Skip to content

Bardův příběh: část VII. – Pokrok

Říjen 6, 2009
by

Když jsem byl malý, chodili jsme každou zimu do ulic sáňkovat . Chodili jsme bruslit na jezero za naším domem a lyžovat na druhou stranu zalesněného kopce, asi 50 metrů od našeho domu. Každé jaro jsme vyzvedli svá kola ze sklepů nebo kůlen a spěchali jsme navštívit přátele. Každé léto jsme si hráli na rozkvetlých loukách, chodili jsme plavat do moře, holky i kluci, a chytali ryby jenom asi sto metrů od naší letní chaty. Každý podzim pršelo a my stavěli přehrady ze spadlých listů a větví, dělali jsme loďky z kůry a nechávali je plout po ulici dolů, když jsme přehrady otevřeli. Když se temnota s podzimem vrátila, hráli jsme si také na schovávanou mezi umírajícími stromy a skrývali se ve stínech a pod hromadami žlutých, červených a oranžových listů. Dětství bylo nekonečnou hrou, ukončovanou pouze jídlem a spánkem, přerušovanou pouze školkou, školou a pár povinnostmi, a krutě ukončenou časem a věkem.

Jak čas plynul, ulice se zaplnily auty, takže se pro všechny stalo velmi nebezpečné si na nich hrát. Když postavili řadové byty na druhé straně údolí, jezero se proměnilo v bažinu. Stromy byly pokáceny. Podnebí se změnilo a sníh se stal vzácným. Cikáni si každou chvíli postavili  v sousedství tábor a vždy,  nám ukradli vše, co bylo možné snadno odnést. Venku už nebylo vidět žádné hrající si děti, dokonce ani na jaře. Ryby se z moře pomalu vytratily. Všechno je špinavé od výfukových plynů a bahna, šedivé a páchnoucí.

Takto vzpomínám na dětství a dospívání. Všechno bylo v pohodě, ale jen na chvíli. Jak jsem vyrostl, téměř vše dobré zmizelo. Zdravá společnost se změnila v nemocnou. Vše světlé se změnilo v šedé. Byl jsem očitým svědkem „pokroku“; jak se Norsko zbavilo chudoby a nalezlo své štěstí v ropě. Norsko se vůbec poprvé stalo bohatou zemí!

Když jsem vyrůstal, nebylo tu blízko ke zločinu. Jen jsem slyšel o jednom vloupání  v celé oblasti. Stalo se to pár kilometrů odtud a pro nás to byla obrovská a znepokojující událost. Od konce 60. a začátku 70. let podíl kriminality v Norsku stoupl o 5000% (!). Není to jenom kvůli afro-asijské imigraci a nejen kvůli úplatné moci bohatství, ale také proto, že nám náhle není umožněno dělat něco jiného. Nazývají to „pokrokem“. Teď nemáme žádnou svobodu (dělat co chceme) ani svobodu (od zločinu a útlaku).

Pokud je tohle pokrok, už se těším na krizi.

Varg Vikernes
21.1. 2007

Corruptissima re publica plurimae leges. (Tacitus)
(Nejhorší stát má nejvíc zákonů.)

Reklamy
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: