Skip to content

Jak dosáhnout jednoty!

Květen 19, 2011
by

Občas nás někdo obviní, že údajně rozbíjíme jakousi jednotu apod. tím, že se vyhraňujeme vůči nám nesympatickým směrům v národním hnutí. Většinou tyto reakce pochází z těchto skupin, kdy je to pochopitelné, neboť bránit a prosazovat svůj názor je zcela logické. Občas mi však přišlo, že za nesouhlasem s námi stojí snaha o vytvoření jakéhosi harmonického národního hnutí, kdy se budeme všichni mít rádi, tolerovat ostatní směry a společně ruku v ruce v duchu revoluce půjdeme za lepšími zítřky.

Tento názor jednak koresponduje s dnešní dobou, kdy jsou všudypřítomné mesianistické snahy o vybudování všeobjímajícího multi-kulti ráje na zemi a možná rovněž vyplývá z dosavadních neúspěchu a malého počtu aktivistů. Já ho však považuji za absurdní a nerealistický. Toto smýšlení totiž zcela odporuje přírodním zákonům, ale i dosavadním politicko -historickým zkušenostem z minulosti. Politický zápas odpovídá boji o přežití, kde účelové a nevyvážené spojenectví většinou nemají delšího trvání a často nevydrží ani do prvního úspěchu. Naopak malá a jednolitá skupina dovede odrazit útok mnohem silnějšího nepřítele.

Tolik potřebné jednoty totiž nelze dosáhnout na základě falešné morálky, jež káže žvásty o všeobjímající lásce a toleranci, nýbrž pouze na základě vítězství nejsilnějšího proudu, kdy se mu další přizpůsobí nebo jim budou rozdrceny. Davy ostatně nešly za vůdcem, protože k nim vyjadřoval lásku a každému vyšel vstříc, nýbrž z důvodu, že jim ukázal srozumitelnou cestu, i když mnohdy byla lemována potem a krví.

Vraťme se tedy k přirozenosti. Rozpoutejme mezi sebou férovou soutěž, z které vykrystalizuje ten zdravý nejvíce životaschopný proud. K tomu, kdo ukáže sílu a razanci, se pak mohou přidají i dosud nezúčastnění. Všeobjímajícího hipíka (a nemusí to být jen ten na kříži :-) ) přenechejme té druhé straně.

Advertisements
komentářů 64 leave one →
  1. Myslič permalink
    Červen 3, 2011 15:28

    Timpa—-Já jsem kdysizkoušel Kendo. A japonský Mistr říkal, že Šntoismus je pro bojová umění to pravé. Já souhlasím, kdybych byl Japonec, jsem šintoista. Je to totiž pohanství, se vším, co k němu patří…. Budhismus mě nijak nenadchl.

    Swantoviet— Moji oblíbení umělci mezi bohy jsou Héfaistos a Volund. O Apolonovi si myslím, že byl jednak trochu přihřátina a hlavně ukradl Héliovi sluneční kult.

  2. Swantowiet permalink
    Červen 3, 2011 11:39

    Je nějaký bůh extra pro umělce mimo Apollóna??? :-) Jo a ještě mám rád Dionýssa. :-D

  3. Swantowiet permalink
    Červen 3, 2011 11:35

    Na budhismu se mi libí hlavně příběhy o Budhovi. Například:
    „Jednoho dne sedí Budha v ovocném sadu a medituje, medituje a ještě jednou medituje. Najednou hopřepadne hlučná a lomozící setlupa krvelačných banditů a chce hove své nevědomé pošetilosti zastrašit a okrást. Jeden z nich nejvíce machruje s mečem, Budha pozná, že jde o náčelníka a zeptá se ho, jak moc je silný. Náčelník odpoví, že kurevsky a na důkaz svého tvrzení odsekne hódně velkou větev, která spadne těsně před meditujícího Budhu. Všichni poskoci servilně zaleskají a náčelník se na něj vzývavě ušklíbne. Na Budhu to žádný dojem neudělá a zeptá se ve smyslu: Jsi silný na to aby si ji ukesl, ale jsi i natolik silný, aby jsi si dal zpátky??? Vůdce tlupy se zastydí a nechá Budhu být.“ (pokud jsem to zkomoli, sorry)
    * * * * *
    Co se týče rodnověrských náboženských systémů Slovanů, Germánů, Keltů, Řeků aj. Jsou to upřímná vyznání. Jsou zde „dobří“ i „zlí“ bohové, mír i válka. Není to tak pokrytecké jako když kněží Církve svaté žehnali zbraním s tím, že Bůh je zrovna na jejich straně. rád bych věděl podle čeho se Bůh rozhodoval třeba v konfliktu mezi Francií Františka I. a Papežským státem. :-DDDDDDDDD

  4. Timpa permalink
    Červen 3, 2011 10:44

    Vladislav a Myslič: Jaký máte názor na buddhismus dříve jsem hodně dělal bojová umění nez jsem přešel na bojové sporty a bojová umění jsou spjatý hlavně japonské s bojový umění.

    Znám hodně lidí co takhle sympatizuje s buddhismem a skoro žádné s pohanství spíše pohanství se mě jeví jako okrajové co nemá budoucnost ne že by to bylo špatný ale lidí to jaksi nezajímá hlavně plno lidí přijme Filozofickou cestu raději ZEN – které učí prijmat věci takové jaké jsou než věřit v bohy a podobné věci.

    Také na Zenu se mě líbí práce s myslí že učí člověka pracovat s myslí a sebezdokonalování zato naboženství je jenom víra v bohy a podobně. I když já nevěřím v žádné reinkarnace a podobně v tom smysli ale spíše koloběh života.

    Když příjmám myšlenku bohů vidím je spíše jako vzory než nějaké mocné bytosti nebo koloběh přírody. V posmrtný život nevěřím neboť je to cesta neprozkoumaná ve vašem případě nechť vás bohové po smrti poodhalí tuhle část cesty.

    Spíše mě teda zajímá jaký je váš náhled na buddhismus Zen ? Mě je to velice sympatické a dříve jsem tomu hluboce propadl ale čím jsem starší tím více moje duše chce upínat na naše evropské věci být se spojením s předky než něco z Asie.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: