Skip to content

Kromaňonci – vrchol evoluce a potvrzení možností eugeniky

Červenec 22, 2013
tags:
by

Eugenika je v současném západním světě zcela zatracována. Argumenty proti ní jsou přitom zcela nepřesvědčivé, ideologicky a emocionálně předpojaté. Pravdou nicméně zůstává, že eugenika skutečně zatím zůstává, pokud jde o její uplatnění, pouhou teorií. V praxi se o jejích pozitivech přesvědčit nelze. Přesto však existuje jistá možnost alespoň nepřímo si její možné přínosy v praxi ověřit. Tato možnost nespočívá v teoretizujícím pohledu do budoucnosti, ale naopak v pohledu do poměrně vzdálené minulosti.

 Když skončila doba ledová a předkové současného člověka se začali obracet od lovu k zemědělství, stáli z genetického hlediska na vrcholu. To platí zejména pro severnější části naší planety, kde prošli mimořádně tvrdou selekcí doby ledové, v níž mohli přežít jen ti nejinteligentnější, nejpředvídavější, nejsnaživější a nejsilnější.

Graham uvádí: „Zisky v oblasti velikosti mozku a výše inteligence v linii předků člověka pokračovaly téměř celou loveckou éru. Vývoj kulminoval ve vysokých, silných a vysoce inteligentních raných kromaňoncích a jejich blízkých příbuzných, kteří jsou některými antropology považováni za nejpůsobivější bytost, jakou příroda stvořila. Cleland píše: ‚Kromaňonský mozek byl o mnoho větší, než je dnešní průměr. Byla to skvostná rasa fyzicky i mentálně.‘ Kroeber dodává: ‚Velikost a váha mozku raných kromaňonců byla o patnáct až dvacet procent větší než u moderních Evropanů.‘ Již nikdy potom lidstvo nedosáhlo tak impozantních charakteristik.“

I americký antropolog Coon o lebkách kromaňonců poznamenává (1939, kap. II, sekce 6): „První a nejvýznačnější je extrémní velikost mozkovny … “

Malowski uvádí (2007, s. 234): „Antropologové spojují prehistorické obyvatele severní Afriky s evropským kromaňonským člověkem. Kromě jiných fyzických podobností měli také širší obličej, dolichocefalickou (podlouhlou) lebku a velký objem dutiny lebeční (1,65 litru).“

Pro srovnání – dnešní člověk mívá objem mozkovny v závislosti na jednotlivci, rase a pohlaví většinou objem mozkovny od necelých 1300 ccm do zhruba 1400 ccm.

 Ani to však nás neopravňuje k tvrzení, že vyšší genetické kvality kromaňonců jsou vzhledem k jejich velké mozkovně zcela jisté. Prostě proto, že je nemůžeme jako lidi poznat a podrobit je testům. Větší mozek také nemusí znamenat vyšší inteligenci naprosto automaticky, i když tento vztah je obecně potvrzen a je skoro jisté, že velký mozek kromaňonců byl odpovědí na tvrdé prostředí, jemuž byli vystaveni a jež po nich vyžadovalo velmi vysokou inteligenci. Obecně je také na nalezených užitkových předmětech a uměleckých památkách kreativita, zručnost a obecná intelektová úroveň kromaňonců naprosto zřejmá.

 Pochybovači však stále mohou tvrdit, že přímý důkaz o tom všem v podobě živých kromaňonců nemáme.

 A přesto se shodou okolností stalo, že na jednom místě se moderní Evropané s posledními přeživšími potomky dávných kromaňonců setkali v době relativně nedávno minulé a zanechali o nich i poměrně mnoho písemných svědectví.

Nejdříve je však nutné objasnit, jak vůbec mohli nějací kromaňonci přežít až do relativně nedávné doby. Kromaňonci byli kdysi dávno dominantním obyvatelstvem v celé Evropě i Středomoří, včetně severní Afriky. Zdá se, že antropologicky patřili výlučně k bílé rase, jíž byli nejstaršími představiteli. (Nejpočetnějším pozůstatkem z nich odvozeným je bílý alpinský subrasový typ, dnes v bílé rase široce rozšířen.) Později byli kromaňonci zčásti vytlačeni a zčásti promíšeni s mediteránními typy lidí, kteří se už tehdy členili do bílých a nebílých rasových subtypů, a kteří do oblasti přišli odněkud z východního Středomoří. Kromaňonci tak zanikli.

A přesto se jim podařilo ve své původní podobě přežít na několika ostrovech v Atlantiku, nedaleko pobřeží západní Afriky. Zde, jsouce izolováni, se jim podařilo udržet si svůj jedinečný rasový typ.

 Sečtělejší čtenář již ví, že řeč je o Kanárských ostrovech a jejich záhadných obyvatelích – Guančích.

Je otázkou, jak se na ostrovy dostali (existuje několik teorií), to však není tak důležité jako to, že se zde zachovali jako rasově homogenní skupina, zřejmě nepříliš odlišná od starodávných kromaňonců, tvrdou evolucí doby ledové tak silně geneticky vyšlechtěných.

Schreiberovi (1977, s. 201): „Nejpřekvapivější přitom je, že tito domorodci byli běloši! Totéž plemeno, které za poslední ledové doby vyrývalo známé kresby do stěn skalních jeskyň v jižní Francii a ve Španělsku, lidé cromagnonského typu, předkové dnešních Evropanů; běloši, kteří si zde, v předpolí Evropy a Afriky, odděleni od kulturního vývoje těchto kontinentů a bez znalostí hornictví udrželi dobu kamennou až do 15. století nl., kdy stanuli tváří v tvář svým civilizovanějším příbuzným z pevniny.“

Vašíček (1998, s. 147): „Největší záhadou je však jejich neobvyklý zjev. Muži dosahovali přes dva metry vysokého vzrůstu, měli mohutně vyvinuté svalstvo, pohledný obličej s bílou pletí, modré oči a plavé nebo ryšavé vlasy. Proti drobným a snědým španělským dobyvatelům byli skutečnými obry. Na tisíce kilometrů daleko nežil podobný národ.“

Malkowski (2007, s. 235-23): „Badatele 19. století také překvapila podobnost 40 000 let starých kosterních ostatků kromaňonce nalezeného v Dordogne ve Francii s ostatky Guančů. Někteří badatelé se dokonce domnívali, že nejde jen o podobnost fyzickou, nýbrž i kulturní, což dokládají jeskynní malby Guančů například v Gáldaru, Belmacu, La Zarza a v jeskyni Los Letreros. Stejně jako kromaňonci, malovali Guančové na jeskynní stěny červenou a černou barvou klikaté čáry, čtverce a spirály. Guančové kreslili nástěnné malby v jeskyních až do 14. století. (…) Profesor Gabriel Camps z univerzity v Provence identifikoval obyvatele Kanárských ostrovů a jejich předky ve studii z roku 1984. Ve svém výzkumu se zaměřil na staré kromaňonské obyvatele severní Afriky, které nazývá Iberomaurové. Jedná se o kulturu ze severozápadní Afriky starou 16 000 let, která obývala nížiny na pobřeží a vnitrozemí současného Tuniska a Maroka. (…) Kostry těchto lidí jsou robustní. Připomínali evropské kromaňonce, byť byli statnější a lišili se i v dalších ohledech. Původ tohoto severoafrického kromaňonce není znám. Vědci se domnívají, že pochází buď z Evropy, nebo ze západní Asie či z jiné části Afriky nebo že se vyvinul přímo v severní Africe.“

I Coon potvrzuje spojitost mezi Guanči a dodnes přeživšími zbytky kromaňonců v severozápadní Africe (1939, fotogr. část, odd. 10): „Během pozdního pleistocénu byla severní Afrika obývána Afalou člověkem, rasou vysokou, velké hlavy, těžkých kostí, s přemrštěně hrubými lebečními a obličejovými rysy srovnatelnými s rysy kromaňonsko-brněnské skupiny v Evropě. (…) V časech po konci doby ledové se severní Afrika stala místem četných invazí z východního Středomoří do Evropy a přeživší segmenty Afalou člověka jsou nejvíce k nalezení ve dvou oblastech, kde nalezl útočiště, v marockém Rifu a na Kanárských ostrovech. Jen zde může být riffijská skupina jasně popsána. V Rifu, kromě početnějších mediteránů, nordici, smíšené typy a stopy Afalou typu přežili nebo se obrodili v jasně rozlišitelné formě a mohou být viděni jako evoluční paralela evropských přeživších ze svrchního paleolitu v Irsku a kontinentální Evropě. Jako v Evropě, tito přeživší jsou často blond; jako v Irsku často ryšaví.“

 Na Kanárských ostrovech tedy došlo k podivnému setkání moderních bílých Evropanů, povětšinou z jihoevropských zemí, s přímými potomky nejstarších příslušníků bílé rasy.

Je třeba poznamenat, že celkové okolnosti tohoto setkání jsou velmi smutné a z pohledu Guančů naprosto tragické. Kanárské ostrovy byly předstupněm k dobývání Nového světa Evropany. První mírumilovné kontakty se Španěly, Portugalci, Italy a Francouzi byly rychle vystřídány velmi krutým konfliktem, který následoval poté, co Guančové zjistili, že podivní cizinci si je chtějí zcela podrobit, ovládnout jejich ostrovy a christianizovat je. Tehdy se Guančové postavili Evropanům na velmi tuhý, avšak beznadějný odpor.

Většina Guančů byla ve válce se Španěly pobita nebo odvlečena do otroctví, avšak jejich definitivní konec byl způsoben až smíšením zbývajících s příchozími Evropany.

 Bez ohledu na tragický kontext těchto událostí však dochovaná svědectví Evropanů, kteří se s Guanči přímo střetli, vskutku zcela potvrzují domněnku o mimořádně geneticky kvalitní rase.

Nepomňasčij píše o prvním setkání obou stran (1980, s. 97): „Co vlastně na Guančích udivilo objevitele a proč vznikla záhada Kanárských ostrovů? Představme si na okamžik kosmonauta, který se vypravil až na sám kraj Mléčné dráhy, aby objevil nějaký daleký a neznámý svět s obyvateli naprosto nepodobnými pozemšťanům. Sotva však vykročí na půdu této stella incognita v předtuše setkání s nějakými monstry, vidí, jak mu jdou naproti s širokým úsměvem a rozevřenou náručí našinci – pozemšťané. Jsou ale oděni v úbory, jaké na Zemi neznáme, a mluví rovněž neznámým jazykem. A co víc, nejsou to obyčejní pozemšťané, je to jejich výkvět, jsou to ukázkové, vzorové exempláře lidské krásy. A náš kosmonaut se zadívá na své druhy a hluboce si uvědomí jejich nedostatky, nedokonalost … Cožpak ho to neudiví, cožpak se takové setkání nestane záhadou neznámé hvězdy?

Přibližně taková situace vznikla ve 14. století, když nevysocí, černovlasí a snědí obyvatelé Středomoří Janované, Španělé a Portugalci narazili zničehonic (navíc u břehů černého světadílu!) na urostlé, dvoumetrové statné obry oblečené do červeno-oranžových kůží. Nejvíce však příchozí udivila barva pleti, vlasů a očí původních obyvatel Ostrovů Blažených. Byli to krasavci s bílou pletí, modrýma očima a ryšavými vlasy. A jak píše o tomto historickém setkání jeden františkán, kronikář výpravy do Atlantiku, evropští námořníci se zastyděli za to, že jsou takoví snědí a malí.“

 Existují svědectví o mimořádně rozvinutých vlastnostech kromaňonských Guančů – intelektových, morálních i fyzických.

Nepomňasčij cituje s melancholií Španěla Antonio se Vianu, uvědomujíce si, jak kvalitní rasa byla zničena (1980, s. 105): „Dvě a půl století po vyhlazení domorodců vzpomínal trpce španělský básník Antonio de Viana, že ‚byli ctnostní, poctiví a stateční, družily se v nich ty nejlepší lidské vlastnosti: velkorysost, obratnost, odvaha, atletická síla, pevnost duše i těla, přívětivé vzezření, chtivost poznání, vášnivé vlastenectví, svobodymilovnost …‘ “

Cox uvádí (2008, s. 94): „Dochované ostatky Guančů prozradily, že to byli lidé se světlou pletí a zrzavými nebo světlými vlasy. Byli vysocí, muži běžně měřili přes 180 centimetrů. Španělé zaznamenali, že Guančové připomínali Seveřany, ale měli ještě mohutnější postavy.“

A cituje Bajocca (s. 94-95): „Všichni historikové se shodují na tom, že obyvatelé Kanárských ostrovů byli krásní lidé. Byli vysocí, urostlí, s vynikajícími proporcemi. Byli také statní a odvážní, měli značné duševní schopnosti. Ženy byly velmi krásné a španělští muži se mezi nimi často vybírali své manželky. V době španělského dobývání ostrovů byla velmi rozšířená představa, že se jejich obyvatelé dožívají značně vysokého věku.“

Nepomňasčij píše i o tom, co kronikáři zaznamenali o jejich fyzických schopnostech (1980, s. 105): „Kronikáři dobyvatelů vyprávěli, že ostrované předběhnou koně a že dovedou přeskakovat hluboké a široké rozsedliny. I ženy odvážně bojovaly a svrhávaly malé francouzské a španělské vojáky do propastí.“

 První ozbrojenou výpravu uspořádali už v roce 1391 Španělé, brzy následováni ozbrojenými oddíly Francouze Jeana de Bethencourta.

Třebaže odpor Guančů byl marný, přesto byli poraženi, navzdory tomu, že bojovali jen primitivními zbraněmi a proti velké přesile, až po bezmála sto letech. Jejich fyzická síla a obratnost, vlastenecké odhodlání a inteligence z nich dělala navzdory velkým nevýhodám ve výzbroji i počtu hrozivé protivníky. Patnáct let po nájezdu Bethencourtových vojáků se Guančům dokonce podařilo zorganizovat povstání a vetřelce vyhnat. Až roku 1494 sem španělská královna Isabela vyslala, poté, co ostrovy koupila od Bethencourtových potomků, natolik početné vojsko, že ostrovy, ovšem až po úporném boji proti tehdy již velmi oslabeným Guančům, definitivně obsadilo.

Bosov (1980, s. 104-106): „Je to opravdu podivuhodné. Zatímco staré říše Nového světa, osídlené milióny obyvatel, padly pod náporem Španělů téměř během několika let, dobytí Kanárských ostrovů se protáhlo na celé století. A to měli Guančové jen kamenné a dřevěné zbraně. Bojovali se španělskými konkvistadory, oděnými v brnění a vyzbrojenými střelnými zbraněmi, takřka holýma rukama. (…) Výrazné a sugestivní scény tvrdého boje ostrovanů za svobodu otřásají dodnes každým, kdo se začte do kronik prvních konkvistadorů Atlantiku …  ‚Velký Kanárský ostrov,‘ píše L. Green, ‚je fakticky jen zpola tak velký jako největší ostrov Tenerife, ale dostalo se mu názvu Velký, protože Guančové se zde postavili španělské intervenci na odpor důrazněji než na ostatních ostrovech.‘ (…) Mnichové Bontier a Le Verrier, kteří Bethecourta provázeli ne jeho výpravě, zaznamenali: ‚Lidí je zde málo, jsou však velmi vysocí a je obtížné zajmout je živé. Jsou nemilosrdní. Jestliže Guančové někoho zajmou, a ten začne bojovat proti svým soukmenovcům, zabijí ho … Ostrované jsou velmi rázní.‘ (…) Guančové skutečně bojovali vždy až do posledního dechu. A jestliže se vzdali, pak jen proto, aby zachránili ženy a děti. Jak zuřivý to musel být boj, když se za 80 let vyhlazovací války na Velkém ostrově zmenšila armáda Guančů ze 14 000 na 600 lidí! Po své poslední bitvě se většina obklíčených Guančů vrhla do propasti, nepříteli zůstalo jen 1500 žen, starců a dětí. V horách Tenerife pokračovala partyzánská válka do konce roku 1495. A Guančové by bojovali ještě déle, kdyby jejich vojsko nepostihla epidemie moru, který na ostrov zavlekli Španělé. Z 20 000 Gunačů, známých v době, kdy jejich ostrovy byl objeveny a dobývány, byla na počátku 17. století většina vyhubena či prodána do otroctví na španělských a maghrebských trzích. Poslední ostrované, jichž bylo několik set, nejvýš jeden až dva tisíce, se smísili se španělskými kolonisty a přišli tak o svůj jazyk. Bylo jich příliš málo, než aby mohli zachovat svůj rasový typ a svébytnou kulturu. Takže pravdu měl L. Green, když napsal, že ‚na počátku 18. století Guančové prakticky přestali existovat: jedni byli pobiti v bojích, druzí vyhnáni do otroctví. Z povrchu zemského tak zmizela a vzala s sebou tajemství svého původu neolitická rasa, schopná skoro sto let se ctí čelit po zuby ozbrojeným vetřelcům‘.“

 Třebaže Guančové neznali kovy a mnoho dalších výdobytků civilizace, rozhodně tedy nešlo o zaostalé divochy.

Schreiberovi poznamenávají (1977, s. 201): „Při vylodění Španělů zde žili domorodci teprve v době kamenné. Kozími kostmi a kameny opracovávali půdu, šili oděvy a stříhali si vlasy, kamennými pilami řezali palmové kmeny na výrobu dveří k chatrčím, bojovali oštěpy, které měly špičky z kozích rohů, dřevěnými kyji a kamením, ale přitom vlastně nebyli divoši. (…) Španělé tehdy ještě nemohli vědět, že také v Evropě existovala doba kamenná; považovali asi domorodce za primitivy, jenže oni jimi byli jen do té míry, že věřili v čest svých odpůrců a v přísahu španělského guvernéra Pedra de Vera, složenou na hostii v přítomnosti kněze. Jejich celý způsob života svědčil však nejen o charakterových, nýbrž i duševních kvalitách, třebaže se dosud žádný z druhů písma nalezených na ostrově nepodařilo rozluštit.“

Některé jejich osady byly hotovými městy s na dané možnosti velmi vyspělou zástavbou. I příbytky chudšího obyvatelstva byly dobře stavěné okrouhlé stavby z kamenů s hladkými stěnami, střechu tvořily palmové kmeny s vrstvou hlíny, která chránila proti dešti, malá dvířka nesla osa z palmového dřeva. Urození a bohatí žili v podzemních příbytcích, nebyly to však jámy, nýbrž prostory vysekané do horských úbočí, pečlivě vybudované komory nebo i malé sály. Stavěli i technologicky poměrně sofistikované stupňovité pyramidy, orientované podle důležitých astronomických směrů jako v Egyptě a podobné sumerským a babylónským zikkuratům ve staré Mezopotámii. Měli svůj velmi komplikovaný zákoník, i když nepsaný. Měli krále, kterého ale volila a mohla sesadit šlechta. Šlechtický stav nebyl dědičný; o přijetí mezi vládnoucí vrstvu rozhodoval ušlechtilý způsob života: jen ten, kdo v mládí projevoval velkorysost, milosrdenství, štědrost a statečnost a nikdy nekradl dobytek, mohl být nejvyšším knězem prohlášen za šlechtice. Žili v monogamii, ve válce rytířsky chránili ženy, děti a chrámy, pořádali zápasy dvojic a ze sportovních disciplín pěstovali běh, vrh kamenem a horolezectví. Měli vlastní písmo, takže zanechali záhadné písemné památky. Věnovali se nejen zemědělství, ale byli mezi nimi i truhláři, provazníci nebo koželuhové. Ženy neměly podřadné postavení, vedle kněží existovaly i kněžky. Zkonstruovali vlastní tkalcovský stav a také lodice s vesly a plachtami, takže mohli navštěvovat sousední ostrovy. Užívali pečetidla a měli elegantně zdobenou keramiku. Zajímavé rovněž je, že zvládali techniku mumifikace téměř tak dokonale jako staří Egypťané, což by naznačovalo, že mezi oběma kulturami existovalo nějaké pouto, zvláště když víme, že egyptská elita, minimálně za Staré říše, byla rovněž kromaňonského původu.(1)

Tyto skutečnosti opět vyvracejí environmentální teorie o vzniku civilizací: izolované populace nebílých domorodců v podobném prostředí kdekoli na světě nikdy nedosáhly takto na dané podmínky vyspělé kultury.

 Není pochyb, že neizolovaní, ve větších počtech a znalí moderních výdobytků by kromaňonští Guančové byli schopni vybudovat mnohem vyspělejší civilizaci, než kterákoli současná, včetně té Západní. Pokud by se do kterékoli civilizace začlenili, brzy by se z nich při jejich intelektových schopnostech stala elita.

 Vidíme-li, jaké kvality dokázala vytvořit tvrdá, avšak neřízená evoluce za doby ledové v podobě kromaňonců, oč větších výsledků by mohlo být dosaženo cílenou a racionální moderní eugenikou.

 Poznámky

 (1) Dokonce i běloši, kteří založili velké civilizace Mayů, Aztéků a Inků, mohli být alespoň zčásti kromaňonského původu (viz i podobnosti pyramid Guančů a pyramid starých předkolumbovských civilizací ve Střední a Jižní Americe). Je ostatně možné, že už před Sumerem a Egyptem existovaly v Evropě a Středomoří vyspělé civilizace vytvořené kromaňonci, kteří kdysi tyto oblasti obývali, jen po nich nezůstaly stopy.

 Zdroje

 Literatura

Schreiberovi, Hermann a Georg (1977): Zaniklá města. Nakladatelství Vyšehrad, Praha.

Kol. autorů (1980): Záhady staletí. Lidové nakladatelství, Praha.

Malkowski, Edward F. (2007): Před nástupem faraonů. Volvox Globator, Praha.

Cox, Simon (2008): Atlantida od A do Z. Knižní klub, Praha.

Vašíček, Arnošt (1998): Planeta záhad. Baronet, Praha.

Coon, Carleton S. (1939): The Races of Europe. Macmillan Company, New York.

link: http://www.theapricity.com/snpa/racesofeurope.htm

 Články

Graham, Michael Clark: The Human Situation And Its Reparation. Vyšlo na eugenics.net.

link: http://www.eugenics.net/papers/situat.html

Advertisements
komentářů 15 leave one →
  1. Robert permalink
    Červenec 26, 2016 20:39

    Prostě nejlepší web! Záslužná práce!!!!

  2. CM CM CM CM CM CM CM CM permalink
    Leden 28, 2014 03:05

    Mimochodem, asi jsem vytvořil menší nejasnost – v druhém příspěvku mluvím o „alpine“ z definice Coona (neolitická Francie), v prvním příspěvku jsem pod „alpine“ myslel většinu potomků původních Indoevropanů a různých mongoloidů, původních turkických národů, sibiřanů, atd., kteří dnes obývají východní a severní Evropu a některé části Asie.

  3. CM CM CM CM CM CM CM CM permalink
    Leden 28, 2014 02:18

    Ano, souhlasím s tím, že je nutno dělit na „pravé alpince“ (z neolitické Francie) a „skupiny metricky podobné alpincům“. Coon sám psal o Slovanech to, že to dřív bývali nordic/med (prostě ta neolitická skupina, uričtě víš, kterou myslím :-D ) a později se smísili s Avary (malí, brachycefaličtí, tlustí středoasiati s nízkou lebkou). Tímto podle něj dostali Slované svůj nynější vzhled. U Slovanů nezmiňuje žádné velké míšení s paleolitickými populacemi. Pak ale píše o Češích – „Alpine race is, by observation of the individuals, seem to be commonest type amongst them“. To by ale znamenalo, že nazývá „alpine“ víc různých skupin – derivát kromaňonců (případně kromaňonce smíšené s mediterrany) a nordic/med smíšený s Avary, nebo si to zjednodušuje a nazývá „alpine“ i ty „skupiny metricky podobné alpincům“. Avaři ale určitě neměli s kromaňonci nic společného, protože měli podle pohřebišť vypadat zhruba takto – http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/Buryat_Notable_People.png Obecně mi přijde, že Coon pletl kromaňonce do svých klasifikací až moc často (a hodně lidí na antropologických fórech to dělá dosud). Většina lidí, které klasifikoval jako kromaňonce (i ti údajně nezredukovaní) měla velmi nevýrazné nadočnicové oblouky, kulaté a vysoké oční důlky, atd. Takhle ty paleolitické lebky nevypadaly. Naopak třeba můj tata je původem z hor severního Baskicka a jehu lebku bys nepoznal od těch paleolitických.

  4. vítězslav permalink
    Leden 5, 2014 17:05

    Jak vypadají kromaňonky? :)

  5. Andreos permalink
    Leden 4, 2014 10:55

    Ohledně původu alpinců vycházím z Coona.
    Uvádí: „Alpine: A reduced and somewhat foetalized survivor of the Upper Palaeolithic population in Late Pleistocene France, highly brachycephalized; seems to represent in a large measure the bearer of the brachycephalic factor in Crô-Magnon. Close approximations to this type appear also in the Balkans and in the highlands of western and central Asia, suggesting that its ancestral prototype was widespread in Late Pleistocene times. In modern races it sometimes appears in a relatively pure form, sometimes as an element in mixed brachycephalic populations of multiple origin. It may have served in both Pleistocene and modern times as a bearer of the tendency toward brachycephalization into various population.“
    zde: http://www.theapricity.com/snpa/chapter-VIII6.htm

    Alpinci by měli být zredukovaný a poněkud „gracilizovaný“ (tj. menší a subtilnější) derivát kromaňonského typu – ovšem ne už toho nejpůvodnějšího dlouholebého, ale krátkolebého neredukovaného – tj. Borreby typu. (To vysvětluje i námitku, že pův. kromaňonci byli dlouholebí, zatímco alpinci jsou krátkolebí.) Samozřejmě je možné, že nejde o čistý derivát pocházející jen od kromaňonců, existují domněnky, že částečně je výsledkem i míšení kromaňonců s pozdějšími mediteránními typy, což mohlo přispět k jejich menší postavě, jemnějším rysům v obličeji a také tmavší pigmentaci vlasů a očí (Borreby typ se vyznačuje převážně světlými vlasy a očima, dokonce více než nejstarší dlouholebý Brünn/brněnský typ). Poněkud matoucím dojmem může působit i skutečnost, že alpinské genotypové znaky jsou asi dost dominantní a ve fenotypu se i při míšení s jiným antropologickými typy (I nebílými) dlouho udržují (hlavně krátkolebost), takže dnes už existují i nebílé populace, které jsou po kosterní stránce „alpinské“ – například u Turků dnes čistě z kosterně antropologického hlediska převažuje alpinský element. A obecně, jak píše Coon, jsou některé alpinské rysy rozšířeny v mnoha populacích, i když je v nich alpinská krev v menšině.
    Ohledně jejich údajného přistěhování ze západní Sibiře a Středí Asie – mám dojem, že v tomto případě nejde o alpince, ale o lapské a ladogan typy, které jsou alpincům příbuzné – také jde o krátkolebé deriváty kromaňonců. Ovšem tito jsou už dnes míšeni s corded a dunajskými mediteránními a nordickými typy, některé jejich skupiny dokonce i s mongoloidy (např. Laponci ve Finsku). Některé jejich populace byly asi po v oblasti kultury a jazyka spjaty s Ugrofiny (Finové a Estonci) a obecně s baltskými národy (Lotyši a Litevci). Geneticky vzato je u nich výrazně zastoupena haplogrupa N, zatímco u národů více na západ se silným alpinským elementem převažuje R1b nebo event. R1a. I to potvrzuje, že jde o dvě různé skupiny – a praví alpinci se objevili někde v západní Evropě, asi hlavně v oblasti Francie, kde dodnes přvažuje alpinský typ a jejichž území bylo jedním z hlavních center jejich předků, kromaňonců.
    Něco o severovýchodních národech se silným ladogan a lapským elementem zde: http://www.theapricity.com/snpa/chapter-IX10.htm
    http://www.theapricity.com/snpa/chapter-IX9.htm
    http://www.theapricity.com/snpa/chapter-IX11.htm
    http://www.theapricity.com/snpa/chapter-IX12.htm

    Jinak je obecně pravda, že původ alpinců není zcela vyjasněn a existují různé teorie o procesu jejich vzniku (ovšem jejich původ v čistě antropologickém smyslu – z kromaňonců – se zdá být věrohodný).
    O zrodu evropských alpinců píše Coon podrobněji zde:
    http://www.theapricity.com/snpa/chapter-IV11.htm
    Na konci uvádí pět teorií jejich původu.

  6. CM CM CM CM CM CM CM CM permalink
    Leden 3, 2014 19:56

    Pěkný článek, nečetl jsem ho celý, ale dovolím si upřestnit pár věcí. Alpine ve skutečnosti nejsou nějaký odvozený typ kromaňonců, ale „přistěhovalci“ z dob po paleolitu, kteří pocházeli hlavně ze střední Asie a ze západní Sibiře. Čistí nebo téměř čistí kromaňonci jsou dnes extrémně vzácní a vypadají nějak takhle – http://www.theapricity.com/forum/attachment.php?attachmentid=1070&stc=1&d=1237750732 http://www.theapricity.com/forum/attachment.php?attachmentid=1069&stc=1&d=1237750732 http://celebrityhairstylez.com/wp-content/gallery/xabi-alonso/xabi-alonso-short-hairstyles8.jpg Je dobré si všimnout, že si bývají navzájem extrémně podobní (metricky i „na pohled“) a mají téměř vždy společné a extrémně vzácné genetické charakterictiky (např. krevní skupinu 0-). Takže si prosím nepředstavujte moderní kromaňonce jako alpinské čechy. :-D Jinak co se oblastí, kde se vyskytují dnes nejhojněji týče, jsou oblasti center paleolitického osídlení – hlavně Baskicko, část severní Afriky a některé části Irska.

  7. Andreos permalink
    Prosinec 17, 2013 12:41

    džejbí
    Chudoba a bohatství IQ skoro neovlivňuje, možná v dětství, ale v době dosažení dospělosti. kdy jasně převáží vliv genotypu už ne. To potvrzují třeba studie, které uvádí Murray – chudí běloši a Asiaté dosahují v testech lepších výsledků než bohatí černoši (viz knihy Příliš mnoho dobra a Bell Curve).
    Dokonce i u extrémně deprivovaných dětí nemusí nutně dojít k razantnímu snížení IQ, pokud mají genetické předpoklady pro nadprůměrné IQ. Také například černé děti adoptované do vyšší střední bílé třídy přes toto vhodné prostředí mají stále nízké IQ. To všechno už jsem tady uváděl.
    Ještě jednou tedy:
    http://www.affirmativeactionhoax.com/pdfs/Genetic%20Determinism.pdf
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Minnesota_Transracial_Adoption_Study

    A k těm haplogrupám – už jsem přece psal, že haplogrupy jsou jen statistické vodítko – mohou u velkých populačních celků určit rasovou totožnost – na základě toho, které u dané populace převažují. Ale nelze jejich pomocí určit rasovou příslušnost u každého jedince. Lidstvo je totiž už poněkud pomíchané a i mnozí běloši mají třeba nějakého nebílého předka – a mohou patřit k nějaké „orientální“ haplogrupě. I v naší zemi víc jak 10% lidí patří k haplogrupám J a E – což ale neznamená že víc něž desetina Čechů jsou nějací Arabové – to by na nich bylo vidět. Pouze mají nějakého vzdáleného nebílého předka; na jejich bělošské totožnosti to ale nic nemění. Proto i inteligentní a jednoznační běloši mohou patřit třeba k E.
    Třeba Napoleon patřil k E „orientálně“ zrovna nevypadal:

    Blogem racialreality bych se moc neoháněl, ten je dost ideologický a zprofanovaný.
    A mimochodem „geniální Eistein“ je spíše mýtus, jeho intelekt asi zas tak úžasný nebyl, zato byl obratným plagiátorem, i jeho slavná TR je nejspíš nesmysl:
    http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/6366-magicka-teorie-aneb-kdyz-je-mozne-zcela-vsechno-1/

  8. džejbí permalink
    Prosinec 14, 2013 20:41

    Andreosi, jste chytrý muž … proč takové obezličky? Přece musíte vědět, že IQ závisí třeba i na chudobě a bohatství (http://racialreality.blogspot.cz/2013/09/poverty-lowers-iq.html). Apropó, jakou že haplo to měl Einstein? Kupodivu E. A IQ jako on určitě nemám, i když mám oči modré jako samo nebe … .
    Zdravím džejbí.

  9. Andreos permalink
    Prosinec 13, 2013 12:44

    džejbí
    Ano, E (stejně jako J apod.) je původem z Asie a nositelé jsou „Caucasoid“, ale pouze v tom nejširším smyslu. Přece jsem už psal, že je třeba rozlišovat mezi dvěma částmi „bílé rasy“ – světlejší – 1.Evropané a 2.tmavší obyvatelstvo od severní Afriky až po Indii. Obě skupiny se liší fyzicky i psychologicky (výše IQ, mentalita) natolik, že je nesmysl řadit je do jedné kategorie. To jen dnešní diktát politické korektnosti, chtějíc lidstvo „bratrsky sjednocovat“, má tuto tendenci. Ostatně ona kategorie „Caucasoid“ je součástí onoho „třírasového“ modelu, který je ovšem třeba hodit do starého železa (v USA se do ní řadí nejen Arabové, ale dokonce i Hispánci-!). Ve skutečnosti existuje asi tak 9 základních ras. V rámci tohoto modelu jsou skupiny rozděleny z hlediska genetiky – a to i tyto dvě – viz Y-haplogrupy R1b, R1a atd. vs E, J atd. I antropologicky se obě skupiny dají rozlišit – například antropolog John Baker v proslulé knize Race (1974) rozlišoval Europidy a Orientalidy.

  10. džejbí permalink
    Listopad 20, 2013 20:53

    Už jsem někde zachytil, že haplo E je původem z Asie a nositelé jsou vlastně Caucasoid. Co na to eugenika?

  11. Andreos permalink
    Červenec 24, 2013 08:04

    Rasy se samozřejmě liší ve velikosti mozku a tím pádem i IQ. A stejně tak existuje i korelace mezi inteligencí (event. g faktorem) a velikostí mozku/hlavy – podle metody měření se korelace pohybují od 0,2 – korelace velikost hlavy a inteligence, přes 0,3 – korelace výše IQ a velikosti mozku nezávisle na velikosti těla a 0,44 – korelace výše IQ a velikostí mozku měřenou pomocí magnetické rezonance až k 0,64 – korelace velikosti hlavy a sycenosti faktorem g.
    Viz zde:
    http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Tabu_v_socialnich_vedach-Petr_Bakalar.pdf – s. 35, 40, 48, 97

    Viz též ke té korelaci zde: http://psychology.uwo.ca/faculty/rushtonpdfs/race_evolution_behavior.pdf
    s. 22 – 26
    a zde: http://www.euvolution.com/articles/brainsize.html

    K rasovým rozdílům v inteligenci třeba zde: http://psychology.uwo.ca/faculty/rushtonpdfs/pppl1.pdf
    http://www.velesova-sloboda.org/antrop/lynn-race-differences-in-intelligence.html

  12. Cicero permalink
    Červenec 23, 2013 11:19

    Výborný článek! Přesně tohle mi dlouhou dobu na českém internetu chybělo! Je dobře, že se o těchto zajímavých tématech dá konečně dočíst v češtině. Ještě před nedávnou dobou jsem všechno louskal z AJ, kterou bohužel nemám zas tak dobrou.

    Ale k věci. Můj dotaz směřuje k velikosti mozkovny. Dle textů které jsem zde četl mi vyplývá, že velikost mozkovny má jakousi přímou úměru s vyspělostí rasy či na výši inteligence. Existuje na toto téma nějaká vědecká studie? Já osobně jsem kdysi četl, že velikost mozkovny není zas tak zásadním faktorem k inteligenci. Údajně více záleží na hustotě mozku (či šedé kůry?). Jako důkaz tam uváděli obsahy mozkovny geniálních lidí.

  13. Andreos permalink
    Červenec 23, 2013 08:39

    B.S.
    Ano, je dost pravděpodobné, že nejrůznější zkazky a legendy z dávných dob o nějaké vyspělé a impozantní rase nejspíše souvisejí s kromaňonci. V případě egyptské elity za Staré říše je to dokázáno i antroplogickými nálezy (třeba mumie faraona Sanachta) – tajemná dynastická rasa Šemsu Hor s vyspělou kulturou a schopnostmi, která asi založila egyptský stát a civilizaci, byla kromaňonského typu. Na druhé straně možná v některých případech mohlo jít i o jiné rasové typy – kromaňonci asi nebyli jediní, kdo byl tak eugenicky dobou ledovou vyšlechtěn. Třeba v oblasti Levanty našli kostru muže, jehož lebeční kapacita byla 1740 ccm při výšce 170 cm – podle výšky to asi nebyl kromaňonec.

    Zajímavý je také nález člověka z Mouillans z oblasti dnešního Alžíru a Maroka. Typově šlo o ultramoderního člověka s obrovským objemem mozkovny od 1850 do 2300 ccm – tj. o 50 – 100 % větším objemem mozku než současní lidé, z doby před 12 000 lety v dnešním Alžíru a Maroku. Před tímto objeven se mělo za to, že největší objem mozku měli právě časní kromaňonci. Jestliže intelektová kapacita kromaňonců musela být impozantní, tak člověka z Mouillans musela být naprosto fenomenální. Tomu odpovídá i velmi sofistikované opracování jeho nástrojů. Zdá se, že úplným vrcholem evoluce byl tento člověk – ovšem byl zřejmě jen málo početnou skupinou a brzy zase zmizel. Antropologicky tento člověk patřil k bílé rase, i když se zvláště vyznačoval velmi graciézní a supermoderní stavbou kostry – jakoby šlo o skok v evoluci člověka o 2 miliony let. Dokonce se objevily divoké teorie, že jde o trosečníky z budoucnosti, kterým se porouchal stroj času.
    zde:
    http://www.24hod.sk/stroskotanci-z-buducnosti-alebo-davno-vyhynuta-ludska-rasa-cl94.html

    I na tomto člověku je vidět, jaké divy co do mozkové/intelektové výbavy dokáže evoluce skrze genetiku dělat a čeho by mohlo být eventuálně dosaženo eugenikou.

    Ovšem třeba u koster kromaňonců z Grimaldi se lebeční kapacita pohybovala v rozmezí 1700 – 1900 ccm, takže se zdá, že některé skupiny kromaňonců měly ještě větší mozek, než nějakých 1650 ccm, jak o tom píše Malkowski.

    Myslič
    Prováznost s Berbery zde asi částečná je – antropologická určitě, neboť část Berberů zřejmě byla kromaňonského typu nebo měla kromaňonské přimíšení. Nějaká bližší spojitost i kulturní a jazyková není příliš jistá.
    U Basků teda nevím; Baskové jsou převážně mediteráni, antropologicky od kromaňonců jasně odlišní a ani o kulturních spojitostech mi není nic známo, na druhé straně jsem četl, že vzácně se mezi Basky skutečně dodnes kromaňonský typ vyskytuje.
    V případě Piktů o tom nic moc nevím, jen tolik, že na britských ostrovech se skutečně vyskytuje určitý počet potomků kromaňonců – to ovšem hlavně v Irsku, ne ve Skotsku.

  14. B.S. permalink
    Červenec 22, 2013 21:43

    Podnětné a zajímavé, mj. doklad existence geneticky vyspělejší archaické rasy – kultury bělochů, které legendy prezentují jako Bohy resp. padlé anděly, kteří se o svoji moudrost i genofond dělili se svými geneticky hůře vybavenými příbuznými.

    Kdo má zájem o nějakou fotodokumentaci odkaz –

    http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=465:kde-se-vzaly-na-kanarech-pyramidy&catid=62:historie&Itemid=86

  15. Červenec 22, 2013 20:48

    Výborný článek :-D Jen tam možná chybí zmínka o tom, zda byli Guančové nějak příbuzní s Berbery, Basky nebo Pikty.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: