Skip to content

Ctěme oběti našich předků a snažme se udržet jejich odkaz – žijeme jen díky nim

Březen 13, 2013
tags:
by

Dnes žijeme v dosud největší a nejrozvinutější civilizaci v dějinách – západní civilizaci. Základem západní civilizace, předpokladem jejího vzniku, existence i budoucí existence je bílá rasa, z jejíchž specifických genetických vloh pochází. To je však zřejmé a není příliš třeba to dále rozvádět. Žijeme v civilizaci stále ještě relativně vzkvétající a prosperující, navzdory mnohým těžkostem a špatnostem, které se v ní odehrávají. I když její zánik, jehož projevy jsou stále patrnější, je již na obzoru.

Čemu, či přesněji řečeno komu vděčíme za to, že navzdory mnohým minulým hrozbám se s výjimkou dneška nikdy nenacházela na naprostém pokraji zániku, nikdy v minulosti neztratila předpoklady vnitřní dynamiky a růstu? A proč se až dosud dynamicky vyvíjela k vyšším úrovním ve všech oblastech lidského snažení – ve vědě, technice, umění, filosofii, ekonomice, organizaci společnosti a systému vládnutí, díky čemuž si nyní užíváme všech nynějších komfortů?

Prvotním podkladem toho všeho je jistě rasově homogenní a dostatečně kvalitní i početná bílá populace, neboť jen na tomto základě mohly být přežití a rozvoj Západu být postaveny. I toto je však věc natolik zřejmá, že není příliš třeba to dále rozvádět. Tyto základní předpoklady existence jsou však jen pasivní a obecně dané principy a důležitou otázkou tedy je, jak byly zajištěny a jak byl zajištěn vzestup k dnešní dosud nevídané úrovni Západu.

Bílá rasa, Západ a základní pilíře jejich existence nejsou něčím, co je dáno automaticky. V našem tvrdém světě trvalé konkurence civilizací, ras, etnik a kultur bylo třeba velkého úsilí, uvědomělosti a obětí, aby byly udrženy při životě. A k rozvinutí vrozených vloh bílého člověka bylo třeba velkého úsilí a námahy.  A právě v této skutečnosti spočívá odpověď na otázku, proč Západ přežil téměř dvě milénia a navíc prošel tak dynamickým rozvojem a dosáhl tak velkolepých úspěchů ve všech oblastech, jako ještě žádná civilizace v historii.

Stoddard poznamenává: „Naše civilizace může být v některých ohledech podřazena jiným. Může postrádat krásu Hellady, trvanlivost Číny, spiritualitu středověku. Ale v dynamické energii, v ovládnutí sil přírody a v celkové efektivitě daleko přesahuje všechno, co kdy svět viděl.“(1)

Byly to velké oběti, velká utrpení, velká námaha a velké úsilí našich předků v tvrdých dobách minulosti, které zajistily, že tu dnes jsme a můžeme si užívat všech dnešních vymožeností Západu.

 Existují tři základní oblasti, v nichž naši předkové přinášeli oběti, abychom tu my dnes mohli být a vést náš relativně pohodlný život.

První oblastí jsou samozřejmě velká vojenská vítězství, díky kterým byla udržena rasová homogenita bílé rasy i geografická rozloha a celistvost Západu. Mnoho mužů zahynulo nebo bylo doživotně postiženo ve velkých, avšak těžce vykoupených vítězstvích, jako třeba bitva spojených sil Římanů a germánských kmenů proti asijským hordám na Katalaunských polích. Mnoho mužů zahynulo i v bitvách, které, ač byly prohrány, přesto přispěly k zachování bílé rasy a její Západní civilizace, jako hrdinný boj Leonida a jeho tří set věrných proti obrovské perské přesile. Nezapomínejme na životy, které byly položeny a díky nimž jsme dnes zde.

Druhou a velmi přehlíženou obětí je udržení dostatečné porodnosti, díky kterému byla zajištěna demografická kontinuita bílé rasy až do dnešních dnů. Velmi vysoká porodnost v minulosti, která byla kvůli vysoké dětské úmrtnosti jedinou zárukou přežití evropských národů, byla však bez moderní medicíny a hygieny spojena s pro ženy velkým rizikem smrti v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Například ve Florenci 14. století dokonce i pro ženy z bohatých vrstev byl porod asi nejnebezpečnějším okamžikem života, přičemž tamní ženy jich prodělaly obvykle deset až patnáct. Celkově v tehdejší Florencii umírala na následky porodu každá sedmá až osmá žena.(2)

Nezapomínejme tedy, že jako mnoho mužů obětovalo svůj život pro naše přežití na válečném poli, tak ještě mnohem více žen zemřelo nebo přinejmenším trpělo bolestmi, jen aby bylo zajištěno samotné naše demografické přežití.

Třetí oblastí obětí našich předků je ekonomika a civilizační pokrok. Stoddard píše: „Civilizovaný člověk má mnohem více bezpečí, věcí, příležitostí, komfortu, zábavy, než barbar nebo divoch; nahromadil množství nástrojů, majetku a idejí nekonečně přesahujících bídnou šeď dřívějších dob; žije v ‚člověkem vytvořeném‘ prostředí naprosto odlišném od ‚přirozeného stavu‘.“(3) Prvotním předpokladem úspěchů Západu jsou jistě vrozené vlohy bílého člověka. Avšak bylo též třeba vyvinout velkého úsilí a velké námahy k jejich uplatnění a rozvinutí. Díky namáhavé tvůrčí práci vědců, vynálezců, myslitelů, umělců a dalších velkých osobností intelektu, ale i díky každodenní namáhavé práci mnoha bezejmenných pracovitých lidí, obyčejným sedlákům, řemeslníků, obchodníkům a později i díky podnikatelům, technikům a dělníkům, se zde během dlouhých staletí těžké dřiny postupně vytvořila naše vysoká životní úroveň a celkové ekonomické i kulturní bohatství Západu. Ještě před 140 lety naši předkové ročně odpracovali dvakrát tolik hodin než my dnes, doba vzdělání byla kratší a nástup do práce časnější, lidé vesměs pracovali bez důchodu až skoro do smrti, volného času bylo podstatně méně.(4) Nezapomínejme tedy ani na velkou námahu našich předků, díky níž se zrodil náš vcelku komfortní život.

Tedy: naše přežití až do dnešní doby a náš současný relativně pohodlný život není nic, co jen tak spadlo z nebe, co je dáno jaksi samozřejmě a na co existuje automatický nárok; obojí bylo vykoupeno velkou námahou, mnohými životy a mnohou bolestí našich předků. Tento fakt je nezpochybnitelný, i když mnohým je naše budoucí přežití lhostejné. Kdyby se chovali jinak, my už bychom tu dnes nebyli nebo bychom přinejmenším neměli životní úroveň a všechny výdobytky moderní civilizace.

Samozřejmě si nelze namlouvat, že naši předkové byli bezvýhradní altruisté, kteří své oběti přinášeli jen pro budoucí generace. K mnohému je donutily tvrdé okolnosti a události dřívějších krutých dob či tehdejší obecně zažité zvyklosti. To však nijak neumenšuje utrpení, které museli překonat a úsilí, které museli vyvinout, díky čemuž nám byť třeba nezamýšleně zajistili přežití a dnešní úroveň.

 A nyní, když jsme konečně po dlouhých staletích vesměs tvrdého a nepohodlného života našich předků díky jejich obětem dosáhli vcelku pohodlného a blahobytného života, se vynořila smrtící kombinace politicky korektní ideologie ovládající elity a většinové zpohodlnělosti a lhostejnosti mas, která všechno, čeho bylo za cenu minulých obětí dosaženo, nenávratně zničí. Neboť masová imigrace z třetího světa, vysoká porodnost přistěhovalců, vymírání bílé populace a rasová integrace společně povedou ke zmizení bílé rasy v jejích domovských zemích a zásadnímu nezvratnému snížení genetických kvalit obyvatelstva Západu, což vysoké standardy naší civilizace učiní neudržitelnými. Pokud se trendy nezmění, pak všechno, co zde naši předkové za cenu vlastních životů bránili a s námahou vybudovali, zmizí v nenávratnu.

Snad i uvědomění si velkých obětí minulých generací přispěje k oslabení politicky korektního fanatismu či obecné lhostejnosti, neboť ideje vedoucí k přežití jsou hlubší a ryzejší než od reality odtržené politicky korektní teoretizování. Co tvrdí James Burnham o bezbřehém liberalismu, to platí obecněji i pro celou ideologii politické korektnosti: „Nenabízí obyčejnému člověku závažné pohnutky k osobní bolesti, obětování se a položení života. (…) Předkládá řadu vybledlých a chudokrevných abstrakcí – vybledlých a chudokrevných právě proto, že nejsou zakořeněny v minulosti, v hlubokém citu a v bolesti.“(5)

Když si uvědomíme uvedené skutečnosti, pak současný prolhaný diktát politické korektnosti vedoucí nás k záhubě nelze považovat za nic jiného než za nechutné zneuctění obětí našich předků a hanebné promarnění všeho, co nám svými obětmi odkázali. Snažme se chovat tak, aby oběti minulých generací bílých lidí nebyly zneváženy a promrhány. Jinak vše, pro co naši bílí předkové umírali, co všechno vytrpěli a s námahou vytvořili, přijde navždy vniveč.

Literatura

(1) Stoddard, Lothrop: The Revolt Against Civilization, s. 2. Charles Scribner’s Sons, New York 1922.

(2) Le Goff, Jacques a kol.: Středověký člověk a jeho svět; kap. VIII. – Klapisch-Zuberová, Christiane: Žena a rodina, s. 255. Vyšehrad, Praha 1999.

(3) Ibid. – (1)

(4) Lomborg, Bjoern: Skeptický ekolog, s. 110-111. Dokořán, Praha 2006.

(5) Francis, Samuel: Thinkers of Our Time, s. 102. The Claridge Press, London 1999.

Advertisements
komentářů 6 leave one →
  1. satanovy spařený koule permalink
    Duben 18, 2013 22:15

    …V podstatě po svých předcích šlapeme už pěkně dlouho tím,že nejdeme v jejich stopách a řádně nepřipomínáme jejich činy.No,to je dobou,…

    No, já mám ošklivé podezření, že jdeme vcelku důsledně cestou předků a to proto, že jsme těmi předky, kteří se metamorfovali – reinkarnovali do našich životů. Říkáme předkové – ale mimoděk mluvíme o tom co naši předkové – my sami – jsme před lety nezvládli, anebo vytěsnili do budoucna a ono vytěsněné budoucno se nám vrací se všemi ohavnostmi, které jsme jako naši domělí předkové neměli chuť důsledně řešit.

  2. Pagan permalink
    Duben 14, 2013 19:01

    V podstatě po svých předcích šlapeme už pěkně dlouho tím,že nejdeme v jejich stopách a řádně nepřipomínáme jejich činy.No,to je dobou,
    A myslím si,že války byli propletené politickými spory a nejen s ubráněním bílích.Takový Germáni se například mezi sebou masakrovali poměrně hojně :D

  3. nokturnus permalink
    Březen 15, 2013 21:48

    Andreos
    ty si podla mna strašný pesimista

  4. kazisvět permalink
    Březen 14, 2013 14:26

    Není třeba se třepat strachy. Prostě to nechte na bílé rase, ona si vždycky poradila, je už taková.

  5. Andreos permalink
    Březen 14, 2013 14:09

    kazisvět
    Nechápu, jak jste přišel na to, že bílá rasa bude existovat ještě bůhvíjak dlouho. Za dnešního demografického a imigračního vývoje je její zmizení otázkou maximálně dvou set let.

  6. kazisvět permalink
    Březen 14, 2013 13:53

    Tak tady to vidím jinak-bílá rasa přežívá spíš navzdory té „vynikající“ západní civilizaci s těmi jejími „komforty“, :-) „růsty“, „moderními výdobytky“, „pokroky“, „zábavami“, „pohodlnými životy“, dnešními „mysliteli“ apod. Bílá rasa existovala dávno a dávno před dnešním Západem, před Vašimi dvěma chvilkovými milénii, a bude existovat i po něm. Někdy si říkám: „Už aby to celé zhrclo“. Tím samozřejmě nijak nesnižuji oběti předků, spíše naopak. Musím říct, že při čtení tohoto článku jsem přímo „barbarsky“ :-) trpěl.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: