Skip to content

Evropská tvář před sto lety – IX.díl

Srpen 14, 2011

DánskoDánsko a Island. První část pojednávající o národopisu Skandinávců. Společenství bývalých loupeživých námořníků, dobyvatelů a obchodníků, známých v dějinách nejčastěji jako Normané, Vikingové či Varjagové. Jejich národopis je pro našince mírně nepřehledný, jako národopis Slovanů pro mnohé Seveřany. Text čerpá z úvodního dílu zeměpisné edice Evropa, vydané v roce 1912.

Důležité upozornění:
Celý původní text je označen uvozovkami a kurzívou a je přesně opsán podle originálu. Není v něm žádná gramatická chyba nebo překlep. Je tak zachována originalita říšské češtiny. Vysvětlivky k původnímu textu jsou v hranatých [..] závorkách.

Dánsko:
„Dánsko zvláštní polohou svou stalo se národnostním mostem mezi Skandinávií, Německem a ostatní střední Evropou již v dobách nejdávnějších.“

„…Kulturní a politická důležitost království vyrostla pádem hansy a unií Kalmarskou. Leč hrdosti dánské nehodlali snášeti Švédové a v polovici XVII.stol. se odtrhli. Ještě r. 1658 nejjižnější Švédsko, jehož obyvatelé bližší jsou Dánům nežli Švédům, bylo částí země Dánské… R. 1807 Angličané dobyli Kodaně, zničili dánské loďstvo válečné i obchodní a tak připravili Dánům úplnou zkázu. R. 1814 osvobodili se Norové…“

„Jazykem, jímž do r. 1000 mluvili všichni Seveřané, byla norština r. 1000 po Kr. rozštěpená v norštinu západní (jíž hovořili Norové a Islanďané) a v norštinu východní (jíž hovořili Dánové a Švédové). V době tří století po tom vyvinul se zvláštní spisovný jazyk dánský, jejž přijali též nynější Norové.“

„Dánové nezapřou v zevnějšku svém původu germánského. Jsou vysoké postavy, silní, statní a pravidelně stavění, rusých vlasů, bílé pleti a očí jasně modrých. Jako hlavní znaky povahy jejich označují se: vytrvalost, udatnost, rozvážnost, praktičnost a touha po vědomostech. Vzdělání lidové dosahuje ideální výše. Nenajdeme totiž v zemi dospělého člověka, jenž by neuměl čísti a psáti.“

„Všeobecně považují se Dánové za lid živější a vnímavější, nežli jsou flegmatičtější Hollanďané. Kdysi nenasytní dobyvatelé stali se národem mírumilovným, málo podnikavým, ale v práci vytrvalým. Jsou pyšni a současně skromni, upřímní a veselí mezi rodáky, vážní a chladní ve styku s cizinci…“

„Jako všude i v Dánsku staré zvyky a kroje upadají v zapomenutí. Z venkovských slavností zachovává se dosud slavnost ‚ride sommer i by‘, to jest uvádění jara do kraje…“

Island:
„Islanďané jsou potomci norských námořníků, kteří již v IX. stol. se usadili při západním pobřeží. Jakkoli jest jim krutě zápasiti s přírodou o živobytí, zachovali svůj národní ráz a jazyk a dodělali se vysokého stupně vzdělanostního. Staré pověsti a podání zachovaly se v živé paměti.“ [než Norové upadli na významu a dostali se na dlouhá staletí pod kontrolu Dánska a Švédska, dokázali obsadit nejen Island, ale i Grónsko; tam s největší pravděpodobností připluli z Islandu koncem 10.století; poslední doložený záznam o norském osídlení v Grónsku je církevní zápis místní svatby z počátku 15.století; Norové jsou také zaznamenáni v kanadském Newfoundlandu, kde byly odkryty pozůstatky jejich sídel z 11.století]

„Islanďané jsou dosud nejčistší Germáni, a řeč jejich hlaholí právě tak čistě a neporušeně jako řeč prvních osadníků z r. 874 po Kristu. V malých změnách podobá se jazyk islandský nejvíce jazyku dánskému a švédskému, jenž se ve středověku z dánského vytvořil. Velikou příbuznost jeví též s angličtinou a němčinou.“

„Ostrované vyznačují se všeobecně vysokou a statnou postavou. Povahou jsou lidé mírumilovní, dobrosrdeční, pohostinští, proti cizincům zdrženliví a každému tykají… Jako Dánové vůbec, Islanďané s pýchou znají se k nehostinnému ostrovu jako k své mateři. A vystudují-li v cizině, dosahují-li nejvyššího vzdělání, rádi vracejí se na Island, rádi přicházejí do země ztrnulého sněhu a ledu umřít a dát se pohřbíti. Vábí je na Island nesmírná láska k domovině, jež drsná sic, přece svobodná a krásná jest ve své zamlklosti.“

„Obyvatelstvo nabylo všeobecného vzdělání, znalosti dějin národních a zdravého názoru pro život… Všeobecné vzdělání velice podporují islandské noviny. Poslové aspoň jednou za čtvrt roku donášejí je i do nejvzdálenějších končin a způsobují venkovanům velikou radost. Obsah novin lidé studují a seznamují se s kulturou ostatního světa. Dále lze nalézti v každém statečku několik svazků starých pověstí islandských, jež častým čtením skoro každý umí nazpaměť.“

„Starý kroj národní po většině vymizel. Lid šatí se dle toho, jak se šatí v Kodani.“

„Na omylu byl by ten, kdo by se domníval, že Islanďané podobají se Eskymákům, kteří bydlí po většině v zemních brlozích… Island je ve spojení se vším světem a není již zemí, kde ‚lidé pijí rybí tuk a odívají se v kůže sobí, tulení a mroží’…“

Příště: Desátý, závěrečný díl. Popisem Norů a Švédů uzavřeme výběr evropského národopisu ze zeměpisné edice Evropa z roku 1912.

Advertisements
komentářů 6 leave one →
  1. Srpen 15, 2011 23:49

    S vlajkama je to legrační: Rakouská je červenobíločervená prý proto, že na nějaké křížové výpravě rakouský vévoda (už nevim který) porubal tolik nevěřících, že měl původnš bílý oděv celý červený od krve. Když si po boji sundal pásek, tak tam byl ten bílý pruh. Rakušáci z toho maj dneska vlajku. ÷)
    Mimochodem, modrou vlajku z bílým křížem původně používali Francouzi, dnes jí má francouzkojazyčná provincie Qebec v Kanadě.

  2. Orel permalink
    Srpen 15, 2011 23:30

    Angličané si vlajku původně půjčili od Janovanů, ve dvanáctém století.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Flag_of_Genoa

    Angličtí křižáci používali „vlajku sv. Jiří“ za třetí křížové výpravy, ale znakem Anglie, který se objevoval i na standartách byli tři zlatí lvi v rudém poli (za Stoleté války tam přidali i francouzské lilie).

    http://en.wikipedia.org/wiki/Flag_of_England

    První ve Skandinávii byla dánská vlajka, Dannebrog. Když Dánové bojovali roku 1219 proti statečným pohanským Estoncům, tak prý spadla z nebe.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Flag_of_Denmark

    Švédům se prý ta jejich zjevila už roku 1157:-))) ale to je asi výmysl.

    http://en.wikipedia.org/wiki/Flag_of_Sweden

  3. Pagan permalink
    Srpen 15, 2011 15:37

    Všimli jste si někdy že finská,švédská,dánská,norská,islandská a anglická(ne britská) vlajka jsou úplně stejné,až na tu barvu??!Odkazuje to na společný původ nebo to některé státy měli první a jiné to okopírovali? Byl bych vděčný za odpověď.

  4. Orel permalink
    Srpen 15, 2011 13:18

    Není zač. A i já děkuji za článek.

  5. Pagan permalink
    Srpen 15, 2011 12:58

    Jo krásné země Vikingů.Kdy by se tam nedostalo křesťanství,které je tak trochu rozleptalo bylo by to ještě lepší.Vikingské země byly jedny z mála kde se i za doby křesťanství,udrželo(aspoň v takovém tom duchu) pohanství a zvyky.Jinak děkuji za článek a Orlovi za vysvětlení.

  6. Orel permalink
    Srpen 15, 2011 00:23

    Přesněji řečeno, Norsko se v roce 1814 neosvobodilo, ale z rozhodnutí Videňského kongresu přešlo pod švédskou korunu, což se Norům nelíbilo, raději by zůstali ve spojení s Dánskem. Vyhlásili nezávislost, ale neměli armádu, kdežto Švédové ano. Století se s se Švédskem hádali, nakonec se odtrhli a zvolili si do čela dánského prince.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: