Skip to content

Rozdílnosti ras

Květen 28, 2012
by

Obecně platí, že existují tři základní lidské rasy.

  • Europoidní ( Běloši, ale i Arabové a Indové ) cca 45 % lidstva
  • Mongoloidní ( Asiaté + původní obyvatelstvo Ameriky ) cca 40 % lidstva
  • Negroidní  cca 11 % lidstva

Zbylá 4 % tvoří smíšené rasové skupiny.

Rozdělení do tří ras je samozřejmě značně zjednodušující a nelze s ním souhlasit.  Někteří taxonomové rozlišují 60 ( i více ) ras. Toto zjednodušení bylo použito pouze pro větší přehlednost.

Pseudohumanisty vykonstruovaný názor, že rasy jsou pouze sociálním konstruktem, v žádném případě neobstojí. Rasy jsou jasně odlišitelné nejen barvou pleti, ale i krevními bílkovinami, DNA, stavbou lebky atd. Rasy se mezi sebou liší ve více než 60 proměnných, přičemž mongoloidní a negroidní tvoří konce spektra, europoidní je uprostřed.

Podle genetických nálezů se moderní člověk vyvinul v Africe před 200 000 lety.  K prvnímu rozdělení došlo před 113 000 lety ( mezi negroidní a mongoloidní/europoidní skupinu ). K rozdělení na větev mongoloidní a europoidní pak došlo před 41 000 lety.

Základem rozdílnosti ras je, že jiná prostředí, ve kterých se rasy vyvíjely, kladla různé nároky na přežití, a tudíž na selekci genů, které se podílejí na jejich odlišnosti. Ti, kteří migrovali z Afriky do Euroasie, se setkali s náročnějším prostředím , včetně poslední doby ledové, která skončila před 12 000 lety. U těchto skupin byly větší selekční tlaky na inteligenci, plánování, sexuální  a osobní omezení. Genetické mutace, které se objevily, byly vyselektovány na základě podmínek, v nichž ta daná populační skupina žila, tak aby se maximalizovala její šance na přežití.

Při popisu vlivu prostředí na evoluci vycházíme z tzv. klimatické hypotézy. Poněvadž tato hypotéza se nám jeví jako nejpřijatelnější k vysvětlení rozdílnosti ras.

Kolonizace mírných a studených zeměpisných šířek vedla k větším požadavkům na inteligenci.

Hlavní roli hrálo :

–         obtížnější obstarávání obživy

–         nutnost budování obydlí

–         přežití v zimě

Rozdílné prostředí kladlo odlišné nároky na selekci genů podmiňujících kooperaci, plánování, altruismus a schopnost odložit uspokojení. V Euroasii se lidé museli více spoléhat na lov než na potravu získanou sběrem. A při lovu je samozřejmě spolupráce mnohem důležitější než při sběračství. Nutnost spolupracovat při lovu a následné dělení kořisti selektovalo geny pro sociální chování.

Nutnost lovit přispěla k :

–         utváření koalic mezi muži

–         rozvoji recipročního altruismu, sociální výměně ( úspěšný lovec se podělil s méně úspěšnými, v případě jeho neúspěchu při dalším lovu dostal zase od nich )

–         dělbě práce

–         rozvoji nástrojů

Jedinec zvýšil svoji zdatnost tím, že byl poctivý a kooperativní. Rovněž schopnost plánovat do budoucnosti je v teplých krajích, kde je potrava dostupnější a rychleji se kazí, pod mnohem menším selekčním tlakem, než v chladnějších klimatech.

Myšlenka, že se evoluce zastavila u barvy kůže, je zcestná. Téměř každý anatomický, fyziologický a biochemický systém, který byl zkoumán vykazuje rasové rozdíly.  A proto se zde vynořuje otázka, proč by měl být mozek výjimkou?

Zatímco výše zmíněné biologické rozdíly mezi rasami jsou ještě částečně akceptovány. Poukazování na rozdíly v osobnosti a sociální chování je zcela tabuizováno.

zdroj: Tabu v sociálních vědách, Petr Bakalář, Votobia s.r.o. 2003

Advertisements
komentářů 5 leave one →
  1. Orel permalink
    Květen 30, 2012 01:34

    Laponců a Eskymáků je moc málo, a podmínky jdou tam až tak drsné, že se nevyvinulo zemědělství. A bez zemědělství nelze vytvořit pořádnou civilizaci, a ve věčně zmrzlé půdě nelze s prostředky doby kamenné nic těžit, a tak. Takže proto.

  2. Isvar permalink
    Květen 29, 2012 12:07

    Šaman:
    „proč tedy nejvyššího stupně civilzace nedosáhli laponci, eskimáci a jim podobné kmeny“

    Osobně si myslím, že tyto národy přišli na sever o mnoho později než předkové Indoevropanů a pobývají tam daleko kratší dobu, možná 2-3 tisíce let.
    Za nejrozvinutější rasu považuji bílé Indoevropany a spíš se snažím hledat na místech, která jsou dnešním empirickým zamrzlíkům nedostupná. Kdybychom měli čekat, až si všechno třikrát ověří a jako poctiví oslové navzájem odkývají, tak bychom se ani za celý život nic nedozvěděli.

  3. Shaman permalink
    Květen 29, 2012 02:02

    I použití nástrojů u opic je viditelně častější v prostředí chudším na potravu. Na druhou stranu mi vrtá hlavou, proč tedy nejvyššího stupně civilzace nedosáhli laponci, eskimáci a jim podobné kmeny. Faktorů ovlyvňujících mozek může být mnoho. U krokodílů (anebo aligátorů?) se z vajíček líhnou většinou samci, nebo samičky, podle momentální okolní teploty. Nicméně, rozdíly u ras jsou, jenom se to nesmí příliš zkoumat. Ale to už je jiné téma.

  4. Pagan permalink
    Květen 28, 2012 18:45

    Tohle video si stáhněte.Naráží to jak na indiány,kteří upozorňovali na svoje problémy,tak na bílou agresi v Americe.Snad umíte anglicky aspoň trochu jako já.Na youtube to je taky ale nejde to pustit,už to zabanovali.Je to sice křesťanská stránka,ale tohle udělali dobře,že to tam dali.

    http://holywar.org/TV-Radio.htm

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: