkrétní příklad: úpadek vzdělanosti a ekonomiky v islámském světě, když končil její „zlatý věk“, nekopíroval opravdu přesně průběh hlavní příčiny tohoto úpadku – totiž mizení zbývající bílé elity a celkový dysgenický úpadek tamního obyvatelstva. Zde totiž hrály roli i jisté environmentální vlivy – naakumulovaná vzdělanost, umělecká díla a bohatství z dob vrcholného rozkvětu stejně jako etablované instituce a sociální struktury (hlavně univerzity a dvory panovníků) dokázaly svým působením úpadek po určitou dobu oddalovat, brzdit a zmírňovat. I když tedy kvalita populace upadala, úspěchy a výdobytky z minula mohly úpadek kvalit do jisté míry maskovat (umělecká a literární díla přežívají své tvůrce, nahromaděné bohatství umožňovalo dočasně vládcům čelit potížím s chudnutím země atd.); navíc dokud neklesla kvalita populace příliš mnoho, dokázal tyto naakumulované výdobytky sice ne už rozvíjet, ale alespoň udržovat. Avšak nakonec kvalita populace již klesla příliš hluboko, takže už nestačila k udržování, a už vůbec ne k rozvíjení civilizace – tj. utváření nových děl, vytváření ekonomického rozvoje, udržování funkčních sociálních struktur atd. – a navíc některé naakumulované výdobytky (hlavně bohatství) se časem vyčerpaly, takže nakonec neodvratně převážily síly genetiky a rasy. Většina zbývající bílé populace vymizela a populace i celkově dysgenicky natolik poklesla, že to znamenalo trvalý pád tamní dosud vyspělé civilizace.
    Proto tvrdím, že genetika a rasa jsou dlouhodobě a z hlediska nejdůležitějších obecných rysů civilizace nejpodstatnějšími činiteli – zatímco environmentální faktory tak významné nejsou. Jistě hrají svoji roli, ale jsou podružné, časově omezené a celkově povrchnější, méně významné.

    Jinak odkazuji na již uvedené linky – tedy hlavně na knihu od Lynna a Vanhanena, která jasně na množství statistických dat dokumentuje, že inteligence populace je jednou z hlavních determinant toho, jak je daná civilizace vyspělá atd., a také na knihu od Lynna, jak rasové rozdíly v inteligenci a mentalitě hrají velmi podstatnou roli v utváření podoby a vyspělosti společnosti dané země.

  3. Březen 23, 2015 09:49

    Josef: Takhle to má s komentáři nastavené poskytovatel webhostingu WordPress, nepovažuji za nutné o tom čtenáře informovat. Sám ani nevím, kolik linků v komentu WordPress ještě pustí a kolik už ne.
    Jak jste si možná všiml, sám zde v podstatě na žádné komentáře nereaguju a většinou je vlastně ani nečtu. Ať si tu debatují čtenáři, já na to čas nemám.

  4. josef permalink
    Březen 23, 2015 01:41

    mohu je tedy rozdelit a poslat po castech aby bylo zjevne nac reagujete a nac reaguju ja. to by melo byt fer, ne?

  5. josef permalink
    Březen 23, 2015 01:37

    skoda wolfe , ze jstemi to nerekl hned, ale chapu vas.

  6. Březen 19, 2015 01:15

    Josefe, není to o strachu ani o lese – WordPress automaticky filtruje obsah komentářů a pokud obsahují větší množství linků nezveřejní je. Zkuste do komentářů kopírovat méně linků a spíše uvádět více faktů a Váš text se objeví.

  7. josef permalink
    Březen 19, 2015 00:05

    u mnoha komentaru mam…. Your comment is awaiting moderation…….
    kdo se boji nesmi do lesa

  8. josef permalink
    Březen 19, 2015 00:03

    Descolonization of The State and Knowledge
    http://waltermignolo.com/category/articles/

  9. josef permalink
    Březen 17, 2015 21:32

    omlouvam se, zapomnel jsem na velice dulezitou knihu o islamu. autor neni muslim.knia neni vhodna pro ty, kteri maji na islam nazor na zaklade niceho.

    Said, Edward (1997). Covering Islam: how the media and the experts determine how we see the rest

    if knowledge is power, those who control the modern Western media (visual and print) are most powerful because
    they are able to determine what people like or dislike, what they wear and how they wear it, and what they should know and must not know about themselves.

    A man’s intellect enables him to think, ponder, contemplate and question. His intellect is, according to Islam, what makes him unique as an individual. Man, by nature, is a rational being, but the western media wants him to be irrational—in the sense of accepting or agreeing to an idea without verifying, thinking about or questioning it. In other words, says Said, irrationalism means to let one person think and decide for another—to let one person control others.

    Said refers to the
    media’s ability to control and filter information as an ‚invisible screen‘,
    releasing what it wants people to know and blacking out what it does not want them to know. In the age of information, Said argues, it is the media that interprets and filters information—and Said claims that
    the media has determined very selectively what Westerners should and should not know about Islam and the Muslim world. Islam is portrayed as oppressive (women in Hijab); outmoded (hanging, beheading and stoning to death); anti-intellectualist (book burning); restrictive (bans on post- and extramarital affairs, alcohol and gambling); extremist (focusing on Algeria, Lebanon and of course Egypt); backward (Pakistan, Saudi Arabia and the Sudan); the cause of worldwide conflict (Palestine, Kashmir and Indonesia); and dangerous (Turkey and Iran).

    The modern Western media, says Said, does not want people to know
    that in Islam both me
    that Islam is a religion of knowledge par excellence; that Islam is a religion of strong ethical principles and a firm moral code; that socially Islam stands for equality and brotherhood; that politically Islam stands for unity and humane governance; that economically Islam stands for justice and fairness; and that
    Islam is at once a profoundly spiritual
    and a very practical religion. Said claims that untruth and falsehood about Islam and the Muslim world are consistently propagated in the media, in the name of objectivity, liberalism, freedom, democracy and ‘progress’.[2]

    http://en.wikipedia.org/wiki/Covering_Islam

  10. josef permalink
    Březen 17, 2015 20:44

    k islamu, geopolitice, ideologii a kapitalu na videu je pouze uvod portugalsky
    http://www.amazon.com/Orientalism-Postmodernism-Globalism-Bryan-Turner/dp/0415108624

    http://clogic.eserver.org/2005/allen.html

    http://richgibson.com/beyondcapital.htm
    http://www.amazon.com/The-Power-Ideology-Updated-Edition/dp/1842773143
    Taylor & Francis Online :: The Value of Territory: Towards a Marxist Geopolitics – Geopolitics – Volume 16, Issue 1

    http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14650045.2010.493993?journalCode=fgeo20#preview
    https://books.google.com.br/books?id=cgbXN8-dQ68C&pg=PA11&lpg=PA11&dq=marxism+a+geopolitics&source=bl&ots=QYPQJjQbER&sig=jcJWwiRI2f3jHEFaSrIxED6DT1o&hl=pt-PT&sa=X&ei=uXIIVdiTD6zisATAxIKwCQ&ved=0CGIQ6AEwBw#v=onepage&q=marxism%20a%20geopolitics&f=false

    The Vampire of Reason: An Essay in the Philosophy of History
    A. Synthesis. of. Marxism. and. Geopolitics: The. Dialectic. of. Creation. and. Destruction

  11. josef permalink
    Březen 17, 2015 20:12

    kolonialismus, ktery povazujete za ukazku nadrazenosti“bile rasy“ je spise temnou strankou zapadu . jeste do druhe poloviny 20. stol. masakry, zverstva (znate fotografie britskych vojaku z urezanymi hlavami africanu?) americane ve vietnamu atd. genocida jako pravidlo, masakry, zavedeni otroctvi a nevolnictvi tam kde nikdy nebyly,nespocetne valek z toho dve svetove, koncentraky,= vynalez „bile rasy“ a plynove komory. ty take maji co delat s ideologii rasove nadrazenosti.
    kolonialismus, neo-kolonialismus a vykoristovani byly jednou z pricin ekonomickeho rozvoje evropy a chudoby jizni ameriky.
    Mladina Tlostanova–Walter Mignolo, Global Coloniality and the Decolonial Option zde
    Boaventura De Sousa Santos, Another Production is Possible

    nejautoritativnejsi rezimy (mirny vyraz) byly v nemeckyu dle vas nepochybne rasove velmi ciste a „cistotne“ rasy,a stalinismus, tady uz budete vahat a vim koho obvinite, ale holt vetsina obyvatel byvaleho sssr jsou belosi.. autoritativni rezimy v jizni americe nemaji nic spolecneho s mentalitou, nebo nizkou kulturni urovni( kulturu jizni ameriky pochopitelne neznate ani nepatrne) diktatury, ktere tam byly nastoleny a udrzovany zvenci z ekonomickych a geostrategickych duvodu,nemaji vubec co delat s nejakou neschopnosti a „méně inteligentními populacemi třetího světa, jejichž mentalita zřejmě není taková, aby dokázala stabilní, dobře fungující a svobodný systém utvořit a dlouhodobě udržovat“ jak tvrdite. tady prozrazujete neznalost historie a predsudecnost zavislou na neznalosti. ostatne argentina, chile, brazilie jsou zeme s vetsinou obyvatel evropskeho puvodu a oficiri, kteri tam vladli zversky nebyli indiani ani africane, o kterych take nic nevite.http://www.amazon.com/The-Condor-Years-Terrorism-Continents-ebook/dp/B0092WRB04/ref=pd_sim_kstore_4?ie=UTF8&refRID=140AK42TN7RFGVF4EVDD prirodni podminky hraji velkou roli a vztahy mezi jednotlivymi zamemi pochopitelne taky. k tomu patri vojenska strategii. ekonomika ma svou v l a s t n i zakonnitost, enviromentalni vlivy( a nejen pouhe vlivy) hraji docela urcite znacnou roli. nafta, v budoucnu voda, v nekterych zemich uz dnes oteplovani budou primarni. stejne jako zpusoby jak se snazi svetova i lokalni Nadtrida udrzet sve pozice. valky v poslednich 30 letech maji predevsim tyto duvody a pricinu

    http://www.netsocan.cz/socan/num0110/mivoda.html

    http://www.czechfreepress.cz/latinska-amerika/malvinske-ostrovy-nejsou-falklandy-aneb-sever-proti-jihu-cili-voda-nad-zla.

    v soucasnosti ma znacny ekonomicky rozvoj bolivie s indianskym presidentem a vetsinou obyvatel. a roste vyznam brazilie http://www.akpress.org/newbrazil.html
    https://www.youtube.com/watch?v=c4_3H8VVdkc v obouch zemich nejde pouze o ekonomicky rozvoj.

    „Domnívám se, že země Západu si proto »kupují čas«. Uměle prodlužují fázi cyklu růstem zadlužení, včetně financializace ekonomiky, dále militarizací – snahou cosi ukořistit, a tlakem na pracovní sílu. Tyto cesty se již různě vystřídaly. Reálná ekonomika už není s to přinášet výnosy jako dříve, proto se vytvářejí výnosy umělé, ve finanční sféře
    „K-vlny popisují jevy v kapitalistické ekonomice s víceméně pravidelnou periodou okolo 50 let, které odrážejí procesy nejen ekonomické, ale spojené s celospolečenským pohybem, přičemž jádrem K-vln jsou technologie. Nikolaj Dimitrijevič Kondratěv se nevěnoval jen tradičnímu hospodářskému cyklu, ale zaobíral se dlouhodobými cykly. (&) Dle Kondratěva se s periodou 25 let objevují technologie, které zásadně mění ekonomiku i společenský a
    Země Západu mají v porovnání s BRIČ technologický náskok, ale jsou �zaseklé� na konci 4. K-vlny, v její dolní fázi, déle, než odpovídá empirii.(&) Pátá K-vlna nenastupuje. (&) V knize operuji s hypotézou, s možností, že technologie, jež možná již máme k dispozici, by vedly k tak zásadní změně, že současný systém by už byl neudržitelný. Dnešní pokročilý kapitalismus by zničily, pro svůj rozvoj potřebují jiné podmínky, například větší spolupráci.

    Podíváme-li se na technologie 5. K-vlny, tak zjistíme zásadní věc – mají pravděpodobně takovou povahu, že by mohly vést k lepšímu životnímu standardu, ale ne nutně k ekonomickému růstu tak, jak jej dnes chápeme. Mají pracovně velmi úspornou povahu, tak kladou otázku: Jak by systém vypadal, kdyby zpočátku nebylo třeba například 25 procent, později možná i 90 procent pracovních sil?“
    Svět se »zasekl« na konci 4. Kondratěvovy vlny
    http://www.halonoviny.cz/articles/view/221762

    konsumerismus urcite neni prednosti, ale svedci o upadku.a evropsky buran ma daleko i ke spiritualite indigenniho obyvatelstva jizni ameriky a afriky.
    Economic hit men,” John Perkins writes, “are highly paid professionals who cheat countries around the globe out of trillions of dollars. Their tools include fraudulent financial reports, rigged elections, payoffs, extortion, sex, and murder.”
    John Perkins should know—he was an economic hit man. His job was to convince countries that are strategically important to the U.S.—from Indonesia to Panama—to accept enormous loans for infrastructure development, and to make sure that the lucrative projects were contracted to U. S. corporations. Saddled with huge debts, these countries came under the control of the United States government, World Bank and other U.S.-dominated aid agencies that acted like loan sharks—dictating repayment terms and bullying foreign governments into submission.

    This New York Times bestseller exposes international intrigue, corruption, and little-known government and corporate activities that have dire consequences for American democracy and the world. It is a compelling story tha

    meciarovu knihu neznate, ale staci vam dojem. to je dost malo. myslim, ze by to nabouralo vas jednoduchy, jednorozmerny pohled.

    http://philpapers.org/browse/latin-american-philosophy
    http://www.academia.edu/6302672/South_American_Environmental_Philosophy_Ancestral_Amerindian_Roots_and_Emergent_Academic_Branches
    geopoliticka centa maji vlady i vojaci, jiste ne bezduvodne. na barvu pleti a nadani, ktere se u nekterych objevilo a u nekterych ne, prvdepodobne v dobe prehistoricek nespolehaji
    The Grand Chessboard: American Primacy And Its Geostrategic Imperatives

    OSTATNE REC BYLA O ISLAMU

  12. josef permalink
    Březen 17, 2015 18:01

    Ve všech pouštních tradicích nalezneme důraz na spravedlnost (např. Bible téměř nezná pojem svoboda, rozhodně ne v našem smyslu), čest a uctívání jednoho boha

    Zdroj: http://technet.idnes.cz/jak-porozumet-arabskemu-svetu-dz0-/veda.aspx?c=A150119_154333_veda_mla

  13. Andreos permalink
    Březen 17, 2015 13:49

    josef
    Není třeba se nějak zásadně nimrat v historii či kultuře Latinské Ameriky, abychom věděli, že její ekonomika, kultura a obecně vyspělost závisí převážně na zbývající bílé populaci, co tam ještě zůstala, i když jistě třeba kultura je zde utvářena i jinými rasami a jejich míšením (což ovšem má spíše negativní dopady).
    Dlouhodobě bude tento region jako všechny ostatní upadat, protože zde jako jinde platí, že čím inteligentnější rasová skupina a sociální vrstva, tím nižší porodnost a naopak. To je genetika a ta vždy platí; tu neošidíte. Samozřejmě z několika důvodů může nějaký civilizační progres probíhat ještě poté, co kvalita populace začala upadat (aktivita dosud existující, byť mizející elity, naakumulované výdobytky z minulosti atd.), ale to jen dočasně. Nakonec se síly genetiky projeví a civilizace začne otevřeně upadat.

    Tu knihu neznám, ale abych pravdu řekl, připadá mi to – už podle názvu – jako ukázka té dnes už velmi rozvětvené pavědy v sociálních vědách, které si vymýšlí neuvěřitelně krkolomné, komplikované a absurdní teorie ohledně vývoje civilizací, jejich vzestupů a úpadků, aby jejich vývoj vždy vysvětlily jen vnějšími environmentálními faktory a nikdy se nezabývají otázkou, zda za jejich vzestupem a úpadkem nejsou vnitřní genetické a rasové faktory – tj. změna kvalit, identity, inteligence a mentality samotných lidí v dané civilizaci. To je přitom vysvětlení mnohem jednodušší, logičtější, racionálnější a smysluplnější. Typickou ukázkou je kniha Taintera Kolapsy složitých společností.
    Ohledně mocenských systémů, tak pokud je mi známo, jejich efektivita a stabilita a do značné míry také míra jejich humánnosti a liberálnosti závisí opět – zejména v dlouhodobém měřítku – opět na mentalitě a úrovni kvalit dané populace. Efektivnější a liberálnější systémy fungují především v bělošských zemích a také v těch obývaných severoasijskou rasou (i když u nich je ta liberálnost a humánnost trochu nižší, protože severní Asiaté mají větší sklon k hierarchii, ctění autorit a celkově jsou jaksi tvrdší – humanita jim tolik neříká). Autoritářštější, méně efektivní a také stabilní (častěji propadající různým státním převratům či fázím anarchie) se nacházejí v zemích obývaných méně inteligentními populacemi třetího světa, jejichž mentalita zřejmě není taková, aby dokázala stabilní, dobře fungující a svobodný systém utvořit a dlouhodobě udržovat.
    Nějaké environmentální vlivy zde moc roli nehrají, jak je vidět – tento princip platí bez ohledu na velkost země, velikost její populace, míru federalizace či unifikovanosti, geografickou polohu, klima, přírodní podmínky, vztahy k jiným zemí a já nevím jaké ještě environmentální vlivy se dají vymyslet.

    V ekonomice teda právě geopolitické faktory žádnou velkou roli nehrají – opravdu mi není známo, že by hospodářská vyspělost země nějak zvlášť závisela na tom, s kolika zeměmi má přátelské či nepřátelské vztahy, v jakých je zapojena aliancích, s kolika zeměmi sousedí atd. Mnohem víc to souvisí s inteligencí a schopnostmi populace, která v dané zemi žije.
    Viz třeba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality
    https://lesacreduprintemps19.files.wordpress.com/2011/10/national-iq.pdf

    Pokud jde o roli kulturních hodnot, ano ty hrají významnou roli, ovšem do značné míry jsou utvářeny právě vrozenou mentalitou, temperamentem a mírou inteligence dané populační skupiny. Podle mě je třeba duch racionality a kritičnosti, co vznikl na Západě, výsledkem naší mentality, která k tomu prostě vrozeně tíhne. Není to nic, co by tady vzniklo nějakou náhodou nebo pouhou souhrou vnějších okolností.

    Tady je kniha od Lynna, kde rozebírá roli rasy v socioekonomickém statusu, kriminalitě atd. na celém světě – a jsou zde i kapitoly o Brazílii a Latinské Americe. Také zde podrobuje kritice právě onu teorii „kulturních hodnot“ – hned na začátku knihy. Jsou zde i nějaké údaje potvrzující, že porodnost je v Latincké Americe inverzní ke vzdělání a sociekonomickému statusu potvrzující dysgenický proces.
    http://nemiga.no-ip.info/literature/Critique/Lynn_Global_Bell_Curve.pdf

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: