Skip to content

Masarykův vztah k Židům a židům

Únor 18, 2013
by

Svými myšlenkami národní obrody sionisté oslovili také některé významné české osobnosti: prezidenta Masaryka, poslance Krejčí a filozofa E. Rádla. V Masarykovi Židé viděli svého zastánce již od dob Hilsneriády a je pravda, že Masaryk je nikdy nezklamal. Díky jeho spravedlivému a nezaujatému postoji k Židům, býval často nazýván filosemitou. Vyskytly se dokonce i legendy, že jeho biologický otec byl Žid.

Přestože se před válkou Masaryk hodně stýkal s českými i německými asimilanty, přednost dával rozhodně sionistům. Většina Židů byla proto přesvědčena, že se Masaryk osobně zasadil o uznání židovské národnosti v československém státě. V sionismu zdůrazňoval Masaryk především vnitřní morální obnovu a formování nového židovského sebevědomí, které je nutné pro vlastní řešení „židovské otázky“. Židům také často připomínal, že nesmí čekat, až je bude někdo bránit, ale že je povinností každého člověka bránit se proti nespravedlnosti. V československém státě pro to mají podmínky všichni občané.

Své názory na sionismus Masaryk v průběhu dalšího života nezměnil a vždy zůstával k sionismu spravedlivý a objektivní, jak se ostatně snažil být ke všem. Ve skutečnosti však Masaryk příliš nevěřil v úspěšnou realizaci plánů na židovský stát v Palestině. Ani případě, že se židovský stát zrodí, nebudou se tam moci přestěhovat všichni Židé. Pro ty, kteří zůstanou, však může být sionismus východiskem pro budováni vlastního sebevědomí. V roce 1927 podnikl Masaryk fyzicky namáhavou soukromou cestu do Palestiny, aby na vlastní oči viděl vznikající židovský stát. Tím se jeho kredit mezi sionisty doma i v zahraničí ještě zvýšil.

Ve svém vnějším vystupování vyjadřoval prezident sympatie k sionismu a neutralitu vůči vnitro-židovskému boji mezi sionisty a asimilanty. Podle jeho názorů je možná pouze kulturní asimilace jednotlivce. Krevní asimilace neboli organizovaná asimilace celého židovského společenství možná není. Jako politik však Masaryk uznával, že z práva na sebeurčení vyplývá i právo Židů svobodně se rozhodnout, k jaké národnosti se přihlásí a toto právo byl odhodlán akceptovat. Na veřejnosti proto vždy odmítal rozhodnout, zda Židé představují národ nebo ne.

Pozn. Práce (i zde uveřejněná stať k Masarykovi) je samozřejmě psána „uvědoměle“, ale i tak poskytuje mnohé zajímavé informace.

Zdroj: Diplomová práce Ing. Světlany Drábkové – Vztah katolické církve a Židů v období aktivního antisemitismu vyvolaného nacismem.

Advertisements
One Comment leave one →
  1. Únor 19, 2013 18:55

    Tomáš Krystlík ve svém kontroverzním díle „Zamlčené dějiny“ psal, že Hilsneriáda byl jeden z důvodů, proč se Masaryk dostal k vlivným kruhům v USA. Masaryk je dnes modlou, každý posraný demokrat si ho bere do úst. V Tel Avivu po něm pojmenovali náměstí. Je mi nějak jedno, kdo On skutečně byl. Ani se nehodlám hádat s těmi, kdo se ho zastávají, ale Masařík je opět dalším kamínkem do celkové mozaiky, který ukazuje, komu je třeba lézti do prdele, abychom se dostali o level výše.

    Přestože moc sionistů získala protipól, který není zcela kastrovaný a bez vlivu (OSN), stále jim patří banky, média, soudy a myšlení lidí je v jejich rukou. Ale časy se snad změní…

    http://www.zvedavec.org/komentare/2013/02/5362-popirani-holokoustu-zcela-zakonne.htm

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: