Skip to content

Kříšení staré smrti

Srpen 30, 2009
by

hodonin_barakyJiž nějakých 12 let se mluví o výkupu vepřína v Letech, na jehož místě se má následně vystavět pietní místo k uctění 1300 cikánů, kteří zde za 2. světové války byli soustředěni. Z nich 327 zde zemřelo a 500 bylo převezeno do Osvětimi. Tento kontroverzní projekt, který by si vyžádal 700 mil Kč na odkoupení vepřína, 22 mil. na úpravu místa (tj. demolici vepřína a vybudování památníku) a ročně 2,5 mil. Kč na provoz, v květnu tohoto roku opět podpořil menšinový ministr Kocáb. O odstranění vepřína žádají  prostřednictvím svých různých občanských sdružení Romové a vyzval k němu už Evropský parlament. K realizaci nedošlo zatím jen proto, že se nesehnaly potřebné peníze.

Tato kauza zastínila i druhý obdobný případ – areál bývalého kárného pracovního tábora v Hodoníně u Kunštátu, kterým za druhé světové války prošlo 1400 Romů, z nichž 2 stovky zde zemřely. Reportáž v Událostech na ČT dne 20. 8. tuto kauzu znovu připomenula. Bylo v ní řečeno, že „tragédii připomíná  už jen kříž v lese“. Jistě, to je přece málo na uctění památky tam zemřelých 200 Romů. V areálu tábora je navíc provozováno rekreační středisko, což pietu takového místa znesvěcuje pomalu stejně jako prasečák v Letech. V tomto případě však současná úřednická vláda, která nevzešla z řádných voleb a nemá tudíž mandát od občanů, řešení našla. Jak v reportáži sdělil mluvčí Ministerstva financí p. Jakob, bylo již uvolněno 27,5 mil. Kč na vykoupení pozemku. Čeká se ještě na 70 mil. Kč na vybudování památníku. Celý areál má být srovnán se zemí a zůstat z něj má jen jediný barák, který z původního sběrného tábora zbyl. Nutno poznamenat, že majitelé areálu se odprodeje již nemohou dočkat. Taková reklama jejich středisku více klientů těžko přiláká. Navíc plánovali areál rekonstruovat a v případě výkupu by s pracemi nezačali.

Zatím jsem uvedl spoustu čísel, která ukazují, jak vysoké náklady jsou na přebudování těchto míst spojeny. Budiž, vem to čert. V dnešní byť post-krizové době se peníze investují různě pochybně.  Chci se spíše zaměřit na to, proč se mluví zrovna o těchto dvou táborech a odkud se vůbec bere vůle k podobně kontroverzním projektům. Kromě zmíněných dvou kárných romských, zde byly ještě romské donucovací pracovny (tj. sběrné tábory) v  Praze-Ruzyni, Pardubicích, Brně, Olšovci. Jinak sběrných táborů pro ostatní občany, Židy či zajatce bylo na celém našem území v době Protektorátů nespočet. Jen v Brně vím např. o třech. Přesto se mluví jen o Letech a Hodoníně u Kunštátu. Proč? V žádném z nich totiž nezemřelo tolik lidí. V žádném z nich totiž nevypukla podobná tyfová infekce, která by zkosila tamní osazenstvo. Důvod, proč vypukl tyfus v takové míře hned ve dvou romských táborech, ponechávám na posouzení čtenářů.  Možná lze nalézt odpověď i dnes při procházce blízko Romy obývaných domů, kolem nichž se kupí odpadky (v této souvislosti se mi vybavily německé nápisy z vězeňských baráků v Osvětimi-Birkenau vyzývající k dodržování čistoty).

Jsem však přesvědčen, že i kdyby k takovému masovému úmrtí došlo v některém neromském táboře, nikdo z pozůstalých či příslušníků bílého etnika by  se takto razantního opatření v podobě demolice objektů kvůli vystavění památníku nedožadoval. Spokojili by se s pamětní deskou a nějaké demoliční eskapády by jim ani nepřišly na mysl. Romové však v tomto ohledu rozum nemají, na svých požadavcích trvají již roky a vždy mají v kapse připraveno k vyložení mocné eso Diskriminace, jehož se naši politici bojí jako čert kříže. Proto i v tomto případě se jim musí ostatní přizpůsobit, jak to ostatně v hojné míře vidíme v naší společnosti .

Jak jsou ale řešena taková pietní místa např. v zahraničí? Příkladem nám může být areál bývalého koncentračního tábora v německé obci Flossenbürg, který jsem navštívil vloni. Alespoň krátce k jeho historii:  Fungoval od května 1938. Do roku 1945 jím prošlo cca 100.000 převážně  politických vězňů různých národností, z nichž 30.000 zde zahynulo. Zpočátku vězni pracovali v nedalekém lomu, později byli nasazeni na otrockou práci v továrnách firmy Messerschmitt. V poslední fázi existence tábora zde bylo vměstnáno 15.000 vězňů. Po osvobození nalezla americká armáda na místě 1600 zesláblých vězňů, z nichž většina zemřela v následujících týdnech.

Flossenburg (novostavby na místě dřívějších baráků)Po válce byly vězeňské baráky strženy, v areálu tábora zůstalo jen několik původních kamenných budov (jmenovitě  vstupní brána, několik strážních věží, objekt kuchyně, krematorium a prádelna, v níž je nyní dokumentační středisko). V tzv. Údolí smrti pak byly instalovány pamětní kameny s počty obětí z jednotlivých národů. Co je však hlavní – na původních betonových terasách, kde kdysi stávaly vězeňské budovy, se postavil nespočet rodinných domků (na dvorcích některých z nich se jistě nachází nejen prasečák, ale i chlív, kurník, holubník či psí bouda). Objekt bývalého kasina SS vně vězeňské zóny zase nyní slouží jako restaurace. Místo nyní klokotá životem, přesto působí pietně a nikoho neuráží, že v areálu bývalého koncentráku bydlí lidé. Vůbec, požadavky, aby místa, kde kdysi umírali lidé a dnes v nich kypí život, byla srovnána se zemí a byl na nich vybudován  památník, aby se jim znovu plně navrátila aura tragičnosti, nazývám kříšením staré smrti. Pokud by v Německu, které je dosti citlivé na etapu druhé svět. války, někdo přišel s nápadem, aby byly domy zbourány kvůli místu, kde stojí, patrně by si každý jen poklepal na čelo. Ne však u nás, kde se vynakládají prostředky  na sebenesmyslnější projekt, jen když za ním stojí dostatečně vytrvalý ukřičený zastánce.

Našim politikům tudíž v této souvislosti vzkazuji: Méně emocí a více rozumu! A pokud se ho nedostává, inspirujte se na Západě, který nám stále předhazujete jako náš vzor. Tam podobné věci řešili také. A dle mého názoru lépe a bez zbytečné hysterie.

Foto: zdroj a autor

Reklamy
One Comment leave one →
  1. AKW permalink
    Září 8, 2009 22:12

    Význam pietně-výdělečného místa je zcela jasný. Na místě KT se snáze vybrečí peníze, než na sídlišti „sociálně vyloučených“.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: