Skip to content

„Humanita“ – zdroj naší zkázy

Leden 8, 2011
by

Humanita v podání dneška neznamená chovat se vůči druhým lidsky. Současná do extrému hnaná iluzorní „lidskost“ naopak vede k pokrytectví a zkáze evropské civilizace. Psát všeobecně o této problematice by bylo na dlouhé pojednání, proto se v této úvaze zaměřím pouze na „humánnost“ z pohledu eugenického, tedy z hlediska duševního i fyzického úpadku dnešní společnosti. Vím, že se zde pouštím na tenký led, ale nebojme se upozornit na problém, který bude naši společnost zatěžovat neustále více.

Příroda není dokonalá, občas se něco nepodaří a světlo světa spatří nepovedený (vý)tvor. Příroda je v tomhle spravedlivá. To, co se nepovedlo více, brzy zaniká, méně zdařilému je zabráněno dále se množit. Tak to funguje milióny let, jen člověk se odvážil těmto zákonům vzpříčit. Vytváří nadbytky, může si to dovolit. Nejdříve v malém měřítku, s rostoucím blahobytem a prohlubující se lékařskou vědou neustále více. Nejprve to bylo „boží“ přikázání o nedotknutelnosti lidského života, postupně se z toho stala dobrá obživa a byznys pro mnohé.

Samozřejmě zde nechci propagovat nějakou eliminaci „nepovedených“ dětí a už vůbec nechci určovat, co je onou „nepovedeností“. Musíme si však uvědomit, že je třeba dodržovat alespoň základní eugenické principy. Jako příklad může posloužit třeba taková těžce retardovaná žena. Určitě si k sobě nenajde partnera na podobné úrovni, nemá žádnou zodpovědnost vůči svému potomstvu. Necháme-li této ženě právo rodit „děti“, je jisté, že nebude mít žádné zábrany a bude jich hodně. Je rovněž téměř na 100% jasné, že budou na podobné úrovni jako ona a půjdou v jejich šlépějích. Dostáváme se z generace na generaci ke geometrickému růstu. K neustále zvětšujícímu se kvantu nepoužitelných jedinců. Jedinců, co společnosti nic nepřináší, jen ji neúměrně zatěžují výdaji na jejich stále lepší zabezpečení.

Proč jsou porušována i ty nejzákladnější pravidla zachování zdravé lidské společnosti? Opět je to ono „sociální inženýrství“ pomatených rovnostářských neomarxistů, k nimž se přidali ti, co zde cítí osobní profit. Všemožné ústavy se rozrůstají a zaměstnávají stále více pracovníků. Nadace tyjící z dobroty lidí a státu vznikají jak houby po dešti. Pro mladou dívčinu není nic jednoduššího než vystudovat nějakou tu sociální fakultu a zašít se do zaměstnanci přebujelého ústavu. Že se při studiu i práci intoxikuje levičácko-liberálním náhledem na svět je jisté. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Opět zde máme dobře promazanou mašinu požírající naše daně a vyžadující stále větší přísun financí a současně produkující ideologický správně zpracované ovčany. Jenže takových přebujelých „průmyslových“ odvětví je již mnoho. Zde a u zbohatlických tunelářů se šetřit nebude. Musí se brát jinde. Třeba u důchodců, co si svoje odpracovali, nebo u dětí, co se narodily do spořádaných rodin. Kašleme na budoucnost zdravých dětí, co nám naši péči mohou vrátit a být budoucnosti národa. Raději ve jménu „humanity“ budeme beznadějně sypat do něčeho marného a hlavně do kapes těch, co se na tom přiživují.

Advertisements
komentářů 110 leave one →
  1. Miloš permalink
    Leden 19, 2011 13:49

    Rolfe jak je možný že mi sem furt nejde vložit příspěvek s odpovědí Orlovi?

  2. Orel permalink
    Leden 19, 2011 00:29

    Ale co období Římského míru? Tehdy mnozí legionáři za celou svoji kariéru neviděli nepřítele.

    Píšeš, že mocnou centralizovnou říši blízko hranic je snadnější zničit, protože prý k tomu stačí jedna bitva. Vezmi si ale naopak, že by byli poraženi v té jedné bitvě Římané, potom by byli v ošemetné situaci oni. Kdežto když by ve válce se vzdálenými slabšími státy utržili porážku daleko od jádra říše, nebyli by v takovém nebezpečí.

    Ktesifon byl dobyt Římany několikrát. Nikdy to neskončilo zničením Peršanů či Parthů. Když se Arabáši zmocnili v sedmém století Mezopotámie a následně dobyli Persii, bylo to díky tomu, že Persie i Byzanc byly už předtím oslabeny tragickým vzájemným konfliktem.

  3. Kversky permalink
    Leden 18, 2011 12:57

    Římská armáda po reformách už nikdy nemohla pravidelně ztrácet tolik vojáků, protože už nikdy nešla do boje panensky neposkvrněná, složena z ambiciózních zelených rekrutů vycvičených pouze v boji s dřevěnými meči a odchovanými na legendách, což byla praxe během války s Kartágem.

    Mocná centralizovaná říše blízko hranic je menším nebezpečím než množství menších rivalů daleko od centra říše. Centralizovaná říše jde snadno zničit či smrtelně oslabit obsazením hlavního města nebo jádra říše, o čemž mnohdy rozhoduje výsledek jedné jediné bitvy.

    V druhém případě je často nemožné jejich centrum vůbec lokalizovat a pokud ano, je absolutně mimo logistický a mocenský dosah, tudíž je možné je jenom porazit, nikoli vyvrátit, což v praxi znamená, že jakmile se vzpamatují a vycítí slabost, zaútočí znovu, takový nepřítel je nebezpečnější.

  4. Orel permalink
    Leden 17, 2011 13:46

    Vyvrácení Kartága obtížné bylo. Jestli myslíš tou centralizovanou říší Parthy a Peršany, tak ti také byli obtížným soupeřem, a navíc tam byly velké logistické problémy. Kartágo bylo rozhodně absolutně – i v poměru k tehdejší římské moci relativně – silnější než Mithridatés. Když Římané bojovali s Parthy a Peršany, stály proti nim tyhle říše a pár vazalských státečků, jaké měli Římané taky. Byly tam zároveň potíže s barbary na jiných hranicích, ale Řím za druhé punské války také musel bojovat vedle toho s Makedonií.

    Krom toho je mocný centralizovaný stát větším nebezpečím než početné, ale nejednotné kmeny, jaké byly v Galii.

    Řím získal první provincii v Malé Asii roku 133, a dokázal ji udržet. Impérium po celém Středomoří vybudoval hlavně proto, že měl k dispozici profesionální armádu, pro jejíž příslušníky byla armáda jediným zdrojem obživy. Ale takové náročné obléhání Numantie zvládla římská armáda starého typu taky.
    Nehledě na to, že kdyby římská profesionální armáda ztratila najednou tolik vojáků jako Římané na začátku druhé punské války, tak by je těžko mohla nahradit tak rychle jako tehdy, když každý občan byl vojákem.

  5. Kversky permalink
    Leden 17, 2011 10:34

    V prvním případě vedl Řím válku s Kartágem a zároveň několik malých bojů v zaostalém prostoru západní Evropy, to vše relativně blízko Říma a na poměrně malém území.

    V druhém případě musel Řím vést mnoho konfliktů s mnoha říšemi na nepoměrně větším prostoru, které kladly mnohem větší logistické nároky. Boje probíhaly daleko od Říma, navíc v centru tehdejšího vyspělého světa, což by s armádou prvního typu bylo naprosto nemožné. Pořád si myslíš, že vyvrácení jedné centralizované říše je obtížnější úkol?

  6. Swantoviet permalink
    Leden 17, 2011 04:36

    Ptolemaiovci nejen že převzali vnější znaky vlády faraonů, ale defacto se ve mnohém poegyptštili (inscestní královské svazky) , takže je k nim řadím. Proto zmiňuji Kyreaiku.

  7. Orel permalink
    Leden 17, 2011 04:24

    Jo, Swantoviete, nevím, že by říše faraónů zasahovala do Kyrenaiky. Pohraniční pevnost Ramesse Velikého se nalézala kdesi u momentálného El-Alameinu. Kyrenaika patřila až Peršanům a Ptolemaiovcům.

  8. Orel permalink
    Leden 17, 2011 01:26

    Miloši, Egypt byl etnicky dost homogenní. Semité, neboli „asijští psi“, tam byli od Staré říše jako otroci, ale netvořili významnou složku obyvatelstva, ani asi nebyli moc v kontaktu s okolím. Vpadli do Egypta za Hyksósů. Od konce Nové říše přicházeli do měst v Deltě, ale stejn nebyli moc významní. Od perské nadvlády tam přicházeli Židé, nejlepší přátelé Peršanů.
    Etruskové? Asi přišli z Malé Asie. Spekuluje se o tom, že jejich jazyk byl příbuzný indoevropským jazykům.
    Egyptština je afroasijský jazyk podobně jako semitské jazyky, ale semitský jazyk to není. Lepší by bylo říct, že byla, protože ji vytlaila arabština. Další zásluha islámu.

    Swantoviete, Núbijci nejsou považováni za typicky africkočernošské obyvatelstvo. Nemají například ty úplně kudrnaté vlasy. Různí Indové a Melanésané jsou taky černí, ale afričtí černoši to nejsou.

    Rasově byl Egypt homogenní. Podívejte se na prvních pár obrázků tady:

    http://www.google.cz/images?q=Sheikh+el-beled&rls=com.microsoft:cs:IE-SearchBox&oe=UTF-8&rlz=1I7ACAW_csCZ414CZ414&redir_esc=&um=1&ie=UTF-8&source=univ&ei=KnkzTYvkGtHtsgaftcSdCg&sa=X&oi=image_result_group&ct=title&resnum=1&ved=0CDYQsAQwAA&biw=1436&bih=663

    Nevypadají moc árijsky. Zato byl před pár lety v novinách rozhovor s otcem Muhammada Atty, a ten vypadal stejně jako ten staroegyptský hodnostář.

    Kwersky, Kartágo bylo nejmocnějším soupeřem, jakého Řím měl až do stěhování národů. Po Mariových reformách Římané bojovali s Pontem. Taky jim to trvalo, než Mithridata porazili. Porazili Arménii, byli poraženi Parthy u Carrhae. Dobyli Galii, dobyli Británii. Egypt dobyli v občanské válce mezi dvěma římskými frakcemi. Parthy a Peršany, stejně jako Germány, nadobro porazit nedokázali. Hlavně kvůli logistickým potížím. Legie Mariova vzoru nebojovaly s nepřítelem mocnějším než Kartágo. Nikdo až do stěhování národů neohrozil Řím tak jako Kartáginci.

  9. Kversky permalink
    Leden 17, 2011 00:38

    Ano, uznávám že Kartágo nebylo poraženo za 200 let, ale jenom za 120 a mariánské reformy vyřadily ze hry nikoli Kartágo, ale jiné a mocnější říše v mnohem kratším čase. Prosím neudělej si z tohoto ilustračního historického zkreslení fetiš.

    Zatím jsi prokázal, že Zoellick je čestným členem nějakého „prestižního“ klubu a že s vervou sobě vlastní dokážeš žida udělat i z Karla Gotta.

    Když už si chceš brát mermomocí inspiraci v USA, myslím, že odkaz Dr. Williama Luthera Pierceho má mnohem hlubší rozměry než biografická kniha nějakého peroxidového narcise.

  10. Miloš permalink
    Leden 16, 2011 18:37

    R.O. mohl by si schválit můj příspěvek starý několik dní?

    Kversky: nevymlouvej se, byl jsi jako už mnohokrát předtím usvědčen z hrubé neznalosti a nechceš uznat porážku. Budu věřit víc Dukovi než tobě a většina ostatních čtenářů jistě také.

    Militar: souhlasím

    Svantovít: archeologické vykopávky po italských Slovanech se našli, především v okolí města Vilanova. Dej si Vilanova do vyhledávače a jistě něco najdeš.
    Většina obyvatelstva Hispánie byli nepochybně Árijci

    Orel: V Egyptě tvořili Árijci vládnoucí třídu, Semité většinu obyvatel a k tomu tam byli černí otroci.
    Berbeři nejsou Semité, i když dnes už budou dost promíšení s Araby, ale přesto mezi nimi přetrvávají původní geny. Kdo byli jejich předkové je těžké určit, četl jsem také teorii že jsou to potomci původních Cromagňonců nesmíšení s jinými rasami.
    Etruskové nebyli Árijci, podle soch a nástěných maleb, které se dochovaly měli asiatské a někteří i negroidní rysy, malá část z nich i rysy árijské. pravděpodobně se jednalo o mnohorasovou směs původem z Blízkého východu.
    Kartágo ovládalo před první punskou válkou asi 300 měst, vytvořilo tedy dost rozsáhlou říši. Ale díky vítězství v punských válkách byli nakonec úspěšnější Římané a proto jejich krev koluje v žilách všech obyvatel Středomoří, včetně Arabů v severní Africe.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: