Skip to content

Příchod války

Červen 17, 2013
by

Horlivě velebíme a oslavujeme své pohanské předky za vše dobré, co přinesli tomuto světu, což je oprávněné, avšak starověká Evropa neznamenala jen zdraví, mládí, krásu, filosofii, květnaté louky a staré stromy. Existuje také temná stránka starověké Evropy, o níž často nemluvíme. Není to jen židokřesťanství, co zapříčiňuje, že se evropští bratři navzájem hromadně zabíjejí.

V prvním století našeho letopočtu se pohanský Julius Caesar nacházel v obrovském osobním dluhu (vůči komu?… [Komu dlužil, jsem ještě nezjistil, ačkoliv historikům by to mohlo být dobře známo, nicméně přinejmenším všichni lichváři v Římě byli Židé]) a on potřeboval válku, aby získal peníze na splacení svého dluhu. Zahájil tedy tažení do Gálie, které během osmi let vedlo ke smrti, dle něho samotného, 1.000.000 Galů, z nichž většina byla civilisté zmasakrovaní jeho legiemi. Zemi vydrancoval a lichváři dostali své peníze…

Vercingetorix odhazuje k nohám Julia Cæsara svou výzbroj, autor Lionel Noel Royer (1899)

Vercingetorix odhazuje k nohám Julia Cæsara svou výzbroj, autor Lionel Noel Royer (1899)

Ačkoliv, pokud vím, ne tak krvavé, ale podobné útoky podnikal Řím i proti Illyrii, Dácii, Británii, Belgae, Germánii atd. Rozhodně se nebáli pošpinit si ruce krví svých bratrů kdekoliv v Evropě.

Nicméně takto se nechovali pouze Římané. V celé Evropě proti sobě bojovaly ve válkách kmeny a občas se navzájem zcela vyhladily. I Římané několikrát zakusili zkázu, podobnou té, kterou způsobili jiným; Řím opakovaně vyplenili Galové, Jihoskandinávci (tj. Germáni) a Hunové, a během jednoho z tažení proti Germánii byli Římané, čítající celé tři legie a jejich doprovod civilistů, zcela vyhlazeni či zotročeni, když na ně zaútočili Jihoskandinávci pod velením Arminia (Hermanna) v bitvě v Teutoburském lese.

Jihoskandinávci (chybně zobrazeni s rohatými helmami …) v bitvě proti Římanům, autor Otto Albert Koch

Jihoskandinávci (chybně zobrazeni s rohatými helmami …) v bitvě proti Římanům, autor Otto Albert Koch

Dákové masakrující římské legionáře, kteří neměli výstroj vhodnou k  tomu, aby se vypořádali s Dáky, vyzbrojenými svou národní zbraní - falx. Římané střetnutí s Dáky, jejichž srpy prořezávaly jejich helmy, štíty a vůbec všechno, natolik šokovalo, že kvůli tomu své helmy vylepšili– cpž byl jedno z mála vylepšení zbroje v klasickém starověku

Dákové masakrující římské legionáře, kteří neměli výstroj vhodnou k tomu, aby se vypořádali s Dáky, vyzbrojenými svou národní zbraní – falx. Římané střetnutí s Dáky, jejichž srpy prořezávaly jejich helmy, štíty a vůbec všechno, natolik šokovalo, že kvůli tomu své helmy vylepšili – což byl jedno z mála vylepšení zbroje v klasickém starověku

Římská helma před a po setkání s Dáky (všimněte si přidaného čelního chrániče na helmě vpravo)

images-34images-35Velkou otázkou samozřejmě zůstává; proč?  Proč se  navzájem zabíjeli v takovém počtu a s takovou rutinou a  lehkostí? Masakrovali muže a ženy, civilisty o nic méně než bojovníky, a zbytek zotročili. Proč?

Existuje jen jedna pravdivá odpověď na tuto otázku a ta odpověď zní zemědělství. Jak jsem již dříve tvrdil, je to rozšíření zemědělství, co přivádí člověka do života v bídě. Znenadání se člověk stane podvyživeným, protože se živí pouze jedním druhem jídla.  Znenadání se hlad stane problémem, protože se celé populace staly závislé na své úrodě, a když nastala neúroda, neměly žádnou potravu. Znenadání muži ve skupinách začali útočit a zabíjet jiné, protože museli ukrást úrodu druhým, aby přežili. Znenadání se objevilo otroctví, když lidé  potřebovali pomocníka, co by chodil na pole. Znenadání se objevil tyran, protože  člověk s množstvím jídla začal vydírat ty, co ho neměli. Znenadání vesnice, městečka a nakonec města se začala jevit tak, že lidé se seskupili kolem tyranů, kteří ovládali zásobu potravin. Znenadání se objevila prostituce, protože některé ženy neměly jiné prostředky, aby se nakrmily. Znenadání se objevily hranice, protože tyrani si chtěli země pojisit jen pro sebe. Zemědělství bylo kořenem civilizace  a civilizace kořenem války; nesmyslnému masakrování a zotročování druhých – rasových bratrů a sester.

Zdravá válka se jednoduše nazývá duel. Ten se bojoval mezi dvěma šampiony, z nichž každý zastupoval svůj kmen, stranu či věc, a jejich duel stanovil výsledek. Bez potřeby masového vraždění. Bez potřeby násilné smrti vůbec; obvykle vítěz takového duelu dokonce poraženého ani nezabil. Proč taky? Více Cti spočívá v tom, nechat ho naživu. Více Cti spočívá v tom, přijmout ho po boji znovu jako Bratra, jak jsme často dělávali při našich bojích, když jsem byl dítě. Má nejlepší přátelství byla ta, co vzešla z pěstního souboje.

Zemědělská společnost a zvláště civilizace, kterou vidíme nejvýrazněji v Římě a Řecku, bylo pro člověka nepřirozené prostředí. Bylo destruktivní, rušivé a jednoduše špatné pro lidskou bytost, navyklou stovky tisíc let na lovecko-sběračský způsob života. Změnilo mírumilovného lovce-sběrače ve vražedného legionáře, brutálního berserka, krvežíznivého lumpa.

Uběhlo několik tisíc let a my stále žijeme v zemědělských a vskutku civilizovaných společnostech, a domnívám se, že si na tento životní styl navykáme více a více, a lépe a lépe chápeme, že jej musíme změnit, aby se stal zdravějším. Nemyslím si, že někdo z nás chová naději, že tento životní styl někdy brzy pomine. Zemědělství a civilizace tu zůstanou, ať se nám to líbí či ne. Co však můžeme udělat, je zajistit, že vnitřní konflikty udržíme na úrovni duelu a spíše budeme reagovat děsivě ničivou válkou proti vnější agresi. Musíme, protože každý to tak činí. Pokud ne, zaplaví nás Asie.

Alespoň mnozí z nás jsou inteligentní lidské bytosti, a až bude z Evropy odstraněna pátá kolona (tj. Židé a jejich lokajové), můžeme se zaměřit na znovuvybudování zdravé, dobré, filosoficky osvícené,  erudované, řádné, krásné, zelené, vědecky pokročilé, silné a pohanské konfederace. Evropské Evropy!

Varg Vikernes

8. února 2013

přeloženo z: www.thuleanperspective.com

Advertisements
komentářů 15 leave one →
  1. Č.S. permalink
    Červenec 13, 2013 12:26

    Musím se Varga zastat. Až bude mít každý z nás takovou odvahu pro presentování vlastní názorů, dedukcí, studií atp., může hodnotit snahy VV. Jako hlavní rozdíl vidím ideu, snahu o nějakou změnu a vyjádření vlastních názorů ne na úrovni přednášky na VŠ,, ale spíš proslovu před davem lidí. Jsou přinejmenším poutavá a vždycky ve mě něco zanechají. Aspoň ten dojem, že ještě jsou lidi co takhle moc chtějí něco změnit. I když jeho teorie má určitá slabá místa, není komplexním pohledem na danou tématiku nebo je zcela chybná, tak hlavně a především křičí bez obalu názory na kterých se v obecné rovině stejně všichni shodneme. Bez strachu ,trapných frází nebo utíkání od přímé odpovědi. Víc takových……
    Rozebírat a útočit na každou větu či slovo dotyčného – není žádná odvaha(spíš naopak), napsat článek plný stejně konkrétních závěrů, který vyvrátí třeba všechny teze z toho V.V., to je konstruktivní snaha …..

  2. Pagan permalink
    Červenec 8, 2013 20:43

    Varg si vytváří vlastní historii koukám :D Tím chce říct,že války byli vyvolány pouze hladem a židovskými lichváři.Co kmenové spory o nástupnictví,co ten fakt,že Římané hleděli na jiné pohanské náboženství jako na druhořadé(jako jediní z Evropy to i v jisté míře mítily z germánských kmenů)co jisté sklony k násilí u těch banditů.Země,i Evropa nikdy nebyla místo jen plné slunečních paprsků,pohodové nálady a trochu těch problémů se zemědělstvím.

  3. B.S. permalink
    Červenec 2, 2013 00:39

    V.V. ztělesňuje chaos a zmatek v duši západního člověka hledajícího spirituálně existenciální reintegraci. Jeho problémem je nevědomá posedlost autoritou zažitého náboženského paradigmatu – židokřesťanského – který je přesto určujícím principem jeho vnímání světa a Božství. Jakkoli se úporně snaží jít vlastní nežidokřesťanskou cestou, tak jeho posedlost – boj proti tomuto systému je neurotickým doznáním vlastní spirituální impotence. Typický neurotik usilující o změnu vnějšího společenského stavu namísto stavu vnitřního – individuálního.

  4. ARNE permalink
    Červen 29, 2013 20:12

    ´Jako obvykle světoborné diskuse, zcela mimo soudobou realitu. Nechme utopistu V.V., nebudu se o něm vyjadřovat pregnantněji a méně slušně, zato asi výstižněji… perlou všech těchto úvah ovšem zůstává výzva, abychom se zase stali lovci a sběrači, rád bych byl, kdybyste mi někdo poradil, kde např. ve středním Povltaví a co mám sbírat a lovit ? To je ta otázka. Byl jsem jednou na lovu a tam se hlavně stříleli myslivci mezi sebou. Sběračů máme také dost, tedy těch, co sbírají na polích zemědělců všechno, co tam najdou. Připadá mi to proto všechno k smíchu a že se vůbec někdo může takovými nesmysly vážně zabývat a hodiny o nich diskutovat. Jestli by přece jen nebylo lepší jít pracovat na pole. A zajímavé by bylo, čím se V.V. živí v té Francii a proč z té své úžasné jižní Skandinávie odešel ?

  5. Shaman permalink
    Červen 24, 2013 10:00

    S tím vysedáváním to není tak špatné všude. Někde si umí zachovávat „nesedavé“ tradice.

    A úspěšně to podporují i ti, kteří se vrátili k původní víře.

  6. Andreos permalink
    Červen 23, 2013 10:17

    K tomu dysgenickému vlivu civilizace. Obecně je to samozřejmě pravda, ale na druhé straně existují možnosti, jak tomu předejít, aniž bychom se civilizace zbavovali.

    Hlavní cestou je samozřejmě eugenika, zejména ta postavená na moderních biotechnologiích, což je produkt právě vyspělé civilizace. A taková eugenika by mohla být jak humánnější, tak i efektivnější než „divoká“ přírodní eugenika (přírodní výběr). Navíc existuje ještě jiná možnost – eugenické praktiky v rámci přirozené reprodukce – tj. podpora porodnosti těch inteligentnějších kulturním působením a zvyklostmi – viz Aškenázští Židé, nebo finančně a dalšími stimuly – viz Singapur ve 20. století za Lee Kuan Yewa.

    A k té degeneraci jednotlivce v civilizaci. Myslím, že zde záleží na vlastním postoji, kvalitách a sebedisciplíně. Nikomu není bráněno, aby se zvedl od televize nebo PC a šel běhat, posilovat, plavat, pracovat na zahradě, pokud ji má atd. Nebo se taky vzdělávat čtením knih. Je to právě o vnitřním odhodlání uvědomit si negativní stránky civilizace (příliš materiálna a konzumu) a eliminovat je správným jednáním (odhodlání pracovat na sobě duševněm intelektově, fyzicky). Jde spíše než o ústup od civilizace o nalezení jakési správné rovnováhy mezi civilizovaným způsobem života a předcivilizačními aspekty života, které na člověka působily pozitivně. Civilizace nemusí na člověka nutně působit negativně; problém je ve svodech, které nabízí, ovšem člověk jim může odolat. Na druhé straně ale nabízí i věci, které naopak ůžeme ke svému sebezdokonalení použít. Předcivilizační způsob života měl tu výdodu, že člověka donutil k tomu, aby se snažil, jinak by nepřežil. Ale na druhé straně nevyzbuzoval v člověku jen kladné stránky – viz např. ona brutalita „přírodních národů“.

    Obecně bych si také netroufal tvrdit, který způsob života byl lepší. Zda ten před nebo po
    vzniku civilizace, každý má svá pozitiva i negativa, důležité je vzít si pozitiva z každého z nich. Myslím, že to je nakonec i jedna z myšlenek tak nějak patřících k novopohanství.

  7. džejbí permalink
    Červen 22, 2013 20:47

    B. S.:
    pravdu díš, on vlastně celý článek ukazuje na vlastní příběh autora, který dle mého názoru není historicky autentický. „Jihoskandinávci“ vs Varovy legie, identifikace národů podle haploskupin … potom mám dojem, že je doložena přítomnost Židů na Rýně už v prvním století po Kristu atd.
    Skandinávci nebyli vítanými hosty v Evropě už od dob nájezdů. Pro nás Čechy jsou obzvláště vzpomínky na Skandinávce spojeny se zlodějstvím a hrabivostí Švédů za třicetileté války. To je ten duel?

  8. B.S. permalink
    Červen 22, 2013 17:24

    …Zemědělství… změnilo mírumilovného lovce-sběrače ve vražedného legionáře, brutálního berserka, krvežíznivého lumpa. – No, to je fakt argumentační perla.

    Kdyby napsal, že zemědělství se nechtě a mimoděk stalo logistickým pilířem vražedného legionáře, brutálního berserka, krvežíznivého lumpa atd. neznělo by tak účelově blbě a bylo by objektivní a přijatelný. V zemědělství samotným nevidím problém, problém je v konstituci psýchy, která nemá sama sebe pod kontrolou a pokud je sadisticky disponovaná, tak zprzní-zneguje každou civilizační dovednost na kterou šáhne.

    Ten koment je bez uvedení zdroje, protože článek mam zkopírovanej bez odkazu na zdroj. Cituju ho protože obecně dokládá, že lovecko sběračský styl života negeneruje mírumilovné jedince ba naopak. Sice odkazuje na mentalitu černoušků ale na druhou stranu černoušci, jsa fixovaní na lovecko sběračský styl nikdy nedokázali vytvořit vyspělou civilizaci, která je výhradně dílem „degenerovaného bělocha“ – ukázněného zemědělce.

  9. Červen 22, 2013 15:51

    B.S.: Varg si ty články a argumentace alespoň tvoří sám a jsou jeho vlastním názorem, ne cizí informací odkudsi z internetu, což je případ Tvého komentu, doslovně převzatého bez udání zdroje odtud: http://www.kleio.cz/main/index.php/pred777nav/6000nav?start=1

    Reaguji tedy svým komentem, který jsem Ti již adresoval dříve k článku „Od evoluce k revoluci“, kde jsi tuto otázku rovněž řešil:

    „Civilizace obecně umožňuje plodit více potomků a více se jich dožívá dospělosti, než to umožňují životní podmínky vyžadující silnější jedince. To je i smysl civilizace. Raná civilizace je prvním krokem k masové produkci, včetně masové produkce lidí na úkor jejich kvality. Zemědělství umožnilo civilizaci, která s sebou přinesla války, hladomory, tyranii a otroctví. To je dějinný fakt.
    Než k tomuto „pokroku“ ale došlo, lidstvo si přechod k zemědělství muselo pěkně vyžrat a alespoň v počátcích to znamenal spíše krok zpět.
    Zájemci můžou mrknout na tuto knihu (The 10,000 Year Explosion):
    http://books.google.cz/books?id=IaflsA4MyFQC&printsec=frontcover&dq=The+10,000+Year+Explosion&hl=cs&sa=X&ei=dakaUeHvNeHj4QTS1oCgCg&ved=0CDAQ6AEwAA

    Tam se píše, co konkrétně znamenala pro člověka změna životního stylu z lovců-sběračů na zemědělce. Mj. snížení jeho průměrné výšky kvůli podvýživě, nemoci, které lovci s dostatečným přísunem proteinů neznali (beri-beri z nedostatku vitamínu B1, pellagra, kurděje, křivice) a nárůst dětské úmrtnosti. Taková civilizace tedy najednou umožnila život většímu počtu, byť podvyživených lidí, kteří již nepotřebovali být silní jako polonomádští lovci-sběrači či pastevci. V tomto smyslu byl původní styl života skutečně zdravější.

    Jistě, přechod k zemědělství znamenal populační explozi (tj. větší nárůst kvantity lidí, oproti jejich kvalitě, je to jednoznačně pozitivní?). Přineslo to i vyloženě negativa, která jsem zmiňoval, vyžádalo si to prostě svou daň. Stejně jako naše dnešní civilizace, která nás zpohodlňuje a v podstatě celkově chátráme právě díky jejím výdobytkům. Ti z nás, co se lépe učili (záměrně nepíšu ti inteligentnější!), tráví většinu dne sezením (pro tělo nejnepřirozenější poloze) v kanceláři nebo autě a většina svorně večer doma před televizí nebo PC. Trpíme CIVILIZAČNÍMI (jak příznačný název) chorobami, které v takové míře předkové neznali. Jak roste podíl chemických látek v naší stravě, oděvech, kosmetice a vůbec všude kolem nás, tak se zároveň snižuje mužská i ženská plodnost.“

    Můžeme s Vargovým názorem nesouhlasit, neupíral bych mu však, že jeho názor lze logicky argumentačně podpořit, takže se jeho teorie nejeví tak neudržitelnými, jak se možná třeba Tobě zdá. I v případě tohoto článku však spočívá autorova hlavní myšlenka článku jinde než ve složení stravy.

  10. B.S. permalink
    Červen 22, 2013 13:59

    Varg Vikernes je docela divokej konstruktér. Ta jeho romanticky idealizovaná prezentace mírumilovného lovce sběrače je neudržitelná. –
    c. 9000 začala proměna lovců-sběračů v zemědělce; trvala do c. 6000. Začala stavbami
    na horním Eufrátu pevných zásobáren pro ulovenou zvěř, jejíž maso bylo
    konservováno sušením a solením. Zvěře byla hojnost, doplňkem byl sběr zrn divokého
    obilí. Rostl „blahobyt“.
    Zemědělství a smysl pro kolektivnost společnosti umožňovalo vyšší hustotu
    obyvatelstva. U lovců-sběračů se uživili jen dva lidé na kilometr čtvereční. Lovecká
    společenství byla proto agresivnější a nebezpečí válek u nich bylo v podstatě
    permanentní. Jedli, co ulovili a našli a měli moc volného času. Podle dnešního
    nárůdku Hadza v Tanzanii „pracují“ jeho lidé čtrnáct hodin týdně, aby se uživili
    Posledními nedotčenými lovci a sběrači potravy jsou obyvatelé ostrova Severní
    Sentinel v Andamanech. Jsou dodnes agresivně nepřátelští vůči všem cizincům. V
    dnešních lovcích-sběračích Kalahari, Austrálie, Inuitů, Papuy čtvrtina až třetina mužské
    populace umírá násilnou smrtí. Taková roční úmrtnost mezi nimi činí podle Lawrence
    Keeleyho z Illinoiské university půl procenta populace, což v přepočtu na světové dění
    ve dvacátém století byl znamenalo dvě miliardy lidí (!).

  11. Haldir permalink
    Červen 20, 2013 18:29

    Ohledně problému s přesouváním výroby mimo Evropu jako jediné řešení vidím, hospodářské oddělení skrze regulaci obchodu a cla. Evropa nemá prakticky šanci být konkurenceschopná při zachování stávající životní úrovně a představa, že by se výrobní náklady měly snížit na úroveň Asie je nesmysl. Kromě nízkých mezd to znamená i ničení životního prostředí.

    Také tu je otázka jaká je zdravá velikost lidské populace. Ona ta naše planeta popřípadě Evropa nemá neomezené přírodní zdroje.

    Ohledně lichvy je důležité, že pro ní jsou potřeba dva. Lichváři a ti co si půjčují u lichvářů.
    Takže bych spíše řešil proč někdo má potřebu si u lichvářů půjčovat. Pokud se podaří aby lidé si nepůjčovali u lichvářů tak logicky zaniknou i lichváři. Jenomže je snadnější nadávat na lichváře a čekat že tu budou snadno dostupné úvěry pro každého…….

  12. Haldir permalink
    Červen 20, 2013 17:56

    Mě připadne u dluhů Juliuse Caesara celkem bezpředmětné komu dlužil protože u půjčky je splácení půjček logické. Snad nechcete tvrdit, že bez židů by buď neměl si kde císař půjčit nebo by nežidovský poskytovatel úvěrů nepožadoval splácení úvěru. Spíše tu je otázka proč měl Julius Caesar potřebu si půjčovat.

  13. C.S. permalink
    Červen 19, 2013 14:24

    * se hroutí jak domecek z karet..
    Verim,ze casem pohar trpelivosti pretece. Do te doby uz musí byt zakladní otazky vyreseny a musí existovat zdrave a odhodlane jadro zkusene v boji..
    Snad jeste neni pozde..v situaci kdy bez valky nebude dusevního míru..

  14. C.S. permalink
    Červen 19, 2013 14:15

    Integraci v ramci pracovnich sil jsem zazil na vlastní kuzi.Otresna zkusenost – 11 narodností v jedne tovarne..
    Sezerou nas zaziva jestli se vetsina ovcanu neprobere z deliria. Pravda jsou degenerovaní spoustou veci od krestanství po TV, ale jsou to lide nasí krve..A pod naporem techto vychodnich ,,najezdníku,, se jejich odvaha branit sve, hrouti jak domece

  15. Asgard permalink
    Červen 17, 2013 23:12

    „že vnitřní konflikty udržíme na úrovni duelu a spíše budeme reagovat děsivě ničivou válkou proti vnější agresi. Musíme, protože každý to tak činí. Pokud ne, zaplaví nás Asie“

    K „té děsivě ničivé válce“ proti vnější agresi

    (navíc Asie už nás zaplavuje dávno a to výrobky)

    Dle mě jde spíše o to, že směřování evropské zahr. politiky uvažuje v intencích globálního trhu, tzn. pokud v Asii udělají výrobek s nižší cenou, třebas v nižší kvalitě, poněvadž díky tomu, že jsou tam domorodci „válcováni“ kapitalismem pod rouškou KS tak, že makají 12 hodin za misku rýže, Evropa jim nemůže cenově konkurovat a je otázkou času je, kdy se položí. Navíc v Evropě už se moc nevyrábí, ani není zájem (není ani podporován ani podporována politika porodnosti evropského obyvatelstva) a nikomu se vyrábět nechce (spíše jde o služby a obchod) a většina věcí se vyrábí v Asii, kam se za levnější pracovní silou stěhují i továrny kapitalistů. Evropa může nabídnout myšlenkový trust, poněvadž v Číně spíše kopírují (s větším či menším úspěchem), ale zase se na výzkum a vědu dává v Evropě tak málo, že to skončit dobře může jen těžko. Další věcí je přistěhovalecká politika, kdy do Evropy (záměrně kvůli zisku či ze soucitu vzhledem k možným totalitním či nehumánním režimům domácích zemích přistěhovalců) přicházejí přistěhovalci, kteří dělají pouze špinavou práci, kterou u nás nikdo nechce dělat (manuální práce není in), dále sráží ceny pracovní síly popř. se věnují kriminalitě různého druhu (samozřejmě přinášejí i různé nemoci a jiný sociokulturní pohled na věc a napomáhají vytváření multikulturního guláše a pátých kolon se všemi negativními dopady na určování směřování a priorit dané evropské země-viz též nedávná úvaha Wolfa Akce a reakce). Druhou věcí je ilegální přistěhovalectví v kooperaci s mezinárodními mafiemi a lichváři a padělatelství značek (které jsou samozřejmě uměle nadhodnocené, díky trendy propagacím).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: