Skip to content

Výdobytky slovanské pohanské civilizace

Duben 10, 2010

Chtěl bych od „zostuzovatelů pohanství“ slyšet: z ČEHO (?) mohou obviňovat pohanství, kromě lživých a falešných  představ jako: modlí se ke sloupům…. přináší lidské oběti… Nebudeme zvlášť uvádět argumenty vyvracející tento marasmus. Rozumní lidé je i tak znají. Ukazuje se, že tito „zostuzovatelé pohanství“ něco „takového“ mají: je to mezi historicky negramotnými lidmi obecně přijímaný názor, který tvrdí asi toto: jako by pohanští Slované „byli divošským a nekulturním národem a teprve až křesťanství jim přineslo vysokou kulturu a jiné výdobytky civilizace“. A tak pro všechny, kteří se zajímají o staroslovanskou historii (a také pro některé historicky negramotné, kteří se nechtějí učit historii a tvrdí nesmysly o „nekulturnosti Slovanů“), uvádíme krátký seznam výdobytků slovanské pohanské civilizace…

 Historie dokazuje u Slovanů (pohanů) existenci:

 –          písemné kultury

–          astronomických komplexů

–          rozvinutého stavitelství, znalosti zpracování dřeva a kamene

–          rozvinuté hrnčířské kultury

–          rozvinuté metalurgie

–          rozvinuté znalosti vydělávání kůží; obdělávání půdy

–          rozvinutého lodního stavitelství

 

 – Předkřesťanská písemná kultura:1

 U Slovanů existovalo runové a polorunové písemnictví. Nápisy se rozdělují jako:

 1. Severo-venedská skupina písemných památek Slovanů přinejmenším z 8. stol.

Sem patří:

–          Více než osmdesát bronzových sošek (s rukama i nohama, s hlavami i běžnými předměty – to k otázce metalurgie) i dalších předmětů z retranského chrámu Radegasta, na nichž se nacházely runové nápisy. Byly nalezeny na počátku 18. stol.

–          Mikorzyńské kameny s nápisy. Také nalezeny na území Luticů v třicátých letech 19. stol. (tři zachovalé balvany). Tam i tam byl tvar run totožný a nejedná se o futhark. Mezi nápisy lze jednoznačně přečíst jména Retra a Radegast.

–          Krakovský medailon – stříbrná mince s runovými nápisy retranského typu, nalezena na územ Polska.

–          Český nápis Krolmuse.

–          Malý brakteát Bolanského z poloviny minulého tisíciletí.

–          Nápisy Lecejevského na kamenech v Polsku.

 

2. Středoevropská skupina

–          Velesturský runový skalní nápis nalezený v několika předlohách na jižním Slovensku.

–          Osm skalních runových nápisů Žunkoviče v Čechách a na Slovensku.

 

3. Jižní skupina (Bulharsko) 5. – 6. stol. n. l.

–          Šutgardska (kolem pěti desítek znaků)

–          Malé šutgardské nápisy (kolem dvou desítek run), datovány do roku 542 n. l.

 

4. Čerňachovské nálezy Rybakova a Tichanovoje

–          Nápisy na keramice u vesnice Lepesovka.

–          Ripněvský fragment.

–          Ogurcovský fragment.

–          Číše z vesnice Vojskovoje.

 

5. Bělomořská skupina

–          Petrozavodský runový kalendář.

 

6. Ladožský runový dokument z archivu Děržavina (60 řádků) – rok 860 (něco mezi velesovicí a runami).

 

7. Samostatné zdroje:

–          Runové nápisy z terského pobřeží

–          Nědimovský nápis

–          Alekanovský nápis

–          Nápis na kravském žebru z Novgorodu (9. stol. n. l.)

–          Nápisy na předmětech z Běloruska (6. – 8. stol. n. l.)

 

8. Vedlejší zdroje, z nichž jejich některé ČÁSTI jsou dnes sporné:

–          Bojanův hymnus Slovenovi (4. stol. n. l.)

–          „Velesova kniha“ (8. – 9. stol. n. l.)

 

Viz A. Platov, Památky runového umění Slovanů / Mýty a magie Indoevropanů, díl 6., Menedžer, 1998, str. 90-130. Tam se také nachází NEJÚPLNĚJŠÍ SEZNAM zdrojů slovanských runových nápisů 18. – 20. stol., který má 36 položek.

Nakonec „kámen, kterého si nikdo nepovšiml“: SAMOTNÁ SLOVANSKÁ AZBUKA svědčí o dávném písemnictví! „Az“, „buki“, „vedi“, „glagol“, „dobro“… Tento text nemá křesťanskou paralelu, protože nepochází z hlubin staletí, ale tisíciletí! Skutečně musí vidět i slepý, že písmena jdou po sobě tak, aby tvořily posvátný text, božský odkaz svého rodu: Buki vedajtě, glagoltě dobro… (počáteční písmena těchto slov odpovídají jejich posloupnosti v ruské abecedě – pozn. překl.). Žádné křesťanské paralely k TOMUTO historie nikde nepřipomíná.

 

– Astronomické komplexy:

 Jsou známé observatoře pohanských Vjatičů na slavném Kulikově poli.

Obrovské posvátné kameny Kulikova pole jsou naskrz probité, přičemž jsou natočeny tak, aby skrz otvor bylo možno vidět sluneční bod při východu. Datují se až do pátého století n. l. Sám jsem viděl fotografie a mluvil s lidmi, profesionálními geodety, k nimž patří S. Ermakov (viz např. A. Platov, Posvátné kameny země Vantit / Mýty a magie Indoevropanů, díl 2., Menedžer 1996).

Jsou známy stavby podobné rozsahem Stonehenge – labyrinty dráhy Slunce na Kulském poloostrově v oblasti dnešního Murmanska. V oblasti Kandalakšie, u Bílého moře, na Soloveckých ostrovech, z nichž nejstarší patří přinejmenším do prvního tisíciletí n. l. Podobné se nachází i ve Švédsku. Přirozeně kultura jejich používání patří VŠEM národům východní a střední Evropy, VČETNĚ Slovanů.

(viz např.: A. Perepelicyn, Tajemství čertova hradiště. Monumentální megalitický komplex v centru Ruska, Mýty a magie Indoevropanů, díl 3., Menedžer, 1997)    

Níže články z Mýtů a magie Indoevropanů, díl 6., Menedžer, 1998.

A. Nikitin:  Kamenné labyrinty severu

E. Lazarev: Světiště sluneční panny — K otázce symboliky labyrintů evropského severu.

E. Lazarev: Zapomenutá kultura ruského severu

A. Platov: Severní Atlantida

viz práce V. Děmina

 

 – Rozvinuté stavitelství, znalost zpracování dřeva a kamene:

 Za prvé, na stavění domů z kamene nepřišli vůbec křesťané. Jejich prorok tehdy ještě ani neměl předlohu.

Za druhé, Slované stavěli z kamene tam, kde byl nedostatek dřeva, tj. na ostrovech (např. Arkona na ostrově Rujana).

Dietmar, Saxo a Helmold popisují chrámy v Arkoně, Retře a Rugevitský chrám v Kornici. Arkona a Vinetta (také dobyta Dány v letech 1173 – 1177) byly postaveny z kamene (ruiny dodnes stojí!). Jak je již dlouho známo, dle Gerarda Merkatora, v Arkoně se mluvilo slovinsky (stejně tak i  v Cholmgradu – Novgorodě) – jedná se jedinou kulturu.

Není tajemstvím, že skandinávské ságy nazývají Rus „Gardarika“ – zemí měst. Pro srovnání: v době, kdy v největším dánském městě Chedebo žilo pět tisíc lidí, v Novgorodě žilo již několik desítek tisíc obyvatel.

  

– Rozvinutá hrnčířská kultura:

 O kulturní úrovni hrnčířské kultury (dokonce i ve starých dobách) svědčí výskyt žíhané malované keramiky a oblast jejího výskytu. Akademik Rybakov v knize „Pohanství dávných Slovanů“ uvádí popis a reprodukce žíhané malované keramiky z Tripolja, a to přinejmenším z období let 1400 – 1200 př. n. l.! Tedy ne pouze v „pozdním pohanském období“, a tak dokonce v dávných dobách druhého tisíciletí př. n. l. bylo hrnčířské umění na vysoké úrovni. Toto umění (již ne tak členité)  se dále zdokonalovalo. Nahlédněte do libovolné ze tří dílů knihy Archeologie SSSR.

 

– Rozvinutá metalurgie:

 Četné kovové (bronzové i železné) předměty denní potřeby, kultovní předměty, zbraně.

Nahlédněte do libovolného ze tří dílů knihy Archeologie SSSR (redigoval Rybakov 1987 – 1988).

 

 – Rozvinutá znalost vydělávání kůží; obdělávání půdy

 Ve všech ohledech vyspělí dávní Atéňané by bez skýtského chleba pomřeli, sami ho neuměli vyrábět a nakupovali ho přes Skýty.

A Skytové-Sarmati zásobovali celou Evropu a její Římskou říši řemeny z holiny.

 

 – Rozvinuté lodní stavitelství

 Na jakých lodích Sloveni dorazili k Rurikovi?

Na jakých lodích Rugijci přivezli Rurika a jeho rody do rané Staré Ladogy?

A na jakých 200 lodích Oleg přitáhl k Cařihradu? (9. stol.)

A jak si Novgorodci podmanili Solovky a Kolský poloostrov?

A proč tehdy stavěli Slované města na řekách a u moře?: Rerik – přístav Vargů-Slovanů, zničený Dány v roce 830; proslulá Arkona; Karenze (Rügen); Vinetta (nyní Volin); Vyžba (Visbju na Gotlandu); Novgorod (Volchov a Ilmeň), který již v 9. století obchodoval s Lübeckem a Hansou.

Nahlédněte do libovolné encyklopedie o námořnictví: Normané se plavili na snekkarech a drakkarech, ale Slované na bárkách.

 ———- 

 Co ještě může doplňovat představu o NEprimitivní materiální kultuře? Někdo možná podotkne, že to je ražba vlastních mincí jako prostředku placení.

To však nelze zcela považovat ukazatel. Pohanská společnost (jmenovitě slovanská) byla postavena na takových základech, že razit mince nebylo třeba! Ražba mincí rozděluje kmeny, ničí samotného dávného DUCHA rodové (veče) demokracie. Proto se používal obyčejný navážený kov, výrobky z něj a také dobytek. Dle tohoto znaku (ražby vlastních mincí) lze kulturu Mayů, kulturu Aztéků, i mnoho starých kultur Východu zařadit mezi primitivní. Různé kultury mají různé způsoby a různé hodnoty, jež se odlišují od těch obvyklých dnes či obvyklých v sousedních kulturách, kde hraje materiální aspekt důležitější roli.

  

Zdroj: Nacionálně-patriotický web Rjazanskij medveď

1) Pozn. překl.: Oficiální historie existenci vlastního písma Slovanů popírá. Údajné slovanské runy se považují jen za nesmyslné klikyháky, za nimiž viděli jejich romantičtí objevitelé písmo svých předků, či přímo za podvrhy, které měly slovanskou literární kulturu dosvědčit. To se týká i archeologických nálezů slovanského písma v tomto článku. Zájemce o bližší informace o pozadí některých těchto nálezů odkazuji např. na knihy Karla Sklenáře: Učenci a pohané, Praha 1974 (o prvních českých archeolozích) a Slepé uličky archeologie, Praha 1977 (o sporných nálezech u nás i v zahraničí).  

Advertisements
komentářů 6 leave one →
  1. Wolf permalink
    Duben 30, 2010 14:51

    K tomu slovanskému písmu uvádím v poznámce 1 svůj názor. Pokud předpokládáte, že ostatní body článku jsou také nesmysl, jak píšete, tak bez konkrétních faktů jde o kritiku poněkud bezzubou.

  2. Ad písemné památky permalink
    Duben 30, 2010 14:22

    K bodu 1 a 2 písemných památek (k dalším se nevyjadřuji, nemám dostatek podkladů) – všechny tyto údajné památky byly již během 19. století prokázány jako a) falza, b) neexistující (např. onen Krolmusův „nález“ ve sklepě na Skalsku. Tož tak. Předpokládám totéž i v případě osotatních. Fascinuje mne ale urputnost „zabudnutých Slávůóv“ znovu a znovu dokazovat pravdivost naprostého nesmyslu.

  3. Duben 17, 2010 18:53

    Nevím proč ten odkaz nejde, ale pokud se adresa zadá do vyhledavače, stránka najede.

    Orel: S tou zrádcovskou povahou Arminia je to zajímavý názor. Loni bylo výročí dva tisíce let od té jeho bitvy. Byl jsem vždycky toho názoru, že sice zběhnul ze služby v římské armádě, ale tím, že zničil tři legie v Teutoburském lese území nad Rýnem zůstalo svobodnou Germánií a ne jen římskou provincií.

  4. Duben 17, 2010 18:40

    Pokud si odmyslíme užívání run k magii a krátkým sdělením, zjistíme, že křesťané skutečně přinesli znalost písma (latinky) do Evropy nad Dunaj. Jenže křesťané toto písmo nevymysleli, nýbrž přejali od starších pohanských národů. Navíc podíváme-li se na věc v historických souvislostech, tak křesťané velmi rádi pálili, nebo alespoň zavírali do klášterů antické knihy, takže k tomu vzdělání zas takový vztah neměli – tenkrát. Pokud jde o užívání run, není mi zcela jasné, jestli byly runy u Slovanů převzaty od Germánů, nebo byly vytvořeny zcela samostatně. Na slovanském území na východě se totiž kromě zmiňovaných slovanských runových nápisů (neznám ale pravost těchto nálezů) vyskytují též runové nápisy po germánských Gótech (okolo 3. století) a taktéž po Seveřanech – Varjagech (okolo 10. století). Zmíněné runové nápisy ze skal na Slovensku například zde:
    http://www.svatohaj.sk/perunovden.html

  5. SitňaN permalink
    Duben 16, 2010 16:31

    Malý detail k článku: Velestúrske runové nápisy sa nachádzajú v Kremnických vrchoch, a teda v žiadnom prípade sa nemôže jednať o južné slovensko, nakoľko v predmetnom pohorí sa nachádza geografický stred slovenska.

  6. Orel permalink
    Duben 11, 2010 01:49

    Zdravím všechny!

    Podle mě se staří Slované nijak zvlášť nelišili od Keltů, Germánů nebo Baltů. Bezpochyby měli své mudrce tak jako Keltové a Germáni. Spousta slov se podobá „prestižnějším“ indoevropským jazykům, je dlouhý: vrch/Berg, hrob/Grab, hladit/glätten, louč/lux.
    Škoda, že staří Slované nejsou zaznamenáni v antických textech. Zase je pěkné, že se Slované jako takoví udrželi ještě staletí let potom, co se poslední praví Vikingové proměnili v křesťanské Dány, Nory a Švédy. Když se Slované nechali pokřtít, tak se po mém soudu definitivně proměnili ze Slovanů na Čechy nebo Poláky.

    S tím, co byli staří Slované zač, nemám problém. Problém je v tom, že mnohé dnešní slovanské národy jsou podstatně jiné, než jací jsme a jací bychom chtěli být my. Další problém je, že o starých Slovanech lidé lžou. Nepřátelé je pomlouvají, že Slované byli strašně krutí. To je sice pravda, ale v tom se nijak nevymykali tehdejším zvyklostem. „Přátelé“ tvrdí, jak byli Slované měkcí, nevýbojní a holubičí. To už jsou lepší ty řeči, jak byli strašně krutí. Také se říká, že měli „demokratickou povahu“, což je mi srdečně jedno. Pak nějaká obzvláštní kreatura vymyslela, že slovanské ženy jsou tlusté.
    Potom se objevil panslavismus, který nás odvracel od ostatních našich příbuzných na Západě a učil nás milovat Rusko. Já naprosto chápu, že českým Němcům připadala láska k samoděržavné říši, kde se lidé prodávali jako dobytek, neuvěřitelná. (Němci nemají co říkat, protože oslavují zrádcovskou kreaturu Hermanna; latinského jména Arminius je pro něj škoda.) Panslavismus se nadobro zdiskreditoval v průběhu XX. století, ale do té doby napomohl uvrhnout naši otčinu v bolševické područí, a tím napáchal obrovské škody.
    Je to paradoxní: Hitler stavěl na germánské vzájemnosti a germánských mýtech a parádně je zdiskreditoval. Bolševici se naučili zneužívat odkaz starých Slovanů, a taky ho zdiskreditovali. To si staří Germáni ani Slované nezasloužili.
    Krom toho nechápu, proč od XIX. století většina lidí předpokládala, že právě Rusové jsou ti nejpravější, ukázkoví Slované. Nikoli, jsou jenom nejpočetnější. Mají nejen slovanskou, ale i baltskou, ugrofinskou a tatarskou krev. To, že jich je nejvíc, naprosto neznamená, že byli nejchytřejší a nejvyspělejší.

    Možná se opakuji, ale křesťanský argument, že bez křesťanství nebylo možno vytvořit stát, je naprosto lichý. Co Norsko, Dánsko? Ty vznikly dávno předtím, než se jejich vládcové nechali pokřtít. Co pohanská Litva? Ovládla půlku Rusi a ještě se stihla ubránit Řádu. A co, ksakru, Římská říše? Cožpak božský Caesar byl pokřtěný? Bylo snad Impérium pouhým kmenovým svazem?

    Toto je zajímavá kniha: Jozef Karika, Slovanská magie. Dotyčný slovenský badatel tam rekonstruoval a experimentálně ověřil způsoby, jimiž staří Slované uctívali bohy a bohyně.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: