Skip to content

O víře a církvi

Květen 9, 2011
by

JeruzalémVelkopáteční procesí v nesvaté zemi… Nespočet křesťanských poutníků putuje ve vzpomínce na Syna Božího, který byl na popud židovské vrchnosti před asi 2.000 lety umučen a ostudně popraven. Pěkně tím poutníci plní pokladnice nynějšího židovského státu, který Křesťanství a Islám – další na Jeruzalém zaměřená náboženství – nechává libovolně potírat. V Novém zákoně není nikde psáno, že by se Ježíš Kristus chtěl nechat uctívat na nějakém konkrétním místě, ani v Římě, ani v Jeruzalémě.

V Bibli stojí pěkná věta, která se s oblibou cituje, ale skoro nikdo jí nerozumí: Cokoli jste udělali pro nejposlednějšího z mých bartří, pro mně jste udělali. Namísto aby lidé podle této Ježíšovy věty svým bližním dobré činili, vydávají se na cestu a putují do vzdáleného místa, aby tam uprostřed velké masy lidí byli na blízku Bohu. Ano, to je demonstrace víry, avšak demonstrace veskrze sebestředná. Hleďte, co JÁ, poutník, jsem na sebe vzal za oběť, ve jménu Boha! Při tom všem však zůstává síla poutníka jeho bližním díky této cestě upřena. Místo, aby člověk tuto výzvu ke službě bližnímu následoval, tak před touto výzvou prchá, na poutní cestu, k Bohu.

K Bohu? Jsem nebi blíže jen proto, že jsem v Jeruzalémě? Nebo na Mount Everestu? Nebo v Římě, nebo v Kilimandžáru, nebo – ve Fukushimě? Musím jít do kostela, abych se setkal s Bohem? Potřebuji kříž na stěně, nebo alespoň růženec? Nic z toho v Bibli psáno není, v Novém zákoně. Místa a symboly jsou povrchnosti, zavedeny proto, aby upevnily moc církve. Čiňte tak na mou památku… Žádné poutě, žádné bohoslužby, žádné svátosti, nýbrž jen večeře Páně, chléb a víno ve jménu Krista.

Víra, to nejniternější, nejintimnější předstoupení člověka před svého Stvořitele se stala povrchností, strojeným rituálem, který se z povinnosti absolvuje. Prosímetěvyslyšnááás – slovo, monotónně vydrmolené pro to, za co zrovna nechává kněz prosit. Prázdná forma, orientace na centrální místo, poutní cesta a samozřejmě chrámová oběť, to jsou všechno pozůstatky z knihy krve – ze Starého zákona, ve kterém žárlivý Bůh vyzývá k vraždám, zabíjení a vyhlazování celých národů. Tato archaická brutalita nemá s Křesťanstvím nic společného, proto bychom se měli od té nesvaté země držet raději zpátky.

Najdeme zde apartheid, vraždy a zabíjení, ale ne Boha. Bůh je v nás, nikoli v zemích, kde je po stovky let každičký čtvereční centimetr půdy promočen krví.

Vyšlo na michaelwinkler.de. Překlad Pavel Kamas.
zdroj: www.zvedavec.org
Advertisements
komentářů 14 leave one →
  1. Garlo permalink
    Květen 12, 2011 21:59

    Hlutwig podla mňa to s Pravoslávím není také zle.A západnú kultúru ťahajú dole skôr proti-kresťanské smery .A cirkev už nemá moc ako kedysi že pápež povie niečo o tolerancí neznamená že to všetci zhltnú aj s navijakom.

  2. Hlutwig permalink
    Květen 12, 2011 00:33

    Garlo:
    Ano, v hloubce úpadku pravoslaví a katolicismu jsou jisté rozdíly. Pravoslaví je na tom o malinko lépe. Důvodem je podle mě to, že pravoslaví si zachovalo, do jisté míry, slovanský charakter. Ruská společnost je navíc tradičně patriarchální, v tom lze spatřovat jistou naději. Rusové mají širokou duši a Matka Rus je pro ně v mnoha případech svatá. Obávám se však, že ani toto vše nebude stačit. I pravoslaví se dnes zaplétá s liberálně demokratickým svinčíkem, s jeho materiální zbytnělostí a rozežraností, s jeho ignorancí ke všemu, čím se lidský život zušlechťuje a sílí. Vidím to tak, že pravoslaví je na tom lépe právě v těch oblastech, ve kterých si zachovalo původní, předkřesťanské, prvky.

  3. Vladislav permalink
    Květen 11, 2011 14:58

    Garlo, křesťanství nedrží nic, zejména ne dnes a zejména ne, pokud se bavíme o národním principu.
    V minulosti měla řada národních hnutí křesťanský charakter, protože to bylo v době, která nic jiného než křesťanství neumožňovala. I hnutí typu husitství nebyla primárně o křesťanství, ale o duchovní svobodě v rámci mezí, které tehdejší doba umožňovala. Lidé se stejnými sklony a názory, kteří se bouřili v 15. století proti papeži a Němcům, se o 300 let dříve bouřili proti evangelizaci jako takové. Šlo o tentýž typ lidí: lidi usilující o duchovně čistý, duchovně pravdivý život. Husitství tak ukazuje na dvě věci: na to, že naši lidé měli duchovno skutečně pod kůží, takže v jeho rámci nebyli ochotní dělat kompromisy, a na to, že křesťanské struktury byly prohnilé vždycky, za Husa i za Hitlera.
    Prohnilé už ze své podstaty, nikoliv proto, že by se tam shodou okolností sešli nějací „špatní“ lidé.
    Spojení křesťanství a nacionalismu je jedním z největších možných omylů. Co je křesťanství křesťanstvím, tak aktivně vytváří pravý opak: likviduje autonomitu kmenů a rodů, stírá kulturní rozdíly, postupně spoluvytváří státní a nadstátní celky, už svými základními postuláty popírá rodová, národní specifika a upřednostňuje souvěrství nad kulturními a krevními pouty.

    Křesťanství je směr převzatý z židovského kulturního prostředí a svými praktickými projevy to bezezbytku dokazuje.
    Pokud někdo dodnes přesto spojuje křesťanství s nacionalismem, je to buďto šikovný manipulátor, nebo naivní, užitečný blbec.

  4. Garlo permalink
    Květen 11, 2011 14:31

    Hlutwig kresťanstvo drží poslednú baštu západnej kultúry Rusko.

  5. Vladislav permalink
    Květen 11, 2011 10:20

    Existují tyto stupně víry ve Vyšší: „základní bázeň“ – primární zbožštění (částečně pověrečné, částečně odůvodněné) přírodních sil – orgasnizovaný monoteismus blízkovýchdního typu – ateismus (ryzí materialismus) – návrat ke zbožštění přírodních sil (ryze odůvodněný). To vysvětluje, proč vnímáme většinu ateistů jako lidi vyspělejší než „organizované chodiče do kostela“ i to, proč mj. dokázalo kdysi křesťanství vytlačit na většině míst, kam vstoupilo, pohanství.
    Budoucí pohané se proto v rozhodujíc í míře nebudou rekrutovat z křesťanů (ti by totiž museli přeskočit jednu úroveň, na což většina z nich nemá), ale z moudrých, poučených a přitom morálně dostatečně vyspělých ateistů, kteří tzv. „v něco věří, ale považují za zbytečné chodut do kostela“ – jenom v ČR je takových lidí několik miliónů.
    Motivací těchto pohanů není a nebude strach z odplaty ani jiný strach, ale vzdělanost a poznatky, které je dovedou do logického bodu lidského poznání, že na odpovědi na všechny důležité otázky nestačí ani tzv. věda (fakta zjistitelná exaktními vědními obory) a už vůbec ne o stupeň nižší úroveň slepé, tupé, ovčí víry mas zblblých nějakým kazatelem, mesiášem, spasitelem.
    Takto je podle mě třeba nazírat i na většinu křesťanů – jsou relativně nevědomí, jsou na cestě svého individuálního vývoje ve většině případů o stupeň níž než ateisté a o dva stupně níž, než rodící se znovu-pohané.
    Dokladů o platnosti tohoto zná každý z nás jistě ze svého okolí bezpočet…

  6. Hlutwig permalink
    Květen 10, 2011 22:41

    Pěkný článek. Nevidím ho jako bezpředmětný, neboť ukazuje, že židokřesťanství je svým masovým a jednotvárným charakterem předurčeno k úpadku. Bohůmžel, stahuje do sraček celou západní kulturu.

  7. Květen 10, 2011 22:01

    Člověk (běžný) ty berličky jako pouť, kříž na stěně, nebo alespoň růženec potřebuje. Pomáhají mu na duchovní cestě i na světské cestě životem. Já třeba v Jerusaléně nikdy nebyl ale mám v oblibě poutní místa, především východní monastyry a ačkoliv o nich v Bibli nikde není ani zmínka, tak si z jejich návštěvy vždy odnesu silný povzbuzující zážitek.

  8. Orel permalink
    Květen 10, 2011 19:42

    Já bych řekl, vzácný pane Vladislave, že vzácný pan Bulhar myslel naopak, že bychom měli směřovat úplně jinam než ke křesťanství, takže článek o tom, jak by to měli vidět křesťané, je nám k ničemu:-)

    Ale nechť odpoví on sám.

  9. Fyrfos permalink
    Květen 10, 2011 18:58

    „…ve kterém žárlivý Bůh vyzývá k vraždám, zabíjení a vyhlazování celých národů. Tato archaická brutalita nemá s Křesťanstvím nic společného, proto bychom se měli od té nesvaté země držet raději zpátky.“

    Já si naopak myslím, že s brutalitou má Křesťanství společného více než dost (vyvražďování celých národů, které se nechtěly nechat křesťansky obohatit), nehleďe na to, že křesťané uznávají stejného boha (Jahveho) jako Židé, takže ta kontinuita tu pořád je a vždy byla!

  10. Vladislav permalink
    Květen 10, 2011 16:27

    Bulhar: kam by měli inklinovat „moderní nacionalisté“? Ke křesťanství??

  11. Bulhar permalink
    Květen 9, 2011 22:58

    Celkem zajímavě myšlené a tleskám, ale vzhledem k tomu, kam moderní nacionalisté inklinují a inklinovat by měli ohledně duchovna, víry a mytologie je tento článek v podstatě bezpředmětný, alespoň to tak cítím já.

  12. Pagan permalink
    Květen 9, 2011 21:23

    Sice mas pravdu,ze symboly jsou k upevneni moci cirkve,kyc a cesta do Jeruzalema povrchnost.ALE!!Krestanstvi je obecne povrchnost (a nemyslim tim cirkev,nybrz krestanstvi jako takove,prostych lidi) oblbovani,prebirani zvyku jinych pohanskych narodu Evropy (viz clanek na teto strance).Neuznavam krestanstvi,je to nadfouknuty nic.A JESTE K JEZISOVI:Myslel si ze je spasitel a vsem to cpal do hlavy,vlastne dneska by se reklo sekta.On vedl lid a lide se k nemu upinali ze zoufalstvi(bida a vztek) Za okupace Rimem si to samozrejme Rimane nenechali libit(byl to organizovany odpor),tak ho chteli ukrizovat.A co udelal Jezis?Bojoval?NE!Za svuj lid a stoupence,svoje presvedceni?Ani slovy se nehajil,jenom tvrdil,ze je syn Bozi?Nechal se zabit aby jeho kult prezil staleti.To vystihuje jeho egoistickou povahu.A taky to zas tak vyznamny vudce nebyl,ale v te dobe byl jediny.Mozna chtel dobro,ale po svym. Krestanstvi prineslo i dobre veci:architekturu a obranu(at uz moralni nebo fyzickou)proti muslimum.To je asi vsechno.Krestanstvi patri k Evrope jako maslo ke chlebu,ale nekdo vcetne me by si dal ten chleba radsi s necim jinym.Meli bychom se vratit k pohanske vire.Tam jsou nase koreny.

  13. Myslič permalink
    Květen 9, 2011 21:08

    No, R.O., jak praví klasik: „To zas bude dopisů….“
    Už se těším na ty reakce… ÷)

  14. Ron permalink
    Květen 9, 2011 21:02

    Áno, je to pekne napísané.
    Ale kresťan nie je vo svojej viere sám, ako kôl v plote. Je členom cirkvi a zúčastňuje sa sv.omší a ďalších symbolov a nevyvlečie sa z krvavých okovov knihy krve. Ostatne tu to bolo spomínané nespočetne krát. Vlastne celá biblia bola písaná tzv. Pýtijsky, takže v každej dobe i režime si to hocikto mohol vysvetliť po svojom, ako sa mu to hodilo.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: