Skip to content

Kaddáfí a demokratičtí vrazi

Říjen 21, 2011
by

Prvně musím zdůraznit, že nejsem žádným obdivovatelem plukovníka Kaddáfího (I když jeho setrvání do hořkého konce obdiv zaslouží.). Byl to velikášský narcis (to jsou ale i třeba Sarkozy a Berlusconi), byl nemilosrdným diktátorem (těch je spousta a v arabské zemi to ani jinak nelze) co měl jistě na rukou krev (každý prezident USA ji má na svých rukou s přehledem mnohem více), snažil se z ropných příjmu nahrabat pro sebe a rodinu (ve světle korupce u nás nic výjimečného) atd. Na mysl se nám tedy musí krást myšlenka: Proč zrovna on musel zemřít?

Stal se totiž obětí konspiračních her. Byl zavražděn „demokratickými“ mocipány, kteří si skrze něho řešili vlastní problémy. Byly zde ekonomické i politické důvody. V Libyi mělo svoje zájmy Rusko a hlavně mohutně nastupující Čína, a to na úkor tradičních „západních“ koncernů. Evropští představitelé museli odpoutat pozornost od problémů a vlastní neschopnosti ve svých zemích. Zbrojovky potřebovaly dostat nové zakázky, a tak bylo nutno vyprázdnit armádní sklady. Těch důvodů bylo jistě mnohem více, ale já se raději zaměřím na něco, co v tomto případě považuji za zlomové.

Na kampani probíhající v Libyi totiž zarážela především její mediální intenzita. Politici skrze sdělovací prostředky pomalu vyhlásili velké demokratické tažení proti nesvobodě. V extremně intenzivní mediální kampani se snažili o dosažení téměř náboženského zápalu a horovali za něco podobného svaté válce vůči nevěřícím (nedemokratům). Jak se jim podařilo zapůsobit na davy ovčanů nedovedu odhadnout. Zřejmě je to prozatím nechalo v klidu a stádo dál přežvykuje na konzumní pastvě. Ale mám obavu, že se jedná jen o začátek. Že se zde pouze něco zkoušelo a to by mohlo v budoucnosti být stále intenzivnější a dokonalejší.

Hospodářství „demokratického západu“ se potýká s neustále většími problémy. Lidé jsou politikou stále více znechuceni a už se začínají někde i bouřit. Dějiny nám ukazují, že v podobných případech se často vládci v historii uchýlili k válce, jako řešení. Pokud se této válce přidá náboženský zápal, je to ještě lepší. To pak davy táhnou na smrt s úsměvem a obyvatelstvo snáší útrapy lépe, neboť je opito nadějí na spásu.

Advertisements
komentářů 28 leave one →
  1. Andreos permalink
    Listopad 7, 2011 18:18

    Ještě dodávám – není přece prvořadé, že je dáno, že někdo někdy zanikal či že je dáno, že dnes je na světě určitá situacei a že Západ má problémy – prvořadý je obecný princip, co je správné a co špatné – tedy zda je správné, abychom přežili nebo abychom zanikli. To, že mnohé bílé civilizace už zanikly nebo že bílé rase dnes hrozí vymření ještě neznamená, že to, co se reálně stalo či dnes děje, je správné. Čato bývá správný pravý opak toho, co se reálně děje..

    Dnešní dění bychom měli brát spíše jako odstrašující příklad a výzvu k přemýšlení, jak pro nás nepříznivě se rýsující budoucnost změnit.

  2. Andreos permalink
    Listopad 7, 2011 17:55

    Fr. Řeka
    Být příslušníkem nejnadanější rasy není samospasitelné, to jistě – jelikož svět je komplikovaný a záleží na jeho aktuálních danostech a okolnostech. Dříve naše energičnost, inteligence a invence vedla k tomu, že bílá rasa ovládla na několik staletí téměř celý svět. Nyní je nám zase vzhledem k okolnostem něco z naší mentality a vynalézavosti spíše na obtíž – např. to, že jsme vymysleli moderni medicínu je jedním z vlivů, který vedl k populační explozi ve třetím světě. Nebo naše bělošská mentalita nejvíce tíhne k individualismu, což dalo naší Západní civilizaci velkou dynamiku, ale zároveň dnes se dezinterpretoval do přemrštěné sebedestruktivní podoby v podobě „všelidského“ univerzalismu, chtějící celé lidstvo globálně zintegrovat do masy jednotlivců bez ohledu na nějaké skupinové celky jako etnikum, národ nebo rasa.
    Takže jistě, záleží na okolnostech. Ovšem to je jaksi neopodstatněné filosofování, pokud si položíme základní otázku: měla by přežít bílá rasa jako nejnadanější část lidstva -rasa, která vytvořila největší civilizace, dala světu nejvíc civilizačního pokroku a dávajíc do budoucna největší příslib pro další rozvíjení lidské civilizace? Já myslím, že ano.

    Rasy vznikají a zanikají, ovšem, ale to neznamená, že není legitimní, když někteří příslušníci nějaké rasy s tímto vývojem v případě vlastní rasy nesouhlasí a chtějí alespoň část vlastní rasy zachránit. To je prostě věc názoru. A rovněž tak je zcela legitmní třeba pro to i něco aktivně dělat v rámco daných okolností. Smířit se fatalisticky s daným vývojem není jediná možná cesta a už vůbec ne jediná legitimní cesta. Určité možnosti tady jsou a někteří lidé třeba mají zájem jít „proti proudu“, tak je to jejich věc a není důvod jejich snahu odsuzovat – pokud svoje vize někomu nevnucují násilím. Každý má právo se postavit ke statu quo jak chce – přijmou ho nebo odmítnout.
    V případě bílé rasy se navíc přidružuje ten argument, že na rozdíl od jiných ras v případě jejího zániku zmizí ze světa populační skupina svojí tvořivostí a nadáním o hodně převyšující všechny ostatní – v tomto smyslu to bude mít pro lidstvo o hodně zásadnější dopad než zmizení kterékoli jiné rasy. Přece je zjevné, že většina pokroku pochází z civilizací vytvořených bílou rasou – od Sumeru až po Západ. Bez bílé rasy by dějiny lidstva byly co do kulturních výdobytků mnohem chudší. A bůhví, na jakém stupni vývoje by dnes lidstvo stálo, kdyby se v jeho rámci bílá rasa nevyvinula.

    Za úspěchy bílé rasy stojí jednoznačně hlavně její vlohy, které jsou dány geneticky – rozvinula vyspělé kultury prakticky všude, kam přišla, bez ohledu na charakter daného prostředí a jeho příznivost či nepříznivost. O bělošském původu velké většiny vyspělých civilizací minulosti svědčí antropologické i genetické výzkumy (nezpochybnitelné) a různé nepřímé důkazy z umění, legend atd.
    Naši předkové navázali na starověké Středomoří a Blízký východ, to jistě, ale za prvé jen v něčem, většinu aspektů moderní Západní civilizace jsme vymysleli až tady v Evropě a za druhé vyspělé starověké civilizace ve Středomoří a v Orientu vytvořili také běloši, než byli v těchto oblstech zaplaveni semity, černochy, event, Asiaty.

  3. Fr. Řeka permalink
    Listopad 6, 2011 05:34

    Andreos: Jen se nenechte ukolébat svojí jistotou a optimismem. Překvapení, krize a zvraty většinou přicházejí z toho nejméně očekávaného směru. U nás na ostravsku tomu říkáme vydup zleva. Ona genetika taky není všemocná a být příslušníkem té nejnadějnější rasy, jak říkáte, není samospasitelné. Kdyby to tak bylo, nemuseli bychom dneska čelit různým finančním, imigračním, hospodářským a politickým problémům u jejichž zrodu vě většině případů stála pošetilost, krátkozrakost nebo prosté sobectví příslušníků té nejnadějnější rasy. A potom… jaký smysl má být příslušníkem té nejnadějnější rasy ve chvíli, kdy veškerá naděje pomine? :-D :-D
    Celou tu věc s rasami pokládám za podružný zástupný problém, který má za cíl odvádět člověka od podstatné věci. Nějaké rasy byly, nějaké rasy budou, nějaké zaniknou a jiné zase vzniknou, nevidím důvod k tomu si myslet, že stávající počet ras a jejich uspořádání je nějaká neměnná nebo „správná“ situace. Každá entita na tomhle světě má svůj počátek, trvání i konec, proč by to mělo být s bílou rasou jinak? Proč by to mělo být s čímkoliv jinak? Když je mezi lidmi člověk, který je ostatním příkladem, kterého obdivují, naslouchají jeho slovům, nechávají si od něj radit a nechávají se jím inspirovat, tak je pro ně také velká ztráta, když ten člověk zestárne a zemře. Ale tak to prostě chodí. A život jde dál. Jestliže se rasy časem opotřebovávají, stárnou a umírají, či spíše jsou asimilovány do ras jiných, tak je pošetilé si myslet, že nějaká rasa či odrůda lidí zde bude navěky.

    A opět, rasové teorii uvěřím, až mi někdo ukáže židovský gen zla, či árijský gen dobra. Do té doby nemám žádný důvod přisuzovat biologické determinaci člověka nějakou větší váhu. Naši předkové měli více než co jiného kliku, že sídlili tak říkajíc v pravý čas na správném místě, akorát v době, kdy mohli navázat na dědictví starověkého středomoří a blízkého východu. To pokládám z hlediska historického vývoje za větší výhodu než jejich geny. H. Taine v úvodu k Dějinám anglické literatury uvádí – a ten text je z konce 19. století, kdy se slovo rasa skloňovalo ve všech možných pádech – že zásadními determinanty lidské kultury jsou rasa, prostředí a dějinná chvíle. Já si z toho troufám vyvodit, že především prostředí a dějinná chvíle byly bílým lidem v posledním úseku dějin mimořádně příznivé. A tyto faktory taky nemusí být a nejsou příznivé věčně.

    H: Jediné hodnotné a skvělé ovoce, které mi život může přinést, již mám. A zdaleka se netýká diskusí s nacionalisty či tradicionalisty. Ale bylo by dobré, kdyby mezi nimi, ostatně jako mezi všemi lidmi na tomhle světě bylo víc rozumu. V biologickém systému jsme si napsali, že jsme homo sapiens sapiens, ale často zjišťujeme, že to moc neodpovídá skutečnosti, že sapientia se někam poděla.

  4. Andreos permalink
    Listopad 3, 2011 20:03

    Miloš
    Sladká voda taky šumí, ale o dost míň – právě proto, že má v sobě mnohem míň CO2. Skleníkový efekt samozřejmě existuje – díky CO2 v atmosféře je teplota na Zemi o 25-30 stupňů Celsia vyšší než by byla bez něj – bez něj by se změnila v ledovou pustinu. Je jen jediná otázka, zda za globání oteplování může člověk – a podle dostupných fakt nikoli (je taky otázka, jestli se v posledních 10-ti letech vůbec oteplovalo). Ke zvyšování CO2 v atmosféře sice přispívá, ale za prvé existují i jiné skleníkové plyny, třeba metan – a za druhé hlavním z nich je vodní pára a ne CO2 a na její množství v atmosféře vliv člověk skoro nemá. Lidská činnost sice o něco obsah CO2 zvýšila, ale je otázka o kolik, roli v tom hraje určitě oceán, co ho uvolňuje – a asi o hodně víc. Podstatné ale je, že CO2 zachycuje tepelné záření jen o určité poměrně úzké frekkvenci/energii – tj. nezachytává všechno tepelné záření a už proto nemůže mít moc velký vliv. A hlavně – skleníkový efekt CO2 je nelineární – tj. účinnost, se kterou pohlcuje tepelné záření v oné určité vlnové délce rychle klesá s jeho množstvím – tj. navýšení obsahu CO2 z 0 na 30 ppm způsobí více pohlcování tepla než zvýšení z 30 ppm na třeba 230 ppm. Proto dnešní navýšení CO2 v atmosféře – za posledních 100 let tuším snad z 270 ppm na 380 ppm nemohlo mít skoro vůbec na sílu skleníkového efektu vliv, ať už to zvýšení způsobila příroda nebo člověk. Skleníkový efekt CO2 je už téměř úplně nasycen.
    Dobrý text o tom je zde: http://www.gymvr.cz/binfo/2010/prirucka-skeptika.pdf – o té nasycenosti viz strana 8

    K té ropě – celkem souhlas, navíc možná skutečně ty písky a další zdroje nebudou tak dlouhodobě možná alternativa; jak jsem teď něco četl na netu, ten údaj 5000 let jsem četl v Lomborgovi, což je ale v mnoha věcech nekritický optimista – v tomhle možná taky. Ale na nějakou dobu ropu nahradí, i když bude všechno asi o dost dražší a lidi se budou muset uskromnit. Ve vzálenější budoucnosti by se ta ropa možná dala nahradit nějakou hodně vyspělou chemickou technologií, jenže to by musel Západ přežít, aby se mohl něčemu takovému věnovat – a to asi právě nepřežije.
    Každopádně dodávám, že to všechno bude jen selanka vedle toho, co nás čeká kvůli imigraci a dalším podobným problémům, které jsou tou největší a skutečně vážnou hrozbou.
    Je ovšem možné, že kvůli tomu, kam nás vymírání bílé rasy, imigrační tsunami a dysgenický trend dostanou, nebude pak takto zkrachovalá post-západní společnost schopna řešit ani relativně méně závažné problémy jako zdražování a pokles produkce ropy.

  5. Miloš permalink
    Listopad 3, 2011 19:24

    Andreos: Pokud jste byli u moře, jistě si pamatujete, že když do ní někdo něco hodí nebo do ní někdo skočí, tak šumí jako limonáda – to proto, že obsahuje stejně jako každá sodovka spoustu CO2
    to se mi moc nezdá, stejně šumí i sladká voda, to bude spíš tím, že člověk který skočí do vody, nebo předmět vhozený do vody vtáhne ssebou pod vodu trochu vzduchu.

    Snahy o omezování emisí CO2 jsou z dlouhodobého hlediska nesmyslné. Jednoznačná odpověď na otázku jestli existuje nebo neexistuje skleníkový efekt není známá, ale v každém případě, i když připustíme že to má vliv, tak zásoby fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn) na světě jsou omezené a pro přírodu není zase až tak důležité jestli budou spáleny během sto nebo dvě stě let, ale to že jednou budou všechny spáleny je tak jako tak jisté.

    Větší problém je to že až dojdou lidstvo bude muset hledat nové zdroje energie. Za našeho života je aktuální pouze vyčerpání ropy, uhlí a zemního plynu je zatím dost. Vyčerpání zásob ropy bude problém ale nebude to znamenat konec civilizace, kdyby došla ze dne na den, třeba zítra tak ano, ale to se nestane, bude to probíhat tak že jak bude ubývat nalezišť ropy, její cena bude stále vyšší a vyšší a proto bude jezdit stále méně aut. Aź bude benzín stát v dnešních cenách sto korun za litr tak se bude jezdit autem málo, autem budou pravidelně jezdit jen bohatí, většina lidí bude zase jezdit vlakem a po městě MHD a veškerý náklad se na trochu větší vzdálenost bude vozit po železnici. Až bude ještě dražší auta nahradí elektromobily, ty ale mají malý dojezd, proto na cesty na větší vzdálenosti se bude jezdit hlavně vlakem, přičemž všechny železnice budou elektrifikovány a zmodernizovány proto aby vlaky mohly jezdit vyšší rychlostí. Námořní dopravu by snad mohly zajišťovat obrovské lodě na jaderný pohon. Největší problém bude zemědělství, na pohon traktorů a kombajnů by asi baterie nestačily, řešením by mohla být nějaká bionafta. To aby se ale benzín a nafta vyráběly jen z rostlin je ale nereálné, při dnešní spotřebě by pak na polích nerostlo nic jiného než plodiny na výrobu bionafty a nebylo by kde pěstovat potraviny. V budoucnu se snad bude úrodnost polí dále zvyšovat ale má to jisté hranice a spotřeba potravin v celosvětovém měřítku taky poroste. Vyrábět benzin jen z uhlí také není dlouhodobé řešení, protože pak by se těžba uhlí zdvojnásobila a také by začalo docházet. Zajímavé řešení jsou ty asfaltové písky ale výroba ropy z nich může její vyčerpání oddálit maximálně o pár desetiletí.
    Až dojde ropa plastů se bude vyrábět mnohem méně, což alespoň pomůže životnímu prostředí a ty co budou potřeba se budou dělat z uhlí nebo i ze dřeva. Takže žádný kolaps z tohoto důvodu nehrozí ale život už nebude tak pohodlný jako dnes, lidé budou muset zase více chodit pěšky.

  6. Andreos permalink
    Listopad 3, 2011 18:14

    Fr. Řeka
    Myslím, že globální doba temna nás čeká, ale jen kvůli genetickému úpadku lidstva a vymření bílé rasy jako jeho nejnadanější části. Rozhodně však nevěřím, že by nějaké celosvětové zhroucení mělo nastat jen kvůli ropě, zadluženému hospodářskému systému nebo globálnímu oteplování. Klimatické změny, ekonomické krize i dluhy (včetně státních bankrotů) provázely lidstvo odnepaměti, ale nikdy tyto vlivy neměly fatální dopad na danou civilizaci/kulturu/národ. Např. v 16 – 17. století Evropa celkem bez potíží přestála razantní ochlazení klimatu – tzv. malou dobu ledovou. Mnoho západních národů v minuosti prošlo érami gigantických dluhů i státních bankrotů, včetně Francie, Británie nebo třeba Dánska a přesto se nikdy trvale nezhroutily a dnes stále patří k nejvyspělejším zemím.
    Pokud si daná populační skupina udržela svoji rasovou homogenitu a svoje genetické kvality, vždy se nakonec z jakékoli krize dostala. Dokonce i mnohem horší katastrofy než ty dnešní dokázaly západní národy ustát, pokud si udržely homogenní populaci – třeba velký mor ve 14. století vyhubil třetinu Evropy, v některých oblastech dokonce přes polovinu populace, ale protože homogenita jejích obyvatel zůstala nedotčena, brzy se vzpamatovala a vstoupila do nového období kulturního rozkvětu – renesance. Ani růst populace sám o sobě nemusí být problém, pokud je daná populace dostatečně telentovaná a pracovitá, že je schopna svoje rostoucí počty uživit – když populačně expandovala Evropa v 18. a 19. století, neměla s uživením populace problém – byla to naopak doba průmyslové revoluce a velkého nárůstu evropské ekonomické síly a bohatství. A že to byl pořádný ekonomický růst – v roce 1900 měla Indie 260 milionů lidí, Čína 410 milionů lidí, ale Evropa měla 560 milionů lidí – tehdy tvořila bílá rasa přes třetinu(!) světové populace a neměla žádné problémy se svým uživením i při mnohem nižší ekonomické úrovni, než jaká je tady dnes.
    Jedinými důvody trvalého úpadku civilizací byly demografické a genetické vlivy – vymření, vyhlazení ve válce a nejčastěji úpadek genetických kvalit a ztráta původní identity skrze míšení s méně inteligentními populačními skupinami, plus někdy i nízká porodnost nadaných elit a vysoká porodnost spodiny ve vlastních řadách.
    Myslím, že tyto historické zkušenosti a zákonitosti budou platit i v budoucnu – vyčerpání levné ropy, dluhy ani změny klimatu by samy nikdy nemohly Západ, jeho kulturu a ekonomiku položit – pouze vymírání jeho bílého obyvatelstva, jeho nahrazování a míšení s přistěhovalci z třetího světa a jeho dysgenický úpadek.

  7. Andreos permalink
    Listopad 3, 2011 17:25

    Pár poznámek k debatě
    S tím globálním růstem populace to nebude už v budoucnu tak horké – alespoň ne v nejbližších desetiletích, protože popuační růst na celém světě už zpomaluje – včetně Afriky. Na druhé straně to ale také znamená, že i třetí svět bude stárnout a při jeho nuzné ekonomické situaci bude stárnutí obyvatel znamenat mnohem větší problém/zátěž než na Západě. Navíc asi nakonec bude největším demografickým problémem, větším než populační růst, dysgenický trend, který probíhá jak na Západě, tak ve třetím světě – světová populace bude po stránce inteligence a dalších pozitivních kvalit déle degenerovat, což povede k postupnému kolapsu světové civilizace. Tedy – problémem v budoucnu nebude ani tak obecný nárůst počtu lidí, ale nárůst počtu málo inteligentních a neschopných lidí.
    Výjimkou by mohla být východní Asie, kde tomu s eugenikou možná zabrání – ale zdá se mi, že ani tam ne – navíc i ona bude taky brzy mít s nízkou porodností a stárnutím značné problémy. A nakonec možná i tady na Západě se nějaké bílé komunity, co budou eugeniku praktikovat, přežijí a uchovají si svoje genetické kvality.
    Je otázka, k čemu úpadek světové civilizace kvůli dysgenickému trendu nakonec povede. Možná, že ve světě zbude jen skoro samá spodina, která má už kvůli své nízké inteligenci a nevázanosti přirozeně vysokou porodnost a pak se porodnost ve světě začne zase zvyšovat; ovšem bude-li to jen spodina, tak nebude asi schopna svoje rostoucí počty uživit a může přijít i éra jejího globálního vymírání – což by mimochodem mohla ve vzdálenější budoucnosti být velká příležitost pro bílé komunity, pokud by se nějaké v Evropě/USA/Rusku udržely, aby si opět přivlastnily, o co jejich předkové (tj. my) přišli nebo dokonce ovládly celý upadlý svět.
    Ovšem to jsou všechno jen domněnky, ale myslím, že by to tak nějak mohlo proběhnout.

    K ropě – zdá se, že skutečně může začít v příštích desetiletích postupně docházet, navíc její klesající nabídka bude v konfliktu s rostoucí světovou ekonomikou a tím stále větší poptávkou po ní – tj. mezi nabídkou a poptávkou se budou rozvírat nůžky a to povedek nárůstu jejích cen (plus všude dál poroste množství peněz v ekonomice – už kvůli snaze vlád v Evropě a USA umořit svoje dluhy tištěním peněz). Zatím sice není jasné, zda skutečně začne razantně ubývat – někteří tvrí, že ne, ale je fakt, že i mnozí seriózní autoři tvrdí, že ropný zlom se odehrává zrovna v této době nebo přijde během pár let. Faktem taky je, že mezi zeměmi těžícími ropu už je nadpoloviční většina těch, které mají už zenit své těžby za sebou.
    Já sice patřím spíše k optimistům, pokud jde o ekonomický řád – myslím, že kapitalismus je jediný skutečně životaschopný systém, ale je fakt, že takoví ti super-optimisté tvrdící, že trh vyřeší vše včetně ropného problému pravdu nemají. Problém to tedy asi bude, ale na druhé straně bych řekl, že nikoli fatální, protože dojde pouze laciná ropa, tj. ta, která se těží z vrty ze země. Ale pak máme další zdroje – ropné písky, živničné břidlice, metanové hydráty, které jsou schopny ropu nahradit a těch máme dost přinejmenším na dalších 5000 let. Jistým problémem ovšem jsou větší náklady na těžbu a větší ekologická zátěž při ní. Téměř všechno tedy asi podraží (s ropou a její cenou nějak souvisí skoro všechny dnešní produkty) a zřejmě dojde k renesanci železnic a městské hromadné dopravy na úkor aut a letadel.
    V každém případě myslím, že jediné skutečné zhroucení civilizace může nastat, pokud dysgenicky zdegeruje populace a ztratí tak inteligenci a schopnosti. Myslím si, že geneticky kvalitní a inteligentní populace, pokud má navíc k dispozici efektivní ekonomický a politický systém, je schopna si nějak poradit s každým problémem.

    Ke skleníkovému efektu – to je naprostý podvod a nesmysl. Klima se měnilo a často mnohem razantněji než dnes bez ohledu na hladinu CO2 v atmosféře. Hlavní je pro teploty na zemi solární aktivita, podle níž se pak ohřívá či ochazuje světový oceán a od něj se pak ohřívá či ochlazuje atmosféra – oceán má tepelnou jímavost větší než atmosféra v řádech milionů, takže on má hlavní vliv na teplotu naší atmosféry – a skrze něj Slunce. Představa, že by sama atmosféra a její nepatrná část CO2 samy určovaly teploty na zemi, je úplně směšná. V minulosti bylo CO2 v atmosféře 10-20krát víc a svět stejně spadl do doby ledové. Kromě toho se zjistilo, že hladina CO2 globální teploty až následuje s odstupem asi 800 let plus mínus 200 let – jak ukázaly ledovcové vrty – tedy teploty řídí hladinu CO2 a ne naopak. Oceán nejen obsahuje mnohonásobně více tepla než atmosféra, ale i mnohobnásobně více CO2 – on je hlavním zdrojem CO2 na Zemi, lidská činnost tvoří jen pár procent. Pokud jste byli u moře, jistě si pamatujete, že když do ní někdo něco hodí nebo do ní někdo skočí, tak šumí jako limonáda – to proto, že obsahuje stejně jako každá sodovka spoustu CO2 – slaná voda pojme asi 73krát více CO2 než sladká voda. Navíc globálnímu oteplování neodpovídají trendy v posledních 60-ti letech. Největší nárůst CO2 lidskou činností nastal po druhé světové válce, jenže tehdy se po asi 20 let ochlazovalo – to jsou ona chladná 60. a 70. léta, kdy nás naopak strašili „globálním ochlazováním“ – v některých případech dokonce titíž lidé, co dnes straší blobálním oteplováním. Oteplovat se začalo až v 80. letech až do cca roku 2000 -ale ne kvůli růstu CO2, ale kvůli rekordní solární aktvitě za několik století. A nakonec, v posledních letch solární aktvita už klesá a v souladu s tím bez ohledu na další růst CO2 v atmosféře v posledních deseti letech globální teploty spíše stagnují, někde dokonce mírně klesají.

  8. Listopad 3, 2011 12:24

    František Řeka: Vaše komentáře mám rád,byť s vámi spíše nesouhlasím. Jste inteligentní. Celkově z mého pohledu představujete Lokiho našeho světa. Jste sice spíše „sílou rozkladu“ v Lokiho podobě ohně jež zničí stavení, ale také „sílou prospěšnou“ v jeho podobě ohně v domácím krbu a strůjcem božských darů. Prostě svými názory nutíte společnost nacionalistů (já nejsem nacionalista, spíš tradicionalista) se doučovat a být lepšími :-) Asi tak jak zpívá Radůza v jedné písni o učiteli-nepříteli. Ovoce vám to nakonec ale nepřinese. Bude to s vámi jako při Aegiho hostině a Ragnaröku :-( Ale třeba se mýlím.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: