Skip to content

Evropská tvář před sto lety – III.díl

Červenec 2, 2011

Mousa BrochAnglie. V roce 1912 světová mocnost číslo jedna. Nejen o národopisu tehdy největšího vládce na Zemi budou pojednávat následující dva díly výběru ze zeměpisné edice Evropa vydané v roce 1912. Ten první představíme dnes. Čtenář v něm objeví kromě tehdy příznačného rasového zkoumání anglických obyvatel, že život v Londýně před sto lety se výrazně nelišil od současnosti – hustá automobilová doprava, byznys nadnárodních korporací, přepych a tzv.zdravý životní styl bohatých a rostoucí bída chudých, vylidňování venkova a stěhování obyvatel do měst za prací.

 Důležité upozornění:

Celý původní text bude jako vždy označen uvozovkami a kurzívou a je přesně opsán podle originálu. Není v něm žádná gramatická chyba nebo překlep. Je tak zachována originalita říšské češtiny. Tři tečky znamenají vynechání nedůležitého textu. Vysvětlivky k původnímu textu budou opět jen v hranatých [..] závorkách.

 —

 „City jest základní čtvrtí obce londýnské… Těžké nákladní vozy, nespočetné omnibusy, lidmi přecpané, různé dvojkolky a čtyřkolky plní ulice, kde mimo to tisíce automobilů vichrem pádících, směle vyhýbají se ručním vozíkům, elektrickým tramwayím a jiným

vozidlům… Zde je vlastní sídlo světového velkoobchodu a peněžního obratu všech národů. Jediného velkoobchodníka není, jenž by tu neměl kanceláře nebo agentury… Středem City jest anglická banka, jejíž peněžní obrat odhaduje se na 160 milliard korun (v Londýně lze napočítati 250 bank a velikých bankéřů)… Odtud vycházejí obchodní a politické nitky na všechny strany.“

 „Západní okresy městské [Londýna] lze zváti přepychovými… Tu objevují se nejelegantnější povozy, jejich majitelé závodí v přepychu a nádheře postrojův a oděvů. Bohatě oblečení páni a dámy projíždějí se na čistokrevných koních anglických ulicemi a zabočují do rozsáhlých parků, kde na drahách, jezdcům vykázaných, scházejí se v společnostech a oddávají se oblíbenému, zdravému a ušlechtilému sportu, jízdě koňmo. Žasneme při pohledu na malé chlapce a děvčátka, děti zámožných Angličanů, jak v průvodu služebníků míhají se na malých konících stromořadími, jak jistě a pevně sedí v sedlech jako jejich otcové a matky, pospíchající v klusu za nimi.“

 „Jako v každém velikém městě, také v Londýně nalézáme vedle ohromných boháčů chuďasy, kteří z různých příčin nedodělali se blahobytu a pouze živoří. Nejvíce jich shledáváme ve čtvrtech, sousedících s Temží, ve čtvrtech továrních a v přístavištích. Kupí se na křižovatkách ulic a na volných prostranstvích, kouříce, zevlujíce a pozorujíce mimojdoucí… Sociální bída nejchudších třid je úžasná: ‚Tisíce a tisíce, kteří rozvojem velkostatkářského hospodářství pozbývají výdělků, stěhují se z venkova do průmyslových měst, a tu bídně ve všeobecné drahotě živoří. Nikde nejeví se bída zástupů tak veliká jako na ostrovech Britských, nikde neumírá hladem tolik lidí jako v opuštěných zákoutích anglických měst‘ (Ludwig Neumann)…“

 „Po stránce národopisné nelze Angličany považovati za čistokrevné Germány; v žilách jejich koluje hodně keltské krve. Jsou podle všeho potomci germánských přistěhovalců, Anglosasů, Jutů, Dánův a Normanů, v něž přešla krev zbylých v zemi národů předgermánských, a to Piktů, Gaelů, Britův a Římanů.“ [Piktové byli původní keltští obyvatelé Skotska; během 5.- 10.století se postupně smísili s Gaely, nově příchozími Kelty ze sousedního Irska, také označovanými jako Skoti; kromě útoků na Římany a řemeslné zručnosti jsou jim připisovány i více jak 2000 let staré stavby na severu Skotska; jedna z nich je na úvodní fotografii]. „Gaelové (Keltové), osadivše Irsko, rozdělili se ve tři skupiny: v Iry, Skoty a obyvatele ostrova Manu. Britové, jinak Britanni, způsobili název souostrovní [přímí potomci těchto keltských Britů jsou dnešní Velšané a obyvatelé Cornwallu a francouzké Bretaně]. Pak přišel slabý proud Gallův, a to Cantii (Kentové) [keltsko- germánský kmen z území Belgie; usadil se v jihovýchodním výběžku Anglie, dnešním hrabství Kent]. Anglosasové vnikli na ostrovy v době, kdy Alarich útočil na Vizigóty v Itálii. Normané zmocnili se pobřeží asi r. 1066.“

„Zajímavo jest, že na ostrovech Britských zachovaly se dva různé typy lidí. Typ lidí s dlouhou lebkou, vlasů temných, a typ lidí s vlasy světlými.“ [posuzování a rozdělování lidí podle tvaru lebky bylo očividně samozřejmou a nedílnou součástí národopisných a zeměpisných učebnic už v tehdejší době, tedy v r.1912]

 „Při vstupu do Londýna ihned poznáváme, že žije tu více lidí černých očí a vlasů, zejména žen nižších tříd lidových, jež zachovávají s větší houževnatostí znaky svého typu nežli muži, toužící po Angličankách s vlasy bledými, zlatými a červenými.“

 „Různost kmenová obráží se zvláště ve jmenech měst, hor a řek, rostlin, živočichů a osob. Místa, jejichž jména končí příponou nebo začínají předponou dun (tvrz): jako London, Dunbar, Dundold a j. pokládati lze za osady keltské. Jména na ham (Heim), ford (Furt), bury a borough (Burg), bridge (Brücke): jako Birmingham, Oxford, Canterbury, Cambridge a j. jsou původu saského a anglického, tedy germánského. Na Římany poukazují jména na caster (castra), cester a chester, jako Lancaster, Leicester, Manchester. Místa dánského původu zakončena bývají příponou by (Grimsby, Derby a j.).“

 „Celkem však jeví se nynější obyvatelstvo anglické jako raça germánská, již staletý, samostatný vývoj vytvořil s vlastnostmi někdy ne zcela sympatickými, ale s přednostmi hodnými úcty. Mill praví: ‚Obyvatelstvo je tak disciplinováno, jako Němci, tak uhlazené, jako Němci, ale jest silnější a vytrvalejší…‘ „

 Příště – pokračování rozboru Anglie a jejího obyvatelstva, včetně možného sto let starého osvětlení příčin pozdějšího úpadku V.Británie, stejně jako budoucího úpadku USA a západního světa vůbec…

Advertisements
komentáře 3 leave one →
  1. sss permalink
    Červenec 4, 2011 15:52

    pekny prispevek

  2. Orel permalink
    Červenec 3, 2011 14:59

    J. S. Mill to pravil hluboko v devatenáctém století.

  3. Pagan permalink
    Červenec 3, 2011 00:18

    Pěkný článek a děkuji za podrobné vysvětlivky.Jinak neřekl bych že Angličané jsou vytrvalejší než Němci.A důsledek bídy,nadřazenosti kapitalismu a vlády(před sto lety a teď) není jenom důsledek politiky a různých lobistických subjektů,ale i je to dáno tou anglickou povrchní povahou a rozvrstvenou společností.Nic proti Angličanům,ale tohle je důsledek jejich etického kodexu a monarchie,křesťanství a s tím církev(povrchnost vznikla právě z těchto věcí stejně tak jako přehnaně rozvrstvená společnost,ale je to dáno i genově ale tyhle věci to ještě prohloubily).Na druhou stranu si Angličané dokážou za svým stát, jsou to patrioti a pracovití milí lidé(aspoň mezi sebou,k cizincům to jde a když přijedou třeba sem tak se diví že někdo nemluví anglicky) a dokážou si udělat legraci i sami ze sebe.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: