Skip to content

Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (druhá část)

Březen 10, 2011

Výzkum pohanství

Jedním z klíčových momentů, pokud jde o studium pohanství, bylo v roce 1989 vydání studie Tanyi Luhrmannové o britské magické subkultuře Persuasions of the Witch’s Draft [Čarodějnická náboženství]. Navzdory skutečnosti, že Luhrmannová byla citlivější než někteří dřívější autoři, jako např. Gini Graham Scottová ve své předsudky prostoupené knize Cult and Countercult [Kult a kontrakult], Luhrmannová načrtla drsný metodologický odsudek. Při své práci v terénu dostatečně nevysvětlila svou pozici badatele a když kniha vyšla, mnoho lidí, které studovala, se cítilo oklamáno. Několik badatelů skutečně dosvědčilo, že vstoupit do této sféry bylo obtížné ještě po deseti letech kvůli nedůvěře k badatelům, kterou vyvolalo chování Luhrmannové. Ta překročila etické zásady antropologické práce v terénu, i když snad ne záměrně. Nicméně její analýza a základní přístup, který přijala, také vykazuje jisté eticky sporné rysy. Hlavní otázkou Luhrmannové bylo, proč lidé začnou věřit v magii. Luhrmannová vznesla tuto otázku a hledala odpověď způsobem, který naznačoval, že takovou víru považuje za a priori iracionální a falešnou. Navíc proto, že mnoho lidí, které studovala, nemělo pocit, že její interpretace a závěry jsou právoplatným popisem jejich zkušeností, diskutuje se i o tom, že její teorie ,výkladového posunu‘ vypovídá více o Luhrmannové samotné než o magicích, které studovala. [8, str. 75–76]

Od vydání knihy Luhrmannové studium pohanství exponenciálně narostlo. Dnes jsou etické otázky výzkumu skutečně ústředním bodem metodologických diskusí o studiu pohanství. Lze to vysvětlit zvláštní rolí pohanství v moderní společnosti, která badatele vlastně nutí k citlivosti k otázkám kritiky a etiky. Ačkoliv v posledních letech různé formy pohanství podstatně navýšily počet přívrženců, pohanství stále představuje okrajovou formu religiozity, která je v mainstreamové západní společnosti často považována za deviantní. Tlaky na badatele pohanství, aby byli objektivní a etičtí, vlastně přicházejí ze dvou a dokonce protichůdných směrů. Protože pohanství představuje nekonvenční religiozitu, zachází se s ním nejen na veřejnosti, ale i v akademických diskusích, jiným způsobem než s konvenčním náboženstvími. Čas od času se zdá, že se na pohanství stále aplikuje antropologické tabu vůči «osvojení si zvyků», kdežto v konvenčnějších náboženstvích obvykle není status zasvěcence vnímán jako problematický. Lze např. poznamenat, že ve své studii Luhrmannová cítila nutnost oznámit, že při svém studiu v žádném případě v magii nevěřila. Luhrmannová skutečně velmi dobře vystihuje dvojí tlak na badatele pohanství. Vypráví o tom, jak ji během psaní její profesor obviňoval z nedostatku objektivity, zatímco někteří dotazovaní, kteří její text četli, jej považovali za příliš «klinický». [9, str. 139] Přesto se nesmí zapomenout na to, že existuje množství případů, kdy pohané byli za své náboženství pronásledování, ztratili své zaměstnání či jim byly odebrány z péče jejich děti. [10] Badatelé možná cítí odpovědnost napravit své nepochopení pohanství. Takové poslání nicméně může natolik infikovat studium, až se začne blížit omluvě. Jone Salomonsenová rozděluje studium pohanství na dva proudy, které odpovídají dvěma očekáváním z vnějšku, a nazývá je «redukcionistická sociologie» a «legitimní antropologie ». [11, str. 47] I když se mnoha studiím pohanství podařilo vyhnout se těmto  úskalím,  je vůbec psaní o pohanství ještě často považováno za tím či oním způsobem polemické.

Příště: Studium rodnověří

Poznámky:

8. Viz srov. Harrington, M. Psychology of Religion and the Study of Paganism // Researching Paganisms (Eds.) Blain, J. Ezzy D. & Harvey G. AltaMira Press. – Walnut Creek, 2004. – str. 71–84.

9. Luhrmann, T. M. Persuasions of the Witch’s Craft. Ritual Magic in Contemporary England. Harvard University Press. – Cambridge, Massachusetts, 1989.

10. Harvey, G. Ritual Abuse Allegations, Incitement to Religious Hatred: Pagans and Christians in Court // New Religions and the New Europe (Eds.) Towler R. Aarhus University Press. – Aarhus, 1995. – str. 154–170.

11. Salomonsen, J. «I am a Witch – a Healer and a Bender.» An Expression of Women´s Religiosity in Contemporary USA: Thesis presented for Doctor Theologiae. – University of Oslo, 1996.

Reklamy
komentáře 3 leave one →
  1. Hlutwig permalink
    Březen 11, 2011 12:06

    Aha, myslel jsem , že k tomu dochází běžně. Ono je totiž možné odebrat děti i předběžným opatřením.
    Pokud jde o soud a podobné situace, tak brožura shrnující podstatu pohanství je určitě užitečná.
    Ale stejně: uvede-li někdo pohanství jakožto dobrý (!?) důvod pro odebrání dětí….. tak v celkové atmosféře společnosti, která je prokažená židokřesťanstvím, …..je pro něho patrně vše jednodušší, má napůl vyhráno.

  2. Catalessi permalink
    Březen 11, 2011 11:13

    I když děkuji za překlad a inspiraci, nezbývá než doplnit, že se tento článek týká spíše wiccy než rodnověří – alespoň většina citovaných knih, které Kaarina Aitamurto uvádí, se zaměřovala výrazně na wiccu, jakožto magické náboženství.

    Co se týče odebírání dětí, spíše se jedná o antisatanistické hysterie v USA a Británii. Americká pohanská právnička Eilersová hovoří o tom, že argument pohanství bývá zneužíván nikoliv primárně sociálními úřady, ale u rozvodových soudů během nalézacího řízení, kterému z partnerů svěřit děti do péče. Jednoduše jeden z partnerů pošpiní toho druhého a pohanství uvede jako dobrý důvod, proč mají být děti druhému odebrány. Pokud je třeba ovlivnit porotu či soudce, Eilersová radí připravit si jednoduché brožury nebo výpisky, které by shrnovaly podstatu pohanství, prostě vysvětlovat soudci i porotě, že podstata vašeho náboženství není v ničem škodlivá s ohledem na mravní a morální vývoj dětí.

  3. Hlutwig permalink
    Březen 11, 2011 03:32

    Díky za náhled do badatelské etiky.
    Jinak musím dodat, že kdyby mně chtěl nějaký demokratický horlivec odebrat děti kvůli mému náboženskému vyznání, patrně bych se neovládl a rozbil bych mu hubu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: