Skip to content

Dilema poněkud zviklaného Sionisty

Září 10, 2013

Je tomu již pár let co jsem dočetl knihu Dějiny židovského národa od Paula Johnsona. Při čtení knihy jsem byl občas opravdu upřímně a hluboce dojat nepřízněmi a krutostmi jichž se Židovskému lidu dostávalo na jeho útrpné cestě napříč kulturami a civilizacemi.  Žil jsem v té době v přesvědčení, že Judaismus je jen nepochopeným bizarním náboženským systémem, jehož zástupci byli často nesmyslně zlovolně a samoúčelně pronásledováni, šikanováni a terorizováni zlými lidmi a náboženskými fanatiky.

Až do roku 2010 jsem ignoroval výpady a útoky různých antisemitů, kteří tvrdili odkazujíce se na různé Židovské Talmudické prameny, že reálný Judaismus je krystalickým manifestem teokratického rasismu a byl jsem rozhněván a zhnusen zvůlí a zhovadilostí těchto lidí. Vysvětloval jsem si totiž jejich odkazy, které dokládaly, že posvátné Judaistické spisy jsou skutečně nestvůrně ohavnou žumpou teokratického rasismu nejhrubšího zrna, jako určitou zoufalou avšak již přežitou kompenzaci pocitu méněcennosti Židů, kteří v nepřátelském prostředí řešili vnucovaný až spontánní pocit vlastní bezcennosti tím, že se vydávali za apriorně nadřazené těm „méněcenným“ lidem – Gójům, kteří je tak nesmyslně trýznili.

Kdyby byl tento rasistický, absenci přirozené sebeúcty kompenzující modus výhradně produktem minulého trýznění Židovského lidu, tak bych nad ním mávl rukou – ponížení lidé trýznění komplexem méněcennosti přirozeně kompenzují pocit vlastní nicotnosti tím, že se vydávají za výjimečné a nadřazené – stačí se podívat na Němce pokořené prohranou první světovou válkou a jejich kompenzační komplex všem ostatním nadřazené panské rasy, který jim jako náplast na národní bebíčko poskytl Adolf Hitler.

Jenže ukázalo se, že u Židů se nejedná o jakousi dočasnou, nepříznivými okolnostmi podmíněnou kompenzaci národního komplexu méněcennosti, nikoliv. Ukázalo se, a stále ukazuje, že teokratický rasismus je skutečně tisíciletou integrální součástí Židovské náboženské praxe a dokladem tohoto stavu je známý výrok významného Židovského Rabína  Ovadia Josefa, který pronesl tato památná slova na adresu všech nežidovských lidských ras  :

„Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst,“ vysvětlil rabín.

K tomu, proč pohané vůbec žijí tak dlouho, prohlásil: „Pohani jsou jako ostatní – musí zemřít, ale Bůh jim dal dlouhověkost. Proč? Představte si osla. Když uhyne, přijde člověk o peníze. Je to jeho sluha, a proto je mu dán dlouhý život, aby pro Žida mohl dlouho pracovat.“

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-aby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?c=A101020_145802_zahranicni_aha                                                                 

Po seznámení se s těmito úžasnými výroky jsem zůstal poněkud opařen, co to má znamenat? Léta jsem žil v představě jak bylo Židům nesmyslně (zvláště pak za Hitlera) křivděno a ubližováno a tu najednou Bác; Významný Židovský rabín vesele potvrdil všechno to, z čeho Židy osočovali všichni antisemité v řezu dějin a brutálně nakálel na hroby milionů obětí Šoa – Holocaustu, protože zpětně potvrdil platnost veškerých „neopodstatněných pomluv“ tvrdících, že Židé jsou povýšenými rasistickými parazity, pro které jsou hostitelské státy a národy méněcenného nežidovského dobytka jenom koloniemi vhodnými k ovládnutí a vysátí.

Ať se na to dívám zleva, zprava, shora, či zdola tak prostě nedokážu najít nic, čím bych obhájil zrůdné rasistické výroky všem méněcenným lidem nadřazeného příslušníka vyvolené panské rasy Židů, kteří jsou z Boží vůle vyvoleným národem. Národem pro který jsou příslušníci všech ostatních národů hodnotově na úrovni oslů, kterým, jak řekl milý rabín Ovadia dal Bůh dlouhý život jenom proto, aby pro Vyvolený Židovský národ mohli co nejdéle pracovat.

V civilizovaném západním světě by byl politický vůdce – zástupce za takovou manifestaci rasismu promptně odstaven ba stíhán, protože ve vyspělé společnosti něco takového není přijatelné a omluvitelné. Nicméně Židovský politický zástupce si takovou věc dovolil, a kromě planě formálních napomenutí zůstal úplně nad zákonem i dobrým mravem. Očekával jsem, že Izraelci jako lidé na rasismus velice citliví a vůči jeho zastáncům zcela netolerantní, na tento rasistický akt spolu s jeho původcem náležitě zareagují a milý Rabín skončí někde na smetišti národních dějin, ale tato situace nenastala. Rabín Ovadia zůstal i nadále ve funkci a to vypovídá o tom, že skutečně reprezentuje smýšlení významné části Izraelské veřejnosti, a že tato veřejnost plně sdílí vztah svého duchovního a politického vůdce vůči méněcenným Gójům.

Pamatuji na nedávnou kauzu, při níž německá moderátorka v nedomyšleném hloupém žertu pronesla výrok; Arbeit macht frei ! (Práce osvobozuje) a ve jménu vyrovnání s temnou německou minulostí a pod tlakem německé antifašistické hysterie vzápětí přišla o místo. Milý rabín Ovadia pronesl daleko ostřejší a zásadnější bezprecedentně rasistický výrok, ale kromě formálně symbolické kritiky zůstal jeho útok vůči méněcenným nežidům až provokativně bez postihu.

Tato skutečnost vskutku nechutně potvrdila popíraný fakt, že to co je dovoleno Židovi není dovoleno Gójovi. Jinými slovy tento stav dokládá jak to, že Judaismus je ze své podstaty zločineckou rasistickou ideologií tak také to, že Židovská obec je velmi tragicky postižena absencí kritické sebereflexe a podprahově, více či méně nevědomě žije v hluboce zakořeněném komplexu-bludu všem nadřazeného vyvoleného národa, pro který nejsou eticko morální standardy ostatních méněcenných národů nikterak závazné.

 Židé rádi deklarují, že sdílejí totožné morální principy jako ostatní národy, nicméně duševní striptýz Rabína Ovadii deklarujícího fakticitu Judaistického rasismu a jeho následná nedotknutelnost, podtržená taktně diskrétními médii, a Židovskou obcí která tento zločin ochotně bagatelizovala jako blábol senilního dědka, (proč tedy senilní dědek zůstal ve funkci a bez postihu?) – coby příslušníka nadřazené panské rasy osudově obnažila pravý charakter a mentalitu mnohých Judaismus praktikujících Židů.

K tomuto neblahému stavu se váže další fenomén, kterým se Židovský stát, jehož zahraniční politika je zdá se dirigována Rabínskou panskou rasou degraduje do role skutečného globálního škůdce a otce civilizaci ničícího pozitivního rasismu. Škůdce, který pod rouškou filantropie rozvíjí ničivou strategii, která je reálnou perspektivou budoucího rozvratu a destrukce méněcenných Gójských zemí – dobytčích národů. Ty jsou, jak vyplývá z postojů Rabínských rasistů, určujících vztah Izraele, ke zbytku světa – nežidovského „pod lidstva“ Bohem předurčeny ke službě panské rase „Vyvoleného národa“.

Tím destruktivním fenoménem je multikulturní ideologie, která byť byla řadou Evropských politických vůdců odhalena jako systém, který selhal a nepřináší nic dobrého, tak je stejně Izraelsko-Americkými jestřáby vnucována národům Evropy jako jediná možná cílová alternativa budoucnosti.

Tuto neblahou perspektivu svými výroky potvrzuje další Rabín zastupující vyvolenou panskou rasu, je to Baruch Efrati, který hlásá že; islamizace Evropy je lepší než Evropa křesťanská z etických a teologických důvodů – jako trest křesťanů za jejich perzekuci Židů a z důvodu, že křesťanství, oproti islámu, je z hlediska halachy považováno za “modlářství”.

Tento „dobrý muž“ mj. přiznává, že Židé nikdy křesťanům neodpustí perzekuce a pogromy jichž se jim v průběhu staletí od křesťanů dostávalo: Nikdy neodpustíme křesťanům v Evropě vyvraždění milionů našich dětí, žen a starých lidí… Ne jen během nedávného holocaustu, ale po celé generace, shodným způsobem, který je charakteristickým pro všechny odnože pokryteckého křesťanství…

(Roztomilé je, že bezprecedentní genocidní akty o statisících mrtvých uskutečněné Židy na méněcenných Gójích během povstání proti Římu atp. Efrati nevnímá jako zásadní nábožensko etický problém…)

A nyní Evropa ztrácí svoji identitu ve prospěch jiných lidí a náboženství. Nezůstanou žádné pozůstatky nebo přeživší po špinavém křesťanství, které prolilo mnoho krve a které nebude schopné tuto vinu odčinit.”  Dále se milý Rabín vyznává ze sympatií k Islámu, který je podle něho relativně řádným náboženstvím, které má být rozhodně upřednostněno před špinavým křesťanstvím. To že Islám na svém tažení vyhladil desítky milionů lidí ho nikterak nezajímá a nedojímá (stejně to byli méněcenní Gójové). Efrati na závěr soudí, že “i když jsme ve válce s místními Araby o zemi Izraelskou, islám je pořád lepší gójimskou kulturou než křesťanství.”   Dodal však, že se Židé musí modlit za to, aby islamizace většiny Evropy neublížila lidu Izraele.

http://deliandiver.org/2013/06/rabin-baruch-efrati-islamizace-evropy-je-spravna-vec.html

Z výše uvedeného vyplývá, že praktikující Judaisté jsou nábožensky motivováni k likvidaci „špinavé modlářské křesťanské civilizace“. Legitimním nástrojem této pomsty a destrukce se jim, jak přiznal Baruch Efrati, z teologických důvodů jeví být Islám. Toto přiznání reálné nábožensko politické vůle Rabínských duchovních vůdců, zaměřené na  likvidaci křesťanské civilizace, podružně obnažuje zákulisní motivaci různých rádoby „filantropických“ neziskových organizací. Ty pracují v neprospěch špinavé křesťanské civilizace a jejích zástupců právě tím, že velice razantně a bezostyšně podporují ztrátu Evropské identity ve prospěch jiných lidí a náboženství. Tedy přesně v duchu výše uvedeného výroku Rabína Efratiho.

Shodou okolností je jednou z těchto neziskových organizací i Multikulturní centrum Praha, které zcela v duchu cíle B. Efratiho (zbavit Křesťanskou Evropu identity…a zničit ji ve prospěch jiných lidí a náboženství) s nepochopitelným a neomluvitelným pokrytectvím, ba až zlovůlí, prezentuje mj. Cikánskou etnickou menšinu jako oběť českého rasistického stereotypu, byť tomu tak ani v nejmenším není.  Tato menšina byla staletími odhalena a potvrzena jako nenapravitelný těžce destruktivní sociální patogen. Sociální podpora a ekonomicky sebevražedné vydržování této programově asociální parazitické menšiny, k němuž jsou (až typicky často) Židovskými „filantropy“ nuceny Evropské země opět velice ošklivě upomíná na Efratiho ideu zničit Evropskou křesťanskou civilizaci jinými lidmi a náboženstvím. Extra pikantním pozadím Rabínské pomsty špinavé křesťanské civilizaci, je to že sama sebe zaštiťuje ryze na první pohled humanistickými cíli, na „druhý pohled“ se však Rabínská „filantropie“ jeví být ďábelsky elegantním (Protože anonymním) válečným aktem, který nenáviděného křesťanského nepřítele zničí zevnitř ekonomickým vyčerpáním, masivním dysgenickým trendem a přečíslením destruktivními etniky neschopnými nést a rozvíjet břímě původní hostitelské civilizace.

Ve stejně pokryteckém a zlovolně destruktivním duchu funguje multikulturně „filantropická“ agenda obecně, a protože je ideovým dítětem Izraele – USA tak nelze než uznat, že „pomluvy“ tvrdící, že Rabíni – Judaisté soustředěně pracují na likvidaci Gójské – Evropské křesťanské civilizace nejsou jen neonacistickými bludy, ale mají Bohužel velmi reálné jádro.

Jako sekulární Sionista píši tyto řádky se značně smíšenými pocity ale výše uvedená odhalení   nenávistného charakteru Judaistů, kteří se mstivou satisfakcí  Nikdy neodpustíme křesťanům ( Nikdy ?!) natěšeně vyhlížejí zánik křesťanské civilizace, prudce ochlazují intenzitu mých sympatií k Izraeli. K Izraeli, který stále není respektu hodným sekulárním státem ale teokracií s formálními symptomy demokracie, které jsou vládnoucí Rabínskou klikou využívány jako nezbytný krycí nátěr nezbytný pro přežití jejich systému, který je principiálně stejně nestvůrnou zrůdností jako teokracie Islámská.

Ortodoxní a konzervativní Judaismus je, tak jak to vyplývá z prezentace citovaných Rabínů hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod člověka v ČR. podle § 404. A jako takový byl měl být obdobně jako Nacismus postaven mimo zákon a jeho příznivci uvězněni. To samé platí i o Islámu, ten je stejně jako Judaismus Zločineckou ideologií s náboženskou rétorikou a v sekulárním civilizovaném světě, (který se jen velmi ztěžka vymaňoval z teokratických tenat náboženských fanatiků a neměl by znovu otevírat dveře této pro zatím zažehnané zrůdnosti) by mu z principu neměl a nesměl být přiznán status respektovaného náboženství, nicméně tak tomu není a to o mnohém vypovídá.

Judaismus a Islám jsou dva zrůdní krvaví bratři, kteří nejsou hodni žádné úcty, žádného respektu a žádných ústupků. Jsou to manifestace zhoubně parazitních otrokářských ideologií. Ideologií, které mluví o toleranci a míru, které vyžadují od těch, které plánují zotročit a vysát. Avšak, které také potom co se jim žádané mírumilovné tolerance dostane, zradí a vysají svého hostitele – dobrodince s vysvětlením, že jako méněcenný – nevěřící dobytek stejně není hoden lepšího zacházení.

*Židovští představitelé se nás stále pokouší přesvědčit, jak je židovská duše odlišná od duše Nežida. Duchovní otec ortodoxních židů a všech pravicových náboženských stran v Izraeli, rabín Kuk napsal:

„Odlišnost duše žida s jeho mocí, zaměřením, vnitřním světem, je oproti duši góje větší a hlubší, jako je odlišnost duše góje oproti duši zvířete, protože mezi posledními je odlišnost v množství, a mezi prvními je odlišnost v kvalitě. Libovolný skutek, i ten nejlepší, uskutečněný gójem, jen posiluje satana, libovolný skutek žida, včetně zločinu, napomáhá Bohu.“

Zdroj: www.israelshamir.net nebo jeho kniha Galilee flowers.

Talmudská ideologie, víra ve výjimečnost a výlučnost židů a jejich nadlidskou kvalitu se stalo omluvou za všechny hříchy, kterých se židovský stát dopustil:

„Izrael je Bohem vyvolený a všechno co dělá, dělá na příkaz Boha, a proto nemůže být kritizován. Jakákoliv kritika vůči Izraeli je neplatná, protože všechno, co vykonal a vykoná, dělá se zplnomocněním Boha a na jeho rozkaz. Žádný lid na světě, kromě Izraele, nebyl Bohem vyvolen. Proto Izrael je a vždy bude v právu, dokud nesplní božské přání.“

Zdroj: Martin Buber, 1973, převzato z knihy The bible and colonialism, str. 225.

*Převzato ze zdroje;  http://cz.altermedia.info/ze-zahranici/talmud-gojove_4477.html/comment-page-2

Z výše uvedených zjištění a komentářů také vyplývá i mé zhnusení a znechucení. Vždy jsem byl Sionistou a vždy jsem se zastával Izraele jako nadějné moderní demokratické sekulární země, která je hodna respektu a podpory. Nicméně ve světle posledních událostí, si již nejsem zdaleka tak jist svými sympatiemi k Izraeli. Izrael není sekulárním státem, ovládá ho teokratická Rabínská klika s nepokrytě rasisticko světovládnými cíli, a sekulární Izraelci jsou buďto lhostejní, protože nepokrytě zločinecky rasistickou orientaci stran ŠAS a další obdobně orientované politické strany tolerují, což však naprosto nepraktikují ve vztahu k neizraelským údajně rasistickým stranám, a nebo bezmocní, což je politováníhodné ale není to důvodem k tomu, takového producenta pozitivního rasismu a destruktivní multikulturní ideologie jakým průkazně Izrael v sepětí s USA je, tolerovat natož pak podporovat. Poslední nejohavnější možnost je ta, že sekulární Izraelci sice formálně Judaisticko rasistickou teokracii odmítají, ale protože jim tak nějak podprahově lichotí Rabínské našeptávání, že jsou vyvolenou panskou rasou, tak tuto zrůdnost vědomě tolerují.

Ať tak, či tak za daného stavu jsem na vážkách, zdali mám být i nadále Sionistou (sekulárním). Je toho příliš mnoho co staví Izrael s jeho nekompromisní netolerancí k zevnímu rasismu avšak samozřejmou a pozoruhodnou tolerancí k vnitřnímu, do velmi podezřelého stavu. Za daného velmi kontroverzního profilu dávám Izraeli obávám se, že poněkud naivně, pět až deset let na to aby vybředl z tenat Judaistického rasismu, stal se skutečně sekulárním státem a odkázal Judaistické praktikanty teokratického rasismu do patřičných mezí tj. ideálně do kriminálů nebo do exilu.

Pokud se tak nestane nejen, že Izrael přijde o mizivou a nevýznamnou podporu autora tohoto textu, ale bude též konfrontován s dopady zcela legitimní záští 150 (zatím) milionů lidí jen co se momentálně týče Evropy, kteří přeci jen začínají procitat a nebudou ochotni dále snášet  šikanování  vyvolenou panskou rasou, která jak je čím dál víc zjevné stále pracuje na tom, aby ovládla svět a učinila z nás – méněcenných Gójských oslů (dobytků) své otroky.

Tento text je jako specifická forma vyjádření vděku všem „filantropickým“ neziskovým institucím určen k volnému neziskovému šíření.

Reklamy
komentářů 6 leave one →
  1. Červen 18, 2014 13:34

    Novotný: Od svého publikování byl článek rozkliknut 800 x, což je celkem dobré skóre :-)

  2. Novotny permalink
    Červen 18, 2014 11:13

    Dobrý článek. Škoda, že ho čte příliš málo lidí.

  3. Jan permalink
    Září 21, 2013 11:24

    je to tak,přečtěte si talmud,a kdo asi vymyslel slovo rasismus a proč?,bylo by spostu otázek,ale kdo chce znát odpovědi??

  4. džejbí permalink
    Září 14, 2013 11:43

    Jeden člověk, jeden pohled … .

  5. B.S. permalink
    Září 12, 2013 20:33

    Raimund: Jsem neŽid.

  6. Raimund z Patagonie permalink
    Září 12, 2013 19:31

    Zajímalo by mne, zda je autor Žid. Nedivil kdyby tomu tak bylo, Židé jsou velmi vynalézaví a na ideovém poli dokázali zabydlet a z velké části k obrazu svému přetvořit nejrůznější směry, ideologie a proudy. Naštěstí v tomto existují určité limity a na poli do něhož je obsahově situován i tento web, se jim příliš mnoho prostoru nenabízí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: