Skip to content

Diagnóza nenormálnost

Prosinec 26, 2011

chocholoušekUdálosti posledních dnů mne natolik rozhodily, že jsem začal sám nad sebou vážně přemýšlet, zda jsem zcela zdráv a normální. Mlčky a s otevřenou pusou pozoruji svoje spoluobčany, aniž bych rozuměl jejich chápání podstaty věci. Snažil jsem se proniknout na jejich myšlenkovou vlnu delší debatou a analýzou ovšem sám sebe nepochopen jsem došel k závěru, že jsem nemocen. Ano,  nemocen a tou závažnou diagnozou je „NENORMÁLNOST“.

Už ráno, když nastupuji do MHD pociťuji první příznaky mé nemoci tím, že pohrdám zdravou většinou obyvatel, která si pročítá bulvární stoku jako je (Aha, Blesk atd.). Další nástup nemoci přichází v pracovním procesu při mé absenci v debatách o tom co se stalo v seriálech jako je (Ulice, Ordinace v růžové zahradě, Dr. Haus atp.). Bohužel ani po práci mne moje chmury neopouští, když jsem zhnusen ze stavu v jakém se nachází moje město a můj národ. Nemoc pomalu kulminuje při očním střetu s bezdomovci, narkomany, otylími studenty a ještě otylejšími dětmi. Ani u rodiny a známých nenacházím oporu jelikož všude přítomná normálnost je vrhla do druhého rohu ringu a v každém kole zápasu se mi nedaří alespoň na chvíli je infikovat virem nenormálnosti.

Není to snadné žít s touto nemocí ze které se mi nedaří vyléčit a stokráte se sám sebe ptám proč zrovna já? Musím sebekriticky uznat, že závidím normálním lidem jejich normální život v  normálnosti a velice mne mrzí, že oni zdraví občané neberou ohled na moji nemoc a zoufalství. Všemožné sexuální odchylky či menšiny se tolerují, ale moji nemoc chtějí léčit nejlépe mojí smrtí!

Ptám se sám sebe kdybych mohl znovu nasadit roušku slepoty a nevidět ty co nám škodí, dokázal se radovat z ubohé zábavy na televizní obrazovce, znovu věřit tomu, že svobodně mohu říkat co chci, chtěl bych tuto roušku zpět?!

Není lepší žít ve sladké nevědomosti a věřit, že televize je jediný zdroj pravdy. Pravdy kterou již za mě jiní ověřili. Dokázat se smát nejnižší formě zábavy v podání sebe zvané celebrity. Prožívat uměle navozenou radost ze svátku vánočního konzumu nebo snad zažívat nefalšovanou Valentínskou lásku?

Musím říct, že je to jako v tom stupidním filmu Matrix, kde normálnost je Matrixem. Otázka se nabízí sama: „bylo lepší se probudit a spatřit pravdu nebo lépe je zůstat napojen?“.

John.Hornady

Advertisements
komentářů 39 leave one →
  1. Prosinec 28, 2011 23:48

    Pánové, dobře se mi s vámi povídalo. V podstatě se i Vy s Vaším zaměřením vracíte ke kořenům, hledáte identitu a s tím můžete najít mnohem víc, nejen filozofické aspekty. Marná sláva, určité znaky mužské a ženské role vždycky budou stejné. Teď je leccos popíráno kvůli pohodlí a „užívání si“. Hlavně jde o neznalost toho, co je naopak plnějším životem. Samozřejmě, znám taky lidi, které by bylo nejjednosdušší profackovat, ale to by nikam nevedlo. Možná, že by ve vztazích měla být nějakým způsobem dohodnutá pravidla (pokud má dívka o vztah zájem, i to vaření se naučí, zvláště, když to patří k základům hospodaření, úspor a zdravejšího stylu zároveň). Jenže s těmi pravidly by měl být samozřejmý i ten můj zdůrazňovaný respekt. Oba lidi mají ručičky a údržba společného prostoru by měla být společná. Když jeden vydělává a druhý se točí kolem dítěte a domácnosti, jsou stejně důležití oba. Ten, co zůstal doma, potřebuje občas vyvenčit, aby nekvokal (zvláště, když není v RD se zahradou), oba by měli rozvíjet i vlastní společné chvíle, jen pro ně a o nich dvou. Nedávno jsem dělala malou anketu mezi spolužačkami (studuju) a kdo máme za sebou 20-30 let manželství, celkem se v tomto náhledu shodneme. Takže je to ověřeno praxí :-)

  2. Shaman permalink
    Prosinec 28, 2011 22:33

    Witch:
    A ještě něco. Ono je násilí a násilí. V životě jsem holku neuhodil, ale znám takové, kterým bych v případě společného života určitě dal přes hubu. No ale i mezi chlapy se najde jedinec, který si to občas svým chováním zaslouží.
    Něco jiného je ale týrání apod. To je už pak bez debaty ubohost, a dotyčná osoba, ať už je to muž týrající ženu, nebo žena týrající dítě, si zasluhuje trest nejvyšší s prodloužením procesu výkonu.

  3. Shaman permalink
    Prosinec 28, 2011 22:25

    Witch:
    No nepohybuji se zrovna ve vybraných vrstvách společnosti, ale myšlenka, že kdo neuhodí ženu není chlap mi opravdu připadá jako z … vlastně ani nevím odkud. Jinak máte pravdu, násilí v tělesné formě jsem opravdu prakticky nezažil (jinak na zadek v dětství dostane snad každý). Nepřímo jsem se s tim ale setkal. Některé starší paní z mého okolí by Vám uměli vyprávět co je to nocovat na poli, v těhotenství řezat dříví pod. Ovšem jak jsem už řekl, je to spíš otázka minulosti. Tedy konkrétně: venkov DO roku +/- 1970. Co se týče povahy dětí z neúplných rodin, o tom se mohu nechat pouze poučit, protože v této věci zkušenost a teda ani názor nemám. Ale píšete zajímavé postřehy.

  4. Prosinec 28, 2011 20:23

    Shamane, jen poukazuji na kořeny. Pochopitelně, že se ženy nehrnou do manželství a rodičovství ve formě, na jakou jsme byli zvyklí. Dítě „si“ dopřejí, když už hormony běsní nebo jsou samy a nebaví je nemluvící pes. Nebo když je dítě zrovna „in“. Třeba se jeden čas rozkošná miminka nosila jako kabelky.
    Ale v mnoha případech se opravdu hodlají věnovat rodině, dokonce i klasickému dělení rolí. Onó násilí bývalo, to je fakt, jenže roste i proto, že teprve kdo ženskou praští, bývá chlap (když se soustředím jen na nejrozšířenější formu). A kdy to začíná? V době, kdy ženská dřív byla přece jenom chráněnější, v těhotenství. Muži nezvládají změny ve vztahu. Kdo je vnitřně nejistý, selhává a moc mu zachutná. A proč selhává? Protože je vychovaný ženami. Nejdřív jako dítě je na vrcholu a potom spadá pomalu do role prašivého chlapa. Dítě, vychovávané jedním rodičem, mívá často vštípenu nechuť k rodiči druhému, tím pádem i k celé půlce příbuzenstva (syndrom zavrženého rodiče) a pokud je to chlapec, vychovávaný matkou, která nemá důvod muže nějak šetřit, v dospívání mu dojde (podvědomě), že je napůl ten hnusnej chlap, co matce zkazil život, ergo kladívko je předurčen k tomu, být stejně zavrženíhodným tvorem. Může to být navenek frajer a hvězda, ale doma začne potřebovat potvrzení, že svou partnerku ovládá… A jistě Vás nepřekvapí, že v příměstských satelitech by se leccos našlo. Pro člověka, jako jste Vy, je tohle pohádka z divné zahrádky, z jiného světa. Pro mne je to občas i profese ;-)

  5. Miloš permalink
    Prosinec 28, 2011 18:15

    Witch: asi jsem tě špatně pochopil, ten první příspěvek se mi zdál dost feministickej.
    Já si myslím že ženy jsou snáze manipulovatelné společností a státní mocí a jsou konformější než muži. Jsou samozřejmě výjimky, ale v zásadě lze říci, že většina mužů podléhá jakékoliv ideologii a konformitě méně než většina žen. Proto byly ženy v minulosti více věřící než muži (ono i dnes chodí do kostela hlavně ženy) později byly ženy fanatičtějšími komunistkami a stoupenkyněmi jiných politických ideologií než muži a dnes bohužel více podléhají jedu liberalismu, kosmopolitismu, multikulturalismu a obecně morální zkaženosti dnešní společnosti. Samozřejmě že to neplatí absolutně, ale jedná se o průměr. Velký vliv na to mají i různé ženské časopisy ve kterých jsou pubertálním dívkám předkládány za vzor různé herečky, zpěvačky a modelky a další děvky, které udělaly kariéru přes postel. Tychle tzv. celebrity jsou do třiceti i více let svobodné, často chodí s cizinci, nechtějí mít děti, aby jim nepřekážely v kariéře, některé z nich jsou lesbičky, některé berou drogy. Je hrůza že mnohé dívky mají za svůj vzor podobné kurvy. Je pravda že pánské časopisy jsou stejné sračky jako ženské časopisy, ale ty skoro nikdo nečte. Výsledkem jsou problémy, o kterých píše Shaman, rozvody, nízká porodnost atd.

    Svantovít: já nejsem fanatický odpůrce televize, tak před pěti, deseti lety, jsem se na ní díval čtyři až pět hodin denně, ale dnes už se na ní dívám pouze vyjímečně a spíše si čtu. Film Wicker man jsem viděl.

    Myslič: Ty nemáš řidičák, tak to jsi teda opravdu nenormální, to se s tebou my ostatní nemůžeme srovnávat :)

  6. Swantowiet permalink
    Prosinec 28, 2011 16:39

    Remaky stojí obecně za „vyližprdel“ a to jsem ještě velmi slušný. Podobné zklamaní jsem zažil u thrilleru/road movie Stopař (1986) Rutger Hauer, v naší kotlině známý především z filmu Jestřábí žena, si střihl roli snuffácky úchylného Johna Rydera dost dobře, s nikým se nemazlí a jde rovnou na věc, no alespoň své poslední oběti hezky uvede do děje a potom ŠMIK. Vsadím se, že Hauerovi po uvední filmu do kin dlouho nikdo nezastavil. :-D
    *
    „Chlápek, co řídil tamto auto. Stopnul jsem ho před tebou.“
    „On byl v tom autě?“
    „Jistě. Moc daleko by nedošel.“
    „Jak to?“
    „Protože jsem mu uříznul nohy. A taky ruce. A taky hlavu. A to samý udělám s tebou.“
    *
    http://www.csfd.cz/film/13180-stopar/
    http://www.csfd.cz/film/225513-stopar/ (trapný rýmejk)

  7. Prosinec 28, 2011 16:21

    P.p , Swantowiet:

    Já jsem viděl oba filmy. Ten drhý je hrozný!

    Witch:

    Jo, jo…. Je to peklo s drahejma, co?
    Já dost dlouho poslouchal, že “ je potřeba mít řidičák!“ A nemám ! Ovšem, nemám už ani tu drahou polovičku, co ho vyžadovala :-)

  8. p.p permalink
    Prosinec 28, 2011 16:07

    jj, film určitě stojí za shlédnutí

  9. Swantowiet permalink
    Prosinec 28, 2011 15:30

    Já jenom, že stojí za to vidět celý film a nezůstat u YT snapshotu, vzhledem k tématu doporučuji shlédnout právě teď o tzv. Vánocích. Pozor, v roce 2006 byl natočen remake s N. Cagem, tomu se obloukem vyhněte.
    *
    U všech bohů, Bratrství schází kulturní rubrika jako hrom. :-D

  10. p.p permalink
    Prosinec 28, 2011 15:19

    Miloš ať oceňuje, co uzná za vhodné. Ani o samotný příběh moc nejde.
    Dal jsem to sem kvůli hodnotám, které pro ty lidi byly – posvátné. Což je podstatné.Tedy se v té komunitě vytvářela úplně jiná atmosféra, kde ženské byly ženskými a chlapi zas plnili své chlapské funkce. Žádní gaučáci a slípky.

  11. Swantowiet permalink
    Prosinec 28, 2011 15:07

    No nevím, zda Miloš dostatečně ocení snapshot z filmu The Wicker Man, je to koneckonců film a film/televize/komiks/hry jsou přece haram. Spoiler: Ostrované toho policajta naučí. :-D
    http://www.csfd.cz/film/14276-wicker-man-the/

  12. p.p permalink
    Prosinec 28, 2011 14:54

    A zde něco na téma školství a výchova dětí

  13. p.p permalink
    Prosinec 28, 2011 14:45

    Křesťanský policajt se pohoršuje nad jednoduchým ženským rituálem:

  14. Shaman permalink
    Prosinec 28, 2011 14:00

    Witch:
    No, musím uznat, že 70-tá léta nepamatuji. Pamatuji, že naši přišli z práce, já ze školy a šli jsme makat na pole :-) Co se týče násilí v rodinách, to bohužel bylo vždy a troufám si říct že dřív bylo větším problémem než je dnes. Prostě to byl způsob komunikace. Jinak se musím pochlubit že nemám problém zajít s malým k doktorovi :-) A podle toho co tam vidím, je takových otců hodně. To co popisujete o chlapech v minulých letech by se ale dalo říct o ženách v současnosti. Kariéra, jazyková škola, zahraničí a pak možná jedno dítě. Jak můžou mít hezký vztah k dětem, když i u těch „dam“, které se starají o zdraví nejmenších dětiček jsem slyšel jak se o nich vyjadřují jako o parchantech? U holek na ulici jsem zaslechl „moderní hlášku“: nesnáším děti. Kdysy jsem vztah s jistou holkou ukončil, když jsem zjistil, že neumí vařit. Všechno je to dohromady obrovská cena za současný blahobyt a vymoženosti, i když pokud mám být úpřimný, nevím zda bych se chtěl vrátit do 16. stol.

  15. Witch permalink
    Prosinec 28, 2011 13:39

    Shamane, dostali jsme se až k dalším jádrům pudla ;-) Ale v podstatě to pořád souvisí s pocitem osamocení v normalitě. Onou normalitou se pomalu a plíživě stalo právě to, co zmiňujete. Ten nadhled žen, že proti chlapům… Osobně jeho počátek kladu do sídlišť sedmdesátých let. Z mužů se stávali gaučáci (co taky v paneláku, na baráku by měli co dělat). Zachovali si zvyklostní privilegias na noviny a klídek, zatímco ženám zůstala domácnost a děti. Možná se Vám to nebude líbit, ale prostě ten čas pamatuju jako počátek vnímání mužů jako trubců. Plat se hodil ( bylo normální, že muž tajil své odměny a někdy je užil jen pro sebe), ale bylo pod úroveň, aby se chlap účastnil třeba praní nebo běžného úklidu. Muž s kočárkem byl divný ještě v polovině 80.let, v čekárně u dětského lékaře ještě po revoluci. Takže ženská lítala na směně v práci i doma, u tv pletla a zašívala, muži měli veget. Což, pokud někdo bumbal a dělal neplechu, bylo už natolik nahouby, že se oblíbila funkce rozvodu. Od 70.let to byla, jak pamatuji, dokonce móda. Chlap nevyhovoval, tak šup k soudu. V práci se to i trumfovalo, že to či ono si nenechají líbit. Absurdní je, že ty nejvýřečnější slípky, aspoň u mamky, nakonec zakotvily u clapů, co je nejvíc využívali- třeba se nechali i živit, aby měli peníze pro své děti (tedy i přesto, že po alimentech hodně zbylo). Zkrátka bylo jednodušší žít bez chlapa, když se ženské uměly ohánět po všech stránkách, ba i pojistky měnit. JENŽE. Jejich děcka přestala vědět, jak se k sobě chovají lidi v páru, jak si ustupují, vyjednávají, společně řeší problémy. Děcka se potřebují utéct k jednomu z rodičů, vidět a slyšet rozdílné a přitom spojené přístupy. Ženy bez spokojeného partnerství ve společnosti poznáte. Ty druhé mají dokonce i logičtější uvažování. Jsou vyrovnanější, zvládnou nadhled.
    Toho je na deset diskuzí. No a tak nám už roste čtvrtá, pátá generace dětí, které do pěti let nestihly mimovolním učením okoukat, jak se k sobě lidi mohou chovat v tlupě. Často nemají žádný mužský vzor. Selhávají potom jako muži i jako ženy. Roste sobectví, agresivita, kořistnictví děcek, násilí v rodinách. Dav se potom semkne do kvokavé tlupy a posiluje vzájemně aspoň tak… Také o tom je ta „normalita“. A všimli jste si, že Ježíšova rodina byla tím pádem docela moderní slepenec?

  16. Shaman permalink
    Prosinec 28, 2011 11:58

    Witch:
    Máte pravdu. Ale v mnohém je to s ženama těžké. Chlap může podat prst, ale zbytek ruky si musí hlídat. Velice zhoubným pro manželství je (taky jste to připomenula) feminismus. Tento import (anebo jeho „myšlenky“) rozbil možná víc manželství než cokoliv jiného. Mnohé ženy prahnou po rovnosti, ale jen co člověk ustoupí o krok, už se věty typu – měli bychom dostávat stejný plat, mění na – chlapi jsou blbí, kdyby ne nás… atd. Naštěstí pro mě tyto příklady uvádím z práce, ne z domova. Denně poslouchám, že kdybychom měli rodit my, lidstvo by vymřelo, přitom jsou to současné ženy, které rodit nechtějí a když, tak z drtivé většiny císařem. Další mýtus je o tom, že ženy snesou víc bolesti. Není to pravda. Pohybuji se ve zdravotnictví a je to tak 50-50. Droubounká třináctka je schopná v klidu snášet rozvrtání půlky zubů bez mrknutí oka, ale chlap se může bát už čištění zubního kamene. Ale půjde klidně na výměnu kýčle, zatím co žena se hroutí už při odstraňování chrupavkové deformace z prstu u nohy. Abych to nějak ukončil. Je to smutné, ale nemůžu se k ženám chovat tak, jak si zaslouží, protože jinak jim začínají růst růžky a pak jsem nucen zachovat se ošklivě, abych nebyl sežrán za živa. Ono to platí i u mužů, ale u holek víc :-)

  17. Witch permalink
    Prosinec 28, 2011 09:32

    Miloši, já osobně zastávám myšlenky na podporu klasické ženské role (ostatně v těch filmech dneska jsou nesmysly jak hrom, co se ženské výdrže týče), jenže v oněch filmech chybělo to, co nutně potřebujeme vzkřísit nebo nastolit, jak kde: úcta lidí jednoho ke druhému a také k jeho schopnostem a možnostem. Šmahem se to válcovalo podle jednoho mustru.
    A jsme u jádra pudla: kde je skutečná podpora toho, aby se ženská cítila žensky, nejen jako předmět pro okamžitý sex, když se napajcuje a oblékne podle vzoru (reklamy), jinak, než přiblblá slípka (pořady o výtvarných technikách z drahých krámů a s drahým vybavením) nebo debil, co se nechá strhat, aby si papaláši vylepšili konta (absolutní odrbávání lidí, kteří pečují o postižené děti a dospělé, tyhle rodiny v lednu přijdou i o 4500/měsíčně na jediné dávce! není podpora v možnosti dovolené pečovatele, odrbává se příspěvek na péči a rozdíl čtyř tisís měsíčně je taky znát…) – většinu péče táhnou ženy. Zkuste den pečovat o zmateného člověka, který svižně chodí a mnohokrát se ptá na to samé! nebo ležící člověk – samotní žena se oddělá, protože nikdo od cca 4 let nemá 15 kilo. Páteř, ruce, vnitřní orgány, nohy. Vlastní bezmocné stáří a bolesti. Státu se domácí péčí ušetří šílené peníze, ale když potřebuje stáhnout lidi o pár korun, nejvíc stáhne – a doslova z kůže, je. Já se nedivím, že se ženy brání všemu, co s rolí ochránkyně domácího krbu souvisí.
    Osobně vím, o čem mluvím, Mám invalidního manžela a kdysi mi dobré ženy doporučovaly, ať nejsem blbá, ať ho nechám rodičům, že se sama ještě dobře vdám i s dětmi za zdravého. Také nemocné děcko jsme s domácí péčí zvládli, zachránili intelekt (a potom bojovali, aby nás tak snadno nepřečůrával), v devadesátých letech vydrželi vlastní blbost, že jsme manželé, když výhodnější bylo zůstat druhem a družkou (okrádali jsme tím své děti měsíčně o tisíce…)
    Už mi rozumíte? Ale abyste věděl, propaguju stejně vehementně ochranu mužů před harpyjemi ;-) a bojovnými feministkami. Úcta, o to tu hlavně jde, úcta a respekt.

  18. Kamínek permalink
    Prosinec 28, 2011 02:18

    Swantowiet „Dr. House“ je nebezpečnej seriál , už jen proto že je na díly :-) . Ač se tváří jako tvůj přítel kterému rozumíš je vyroben k tomuto záměru . Navíc televize není vzor vhodného následování učí nás pasivně příjmat a tím nám odebírá po kouskách svobodného pohana . Nekteří lidé si ve své sobeckosti televizi ordinují dle libosti a pak jsou ve společnosti poznatelní ,nejsou schopni žádné akce ! Život bez televize by jim připadalo jako ošizení a před každou výzvou utíkají do svého prostředí. Film je dělán pro peníze ,ale pokud má co předat ( autor tam schoval odkaz který nám takto zdělil ) je to „dobrý obchod“ co je budující není sobecké . Já televizi již nemám ,les a déšt ji zabil . Testoval jsem jí na odolnost a vliv zážitků na prostředí ( prodlužka do lesa u ohně ) . Ted si film který chci já ordinuji sám na přenosném počítači. Nepotřebuji program pro vycvičené ovce od papoušků ( Prostřeno jsem nesledoval ,ale už o něm hodně mimo net slyšel … zajímavé , něco má opravdu snadnou cestu )

  19. Michal Smrž permalink
    Prosinec 27, 2011 23:17

    p.p: Já se o nic nesnažím v tomto směru. Já jen říkám, že tenhle článek, a autor promine, není to nic vůči němu, nemá přílišnou hodnotu. Jen poukazuje na to, že je nespokojený se společností. To ale není třeba příliš zmiňovat, protože takových je tu asi většina. Prostě mi přijde zcela bez hodnoty, a nezapadá mezi ostatní články tady, které mi přijdou…praktičtější.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: