Skip to content

Nietzsche o svobodě

Prosinec 16, 2010
tags:

„Můj pojem svobody. – Hodnota nějaké věci není mnohdy v tom, co se jí získá, nýbrž v tom, co se za ní zaplatí – co nás stojí. Uvedu příklad. Liberální instituce přestanou ihned býti liberálními, jakmile jsou dosaženy: není později horších a důkladnějších škůdců svobody než liberální instituce.

Jeť známo, co dovedou: podryjí vůli k moci, jsou nivelizováním hor a údolí, povýšeným na morálku, činí malým, zbabělým a požitkářským – jimi vždy vítězí stádné zvíře. Liberalismus: po česky stádné zhovadění… Tytéž instituce, pokud se ještě vydobývají, vyvolávají docela jiné účinky: podporují pak skutečně svobodu značnou měrou.

Přihlédneme-li bedlivěji, je to boj, jenž vyvolává tyto účinky, boj o liberální instituce, jenž jako boj udržuje neliberální pudy. A boj vychovává ke svobodě. Neboť co je to svoboda ? Že máme vůli ke vlastní zodpovědnosti. Že udržujeme distanci, jež nás dělí. Že staneme se lhostejnějšími k útrapě, tvrdosti, strádání, ba i k životu. Že jsme odhodláni obětovati své věci lidi, sebe nevyjímajíc. Svoboda znamená, že mužské, bojovné a vítězné pudy vládnou nad jinými pudy, například nad pudy „štěstí“.

Osvobozený člověk, jakž teprve osvobozený duch, šlape po opovržlivém blahobytu, o kterém sní kramáři, křesťané, krávy, ženy, Angličané a jiní demokraté. Svobodný člověk je bojovník. Čím se měří svoboda u jednotlivců i u národů ? Odporem, jejž třeba překonati, námahou, kterou stojí udržeti se nahoře. Nejvyššího typu svobodných lidí bylo hledati tam, kde se neustále překonává největší odpor: pět kroků od tyranie, na samém prahu hrozícího zotročení.

To je psychologicky pravdivo, vyrozumíváme-li zde „tyrany“ neúprosné a hrozné pudy, jež vyvolávají proti sobě maximum autority a kázně; to jest i politicky pravdivo, projdětež si jen dějiny. Národové, kteří měli nějakou hodnotu, kteří nabyli hodnoty, nenabyli jí za liberálních institucí: velké nebezpečí vytvořilo z nich něco, co zasluhuje úcty, nebezpečí, jež nás teprve učí znáti naše prostředky, naše ctnosti, naši výzbroj, našeho ducha – jež nás nutí, abychom byli silni…

První zásada: je nezbytno, abychom měli potřebí býti silnými; jinak nebudeme silnými nikdy. – Ona velká pařeniště pro silný, pro nejsilnější druh člověka, který dosud existoval, aristokratické společnosti po způsobu Říma a Benátek, chápala svobodu právě v tom smyslu, v jakém slovo svoboda chápu já: jako něco, co máme a nemáme, co chceme, čeho dobýváme…“

Friedrich Nietzsche, Soumrak model.

přepsal Neřeknu

Advertisements
komentářů 39 leave one →
  1. Orel permalink
    Prosinec 28, 2010 23:32

    Rose Graham, Miloš: Díky. Současný stav je přechodný, za pár let budeme chytřejší.

  2. Miloš permalink
    Prosinec 23, 2010 22:37

    Orel:
    Mě se zdá že mezi Číňany rozdíly nejsou za starověku možná ano ale od té doby se musela krev obyvatel různých částí Číny promísit. V Číně jsou obrovské ekonomické rozdíly mezi jednotlivými provinciemi a dá se předpokládat že chudí nebudou mít rádi bohaté ale jak říkáš, protio okolnímu světu jsou jednotní.

    Jaké řešení české otázky měl Ferdinand v plánu to nevím, ale proti Čechům nic neměl. Je ale otázka jestli by chtěl dát českým zemím autonomii, protože by to mohlo popudit všechny rakouské Němce proti vládě a nakonec by Rakousko možná rozbili Němci. V každém případě pro nás by to byl lepší panovník než Franz Josef a je škoda že FJI. nezemřel dříve a Ferdinand se nestal císařem.
    To že nesnášel Maďary jsem slyšel.
    No ale v každém případě je dobře že se Rakousko rozpadlo bez ohledu na to kdo v něm vládnul. Pro nás bylo nejvýhodnější mít vlastní stát, i když bohužel suveréní stát se udržel pouze dvacet let, potom krátká epizoda po válce a jinak jsme byli vždy závislí na jiných státech.
    Kdysi jsem četl názor, myslím že to bylo tady na bratrstvi že členství v EU není nějaká národní katastrofa, český národ neměl stovky let vlastní stát a překonal to a dokonce populačně vzrůstal a hospodářsky a kulturně se rozvíjel. A tak ani členství v EU neznamená konec. Tak jako se říkalo byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm, tak dnes můžeme říkat Byli jsme před unií, budeme i po ní. A židoevropská unie se rozpadne mnohem rychleji než se rozpadlo Rakousko, stovky let existovat určitě nebude.

    Lukašenko dělá volby kvůli zahraničí, aby o něm sionistická média nemohla říkat že je diktátor, oni to sice tvrdí stejně, ale umíš si představit jak by ty novinářské zmije syčely kdyby se volby nekonaly vůbec?. Ale většina Bělorusů s ním jistě souhlasí a nechtěla by nikoho jiného, když mají tak dobrého prezidenta tak proč ho měnit.

    Výzkum by měl být financován hlavně ze státního rozpočtu, ale pokud firmy budou mít vlastní výzkumná střediska tak tím lépe.

    Taky ti přeju veselé vánoce nebo Yule, nebo slunovrat, nebo saturnálie nebo co budeš slavit.

  3. Orel permalink
    Prosinec 23, 2010 21:02

    Pane Miloši, v zásadě se tady shodneme.

    Mezi Číňany byly a jsou patrné regionální rozdíly ve vzhledu (u tisíce let staré terakotové armády moderní badatelé snadno určili, ze kterého koutu Číny jsou). Je tam patrná animozita mezi dominanním severem Číny a jihem (něco jako Praha-Morava), ale proti okolnímu světu se vždycky rádi spojí. Jinak tam je v současné době tendence prohlásit ostatní, nechanská etnika, jako různé domorodce, Tibeťany, Mongoly apod. za další odnože jednotného čínského národa a na to konto omezit národnostní autonomii. Za Číňana pomalu prohlásili i Čingischána.

    Ve Francii v roce 1870 byli mamlasové. Třeba maršál Bazain se nechal se 193 000 vojáky obklíčit v Metách snad méně početnou pruskou armádou a nedokázal se vyprostit. Francouzi předváděli neschopnost už před Sedanem.

    František Ferdinand nesnášel nejvíc Maďary. Neměl nadání na jazyky, měl velet husarskému nebo jakému pluku v Šoproni či kde. D§stojníci uherských pluků mezi sebou mohli mluvit maďarsky a u večeře to tak vždycky dělali, což následníka trůnu strašně štvalo, protože jim nerozuměl, tak jim nařídil mluvit německy, aby jim vůbec rozuměl. Výsledek byl ten, že vůbec nemluvili. To ho naštvalo, od těch dob se on a Maďaři navzájem nesnášeli. Z toho se odvíjely pozdější plány na vytvoření třetího celku v monarchii, celku jihoslovanského, nezávisle na historických hranicích alpských zemí a Uher. Toho se Maďaři děsili. Děsila se i srbská vláda, která věděla, že jihoslovanské obyvatelstvo R-U bude zcela uspokojeno a nedá na lákání Srbska – „jihoslovanského Piemontu“. Proto šířili bludy, že Franz Ferdinand je hlavou kliky, která chce Srbsko přepadnout a zničit. To byla lež („Ruce přyč od Srbska“, vysvětloval následník trůnu náčelníku štábu Conradovi, který chtěl vést proti Srbům preventivní válku. Conrad po balkánských válkách názor přehodnotil a vymyslel spolek balkánských států pod vedením Rakouska, kde by malé státy měly podobné postavení jako Bavorsko v Německu – vlastní vojska, pošta, zastupitelství v cizině apod.)
    Následník trůnu nikomu nevěřil a neměl rád lidi zcela obecně. „Kdykoli potkám nového člověka, považuji ho za naprostého mizeru, dokud se nepřesvědčím o opaku.“ Měl zkušenosti s tím, jak takřka smrtelně onemocněl, a patolízalové, které považoval za přátele, se začali lísat k dalšímu arcivévodovi v nástupnickém pořadí. Krom plánu na trializaci říše vymyslel také její rozdělení na celky podle etnických hranic. Jeho plány byly celkově výhodné pro jižní Slovany. Pro nás tak moc ne. Jeho politika byla v principu mírová.

    Lukašenko – mně je v podstatě jedno, že je to poslední(?) evropský diktátor. Bělorusové se za jeho vlády mají nejlépe v celých svých dějinách (k tomu stačilo zařídit, aby je nikdo nestřílel a měli co jíst). Na Lukašenkovi mi vadí to pokrytectví, se kterým si hraje na volby. Ať řekne – jsem diktátor, vládnu doživotně.

    Zrušit Schengen apod. – ano. Armádní reformy – ano. Co se sdílení výzkumu týče, je otázka, nakolik vědu provozují a vynálezy vymýšlejí veřejná výzkumná centra, která ať rozhodně sdílejí výsledky výzkumu, a nakolik soukromé firmy, které si své výsledky žárlivě střeží. Ale to je v podstatě problém nezávislý na národních hranicích, protože ve větších zemích už teď o jednom problému bádá třeba několik soukromých firem.

    Veselé Vánoce, určitě zas budeme o něčem debatovat.

  4. Miloš permalink
    Prosinec 23, 2010 00:04

    Orel: ty tvrdíš že Franz Josef v roce 1866 nevelel armádě? To se mi nechce věřit ale nevím to jistě tak se nechci hádat. V roce 1870 nepomohlo Rakousko Francii proto, že Rusko bylo na straně Pruska a car Alexandr II. pohrozil Rakousku že mu vypoví válku pokud napadnou Prusko.
    Porážka Francie byla hlavně proto že císař Napoleon III. padl v bitvě u Sedanu do německého zajetí a ve Francii nestalo bezvládí, v Paříži vypukla revoluce a fronta se zhroutila.

    O tom že by Franz Josef chtěl vyhladit Čechy jsem nikdy neslyšel. Ale fakt je ten že Čechy rád neměl, několikrát slíbil že České země dostanou autonomii a nikdy to nesplnil a dokonce se ani jako jediný ze všech císařů nenechal korunovat českým králem, což Češi bůh ví proč tehdy považovali za důležité. Franz Ferdinand asi měl rád Čechy, konec konců i jeho manželka byla Češka, jižní Slovany asi moc rád neměl. V každém případě si za to mohl sám, uspořádat manévry v Sarajevuu na výročí bitvi na kosově poli byla vyložená provokace.

    Ta přezdívka Für Jüdische Interesse to bylo přece ve Švejkovi.

    Putin je lump a vlastizrádce, nechápu proč ho stále ještě většina Rusů uznává a proč k němu vzhlížejí i nacionalisté mimo Rusko. Já jsem ho taky dřív měl rád než jsem pochopil co je zač. Vždyť ho dosadil k moci sionista Jelcin (Emanuel Baruch) tak ten by přece nepředal moc nikomu kdo by nepracoval pro sionisty. A Medveděv je ještě mnohem větší lump než Putin bez ohledu na to jestli jeho matka byla židovka nebo nebyla.

    Jediný dobrý prezident ze všech vládců sobětských republik je Lukašenko.

    Číňané jsou jeden národ, etnicky je to naprosto čistý národ, vždyť všichni jsou si na pohled tak podobní. Jazyk se sice v jednotlivých částech Číny liší, Číňan ze severu si prý nerozumí s Číňanem z jihu ale když si to co si chtěli říct napíšou tak tomu rozumí, protože spisovná čínština je všude stejná, jenom výslovnost je jiná.

    V Indii je spousta národů a je zajímavé že přesto drží při sobě a žádné významnější separatistické tendence tam nejsou asi hlavně proto že je spojuje hinduistická víra.

    Velké země mají výhodu proti malým zemím, to si napsal dobře, už proto že si je nikdo nedovolí napadnout i ekonomické výhody. Jenom my Slované to zřejmě nechápeme a slovanských států je bohužel stále víc a víc.
    V každém případě spolupráce mezi evropskými zeměmi je nutná. I v případě že v celé Evropě zvítězí národní socialismus tak je třeba nadále spolupracovat. Ne tak jako dnes, židoevropská unie je pro nacionalisty zcela nepřijatelná, nechceme aby nám sionisté v Bruselu zakazovali žárovky, určovali tloušťku banánů a vytýkali nám že se chováme špatně k Cikánům, ale spolupráce v jiné formě by zůstala zachována. Je třeba celní unie, evropská ekonomika bude konkurenceschopná jen když bude tvořit společný trh, je třeba společná obrana neboť evropské státy kromě Ruska jsou příliš malé, ale není třeba společná měna, to se neosvědčilo, nejsou třeba společné orgány (komise, parlament atd.) není třeba schengenský prostor (to vede k vyšší kriminalitě a ilegální imigraci) ani volný pohyb pracovních sil (to že např. dva miliony Poláků je v Anglii a v Irsku je problém jak pro Polsko tak i pro Anglii a Irsko).
    Spolupráce ve vědě je také třeba, není dobré že spousta výzkumných pracovišť dělají to samé. Klidně by bylo možné aby evropské země spolupracovaly a každý stát dělal to co umí nejlépe např. Rusko zbraně, jaderný výzkum a kosmický výzkum, Německo dopravní prostředky, elektronika a chemie, Británie biologie a genetika a státy by si navzájem předávaly vědecké objevy. Naopak šíření objevů a nejnovějších technologií do jihovýchodní Asie by bylo třeba zabránit.

    Já bych si představoval armádu tak, že by byla malá profesionální armáda, která by zahrnovala jen tanky, letectvo, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu atd. a k tomu dobrovolné milice, něco na způsob Lidových milic ale početnější. Něco takového jako je v Iránu milice Basídž http://en.wikipedia.org/wiki/Basij i když v Iránu je základní vojenská služba.

    V Itálii je silná fašistická tradice, Musolini je tam stále populární, hlásit se k fašismu tam není nic zvláštního a navíc je tam na rozdíl od ČR svoboda projevu. Viděl jsem v obchodech v Itálii flašky vína s Ducem a dokonce i s Hitlerem, umíš si představit něco takového u nás? Tady by výrobce vína hned zavřeli. Italové už mají přistěhovalců dost. měli bysme si z nich vzít příklad.

  5. Orel permalink
    Prosinec 21, 2010 23:52

    „Ale stát není a nemůže být sám o sobě cílem ale jen prostředkem.“ – vidím, Miloši, že myslíme úplně stejně:-)

    V roce 1866 v severní Itálii zvítězil císařův strýc arcivévoda Albrecht. Ten chtěl i v roce 1870 pomoci Francii proti Prusku a ostatním německým státům, ale válečná strana nepřevládla kvůli obavám, že rakouští Němci budou válečné úsilí sabotovat (tou dobou se oproti roku 1866 situace naprosto změnila – menší německé státy už nestály proti Prusku, ale na jeho straně, a Francie byla jako historický arcinepřítel vnímána i prostými německými poddanými FJI.) Krom toho Francie byla rychle zlomena, prohrála mnohem trapněji než Rakousko v roce 1866. Benedek byl proti maršálům Napoleona III. ještě borec.

    Co se Františka Josefa a habsburského(-lotrinského) rodu týče, za První republiky o nich kolovaly zvěsti, že chtěli Čechy vyhladit(!!!, snad myšlena germanizace). Němečtí ultranacionalisté se už za R-U domnívali, že mocnářství chce zničit „rasovou čistotu“ Němců a smísit je se Slovany. („Největší přítel Slovanů zavražděn slovanskými fanatiky,“ napsal Hitler o Františku Ferdinandovi, což se pletl, protože arcivévoda měl rád jen málokoho a rozhodně ne paušálně Slovany). Císař byl obviňován z proněmeckých piklů, z protiněmeckých a proslovanských piklů a jak vidno, i z boje za zájmy Židovstva. Podle mě by měl nejradši pokoj od všech nacionalistů.

    Bosenští muslimové uvažovali racionálně. Došlo jim, že sultán jim nepomůže, a postupně si uvědomili, že jediný, kdo jim zaručí ochranu před srbskými, pro ně smrtelnými, ambicemi, je císař. Proto Mu věrně sloužili, a bosňácké pluky byly za první války opravdu jedny z nejspolehlivějších. Na obranu císaře je třeba uvést, že islám byl tou dobou považován za definitivně poražený, přinejmenším v Evropě.
    A zase i v tom dnešním Rusku se stavějí mešity: Putin byl na otevření největší mešity v Evropě (počítá-li se Čečensko do Evropy), a teď, jak se ruští vlastenci v Moskvě bili s tzv. „Kavkazany“ (=muslimy, ale proč se o tom nemluvilo?), nechá v Moskvě postavit další mešitu.

    Rakousko-Uhersko i Československo se rozpadly, nechme je už spát. Tvůj příklad s Německem nebo Ruskem – souhlasím. POKUD by vyvstala ta nutnost, mnohem lepší by bylo, kdybychom se včas dohodli s jinými, nám ne nepodobnými nepočetnými společenstvími typu např. Slováci, Maďaři, Rakušané nebo Slovinci (nikdo z nich by nás nepřečíslil a nedominoval by), nebo i s Poláky. Neobnovovat přímo ČSR nebo R-U, ale stavět na použitelných tradicích a prvcích těchto mnohonárodnostních států. Protože pro budoucnost, ne pro minulost žijeme. Minulost se dá překrucovat, budoucnost se dá budovat (nebo prošustrovat). Budoucnost se sice nedá NAplánovat, ale musí se plánovat, a přitom vezměme v potaz úspěchy a omyly minulosti.

    V budoucnu vzroste vliv Číny a Indie. Je jistě možné, že jejich příklad ovlivní i evropské národy: Číňané (Chanové) nejsou národem ve standartním slova smyslu. Mají několik nesrozumitelných dialektů a panují tam antipatie mezi Číňany ze severu a z jihu, když už nepočítáme bezvýznamný zbytek nechanských národností ČLR. A přesto je Čína jednotná a Chany by nikdy nenapadlo, že by tomu mělo být jinak. Mají společnou civilizaci a dějiny.
    Indové mluví spoustou jazyků, indoevropských i neindoevropských, mají společnou civilizaci (vyjma muslimů), ale v dějinách až na pár výjimek neexistoval nemuslimský stát, který by Indii sjednotil. Různé kouty Indie mají různé osudy. A přece i Indové jsou rádi, že je Indie jednotná.
    Pro obě země to má výhody. Jsou vojensky silné a mají mnohem větší schopnost vydobýt si výhodné obchodní podmínky ve světě. Kdyby provincie Šan-tung nebo západní Bengálsko byly samostatné, ostatní země by jim vnucovaly svá pravidla, uvalily by na ně vysoká cla, nedávaly by jim extrémně výhodné půjčky. Takhle má továrník z Šan-tungu nebo z Kalkaty mnohem výhodnější obchodní podmínky a větší zisky, třeba z většího zisku něco málo navíc nechá i dělníkům.
    Co jsem slyšel, české firmy v Číně mají mnohem obtížnější pozici než třeba německé se stejnou nabídkou, Unie neunie. I to je třeba vzít v potaz.

    Před časem vyšel v novinách článek na téma „není malých národů, myslí si malé národy“. (Hledal jsem ho a nenašel.) Psalo se tam, že v malých státech nevzniknou například dominantní světové společnosti nebo skutečně špičková výzkumná centra. (To druhé není tak docela pravda, protože naše věda je v mnoha oblastech na špičce, ale asi bylo myšleno, že není dost hmotných ani lidských zdrojů na financování kvalitní vědy ve všech relevantních oborech). Malé státy prý nikdy nebudou vyrábět všechny druhy zboží ve špičkové kvalitě, atd. Tomu všemu bych věřil. Bylo by blbé, kdyby nadaní příslušníci tak vyspělého národa, jako jsme my, dopláceli na to, že nás není moc, a museli odcházet do špičkových laboratoří v cizině.
    To ještě naprosto není důvod vytvořit nějaké soustátí, může to být podnět k vymyšlení nějaké formy spolupráce menších států. Teď si čísla vymýšlím, ale když by Francouzi, kterých je dohromady sotva tolik co obyvatel států Visegrádské čtyřky a nejsou desetkrát tak bohatí, měli třeba desetkrát výkonnější vědu jen proto, že mají větší stát, byla by někde chyba.
    Věda je strategicky důležitá, ale skutečně podstatná je armáda. Větší státy mají nejen početnější, ale hlavně všestrannější armády. Jeden z pobaltských států se například specializuje na vojenské potápěče, nikdo v Pobaltí nemá nadzvukové letectvo. Tady se skoro zrušily tanky, VV chtěly zrušit tak tradiční českou zbraň jako dělostřelectvo, osud nadzvukového letectva je nejistý. Máme se snad jako malý stát domluvit se sousedy, kdo bude mít děla, kdo letadla a kdo NÁBOJE???
    Dělnická strana volala po vytvoření profesionální armády schopné bránit naše území. To je protimluv. Abychom se případně ubránili, potřebujeme několik set tisíc mužů, kterýžto počet profesionálních vojáků ale ani ve snu nebudeme moci vydržovat.
    Větší státy takovéhle problémy neřeší a jejich armády mají, co potřebují. A k čemu to větším státům je? K ničemu. Aby se dostaly z nynějších problémů, stačí pár brigád pěchoty na ulicích jejich hlavních měst k obraně jejich vlastních lidí. Nikde v Evropě k tomu není vůle.

    Abychom se vrátili k prvním komentářům, jediný stát, jehož výsledkům za druhé světové války se můžeme od srdce zasmát i my Češi, je Itálie. Nikdo by od nich nečekal divy udatenství. Ale kromě Maďarska má italský lid největší odbojové výkony: rozhánění cikánských táborů davem lidí nebo pouliční boje mezi Afričany a Italy v Rosarnu a vyhnání barevných. A to tihle italští odbojáři nejsou nijak politicky organizováni. Holt nejsou zvyklí spoléhat se na stát a když jde o obranu jejich domovů a rodin, nemají zábrany. Takže vyvozovat z dřívějších bojových výkonů něco do budoucna je mimořádně nepřesné.

  6. Miloš permalink
    Prosinec 21, 2010 18:26

    Kversky:
    já tvrdím že nemáš pravdu, že židovští finančníci byli daleko dřív než v 19. století, ovládali bankovnictví již ve Španělsku za ranného středověku a po jejich vyhnání r. 1492 se nic nezměnilo, bankovnictví nadále ovládali kryptojudaisté vydávající se za katolíky. Poté ovládli bankovnictví v Holandsku, což byl tehdy nejvyspělejší stát na světě a od přelomu 17. a 18. stol. i v Anglii. Již od středověku ovládali bankovnictví také v Polsku. V průběhu 19. stol. ovůládli také bankovnictví ve Francii, v Německu a v Rakousku. O židovských lichvářích v tehdejší době si můžeš přečíst např. v knize Mezinárodní Žid od Henryho Forda (dala se stáhnout na vzdělávacím institutu, zkus to dát do vyhledávače, někde jí jistě najdeš). Židé také ovládali zlatnictví a klenotnictví (proto má řada Židů v germánsky mluvících zemích jména jako Gold, Goldschmidt, Goldsmith, Goldwyn, Goldfish atd.) Britští a Holandští židé ovládali zámořský obchod a obchod s otroky byl téměř výlučně židovskou záležitostí (viz. David Duke Moje Probuzení).

    Nedívej se na to co se píše v zákonech a ústavách, důležitější je jak to funguje v praxi. A Rotschild před dvě sttě lety řekl: když budu mít v rukou kontrolu nad financemi nebude mi vůbec zajímat kdo píše zákony.

    Ti chudí v Izraeli jsou především Palestinci a dále Židé z Blízkého východu a Afriky, V Izraeli vládnou Aškenazští Židé původem z Evropy a těm na osudu svých souvěrců příliš nezáleží a nestarají se o ně.

  7. Kwersky permalink
    Prosinec 21, 2010 15:19

    Já zase nevím, kde jsi přišel na to, že parazitický finanční systém vymysleli židi, když ti tady vykládám, že sionisti se na scéně objevují až v 19. století jako jedno z imperiálních chapadel Velké Británie. Tenhle monetární systém má počátky někde v Babyloně, dále se objevuje v Egyptě, Persii, Východořímské řísi, Benátkách, Británii, Spojených státech a jsme doma, „všemocný“ Izrael a celý tvz. „židovský národ“ je patetický slouha a hlavně kouřová clona. Britský panovník nejen, že je hlavou Kanady a Austrálie, ale má mimo jiné pravomoc rozpustit kanadský nebo australský parlament. To žádný Rothschild, Netanjahu, Lieberman ani jiný „mezinárodní žid“ nemá.

    Není pravda, že by v Izraeli židi seděli na zadku, chrochtali a hověli si jako králové, zatímco gojímský dělník ohýbá hřbet. Chudí zahraniční dělníci a palestinci dělají podřadné manuální práce (stejné jako u nás), běžný žid dělá podobnou práci jako běžný Čech a nad tím vším bdí superbohatí kosmopolitní paraziti. Náboženští fanatici mají práci zakázanou, a tak alespoň spokojeně otročí pro svého rabína.

    Údaje o chudobě v Izraeli podle jejich „Národní pojištovny“ z roku 2008. V Izraeli žije 7,500,000 osob. Pod hranicí chudoby žije 1,651,300 osob (24 %) z toho 783,600 dětí. Chudoba u arabských rodin dosahuje 50%. Židovštví politici v praxi jsou špatný vtip a tápu kde by se v nich měla brát ta genialita schopná tahat za nitky světového dění, když ani nejsou schopni stlačit chudobu ve vlastním „vyvoleném národě“ někam na čísla blížící se evropským zemím, přestože do nich USA každoročně nasypou podle oficiálních údajů 3 miliardy USD.

  8. Miloš permalink
    Prosinec 21, 2010 13:54

    Orel: Bohužel desetimilionový stát nemůže být nikdy mocným a silným státem. Pokud se nějaká mocnost rozhodne že nás obsadí a jiné státy nám nepomohou tak nás prostě obsadí. V každém případě je škoda že se rozpadlo Československo, spolu se Slováky jsme přece jen byli o něco silnější než jsme každý zvlášť.
    Nejdůležitější není stát ale národ. Smyslem státu je zajistit přežití a rozvoj národa. Pokud to stát není schopen zajistit, nemá právo na existenci. Přežití a rozvoj národa může nejlépe zajistit národní stát, tak tomu vždy bylo a vždy tomu tak bude. Ale stát není a nemůže být sám o sobě cílem ale jen prostředkem. Pokud by Českou republiku ovládli např. Rusové nebo Němci ale existence národa by byla zachována bylo by to lepší než kdyby tady za sto let byl samostatný stát ve kterém by většinu obyvatel tvořili barevní bastardi, byť třeba mluvící česky.

    Před rokem 1914 byly na východ od Německa dva silné srtáty Rakousko a Rusko, po první světové válce vyplňovalo prostor mezi Říší a SSSR asi deset malých státečků, které by se německé armádě nedokázaly ubránit ani kdyby se všichni spojili.

    Na konci 19. století přerostli vztahy mezi Čecha a Českými Němci v otevřené nepřátelství, v českých zemích existovaly dvě samostatné ekonomiky, Češi nakupovali jen v českých obchodech, Němci v německých, Češi chodili do českých hospod, Němci do německých a tak tomu bylo ze vším. Když si Češi uspořádali zemskou výstavu v Praze, Němci ji bojkotovali. V roce 1896 vypukly v Praze i v jiných městech nepokoje v souvislosti s Badeniho nařízením (zrovnoprávnění češtiny s němčinou) které musela potlačit armáda a Badeniho nařízení bylo zrušeno. Český sněm v praze byl nefunkční a nedokázal přijmout žádný zákon kvůli neustálým obstrukcím mezi českými a německými poslanci. Protože rakouská vláda byla spíš na straně Němců, většina Čechů byla proti vládě a císaři.

    Slováci velké národní uvědomnění nebyli, Slováků kteří byly proti Rakousku bylo více ale byla to menšina. Když se po vzniku ČSR dělalo sčítání lidu někteří Slováci prý na otázku jestli jsou Slováci nebo Maďaři odpovídali když vyhrajou Češi tak jsem Slovák, když Maďaři tak jsem Maďar. Kdyby se Uhersko nerozpadlo, dnes by asi už Slováci byli pomaďarštěni. Na Balkáně byly složité poměry, ale nevěřím tomu že by většina jihoslovanů a Rumunů chtěla žít v Rakousku, někteří jistě ano ale většina ne. Proto v roce 1918 ihned využili možnost připojit se k Srbsku. Jak to bylo s Bosenskými muslimy nevím ale pochybuju že by byli nějak zvlášť loajální Rakousku, těm asi nejvíc vyhovovalo když byli součástí Osmanské říše. Jugoslávie nebyla rozdělena kvůli tomu že by to její národy chtěly, ale rozdělení a válku v Jugoslávii způsobili sionisté.
    Franz Josef v roce 1866 velel armádě v severní Itálii.
    Já nevěřím tomu co Hitler psal v Mein Kampfu, že Němci byli v Rakousku utlačovaní a Habsburkové byli na straně Slovanů, ale jde o to že Hitler vyjádřil smýšlení rakouských Němců. I když to tak nebylo, mnozí Němci si to mysleli.

    Čeští Židé mluvili německy a ve všech sporech mezi Čechy a Němci stáli na straně Němců. K Čechům se začali hlásit až po nástupu Hitlera k moci, předtím Čechy pohrdali a najednou se za Čechy začali vydávat.

    Jak tomu bylo s Židy v Uhrách mi není známo, v každém případě na Slovensku jich bylo hodně a měli obrovský vliv.

    Kversky: jak si přišel zrovna na Edvarda VII ten vládnul asi deset let na začátku 20. století kdy už byl finanční systém dávno vytvořen a mimo to v Anglii nemají králové vliv na ekonomiku.

    „Cizinci v cizím národě tvoří automaticky mafie“ s tím naprosto souhlasím
    V Izraeli nikdo nepracuje jenom Palestinci a zahraniční dělníci, a samotným obchodem se uživit nelze, někdo musí vyrábět zboží se kterým se obchoduje a v Izraeli se vyrábí jenom zbraně. proto je Izrael závislý na pomoci z USA.

    Pokud pozorně sleduješ světovou politiku tak si uvědomíš že sionisté nejsou jedním z chapadel ale hlavou chobotnice, která obepíná celý svět.

  9. Kwersky permalink
    Prosinec 21, 2010 08:55

    Jen jsem chtěl demonstrovat, že při několik stovek trvajícím utváření parazitického finančního systému v Evropě židi nehráli žádnou roli, na nějaké vyšší úrovni se dá jejich stopa najít až v 19. století za vlády Eduarda VII., který si vycvičil mimo jiné i Rothschildy. Od té doby mají židi i svůj sionismus a posledních několik desítek let jsou jedním z nosných kamenů téhle orientální „Osy zla“, která sama sebe nazývá Západem nebo euro-atlantickou civilizací. Jde o to, že jsou jedním z chapadel chobotnice, tudíž není moudré plýtvat všechnu energii jen na jedno chapadlo.

    Dobrý příklad nám v této oblasti dává pokrytectví 3. Říše, když Hitler z volebních důvodů potřeboval fackovacího panáka, židi dobře posloužili. Jakmile ale měl Německo pevně v rukou, židovská otázka byla okamžitě odsunuta do pozadí a oficiální propaganda primárně troubila o tom, že skvělým Němcům je souzeno spasit svět, očistit ho od bolševismu a kapitalismu a vytvořit nový světový pořádek pod německým vedením.

    3. Říše byla ustavičně na pokraji bankrotu a vzhledem k válečným výdajům a boji na dvou frontách bylo nutno poohlédnout se po levné pracovní síle a obecném snížení nákladů na chod státu. Od té doby se datují pracovní (v dnešní době se překřtily na koncentrační) tábory, které poskytly výkonnou otrockou pracovní sílu. Kdo nebyl schopný práce byl jednodušše popraven, protože si Říše nemohla dovolit vydržovat „podlidi“ a odčerpávat tak árijské bohatství. Samozřejmě židi by dnes řvali, že důvodem vyhlazování židů byla iracionální fanatická nenávist nacistů, já v tom však vidím ekonomický pragmatismus kombinovaný s notnou dávkou cynismu. Když se Himmler zůčastnil těchto poprav, udělalo se mu špatně, neměl sadistickou radost doprovázenou ďábelským smíchem.

    Cizinci v cizím národě tvoří automaticky mafie, toto předvedli Italové, Irové, židi a další ve Spojených státech, předvádějí to Vietnamci u nás a není v národním zájmu si na prsou hřát takového hada, proto souhlasím, že před menšinami je třeba mít se napozoru a uklidit je na druhořadé pozice. Existuje silný mýtus o židovském finančním a hospodářském umění, ale když se někdo podívá na samotný Izrael, musí mu být jasné, že by se tento stát bez ohromné rozvojové pomoci z USA složil během několika let.

    P.S.
    S tím rasovým uvědoměním Rothschildů to asi nebude tak žhavé, aneb kteří z nich jsou Rothschildovic?

    http://cache2.asset-cache.net/xc/81866415.jpg?v=1&c=IWSAsset&k=2&d=77BFBA49EF8789215ABF3343C02EA548BE9EE7902730D250722914DDD5CAC86A457E921411631DA8E30A760B0D811297

  10. Orel permalink
    Prosinec 21, 2010 02:16

    Pardon. Tedy, pane Miloši, národní stát nám teď připadá přirozený; v jiných dobách by nám přišel přirozený třeba městský nebo univerzální stát. Pro mě ideálem není samostatný český stát (ať už češství definujeme etnicky nebo zemsky), ale samostatný český stát, který je dostatečně silný. To by nebylo ve skutečnosti zajištěné ani kdybychom měli atomovou bombu, protože by se třeba k moci dostali nějací pravdoláskaři a iluminátům by naslibovali „rozebereme! rozebereme! odevzdáme! odevzdáme!“:-) ČSR nebyla dost silná, R-U nebylo české. Aby se jádro mocnářství zachovalo, tak by se národy musely dohodnout a obrozené soustátí by mohlo dostatečně odrážet české zájmy a přitom být ještě dostatečně silné.

    Ještě před začátkem první světové války v Čechách nezávislost nechtěl skoro vůbec nikdo. Našim předkům by stačilo obnovení historických práv Koruny české. Slováci byli až na výjimky typu Štefánika věrný, poslušný lid, měli krále a císaře a i za války byli v jádru spolehliví. Stařičkého mocnáře ctila a mocnářství v jádru respektovala i spousta Rumunů, Chorvatů, ano i Srbů. Ještě mezi válkami se třeba Srbové ve Vojvodině považovali za civilizovanější než Srbové z vlastního Srbska. Slovinci a Chorvati byli rozděleni: někteří lidé měli rádi Srbsko, jiní ne. V ulicích Záhřebu nejméně jednou řádil početný chorvatský dav a volal „Srbe na vrbe“ (Srby na vrby“) Budoucnost měla ukázat, jak to s jugoslávským projektem bylo. Bosenští muslimové byli císaři věrní až za hrob, jejich bojový pokřik za války byl „Alláh a František Josef!“ Maďaři zhusta čekali na první příležitost, kdy se odtrhnout (ještě dnes jsou v názoru na R-U rozděleni). Teprve za války se loajalita ve většině případů kamsi vytratila.
    My jsme rozumný národ. Vznik ČSR stál na dvou předpokladech, že státy Dohody, hlavně Francie, nás ve svém vlastním zájmu kdykoli podpoří proti Němcům, a že Rusko, i sovětské, nás má rádo a nechá nás na pokoji. Kdyby naši předkové věděli, že se v obojím pletou, vyvodili by z toho racionální závěry. Takhle se nedokázali dohodnout a spojit ani s Polskem. Hitler říkal, že Češi měli na výběr: rozhodnout se pro těsnou spolupráci s Polskem, nebo s Německem. Já bych přece jen dal přednost variantě zkusit zachovat jádro R-U pohromadě, už proto, že Poláků i říšských Němců bylo oproti Čechům mnohem víc než předlitavských Němců, tudíž bychom my a Slováci byli proti rakouským Němcům a Maďarům v mnohem menší početní nevýhodě.
    Mám pochopitelně na paměti, že našim předkům v roce 1918 musel vznik ČSR připadat jako zázrak.
    Ano, zdaleka není jisté, že by osekané a zreformované R-U přečkalo tlaky 20. století, ale mělo by k tomu lepší předpoklady než Československo.

    V roce 1866 se císař pán do Vídně nevracel, protože ji neopustil. Obyvatelstvo mělo z porážek od Prusů rozporuplný pocit, protože doufalo v posílení liberálních svobod (provolávalo slávu jeho bratru Maxmiliánovi). Jinak Prusko tehdejší rakouští Němci rádi rozhodně neměli, byl to tradiční nepřítel. Rakušané se totiž považovali za oprávněné reprezentanty Němectva a věděli, že Prusové jim to už přes sto let kazí. Po sjednocení Německa se poměr obrátil, to ano. Zachovat se jádro R-U, hlasy po sjednocení s Německem by byly silnější než před rokem 1914. Ale císař by se stále mohl spoléhat na odpor početného slovanského živlu, a mezinárodní postavení toho celku a pozice Němců v něm by rakouské Němce pořád uspokojovaly víc než v reálu pozice Rakouské republiky nebo postavení sudetských Němců po roce 1918. O kolik a stačilo by to?
    Hitlerovi bych moc nevěřil, měl důvod prezentovat německé Rakušany jako oběť kosmopolitních Habsburků.
    Co se asimilace Čechů týče, máme velice tuhý kořínek. Ani před rokem 1914 asimilace nehrála nějakou zvláštní roli. Když by se národy vyrovnaly, tím spíše ne. Kdyby se dokonce podařilo zabránit další válce (to je krajně nejisté; druhou světovou ovšem Hitlerovi umožnily rozpoutat hlavně neuspořádané poměry na území někdejšího R-U), nedošlo by ke zmíněným obětem na životech a k obrovské emigraci.

    Jestli Německo vyšlo z první světové geopoliticky posíleno? Rakousko-Uhersko se rozpadlo, vyvstala možnost připojit bez boje jeho německé oblasti, podrobit si další území a stát se hegemonem v jihovýchodní Evropě. No právě proto, že se R-U definitivně rozpadlo.

    Když už tak debatujeme o Židech, oni byli dost poněmčení a zhusta vystupovali jako exponenti německého živlu v českých oblastech. Nemyslíš, že to zhoršovalo vztahy mezi Čechy a Němci?

    Židé v Uhrách moc velký vliv neměli. Princ waleský jednou přijel do Budapešti, ubytoval se v tamějším Rothschildově paláci a pozval k sobě jednoho uherského magnáta. Ten odmítl, řkouc, že do židovského domu nevkročí. Taky tam došlo k antisemitskému procesu, kdy se jedna dívka utopila v Tise, v řece našli její mrtvolu, ale nepoznali ji, a policisté vymlátili z půltuctu místních Židů doznání, že ji rituálně zavraždili. Teprve vídeňští profesoři soudního lékařství (Vídeň byla domovem věd a umění, včetně jednou z kolébek soudního lékařství) přišli na to, že to byla ta holka, a magnát Eötvös zařídil důkladné prošetření, jež skončilo osvobozením dotyčných Židů. Ale jejich život visel na vlásku.

    Upřímně nevím, čím to, že monarchové leckde dělají psí kusy. Že by plnili vůli liberálního tzv. „lidu“? Existuje „liberální lid“ a pokud ano, má nějakou vůli? Nebo že by si liberální králové bláhově mysleli, že to všechno ustojí? Tady je zajímavý článek:

    http://freeglobe.cz/Articles/323-zdravice-ucastnikum-konference-hovory-na-pravici-koruna-ceska-slezsko-proti-nwo-a-havlistum.aspx

    Co já vím, Otto von Habsburg před několika lety měl nějaké protižidovské výroky.

    Pane Lukáši, starý Rothschild ve své závěti stanovil, že kdo z jeho potomků si vezme Nežidovku, zaplatí pokutu milion liber, za což se před 120 lety dala postavit slušná bitevní loď. Vím o tom, že jeden z jeho potomků v XIX. století tuto pokutu byl schopen a ochoten zaplatit. Jak to bylo potom, nevím, a je mi to v zásadě jedno.

  11. Orel permalink
    Prosinec 20, 2010 23:40

    Pane Miloši, národní stát nám teď připadá přirozený

  12. Miloš permalink
    Prosinec 20, 2010 23:05

    Kversky: s tím posledním odstavcem s tebou nesouhlasím, Židé měli vždy velký vliv, daleko větší než by odpovídalo jejich počtu. Židé se nesmí podceňovat. Obchod, bankovnictví a podvody mají tak nějak v krvi, na to mají větší vlohy než ostatní národy a navíc drží při sobě a jejich kolektivní spolupráce je příčinou jejich úspěchů.

  13. Lukáš permalink
    Prosinec 20, 2010 19:08

    Téma „moc Židů“ je hodně diskutabilní. A též je diskutabilní to, jestli židovské bankovnické rody jsou skutečně židovské krve, to mě ostatně připomíná historku, jak se setkal Himmler s jedním z Rothschildů. Byl překvapen celkovým zjevem, nazrzlého, vysokého muže, árijských rysů…

    Propagandu bolševismu, pozitivní diskriminace, multikultury rozjížděli přeci jen oni, přestože je v dnešní době nespočet užitečných blbů z řad etnických Evropanů…Přeci jen na kosmopolitnost Židů upozorňovali již prvorepublikový fašisté. Někde jsem našel celkem vtipnou karikaturu, je na ní Žid a na klíně má černošku a u toho je napsáno něco ve smyslu „některé rasy jsou si opravdu rovny“ :-D

  14. Kwersky permalink
    Prosinec 20, 2010 15:23

    Parazitický systém byl do Anglie i Nizozemí transferován z Benátek pomocí fondů. Tehdejší fond byla taková pokladna, kde se shromažďovalo rodinné mění aristokratů. Pokud nějaký rod aristokratů vymřel, připadlo všechno jmění „státnímu“ fondu. Postupem času se stal „státní“ fond největším a jeho pomocí realizovala benátská vládnoucí garnitura všelijaké společenské, zpravodajské, intelektuální a ekonomické ofenzívy. V Benátkách bylo jmění a mechanismy uplatňování moci důležitější než „čistota krve“. Židé v Benátkách neměli žádný vliv, museli žít v ghettu a na oblečení mít připnutou značku, aby je každý hned poznal.

    Cromwell byl spojka benátčanů, jeho strýc si vzal vdovu po benátském finančníkovi Horatiovi Pallavicini, vdova přinesla do rodiny Cromwellů mimo jiné dvě děti. Tyto děti později spečetily svazky s rodinou Cromwellů dalšími vzájemnými sňatky, ale to je jen malá ukázka z širokého systému pronikání, kterým benátská frakce získávala vliv v cizí zemi. Během 100 let však byl charakteristický benátský finanční systém do Anglie úspěšně implementován a přetrvává tam do dnešních dnů, to samé se stalo v Nizozemí.

    Přijde mi to úžasné. Židi byli tisíce let naprosto marginální náboženská skupina žijící mezi šváby, sotva schopná rozdělat oheň. Kdyby nezabili Ježíše Krista, tak by o nich nikdo ani neveděl a najednou mám veřit, že toto povedené etnikum disponuje nějakou specifickou genialitou a tahá za nitky světového dění. Že dnes je spousta židů aktviními stoupenci tohoto parazitického systému je věc jiná, nepochybuji, že někteří dokonce věří, že židovstvo tajně vládne světu, ale to už je věc jiná, někde na úrovni užitečného idiota.

  15. Miloš permalink
    Prosinec 20, 2010 12:37

    Kversky: v každém případě burza, centrální banka a další židoviny vznikly v 16 až 17. století v Nizozemí, které zaplavili sefardští Židé vyhnaní r. 1492 ze Španělska. Tohle v Itálii nebylo. O tom jak fungovalo bankovnictví v Benátkáach a dalších severoitalských městech mi není příliš známo. Ty tedy tvrdíš že tam Židé nehráli zásadní roli?
    Za to že židé ovládli bankovnictví mohla katolická církev tím že zakazovala brát úroky. Ale tento zákaz se obcházel i jinak, např. dlužník dal věřiteli svou věc např. pole do zástavy a věřitel věc používal po celou dobu než byl dluh splacen a výnos z věci představoval úrok. Zákaz půjčování peněz na úroky byl ale v celé Evropě už v 16. století zrušen, v Čechách už v 15. století. Židovští finančníci si však udrželi vliv i nadále a dokonce jejich význam pořád rostl. Zřejmě hrálo roli to že měli základní kapitál, měli zkušenosti a především jejich kolektivní spolupráce, že si předávali informace.

    Orel: tvoje úvahy jsou zajímavé, ale já si myslím, že kdyby nezaniklo Rakousko tak by byli Češi žijící mimo české vnitrozemí (pozdější protektorát) dříve nebo později asimilováni Němci. Proto si myslím že Čechů by dnes nebylo víc, ale naopak míň.
    Rakousko se nevyhnutelně muselo rozpadnout, protože nevyhovovalo nikomu kromě Židů. Češi a Slováci chtěli samostatnost, Poláci chtěli samostatnost resp. sjednocení rakouské ruské a německé části Polska, ale ve srovnání s Čechy byli celkem spokojení, v Čechách byl odpor proti habsburkům daleko větší než v Haliči. Rumuni se chtěli připojit k Rukunsku, Bosňáci k Srbsku, Chorvati a Slovinci chtěli samostatnost nebo připojení k Srbsku. Maďaři chtěli samostatnost, ale po získání autonomie r. 1867 byli v zásadě spokojení. A sami rakouští Němci chtěli velmi často připojení k Říši. Jestli si četl Mein Kampf řtak víš jaký byl postoj rakouských němců k Habsburkům. Když se Franz Josef vracel r. 1866 po prohrané prusko-rakouské válce do Vídně musel vtáhnout do města spolu s velkou armádou, protože Vídeňáci čekali na příchod Prusů a císař měl strach že ho přivítají povstáním. A právě Rakousko se stalo centrem německého ultranacionalismu a pangermanismu, není náhoda že Guido von List, Lanz von Liebenfels a mnozí další působili právě ve Vídni. Jediným národem spokojeným s existencí Rakouska byly Židé, kterých tam žily asi dva miliony. Židé měli obrovský vliv a sám Franz Josef byl známý svým dobrým vztahem k Židům, proto jeho iniciály F.J.I. byly posměšně čteny jako Für Jüdische Interesse (za židovské zájmy). Přesto ale někteří židé podporovali československý odboj, židé totiž nikdy nevsadí vše na jednu kartu, jak říkal Rotschild nedávat všecjny vejce do jednoho košíku.

    Německo sice prohrálo první světovou válku ale paradoxně z ní vyšlo strategicky posíleno. To píše v jedné ze svých knih i sionista Henry Kissinger.

    Ty myslíš že monarchie nebyla tak špatná forma vlády, protože panovník představoval řád a pořádek. S tím nesouhlasím, někteří panovníci snad ano a určitě se chovali důstojně ne jako nějaký Havel a podobní šaškové ale to bylo tak všechno. Podívej se na současné evropské panovníky, myslíš že královské rodiny ve Velké Británii, Španělsku, Holandsku, Belgii, Dánsku, Švédsku a Norsku a možná jsou i jinde se chovají nějak zvlášť důstojně, představují řád, pořádek a tradici a králové nějak hájí národní zájmy? Já se obávám že je to spíše naopak. I když pomineme chování různých princů a princezen v osobním životě (např. princezna Diana) tak si nelze nevšimnout toho že se evropští králové zúčastňují zasedání Bilderbergu a podobných skupin ani to že se nikdo z nich nepostavil proti Lisabonské smlouvě, proti Euru, proti otevřeným hranicím, proti přistěhovalectví apod. Oni nemají veůlké pravomoci jak tomu zabránit, ale mají mezi lidmi autoritu, proč třeba Britská královna neřekne lidem že lisabonská smlouva je špatná a že je to konec suverenity Spojeného království a nevyzve lidi aby volili strany, které jsou proti ní? Je vidět že evropští panovbníci nemají žádnou loajalitu ke svým národům a k zemím kde jejich rody vládnou už celá staletí a důležitější je pro ně být zadobře se sionisty.

  16. Kwersky permalink
    Prosinec 20, 2010 11:28

    K té historii finančnictví. Moderní bankovní parazitismus vznikl někdy ve 12. století v městských státech Itálie, především v Janově, Florencii a hlavně Benátkách. Benátky byla despotická oligarchie a námořní velmoc, nic nepěstovali, vyráběli pouze lodě. Jako námořní velmoc se snažili o monopolizaci distribuce zboží na důležitých obchodních stezkách, jakmile toho dosáhli přirazili si minimálně 20% úrok/výpalné. Vetší část jejich bohatstvý však pocházela z obchodu s otroky. Prodávali především Řeky, Germány a Slovany. Dobrý obraz takového benátského parazita popisuje Shakespearova hra Kupec benátský.

    V postavě žida Shylocka je karikaturován všechen hnus, degenerace, krutost, parazitismus a chamtivost průměrného benátského finančníka, v úloze křesťanského dobrodince paradoxně vystupuje benátský šlechtic. Ani samotný Shakespear si tehdy netroufl nazvat věci pravým jménem. V samotných Benátkách neměli židé jakékoli práva, museli nosit značku, která je odlišovala od ostatních a poslední o čem si mohli nechat zdát, bylo společenské postavení a podíl na řízení tehdejší tzv. benátské republiky.Tento benátský systém byl později transplantován do Amsterodamu, Londýna a dalších míst.

    K historii sionistických bankéřů. V celé Evropě byli židi majetkem panovníka. Tehdy bylo zakázáno aby křesťan křesťanovi půjčoval peníze na úrok, ale panovník si řekl, že pro židy tyto zákony neplatí a tak se určití židi stali platformou prostřednictvím které panovník lichvářsky parazitoval na svých ovečkách, když pohár trpělivosti přetekl panovník zkrátka přivřel oči nad lynčováním židovské chudiny.

    K dokonalosti toto dotáhl Eduard VII, který se dostal do dluhů, kultivoval si tedy židovské bankéře a ve stené době „samovolně“ vzniká i politický náhubek pro židy tzv. sionismus, přesně podle imperiálního hesla „rozděl a panuj“. Eduard VII byl jeden z těch panovníků, kteří skutečně vládnou své říši a nejsou pouze ceremoniální figurky. Od této doby je možno pozorovat provázanost určité menšiny bohatých židů s anglosaskými nazdárky, není to tak, že by židi vymysleli bankovní parazitismus.

  17. Orel permalink
    Prosinec 20, 2010 04:26

    Nevím, nevím, pane Hlutwigu. Hitler pro Němce ztělesňoval řád a pořádek, podobně jako císař. Když by měli císaře, proč by se přidali k Hitlerovi? Hitlera podporovali různí konzervativci, protože neměli nikoho lepšího. Když byl Hindenburg znovu zvolen prezidentem, podpořily jej levicové strany a katolíci proti reakčnímu seskupení podporujícímu Hitlera.

    K té úvaze: Dejme tomu, že by se po první válce obnovilo Polsko, a Rumuni, Itálie a Srbsko/Jugoslávie by leccos z mocnářství zabraly. Kdyby se naši předkové s mocnářstvím dohodli a říše se ve zmenšené podobě udržela, je o dost méně pravděpodobné, že by se v Uhrách dostal k moci dočasně Béla Kun, což v konečných důsledcích vedlo k dalším územním ztrátám pro Maďary. To, co by z R-U zůstalo (říkejme tomu „soustátí“), by se muselo od základu zreformovat (k čemuž by, nebýt Sarajeva a války, došlo hned druhý den po nástupu Franze Ferdinanda na trůn, tedy v listopadu 1916.) a asi by bylo o něco větší než souhrn ČSR, Rakouska a Maďarska mezi válkami. Byla by to stále obstojná mocnost.

    Rakouští Němci se pro anšlus rozhodli zejména proto, že ve zbytkovém Rakousku neviděli vůbec žádnou naději. Byl to pro ně velký šok, z říše najednou zbylo pár alpských údolí a Vídeň. Udržet se jádro mocnářství pohromadě, tento impuls by chyběl. To samé by platilo o sudetských Němcích. A Němce v Německu by nemuselo pálit postavení sudetských soukmenovců.

    Dejme tomu, že ty nejzaostalejší části říše by odpadly, tudíž by zbylo víc peněz na zbytek, a za krize by náš průmysl tak moc netrpěl, protože by měl větší vnitřní trh. Ten celek by se mohl blahobytem směle srovnávat s meziválečným Německem. Jeden známý je z česko-rakouského pomezí a říká, že mezi válkami příbuzní z Rakouska chodili do ČSR, kde byly lahůdky typu salám, který v Rakousku moc často nevídali. Skorzeny ve svých pamětech píše, že jako dítě nikdy neviděl máslo. A Maďaři na jižním Slovensku si na tom po připojení k Maďarsku prý hospodářsky také pohoršili. ČSR, Maďarsko a Rakousko dohromady mohly vytvořit hospodářsky životaschopný celek. To nebylo jako Polsko, což byla opravdu chudá země.

    Ať by v Německu vládl kdokoli s nepřátelskými úmysly, i přes rakouské a sudetské Němce by to soustátí rozbíjel mnohem hůř, byli by sytější a spokojenější. Přes Čechy by to nešlo, přes Slováky jistě taky ne, zájmem Maďarů by byla revize uspořádání po první válce. Tu by jim Němci jistě rádi nabídli. Odtržení Maďarska a rozbití jádrového mocnářství by se rozhodně neobešlo bez války, možná nejen s Německem, ale i s balkánskými státy a nejspíš s kdekým dalším. Německo by Maďarům v rámci soustátí nemohlo vyhrožovat tak snadno jako Slovákům ve zbytkovém Československu v březnu 1939. Odtrhl bych se jako Maďar od říše a riskoval válku na všech frontách v situaci, kdy i jednotné Německo a Rakousko-Uhersko za první války prohrály? To bych já neudělal.
    (V Maďarsku ostatně byli v reálu čestní lidé jako ministerský předseda Pál Teleki, který uzavřel smlouvu s Jugoslávií, když se připojila k Ose, a potom, když Maďary Němci donutili se připojit k útoku na Jugoslávii, spáchal sebevraždu.)

    Když už spekulujeme, tak pořádně. Polsko mezi válkami se snažilo udržet si rovnovážné postavení mezi Německem a SSSR. Kdyby se jádro R-U udrželo pohromadě, mohlo by v Polsku najít přirozeného spojence? Ano.
    (V reálu Rumuni ze strachu před SSSR usilovali o to, připoutat Poláky k Málé Dohodě, ale Benešovi se to nelíbilo, nejen kvůli sporným hranicím, prý hlavně protože takhle by už nehrál v tom spolku první housle.)

    V reálu Hitlerovi umožnila rozdrobenost střední Evropy uskutečnit jeho zvrhlé ďábelské choutky. Po anšlusu Rakouska se ČSR ocitla v bezvýchodné situaci. Bez připojení Sudet by nespadl zbytek českých zemí Německu do klína. Nástupní prostor na Slovensku se Hitlerovi hodil. A bez českého zbrojního průmyslu by Hitler tak snadno nezaplnil například ztráty tanků po útoku na Polsko.

    Naopak, udržení jádra mocnářství pohromadě by mohlo napomoci udržení míru mezi Německem a Čechy a nastolení spolupráce ve střední Evropě. V reálu nástupnické státy R-U zbrojily, vydávaly na armády určitě mnohem víc než předválečné Rakousko-Uhersko, a nebylo jim to nic platné, protože se nakonec netěšily vůbec žádnému bezpečí.

    Zmínil ses o etnickém hledisku. Ve Vídni zůstala spousta Čechů, kteří se poněmčili. To je docela škoda. Kdyby pokračoval příliv Čechů do Vídně tak jako před válkou, mohlo se z Vídně stát dvojjazyčné město, to bych Rakušanům přál:-) Bezpochyby by čistě česká (když pomineme Cikány, Vietnamce…) nebyla tak velká území jako dnes, ale Čechů by bylo o hodně víc. Obzvlášť kdyby se povedlo vyhnout Hitlerovu a komunistickému řádění, které nás stály statisíce mrtvých respektive milion emigrovavších lidí, v obou případech nadprůměrně dobrých. Krom toho bychom se mohli usídlovat po celém tom soustátí, v tom ohledu bychom skutečně mohli obývat větší prostor.
    Pochopitelně nad české země nebylo, není a nebude.

    Scénáře na téma „co by kdyby“ jsou nespolehlivé a dnes k ničemu, ale nevidím v tom scénáři nic, kvůli čemu bychom na tom dnes mohli být hůř. Nepřipadá mi tak moc nevěrohodný, ani taková britská diplomacie neměla ještě na podzim 1918 skutečný zájem na úplném zničení R-U.

    Němečtí národovci měli pochopit, že v českém prostoru dominuje český živel, čeští národovci měli pochopit, že ve středoevropském prostoru dominuje německý živel, a podle toho se všichni měli zařídit. V čem se tenkrát lišili Češi a Němci, kromě jazyka?

  18. Miloš permalink
    Prosinec 20, 2010 03:31

    Orel: jistě že první republika byla pokračováním Rakouska. Rakousko ekonomicky nebylo na tom tak špatně a české země byly nejvyspělejší částí Rakouska. Ale pro nás bylo jistě výhodnější mít vlastní stát.
    Vláda ČSR se měla snažit s Hitlerem dohodnout, ne v roce 1938 ale už v roce 1933. Ale na druhou stranu s třímilionovou německou menšinou v ČSR by byla dohoda těžká, nevím jestli by o to Hitler měl zájem.

    I v Rakousku měli velký vliv sionisté, v tomto ohledu nebyla první republika o nic horší než Rakousko. v Rakousku sionisté ovládali banky, média, nemalou část průmyslu a rovněž mnoho vysokých politiků bylo židovského původu.
    Zrušení zákona zakazujícího židům žít v Anglii byl tragický omyl, který se později stal Anglii osudným, dnes jsou z Angličanů otroci sionistů. Cromwell potřeboval peníze a ty si chtěl půjčit od židovských bankéřů, kteří za to chtěli zrušení tohoto zákona. Nicméně největší množství bohatých Židů přišlo do Anglie až po obnovení klrálovství. V roce 1688 byl králem zvolen holandský král Vilém Oranžský, který přesídlil se svým dvorem z Amsterodamu do Londýna a tisíce amsterodamských Židů přišly s ním. Proto se Londýn stal místo Amsterdamu hlavním centrem židovského finančnictví.

  19. Hlutwig permalink
    Prosinec 20, 2010 02:11

    Pane Orle, mně by ta aristokratická alternativa byla bližší. A to i za cenu, že by nevznikla ČSR. Ono se to totiž s mým etnickým pojetím nacionalismu nevylučuje a navíc by to znamenalo jakési přibrzdění toho modernistického marasmu. V rámci většího státu bychom možná, jako národ, dnes obývali daleko větší území. Ale to jsou spekulace.

    Přesto si dovolím ještě jednu spekulaci. Hitler by se pravděpodobně dostal k moci i tak.Protože to byl Hitler a tehdejší doba těmto lidem nahrávala. Pak by rozbil R-U stejně, jako rozbil ČSR.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: