Skip to content

Vlastencem z pouhého populismu

Říjen 6, 2010
by

Nedávno tuzemskou i zahraniční politickou scénu rozhýbaly deportace Cikánů, ke kterým sáhl francouzský prezident Sarkozy. Mnozí nacionalisté méně znalí zákulisní politiky v tom pomalu viděli obrat a téměř propadali ve vítězný jásot. Nedošlo jim, že Sarkozy je na tom s popularitou nedobře a zoufale hledá před blížícími se volbami možnost, jak získat zpět znechucené voliče. Sahá tedy po populistických opatřeních, která provádí s velkou pompou. Vyhostí několik stovek Cikánů z Rumunska zatímco mu zadními dvířky nalezou tisíce Arabů a Afričanů. Naivní voliči zajásají a lepší volební výsledek je na cestě.

Stejně jako nejen původem pochybný Sarkozy se chovají mnozí politici u nás. Tito odnárodnění pokřivenci neváhají vést před volbami rétoriku o tom, jak seberou nespravedlivě získávané dávky, kdy se nakonec skončí nanejvýše pouze u těch, co neumějí vyřvávat jako jisté etnikum. Budou vysílat s velkým humbukem do měst hlídky proti bezdomovcům a narkomanům, jejichž činnost ukončí po pár dnech. Dají si na volební plakát státní vlajku, aby vzápětí tuto zem vysávali jak jen to jde. Budou vést žvásty o tom, jak naši krásnou zemi musíme zanechat dětem bez dluhů a poté bez uzardění vyhodí miliardy v důsledku navýšení počtu žoldáků bojujících v cizím zájmu v Afganistanu.

Euroskeptismus je nejspíše jednou z dalších falešných přetvářek konzervativní elity. Za brojením vůči EU v podání těchto sil spíše stojí strach ze zavádění pravidel omezujících jejich divoké plundrování. Unie má s bojem proti korupcí zřejmě větší zkušenosti, a proto vzniká u těchto zlatokopů panika. Do svého rozkrádání si prostě z Bruselu kecat nenechají. Z pohledu státotvorných stran je všeobecně vlastenectví pouhý marketingový trik. Oni moc dobře vědí, že i přes rozsáhlou národu nepřátelskou propagandu je v lidech vlastenectví a hrdost na rodnou zem silně zakořeněna, a toho se snaží patřičně mediálně využít.

Je třeba rozlišovat neupřímný populismus a skutečné vlastenectví. Zároveň bychom neměli pouze láteřit nad tím, že se lidé nechají opít suchým rohlíkem. Vždyť manipulátoři lidských myslí nesahají po vlasteneckém populismu náhodně, oni dobře vědí, jaké city v lidu stále dřímají a je pouze na nás ryzích vlastencích, abychom ty opravdové probudili k životu a následné akci.

Reklamy
komentářů 31 leave one →
  1. Swantoviet permalink
    Říjen 15, 2010 15:03

    Spor mezi Polsko-litevskou unii a Řádem byl se týkal Mazovska a Žmudi, po bitvě Grünwaldu se Řád stal postupně vazalem polské koruny, ale Prus a Pomořany si ponechal.
    – – –
    Vždyť to říkám, slezská knížectví byla doménou naše a NIKOLIV Poláků, avšak až s dobou Karla IV. Václav II. měl pod palcem Polsko a Uhersko.
    – – –
    Když probáhala soutěž o Extra Big Čecha, tak byla uvolněna pulbikace o proměnlivých hranicích naší země, Premyslovci se dlouho snažili získat trvalý vliv Polsku či dokonce i v Haliči.

  2. Miloš permalink
    Říjen 15, 2010 11:24

    gebirgsjäger: to máš pravdu ale v nacionalistickém hnutí nepřevažují podprůměrní. Skinhedi jsou průměrní co se týká inteligence, a pak je v hnutí skupina inteligentních lidí, pár debilů se samozřejmě taky najde, ale to je v každé skupině lidí.

    Swantoviet: Slezsko od doby Václava II. do poloviny 18. stol patřilo k českým zemím a kdo vládnul v Pomořansku nevím, sever Polska asi patřil Polákům i za středověku poté co porazili Řád Německých Rytýřů. My jsme zase získali Sudety, ty sice byly součástí Československa už před válkou ale bylo to německé území a po válce bylo osídleno Čechy takže životní prostor českého národa se zvětšil, tak nemůžeš říct že jsme nic nezískali.

  3. Swantoviet permalink
    Říjen 15, 2010 02:06

    Ano, Slezsko a Pomořany byly slovanskými zeměmi, ale s polským královstvím (Piastovci), či s Rzecpospolitou (od polsko-litevské unie po 3. dělení Polska) neměly nic společného. Možna operetní vláda Boleslava Chrabrého v 11. stol., jinak mne nenapadá nic, nárok jsme měli my.
    Osamostatnit se Slezsko nemohlo, protože valná část obyvatel byla jazykově (nikoliv etnicky) poněmčena a tak JVS Slezsko milostivě daroval Pšonkům a ti Slezany dílem vyhnali a dílem polonizovali (viz. český koutek)

  4. Swantoviet permalink
    Říjen 15, 2010 02:00

    Mám na mysli Jana Masaryka, nikoliv TGM….

  5. Gebirgsjäger permalink
    Říjen 14, 2010 22:37

    Miloš: Abys získal masovost, musíš se zaměřit na průměrné, protože těch je největší počet. Pokud tvé hnutí zamoří podprůměrní, tak kýžené masovosti nedosáhneš, protože průměrní nebudou s podprůměrnými sympatizovat.

  6. Miloš permalink
    Říjen 14, 2010 21:28

    Slovan: za první republiky byla trochu jiná situace než dneska a taky náš program a cíle je trochu jiný než program a cíle komunistů :) tu KSČ jsem uvedl jako příklad, že úspěšné revoluční hnutí potřebuje především získat masy a ne úzké skupiny intelektuálů. Já vůbec netvrdím že „Prostý či nejchudší neznamená zaměňovat s hulvát, promitiv, agresor, potetovanec, požitkář, ochlasta, kriminálník, charakterový pokřivenec“ ale někteří nacionalisté si to myslí, jak je vidět z této diskuze. Mnozí komunisté ale takoví skutečně byli. To že se KSČ dostala k moci kvůli tomu že SSSR vyhrál druhou světovou válku je pravda, ale nezapomínej že ve volbách v roce 1946 40% hlasů dostala KSČ, spolu s ČSSD, která se pak sloučila s KSČ to bylo 50% takže komunisti dokázali získat důvěru obyvatel, bez ohledu že to byli prostí dělníci a žádní intelektuálové.

    Swantoviet:
    co píšeš o KSČ je pravda. Gotwald musel být inteligentní, to že byl nevzdělaný bylo spíš kvůli sociálním poměrům jeho rodiny. Naproti tomu Zápotocký byl podle vyprávění pamětníků úplně blbej. A potom se to ještě zhoršovalo, to že v čele státu stáli Jakeš a Bilak byl úplnej vrchol.
    Masaryk nebyl protekční kádr, jeho otec byl nádeník a matka služka. Tak se dá říct že se taky dostal nahoru díky svým schopnostem.

    S tím Benešem máš pravdu, mohl se snažit o připojení Lužice, kde Žili Lužičtí Srbové, ale třeba to nešlo, podíl Československa na vítězství spojenců byl nepatrný, nesrovnatelně vyšší byl podíl na válečném úsilí Německa tak jsme si nemohli diktovat co chceme za území.
    S tím Polskem nemáš pravdu Slezsko, Pomořansko, Východní Prusko atd. byly v minulosti slovanské. Kolem roku 1000 zasahovalo slovanské území až k Labi, i na místě dnešního Berlína žili Slované. Potom Němci zesílili a Slované byli oslabováni vzájemnými spory a v důsledku Drang nach Osten se hranice posunuly od Berlína až do Königsbergu. A po porážce Německa se zase hranice vrátily zpátky na západ.

  7. Swantoviet permalink
    Říjen 14, 2010 13:48

    Kdo vedl KSČ??? Od V. sjezdu strany (1929) to byli „Karlínští kluci“, kteří ji od roku 1925 měnili radikální, resp. ultraortodoxní, frakci socialistů v bolševickou stranu stalinistického střihu. Tito lidé taktéž neměli valného vzdělání, Karlín byl 101% dělnickou čtvrtí. Sám Klement Gottwald byl kluk vesnice, parchant (nemanželské dítě) a vyučený truhlář.

    KSČ se stala vedou silou v republice díky: – asociálnost první republiky (Mostecká stávka)
    – legionářská legenda (čeho je moc, toho je příliš)
    – Mnichov (1938)
    – Protektorát (agrárnici jako symbol kolaborace)

    O Gottwaldovi si můžeme myslet cokoliv, ale na výsluní se dostal díky svým schopnostem, ostražitosti (u Stalina nikdo neví :-D) a píli. Srovnám-li jej s Benešem a Masarykem jr., kteří byli protekčními „kádry“, tak Kléma vede.
    K Masarykovi jr. jsem možná krutý, jeho schopnosti do určité míry ovlivňovaly rodinné dispozice po matce, která byla „špatná na hlavu“. Byl to letargický Oblomov.

    K Benešovi jedna poznámka, při jednání s JVS a podpisu smluv už mohl vědět, že republika se stane satelitem a že dojde k revizi hranic. Mohl vyměnit Podkarpatskou Rus za Kladsko, Vitorazsko, Lužici a další části Slezska. Poláci získali Pomořany a Slezsko, tedy země, ke kterým neměli žádný historický vztah.

  8. Slovan permalink
    Říjen 14, 2010 13:37

    Miloš, nelze směšovat, pracovní jistota tehdy znamenala daleko víc než teď, kdy prostí lidé měli opravdu hlad. Prostý či nejchudší neznamená zaměňovat s hulvát, promitiv, agresor, potetovanec, požitkář, ochlasta, kriminálník, charakterový pokřivenec, příslušník subkultury pro primitivní a agresivní zabavu pod záminkou vlastenectví. Pokud jde o vítězství, roli hráli sehrála samozřejmě i sféra vlivu SSSR (viz konf. v Jaltě) po válce a kladný vztah k Rudé armádě (SSSR) vzhledem k poválečné euforii.

  9. Miloš permalink
    Říjen 14, 2010 10:52

    Gebirgsjäger: vzpomeň si třeba na komunisty, myslíš že členové KSČ před válkou byla nějaká elita národa? Bylo tam pár chytrých lidí, kteří stranu vedli a zbytek byli lidé se základním vzděláním, kterří patřili mezi nejchudší lidi v zemi. A přesto se KSČ dostala k moci, dokázala mnohem víc než tehdejší demokratické strany jejichž členové byli příslušníci vládnoucí třídy.

  10. Gebirgsjäger permalink
    Říjen 13, 2010 10:12

    Potenciální vůdce nic nezmůže, nemá-li k dispozici vhodné stoupence, kteří ho dokáží pochopit a ztotožnit se s ním.
    Průměrnému intelektu skupiny a převažujícímu názoru jejích členů budou odpovídat i případné vlastnosti jejich vůdce. A z toho pak vyplývají možné perspektivy jejich spolupráce.

  11. Miloš permalink
    Říjen 12, 2010 22:47

    Narky Bohemian: V něčem máš jistě pravdu ale potřebujeme obojí. Potřebujeme jak masy příznivců, jejichž inteligence nemusí být nijak vysoká a zároveň potřebujeme i inteligentní lidi, jejichž úkolem je vést ostatní. Tak tomu bylo ve všech revolučních hnutích co kdy byly

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: