Skip to content

Jaký nacionalismus si zvolit?

Říjen 29, 2010

Jeden můj známý na venkově má dva kluky, je jim kolem dvanácti let. Odmalička jsou vychováváni k tomu, že nic není v životě zadarmo, že pokud něco chtějí, musejí si to zasloužit. Nebojí se práce, nebojí se dřiny. Mají přísné pohledy, ale umějí pozdravit a umějí poděkovat. Na nikoho se nepovyšují, ale před nikým se neponižují. Nejsou to ani rozmazlení frackové, ani žádní frajírci. Můj známý se k nim už od jejich ranného mládí chová jako k dospělým klukům. Zároveň jim nikdy nepodráží nohy, nikdy si na nich nevybíjí zlost a pomůže jim, kdykoliv pomoc opravdu potřebují. Pochválí je a povzbudí, kdykoliv to situace vyžaduje. Těmto klukům evidentně nikdy nebude chybět čest, hrdost, fyzická i psychická síla, vlastní rozum, samostatnost. Nevyrostou z nich líní strašpytlové, kteří vlastní neschopnost budou svádět na druhé. Nebudou se bát poradit si s problémy, které v životě čekají na každého z nás. Nikdy nebudou fňukat. A mám za to, že jejich rodina se bude dobře rozrůstat a jejich synové získají od svých tátů stejnou životní školu.

Na druhou stranu, má známá ve městě vychovává kluka a holku, šest a osm let. Děti od rána do večera slyší od mámy, jaká jsou zlatíčka a cukroušci, jak je mamka má moc moc ráda. Jak jsou děti strašně šikovné, protože zašpinily jen polovinu pokoje a ne pokoj celý. Jak jsou úžasně chytré, protože si už na čtvrtý pokus umyly ruce tak, že jsou jakž takž čisté. A jak jsou moc hodné, protože strejdu tahaly za vlasy jen pět minut. Volný čas tráví většinou u počítače, práce se jich netýká, zdravit a děkovat se jim moc nechce. Děti jsou rozmazlené, fňukají. S každou bolístkou běží za mámou. Táta podniká a doma skoro není, na své ratolesti nemá čas. Děti vyrůstají s nezdravě vysokým sebevědomím. Mají za to, že jsou jedinečné a skvělé a že v životě dostanou vše jednoduše a zadarmo. Že mají o budoucnost postaráno. Sice někým jiným, ale to jim nevadí.

Toto jsou dva typické příklady výchovy v rodině. Nacionalistovi pomohou zamyslet se nad tím, jakou strategii zvolit pro budoucnost svého národa, pro jeho výchovu. Zda první cestu nebo tu druhou.

Máme možnost postavit nacionalismus na bázi prvního příkladu. Přijmout se samozřejmostí fakt, že jsme jedna rodina. Pochopit, že nic není zadarmo. A že chceme, aby nejen národovci, ale celý národ aby se nebál povinností, nebál se dřiny a uměl si poradit se všemi každodenními problémy. Aby se nepovyšoval, ale ani neponižoval. Chceme mít národ hrdý, silný, s vlastním rozumem, samostatný. Vést ho tak, jak jsou vedeni oba bratři svým otcem. Tak, aby národ získal vlastnosti a dovednosti, díky kterým se může dále rozvíjet jen ku svému prospěchu.

Anebo postavíme nacionalismus na bázi druhého příkladu. Utopíme naši budoucnost v zakořeněném českém nacionalismu 18., 19. a 20. století. V typicky českém národovectví, neměnícím se od dob vzniku tzv.národního obrození. Růžový romantismus, opěvování naší hluboké lásky, mazání medu kolem úst, hledání odlišností a vymezování se vůči ostatním. Absence práce a povinností. Budeme rozmazlený národ s nezdravě vysokým egem. A s důvěřivou jistotou, že vždy stojí někdo za námi. Mamka s taťkou, kteří nám kdykoliv a zadarmo pomůžou. Ať už je to Anglie, Francie, Rusko, USA, EU. Pokud tvrdě narazíme na realitu, začneme udiveně fňukat jako malé děti. Jakmile nám totiž spadnou růžové brýle, zjistíme, že jsme národu do života nepředali vůbec nic a že falešně sebevědomý národ  je každým s opovržením kopán do zadnice.

Národu pak zůstanou hodně veliké šrámy na duši a dá to velkou práci, než se znovu sebereme ze země. A to i proto, že tzv.nacionalisté už v té době také fňukají. Ale ne nad svou hloupostí a neschopností, ale nad údajnou hloupostí a neschopností našeho národa s jeho po léta uměle zvyšovaným sebevědomím. A opět vznikne kolotoč absurdní nenávisti, který je popsán v článku Národovec není vyděděnec.

Osobně tedy vyrážím první cestou. Národovec má zajistit národu pozitivní budoucnost. Stejně jako ji už téměř zajistil otec svým synům v prvním příkladě. Tak, že své potomstvo připravuje na vrtkavost osudu už od počátku, od kolébky. Aby jeho pokrevní následovníky nic nepřekvapilo a zajistili rodině další a další stejně zdravé, psychicky a fyzicky silné a odolné pokolení.

ProN

Advertisements
komentářů 17 leave one →
  1. Swantoviet permalink
    Listopad 2, 2010 17:31

    ProN: Ne, naopak, je-li to to „vyšší“, pak máš splněno. Jde o to, aby na ten piedestal NĚCO dal, aby nebyl prázdný.

  2. ProN permalink
    Listopad 2, 2010 00:30

    Swantoviet – bez něčeho vyššího? Využívat vlastní rozum a schopnosti k tomu, abych pomohl mým bližním, to je nic? Obětovat vlastní pohodlí pro blaho ostatních je podle mně něco mnohem „vyššího“, než znovu dělat z lidí tupé ovce skrz nějakou židovskou věrouku.

    Jinak pro redakci, kluky z Hrdosti a přemýšlivé čtenáře obou webů přidávám odkaz na velmi zajímavý rozhovor na RaB. Reakce vlastního národa a hlavně mladých lidí se opravdu nemusíte bát. Stačí mít pravdu a nemít strach ji šířit mezi obyčejné lidi:

    http://radicalboys-brux.com/web/component/content/article/29-the-cms/590-rozhovor-s-francescem-polacchim-z-blocco-studentesco.html

  3. vonrammstein permalink
    Listopad 1, 2010 22:28

    heathen: Jak píšu-má se co ohánět a maká jako šroub. Co mu taky zbývá. Je jasný, že s normálním zaměstnaneckým platem by to neustál. Ale souhlasím, ukončeme to.

  4. heathen permalink
    Listopad 1, 2010 17:42

    vonrammstein- myslím že ponětí nemás ty, když si myslíš že průměrnej člověk v čr vydělá 42tis. asi žiješ někde jinde, ty srandisto. a nějak nechápu proč mi tady mlátíš o pusu to že nemám ponětí o tom kolik stojí život rodiny atd. atd…

    děti mám dvě- dceru a syna, takže myslím že ponětí mám daleko větší než si myslíš… a tím bych to uzavřel.

  5. vonrammstein permalink
    Listopad 1, 2010 03:59

    heathen : Připadá mi srandovní, když použiješ výraz „tomu věř“. Kolik máš dětí, abys měl relevantní měřítko? V době, kdy měl ten kamarád se sedmi dětmi dětí jenom pět (poslední přírůstek byla dvojčata), měl spočítáno, že musí vydělat 42 000,- měsíčně, aby to nějak důstojně uživil. Jistě, příspěvky v takovém případě dělají přes 20. Ale asi si nedovedeš představit, co provoz takhle velký rodiny stojí. I když po sobě děti dědí šaty a hračky, pořád je to neskutečnej zápřah. Nemáš ponětí.
    Já žiju v normálním páru a mám skoro patnáctiletýho syna, takže i tady ponětí mám.

  6. Swantoviet permalink
    Říjen 31, 2010 22:05

    Nemyslel jsem konkrétně náboženství XY, ale víru obecně (klidně v kmen či národ, v cokoliv), to dítě Boží jsem použil, protože křesťanství je u nás (zatím) nejrozšířenější teistický proud. Probouzet v republice patriotismus a vlastenectví bez něčeho „vyššího“ je těžka věc. Pro 90% lidí je nejdůležitěší mít poslední typ iPhonu nebo Blackberry, proto my musíme nabídnout i něco, co je trvalejší než Steve Jobs.
    A pokud to neosloví širokou veřejnost, bude alespoň obranou zdí při výchově. Jinak si děcko ty serepetičky zkrátka vyřve a nebo budeš muset použít řemen. :-D

  7. ProN permalink
    Říjen 31, 2010 19:28

    Vlastenec – třeba autor nic nepopletl. Třeba by do vězení šli i národovci, kteří by se vydali první cestou. Akceptovatelnost národovectví státní mocí nezáleží na jeho formě a obsahu, ale na samotné aktuální hranici shovívavosti státní moci. Vidíme to i dnes, že se dá vazebně stíhat prakticky za banality, které přitom nejsou v rozporu s naší Ústavou. Prostě jen na politickou objednávku.

    Nepopletl si náhodou autor komentáře s nickem Vlastenec strach z poněmčení se strachem z počeštění? :) Chyby občas nasekáme všichni, ale takhle prznit češtinu..

    A článek samozřejmě není o tom, aby výchova dětí byla vyrovnaná.

    Swanoviet – žádné náboženství nemá patent na duševní rozvoj člověka. Když si budu chtít rýpnout, tak by „dítě Boží“ nemělo hlavně zapomínat na skromnost.

  8. heathen permalink
    Říjen 31, 2010 19:21

    vonrammstein – když má někdo 7 dětí tak hádám že mají tučně peníze od státu. Pro normálně žijící páry je tohle prostě v dnešní době těžký… Tomu věř.

  9. Vlastenec permalink
    Říjen 31, 2010 13:19

    S obsahem článku souhlasím.Aby výchova dětí byla vyrovnaná.Jen si to autor poplet s tím Národním Obrození a nacionalismu 18,19 a 20 století. Tam opravdu to nacionalisté neměli jednoduché.Za Rakouska uherska za české vlastenectví se šlo i do vězení.
    K Národnímu Obrození nebýt tech lidí tak mluvíme německy.Vím že autorovi článku můžou přijít nekteré vlastenecké publikace 19 století moc sladké.Tam záleží na vkusu romantismus se nekomu líbí víc nekomu mín.
    Souhlasím s tím že mazání medu kolem huby a to stím sebevědomím tak na tu rozmazlenost dojel straý Řím i Šlechta.Na druhou stranu nadšení a idealismus že neco má smysl třeba také je. Jo lidi je třeba probudit že když nebudeme nic dělat utopíme se v multikulturní žumpě.Ale rozhodně není na místě snižovat práci Jungmana,Jiráska,Havlíčka a dalších.

  10. Swantoviet permalink
    Říjen 31, 2010 02:48

    ProN: jen jsem poukázal, že duševní rozvoj je 50% celkového rozvoje, jinak tu budeme mít malé Schwarzennegery… :-D Né, že by to bylo špatný, ale uznejte, že jako herec nic moc… :-D

  11. ProN permalink
    Říjen 30, 2010 18:08

    Zdravím všechny.

    Tento text má národovci dát možnost výběru, kterou cestou se dát v působení na svou velkou rodinu, jejíž je součástí. Na svůj národ. Ne náhodou se snaží ukázat, že druhá cesta opravdu nikam nevede a bude pouze základem budoucího neúspěchu. Aby nedošlo k omylu: touto druhou cestou se ještě nedávno (a některé zřejmě i dnes) oháněly ve většině staré české národovecké struktury, úzce navazující právě na nacionalismus 19. a 20.století. Jejich aktivita sice rok od roku upadá (protože druhá cesta opravdu k lepším výsledkům nevede), přesto nezmizela úplně a má nemálo věrných pokračovatelů. Nebudu nikoho konkrétně uvádět, protože toto cílem článku není. Jeho cílem je odklonit české národovectví 21.století na správnou kolej.

    Pokud se někdo pozastavuje nad tím, proč otec příkladně neřešeší se svými syny otázku svého češství a řadu dalších vlastností či povinností, je odpověď jednoduchá. Článek neměl být detailním seznamem, co všechno má otec řešit se svými syny. O čem článek je, je zodpovězeno výše.

    Stejně tak bych neřešil otázku těžkosti či lehkosti výchovy dětí. Cílem je mluvit o výchově národa, respektive o působení na něj. Malé děti stejně nezajímá politika nebo každodenní problémy. To zajímá naše lidi, tedy Čechy a Češky od cca 15 let a výše. Na ně je třeba působit. Oni pak budou obratem působit na své nejbližší okolí. Na své přátele, na svou rodinu. I na své děti. Národovec by neměl národ brát jako něco neživého, mrtvého, nehybného. Národ je velmi živý organismus a to napomáhá každému, kdo tento organismus dokáže zaujmout, oslovit.

    A učit někoho, že jsme děti Boží? Nikomu neupírám jeho víru. Ale člověk by měl věřit hlavně v sebe samotného. Ve svůj rozum, ve své schopnosti. A snažit se to využívat ku prospěchu všech s ním spřízněných lidí.

  12. vonrammstein permalink
    Říjen 30, 2010 16:06

    Dobrý text. Ora et labora, od nejútlejšího dětství, je ta nejlepší škola pro život budoucí.
    heathen: Nesouhlasím. Mám dva přátele-jeden má 7 dětí, druhý 8-jejichž manželky učí děti samy doma. Ani jeden z nich není zaměstnanec, dělají sami na sebe. Samozřejmě: nemůžou si dovolit ani náznak luxusu. Ale že by posílali děti žebrat, to taky ne. Prostě se ohání ze všech sil, což je naprosto v pořádku. Žijou prostě normálně. O řadě dalších takových rodin vím z doslechu.

  13. heathen permalink
    Říjen 30, 2010 10:29

    Dobrý článek.

    Ale jak nadhodil rada- v dnešní době je to těžké. Kamarád má dceru a syna. Dceři je 6 let, synovi 12. Obě děti vede tak jak se uvádí v prvním příkladu… Ovšem syn najednou, co začal chodit do školy, jakoby se měnil. Od spolužáků chytá moresy hip hopu, atp… Od učitelů je dětem od mala vnucována multi-kulty ideologie atd… Takže je to těžké. On by nejraději své děti učil sám, ovšem v dnešním světě, povinnotí práce aby bylo na chleba, je to takřka nemožné (pokud nemáte na kontě miliony). A když dětem budete něco přísně zakazovat, výsledek bude opačný. Takže v dnešní zkažené době je to vážně těžký úkol, když je snaha podkopávána ze všech stran.

  14. Swantoviet permalink
    Říjen 30, 2010 02:45

    Nevím, zda se to sem hodí, ale bylo by dobré říci 12ti letým klukům, že všichni lidé jsou děti Boží. Ušlechtilost s rozumné míře, neplést s blbostí a s multi-kulty už vůbec ne, by měla patřit duševní výbavě každého patriota.
    Já si třeba kupuju jeden plátek od jednoho slepýho kluka co postává u našeho Globu, ten plátek sic nemůže konkurovat National Geographicu, ale dvacka mě nezabije… :-D

  15. Morgarath permalink
    Říjen 30, 2010 01:31

    dobrý článek,ostatně jako vždy. Jednou jistě přijde den, kdy naše zem bude mít plno takových synů – a dcer samozřejmě taky.

  16. Hlutwig permalink
    Říjen 29, 2010 23:12

    ProN:

    Budu se opakovat, ale snad mně tentokrát odpovíte.

    Příklad 12letých hochů se mně líbí, ale na něco bych přecejenom položil daleko větší důraz-ti kluci budou patrně hrdí a poctiví, to je chvályhodné, ale budou cítit pouto s ostatními Čechy ? Nebo jen se svou rodinou ? Stejně důležité jako rozvíjení pozitivních vlastností jednotlivců je i rozvíjení širší kulturní, náboženské, pokrevní a rasové sounáležitosti. Vědomí toho, že nepatřím jen do své rodné chalupy, ale i do širší české a ještě širší árijské rodiny. Pokud by tam toto chybělo, tak je sice můžete vychovat jakžtakž dobře, ale taky se Vám může stát, že hoši začnou hrabat jen na vlastním písečku.
    Pokud jste chtěl první příklad shrnout větou „…Přijmout se samozřejmostí fakt, že jsme jedna rodina…“ tj. jedna česká, indoevropská rodina (?), tak já bych to z toho příběhu takto nepochopil.

    Dále-nevidím otázku tak, jak ji kladete Vy-že se máme rozhodovat buď pro jednu nebo pro druhou cestu. Tu druhou by si beztak přál málokdo.
    Východiskem je vylepšit ten příklad (12 letých hochů) o výchovu k národnímu povědomí a o ty fňukající zlatíčka se nestarat.

  17. rada permalink
    Říjen 29, 2010 21:46

    Ono je to těžké, výchova mládeže to je základ. Jenže, jak přebít vliv multi-kulti žumpy, jako je TV nebo uvědomělých učitelů.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: