Skip to content

Runová tradice

Září 24, 2013
by

Samotné slovo “runa” se jednoduše překládá jako “tajemství” či “šeptání tajemství ”. Runa znamená tajemství a každé tajemství lze nazývat runou. Když mýty hovoří o runách, nikdy neodkazují na runové symboly, které známe jako futhark (dle prvních šesti písmen).

Používali symboly vyryté na odřezcích dřeva, aby dle nich činili správná rozhodnutí, což  byl velice praktický způsob, jak určit výsledek: metali losy. Muž, jenž věří své Hamingja [česky], může s jistotou nechat rozhodnout náhodu. Cornelius Tacitus ve svém díle «De Origine et situ Germanorum» píše:

«Jejich obvyklý postup s losováním jest jednoduchý. Uříznou větev ze stromu nesoucího plody a nakrájí ji na proužky. Ty označí různými znameními a naslepo je rozhodí na bílé plátno. Poté kněz země, pokud se jedná o oficiální poradu, nebo otec rodiny, v případě porady osobní, předloží bohům modlitbu a s očima upřenýma k nebi vybere postupně tři proužky, přičemž dle znamení na něm předtím učiněného, činí svůj výklad. Pokud losy podnik zapoví, nebude se o dotazované záležitosti  onen den rokovat. Pokud jej povolí, vyžaduje se další potvrzení dle letu ptáků.»

Toto byl způsob, jak nechat rozhodnutí na náhodě, když si muž nebyl jistý, co udělat, nebo co je pravda či správné, nebo když spolu muži nesouhlasili a chtěli skutečně objektivní třetí názor. Dodnes děláme totéž, nejčastěji si hodíme mincí.

Runy jakožto symboly sil se ryly na čepele mečů a rovněž další věci, nejednalo se však o nic zvláštního ve vztahu k runovým symbolům. Každý symbol či písmo, nebo jakýkoliv propracovaný petrogly či hieroglyf apod. se mohly použít pro týž účinek. Jediné, na čem záleželo, byl symbolismus.

Řecká střela do praku z okřídleným bleskem na jedné straně a nápisem DEXAI (“ber to”, či “chyť”) na straně druhé, z 4. století př. n. l.:

800px-sling_bullets_bm_gr1842-7-28-550_gr1851-5-7-11

Runový symbolismus poměrně dobře známe, ale dokud nevyšla kniha “Čarodějství a náboženství ve starověké Skandinávii“ nikdo logicky nepropojil runy s božstvy skandinávského panteonu (nebo s verši posvátných písní).

Futhark

Studováním futharku také rychle poznáte nejdůležitější evropský obřad, přechodový rituál, popsaný v první skupině osmi run; ticho (Auðhumbla) narušené zvukem Gjallarhornu (Ymir), jmelí (Bölþorn) nesené osobou představující Ôðinna, cesta/jízda (Þôrr/Loki) do temnoty pohřební mohyly (Svartr), cennosti obdržené jako dar od mrtvých pod posvátným stromem (Heimdallr), a radost a krása, jichž se tím člověku dostává. Další skupina osmi vysvětluje, jak se člověk změní (Ægir) prostřednictvím přechodového rituálu (nyní má Hamingja), a jak nahý trpí hlady a chladem, když pobývá v hrobě uprostřed podzimu (norny a Hel), je poté však vyzván (Freyjou), aby se zúčastnil Divoké honby na Zimní duchy (Höðr) a projížděl (jako Vâli) lesy při jejich hledání. Zcizí jim jejich zdraví (a stává se z něho ulfheiðinn či berserkr) a (jako Vîðarr) mstí smrt Letních duchů a  zahání je za použití ohně (Sôl). Další skupina osmi vysvětluje, jak bojují při ragnaröku, válce mezi Letními a Zimními duchy (Tyr), v březovém lese (Jörð), běží či jedou (Mâni) lesem, muž (Bôrr) je příčinou toho, že voda taje (Bôrr), když přichází jaro a začínají pučet květiny (Freyr), a svět se stává světlejší a teplejší (Baldr) a nakonec se vše vrací k normálu (Âsgarðr).

Proto mohli vidět “budoucnost ” za použití run; to vše se dělo každý rok, včetně roku příštího. Moderní “věštění” dle run, ať jde o tarotové karty apod., je dle mého názoru silně pochybné – a rozhodně jde o moderní fenomén. Jistě, runy se používaly k metání losů, ale ne k činění proroctví nesouvisejících s osudem, a pokud jde o osud, považuji za velmi dobrý výklad Olive Braye z“The Elder or Poetic Edda”; (str. VIII); “Osud v germánské mytologii není osudem, který se mstí na jedinci a který lze vidět, jak zasahuje do štěstěny lidí: jde o povšechnou světovou sílu, uvolněnou prvními zrozenými bytostmi, Jotuny, a ponechanou, aby sama působila v životě vesmíru. Nezná jiného zákona než zákona přírody.” Mohu tedy např. předvídat , že pokud kámen hodím vpřed, dopadne někde přede mnou, a mohu činit učené závěry (např. že Irán bude někdy v budoucnu pravděpodobně napaden Izraelem), avšak každý druh proroctví za těmito hranicemi jsou vše jen divoké odhady, nemající základ v ničem skutečném – a nemůžete žádným způsobem použít runy, abyste to změnili.

Norny, jež utvářejí životy lidí, dlí u Studny Mîmira, pohřební mohyly, kde člověk dostává svou Hamingja, a “síť”, kterou spřádají vychází z toho, co bylo, jeho minulých životů. To, co bude, je vše založeno  na tom, co už bylo. Urðr (“čest”, “vážnost”), Verðandi (“přícházející”) a Skuld (“vina”) znamenají minulost, to, co je z důvodu minulosti nyní, a to, co z důvodu minulosti teprve přijde. Neznají budoucnost, dokážou povědět jen to, co už bylo.

Pokud jde o podivíny, kteří začínají používat runy jako modely pro jakýsi druh cvičení jógy nebo jako předměty, na něž se zaměřují při svých meditacích, je to dle mého názoru všechno v pořádku, nemá to však žádnou souvislost s runovou tradicí našich předků. V souvislosti s runami bychom se měli postavit zpět nohama na zem a uvědomit si, že jde o symboly jako každé jiné. A jsou nám velice užitečné, pokud jde o chápání našich předků a jejich náboženství, ale není na nich nic “magického”, co bychom nenašli i u jiných evropských symbolů. Měli bychom si jich cenit proto, čím skutečně jsou, symboly různých sil v našem vesmíru, a s tím se spokojit. Byl bych šťasten, kdybych vyryl tři runy Tyr na svůj meč pro jejich symbolický účinek, ale zrovna tak bych mohl vyrýt jiný skvělý symbol, jako je blesk, celé slovo (“Zhyň!” nebo možná “krvácej”) či třeba obraz Slunce, aby zasazovalo mým nepřátelům pálivé rány…

ek

ek-wargar

My nejsme pověrčiví žido-křesťané, vystrašení vším, co život nabízí. Nejsme blázni. Nejsme slepí ani hluší. Dokážeme ocenit skutečný účinek symbolismu (skutečné čarodějství!) a těšit se krásou run, jakož i jejich spojitosti s našimi ctihodnými předky, ale musíme tak činit, stojíce nohama pevně na zemi. HailaR WôðanaR!

1 Ek wargaR skanþinawio warga haite (“Já, vyhnanec ze Skandinávie, zvaný Varg”).

Varg Vikernes

14. února 2013

přeloženo z: www.thuleanperspective.com

Advertisements
komentářů 7 leave one →
  1. Tordis permalink
    Březen 10, 2014 20:03

    to Wolf: Napsal jsem jen svůj názor ;) Varga sleduji nejen jako hudebníka, ale i jeho knižní tvorbu a s některými názory nesouhlasím… :)

  2. Březen 10, 2014 18:49

    Tordis: Dle mého názoru jich Varg napsal smysluplných více. Když nesouhlasíš s něčím názorem na určitou věc, ještě to nemusí znamenat, že je nesmyslný :-)

  3. Tordis permalink
    Březen 9, 2014 16:41

    Toto je první smysluplný článek od Varga..
    To Wolf: S příspěvkem plně souhlasím.

  4. Erik permalink
    Září 26, 2013 14:58

    Wolf: To ano souhlas

  5. Září 26, 2013 13:49

    Erik: Těžko někoho soudit, zda v sobě horko těžko hledá nějaké zbytky, nebo reaguje na „volání krve“.
    Nakonec je přece vedlejší, kterou část svých evropských kořenů v sobě jedinec upřednostňuje, ale že je vnímá a chce na nich stavět.

  6. Erik permalink
    Září 25, 2013 11:35

    Mě ten výklad zní jinak od autentického Germána, kterým Varg je, než od někoho, kdo v sobě horko těžko hledá zbytky germánství až v průběhu svého života a nebo kdo se ke germánské tradici přimkne z pohodlnosti (lechce si seženu informace, hodně o tom píšou, tak budu Germánem až se budou hory zelenat :)

  7. Heidinn permalink
    Září 24, 2013 21:33

    Skvělý článek, který mi opět nabídl dílky zapadající „do skládanky“ :-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: